Pražské jaro
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389272/mid_prazske-jaro-EYJ-389272.jpg
4
859
859
Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Prague Spring, 2018
více info...
Přidat komentář
Byl jsem knihou mile překvapen, autor skvěle vylíčil srpen 68. Líbil se mi částečně otevřený konec knihy. Vyrovná se Skleněnému pokoji...
Jsem ohromena tím, jak autor zpracoval toto období naší historie, které je v případě pražského jara potřeba popsat spíše atmosférou prostředí než konkrétními událostmi. Moje ohromení se ovšem omezilo pouze na autorovu zdatnost vyprávět dějiny cizí země. Co se týká konkrétních postav a jejich osudů, příběh silně zaostával. Jediný zajímavý vhled nám autor nabídl skrze britského diplomata Sama, jehož postoj už z povahy jeho povolání musel zůstat objektivnější, než může být čtenář zvyklý, což charakteru postavy dodalo trochu nevšednosti.
Kniha mě moc nenadchla, ale asi je to tím, že jsem S. Mawyerovi po přečtení knih Skleněný pokoj, Pád (mimochodem považuji za jeho nejlepší) a Mendelův trpaslík nasadila příliš vysokou laťku. Cestovatelská linka příběhu mě nebavila vůbec, pražská byla o dost zajímavější, ale i po jejich protnutí čtenář na pointu čeká tak nějak moc dlouho.
Naprosto úžasná kniha. Jedna z nejlepších, kterou jsem za poslední roky četla. Také autorovi vzdávám poctu. Je to velmi skromný, kultivovaný Brit, jehož citlivé zpracování charakterů i pozadí českých reálií je brilantní!
Skvělá! Dávám 100%. Prolínající se příběhy, napětí, romantika, fakta. Všechno, co u Mawera miluji. Nedokázala jsem jí odložit, přečtená za dvě delší noci.
Ellie a James se rozhodnou cestovat po světě. Jejich kroky je zavedou do Prahy v roce 1968, která je okupovaná Rusy. Cestu jim zkříží Sam, který pracuje na britském velvyslanectví a studentka Lenka.
Jak to osudného, srpnového léta mohlo vypadat v Praze? Tuhle naši historii velmi bravůrně popisuje spisovatel Mawer.
Má jeho první kniha byl Skleněný pokoj, po tomhle skvělém románu jsem sáhla po Pražském jaru a vůbec jsem nelitovala. Velmi skvělá kniha, nám Čechům jejím obsahem velmi blízká.
V roce 1968 jsem chodila do školky, takže vše znám jen z vyprávění. Jelikož moje maminka byla tehdy zaměstnaná u Václaváku a všechno prožívala velmi intenzivně, s těmito událostmi jsem vyrůstala. Knížka je skvělá, doslova mě pohltila. Pohled cizinců mi připadá jako bezva nápad. Příběh budí dojem, že se rozjíždí pomalu, ale vyvíjí se exponenciálně, finále je grandiózní. A to samozřejmě není na základě nějakého překvapení, události všichni známe.
Úžasná kniha. Všem doporučuji k přečtení.
Zážitek. Strhující a zdrcující. Velice plasticky popsána atmosféra toho euforického, horkého léta 68 a jeho fatálního finále s příjezdem ruských tanků.
A pak se (soudný) člověk zamyslí nad současnou politickou situací a neví či se smát nebo brečet...
Hezké, čtivé. Některé jiné Mawerovy knihy se mi líbily ještě víc, ale i tato rozhodně stojí za přečtení. Zajímavý je pohled západních, levicově orientovaných studentů na socialismus a pražské jaro.....
Od autora jsem četla jen Skleněný pokoj, ale tato kniha byla dle mého mnohem lepší. Velice oceňuji použití reálií - autor si dobře nastudoval jak historii, tak Prahu a skvěle vykreslil atmosféru té doby. Líbilo se mi prolínání jednotlivých dějových linek a pohled na události očima naprosto odlišných lidí.
Skvělá kniha. Příběh plynul hned od začátku pěkné svižně. Nejvic mě zaujal příběh Sama, byl mi sympaticky i jeho pozice. Oceňuji prave to, ze to vyprávěli cizinci. A samotný vpad vojsk byl zdokumentovány v knize neuvěřitelně živě.
Moje pátá kniha od autora - takže už trochu znám jeho vypravěčské umění -
a nezklamalo - téma této knihy je mi blízké - prožila jsem tu dobu...
Prolínající se příběhy dvou mladých párů, kteří se stanou účastníky sovětské invaze v srpnu 1968 a politické pozadí ... popsáno čtivě, s lidskými příběhy...
I když je podán pohled pražského jara cizím autorem - objektivně a s nadhledem...
A potěšilo mne, že je tu Praha prezentována jako jedno z nejkrásnějších evropských měst...
I když nevím, jak tento román přijmou mladí, kteří nebyli přímými svědky ...
Pro mne je pražské jaro předzvěstí sametové revoluce 1989 - tu už jsem prožila intenzivněji...
A jsem opravdu ráda, že se mi podařilo prožít život bez zásahu válečného násilí...
Ale neodpustím si napsat - to, co se dnes děje, je opravdu svoboda a demokracie, po níž jsme toužili ?
