Pražské jaro
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389272/mid_prazske-jaro-EYJ-389272.jpg
4
859
859
Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Prague Spring, 2018
více info...
Přidat komentář
Trochu zklamaní.Takový trip dvou nevyzrálých studentíků po Evropě.S malou zastávkou v Československu, kde zrovna probíhá ,,převrat"
Nějak jsem si k postavám nedokázala najít cestu.Přišly mi ploché a nevýrazné.
Plus za popis pražské atmosféry.
Není to vyloženě špatná kniha ale prostě ji něco schází.
Úžasná kniha, od prvních stránek jsem byla pohlcena. Navíc jako bonus naší historii skvěle popisuje britský autor. Nádhera. Četla jsem po Miráklu, prostě skvost.
Prolínající se osudy lidí z Československa a ze západu na pozadí historicky významného období našich dějin. Dokonalé přiblížení atmosféry v letní Praze 1968 doplněné milostnými pletkami.
Z toho, co zatím od Mawera vyšlo, to řadím k těm nejlepším knihám, asi hned za Skleněný pokoj. Jsou tam dvě dějové linky, které se protnou asi až za půlkou knihy - a to ještě opravdu jenom lehce, v podstatě by to fungovalo možná i zvlášť. Myslím, že se autorovi podařilo (a zdůrazňuji, hlavně pro zahraniční čtenáře!) popsat euforii jara a léta 68 i to drama, které následovalo po příjezdu Rusů. 4.5 z 5
Ještě se mi nestalo, aby byla kniha až do své poloviny nudná. Přibližně od poloviny začně děj nabírat na obrátkách a pak už tempo nepustí až do konce. Úžasné na tohle románu je, jaké množství faktů dokázal autor nastudovat a použít. A pozor! Správně použít. Také je fantasticky vykreslení nálada v ČR v roce 68. Zajímalo by mě, zda to tak lidé vnímali opravdu i uvnitř železné opony. Musím se zeptat. V tomhle to bylo mistrovské čtení. Mawer opravdu umí pracovat s náladou čtenáře.
No a konec, to je kapitola sama pro sebe. Nečekala jsem ho takhle a vlastně to není špatně.
Celkově bych knihu řadila spíše k těm lepším Mawerovým knihám. Úplné nadšení se nedostavilo, ale stálo to za to.
Výsledný dojem z knihy se bohužel ani v nejmenším nepřiblížil k očekávanému... První polovina je velmi táhlá, druhá už naopak svižnější, ale ani to nenapomohlo k lepšímu vnímání postav, které jsou až do konce neuchopitelné, protože zkrátka ploché.
Příběh je plytký a jaksi i nedovyprávěný. I když pravda - proč chtít vědět víc, když každá chvíle bude jednou jen minulostí... :((
Celkově shrnuto - obyčejný průměr, který po sobě nezanechal výraznější stopu. Nebudu tvrdit opak jen proto, že to napsal Simon Mawer...
Takové chvály kolem a pro mne velké zklamání... Jen vlažné vyprávění nějakých studentů na cestách, kde slečna nemá jasno sama v sobě a plácá se v pocitech... Trochu obyčejný román, který měl být asi lepší, když se odehraje v takové době, ale není... Zmínky jsou téměř okrajové a konec? Jako vážně jsou všichni jako sluníčka, když nedaleko umírají lidé a vlastně se toho všeho zúčastnili? Nevím, nějak moc slov, ale kniha vlastně neřekla vůbec nic...
Výborná knížka o české historii, při jejímž čtení běhá mráz po zádech. Postavy jsou sympatické a příběh výborně plyne.
Pražské jaro nezklamalo...čtivé, zajímavé. Těší mne otevřený konec. Ale přiznávám, že Skleněný pokoj e mi líbil víc.
Střet několika různých světů při jedné z významných událostí českých dějin...diplomat, angličtí studenti, Češi, ruští hudebníci...trochu pomalejší rozjezd, ale pak už se děj rozjel všemi směry...za mě doporučuji, nejen kvůli "anglickému" vnímání pražského léta
Na knihu jsem se těšil už od chvíle, kdy jsem na ní četl první recenze. Táhlo mě k ní líčení událostí roku 1968 z pohledu nečeského autora. Musím přiznat, že mě kniha doopravdy nadchla. Nabízí poutavě a charismaticky plynoucí děj, mistrovsky napsané vyprávění a strhující příběh. Pražské jaro je rozhodně výraznou beletristickou reflexí tehdejších událostí. Mohu jedině doporučit.
Mawer opět nezklamal - poutavý příběh na pozadí skutečných historických událostí, podaný navíc s nadhledem a odstupem cizince... Zvažovala jsem odebrání jedné hvězdičky za příliš otevřený konec,ale nakonec je to pět z pěti...I když drobný dovětek a smířlivý END by oběma příběhům prospěl,a nemusel by být ani moc HAPPY...
Velice zdařilý román. Milostně-politický příběh na pozadí Československa a srpna 68 viděný očima (ne)zúčastněných cizinců (včetně autora samého).
Z mého pohledu patří Pražské jaro, Pád a samozřejmě Skleněný pokoj ke třem nejlepším autorovým knihám...
Tak asi to není můj úplně nej… Mawer, ale pořád mne baví a oslovuje. Pro české čtenáře možná trochu zbytečné historické reminiscence. Ale vlastně je fajn, že mohu napsat „notoricky známé“. Protože jsem zažila dobu, kdy bych je hltala jako odhalená tajemství. Takže nakonec uznávám, že opáčko z dějepisu nikomu nemůže uškodit (a jsou věci které je třeba opakovat neustále) a mladším čtenářům třeba prospěje, pokud stále platí, že jsou novodobé dějiny ve škole opomíjené. Skvěle vykreslená atmosféra doufání i beznaděje.
Popravdě řečeno, po tom všeobecném jásání jsem čekala víc: kniha má skvělé promo, vydání je skvěle načasované (konec výročního roku), ale jako celek pro mě jako občana ČR až tak zajímavá není: historická fakta, navíc vesměs všeobecně známá, jsou podávána dost černobíle a takovým učebnicovým stylem, příběh je předvídatelný, styl ne tak strhující, jak by se dle ohlasu dalo předpokládat. Možná jsem měla nastavenou laťku příliš vysoko, nevím: přečtení nelituji, ale doporučení si rozmyslím. Pokud bych knihu tohoto typu měla číst o jiné zemi, asi bych zaváhala - bála bych se, že se mi v hlavě usadí zavádějící historické skutečnosti: ve výsledku čtyři hvězdy z pěti, a to ještě přihlížím k pěkné podobě obálky.
Ideální první kniha roku. Skvěle vystižená atmosféra letní Prahy těsně před sovětskou okupací a to pohledem cizinců. Ukazuje se svět, který jako Češka důvěrně znám, ale zároveň ho poznávám díky "těm z venku", kteří se v roce 1968 stali svědky okupace. Od autora jsem už četla Skleněný pokoj a Pád, vždy se mi knihy líbily, ale zároveň jsem z nich měla pocit chladu a odstupu - precizně napsané, ale... U Pražského jara tenhle pocit nemám. Postavy jsou živoucí a energický, život v Čechách je popsán jasně, ale krásně. U některých pasáží by se nadneseně dalo říci, že jsem ani nedýchala, jak nádherně byly napsané. Áááááá krása!
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale nemůžu říct, že by mě uchvátila. Autor podle mě dobře pracuje s náladou té doby, pohled zvnějšku taky stojí za to. Ale oba paralelní příběhy mi připadají místy jen obtížně uvěřitelné. Hlavně pasáže z života mladých britských studentů pro mě byly nepoutavé, a částečně jsem přeskakovala. Takže jen 4 hvězdičky, chybělo cosi, co by knihu činilo výjimečnou. Prostě lehký nadprůměr.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Velmi zajímavý a poutavý pohled na dění roku 1968 u nás, očima cizince. Možná jen toho sexu je tam moc. Každopádně i tak super kniha.