A samozřejmě doporučím - kousek z naší historie ...
Výborná kniha, moc dobře se čte. Moc se mi líbil, ten rozdílný pohled na celou situaci... Nadšení mladých, pesimismus těch starších, pohled cizinců a do toho všeho " víno, ženy a zpěv". Doporučuji.
Čtvrtá hvězda je za české téma. Kdyby šlo o jinou, mně méně známou událost v cizí zemi, těžko říct, jeslti bych byla tak tolerantní. Žádná z postav mi k totiž srdci nepřirostla, stopaři byli například vyloženě ufňukaní. Z čtenářského hlediska mě nejvíc bavila linka Sama pro jeho zajímavé povolání, nicméně u něj mě zas iritovala jeho absurdní dokonalost. Když jsou vám osudy postav jedno, je těžké se do děje vcítit, nicméně tady to šlo hladce díky tématu. Český čtenář nedokáže lhostejně pročítat řádky plné naděje a jejich následného zmaru. Bolestivé je proto pozorovat nezúčastněnost hlavních postav. Je patrná odtažitost autora a jeho bezpečná pozice zahraničního pozorovatele, pro jehož protagonisty je invaze nepříjemností, která překročením Železné opony zůstává za jejich zády. Český čtenář knihu zavírá s hořkou pachutí, těžko říct, jaké emoce může tato kniha vyvolat v zahraničních čtenářích. Nicméně je psaná nesmírně čtivým, půvabným jazykem. Ráda bych podobnou knihu četla na střední a doplňovala si s ní výklad z hodin dějepisu. Obálka je nádherná.
Pražské jaro... 50 let poté beru do ruky knihu od anglického autora a čtu příběh odehrávající se převážně na území tehdejšího Československa, konkrétně v hlavním městě Praze. Léto 1968 plné ideálů, zdánlivé svobody, asi i euforie z možnosti se opět "nadechnout" a vzít život do svých rukou. Postava Alexandra Dubčeka, přeceňovaná, ale lidem "milovaná", protože byl tak trochu jiný... ale slabý. A pak pád až na dno. Pocit hořkosti a beznaděje, který v našich myslích přetrvává dodnes. Jakobychom se neuměli stále s událostmi z roku 1938 a 1968 vyrovnat. Nezažila jsem tuto dobu, narodila jsem se pár let po pražském jaru jako "husákovo dítě". Do doby normalizace, ve kterém jsem vyrůstala a dospěla. S rodiči jsme v srpnu na chatě vždy poslouchali Rádio Svobodná Evropa a o událostech ze srpna 1968 jsem toho věděla možná více, než většina mých spolužáků. Maminka pracovala tou dobou v rozhlase... Proto toto období československých dějin vnímám velmi citlivě a opravdu se mě dotýká.
Ale zpět ke knize - výborná! Ano, mně se velmi líbila, a jak jsem již u dalších knih pana Mawera uvedla, oceňuji především pohled na události našich dějin očima někoho "zvenčí". Je to vždy trochu jiné, bez patosu, zvláště u tak citlivých témat, jako jsou "zrady" ve 20. století našich dějin. Při popisování událostí 21.8.1968 jsem cítila bolest, beznaděj a strach - z toho, co bude. Klidný a romantický letní večer se rázem změní v hrůzostrašný sen. Příběh Sama a Lenky, otevřený, nedokončený... na jednu stranu se ptám, jak to dopadlo, na druhou stranu jsem velmi ráda, že to vlastně nevím. Protože co je tím "správným koncem"? A druhá dějová linka - letní putování anglických studentů Jamese a Ellie, kteří se shodou okolností, náhody a asi i přirozené zvědavosti ocitnou uprostřed Střední Evropy a stávají se tak součástí "zlomení" národa. A v neposlední řadě příbeh slavného dirigenta a houslistky, kteří se snaží utéct ze chřtánu sovětského imperia, protože chtějí prožít svůj tvůrčí život svobodně - tak, jako každý umělec. Vše do sebe v příběhu zapadá, má smysl a svoje místo. Děkuji, pane spisovateli.
"A přestože země je tísněna cizími vojsky ze čtyř stran, blaničtí rytíři neprocitnou a nevyjedou včele se svatým Václavem na pomoc, aby armády nepřátelských zemí rozprášili. A pak věřte legendám."
"K čemu je morální vítězství, když je bitva prohraná?"
"Jednoho dne, blesklo mu hlavou, jednoho dne bude tohle všechno minulostí. Uloženou ve vzpomínkách, překroucenou, patinovanou uplynulými roky, které setřou většinu bolestí. Možná ji tu a tam někdo vytáhne na světlo a zbaví prachu zapomnění, aby na pár minut znovu zazářila. Ale pořád to bude minulost, ať už se stane cokoli."
Opět obdivuji autorovu schopnost zasadit příběh a jeho postavy do zcela konkrétního prostředí a dějinných událostí.
Na knihu jsem se moc těšila a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Mawer příběhem čtenářům zprostředkoval jiný pohled na naše dějiny. Na pozadí velkých českých dějin se odehrává roadtrip plný náhod i milostný příběh.
Moc se mi líbily "vysvětlující" kapitoly o naší historii.
James a Eleanor, britští studenti, vydávající se na spontánní stop po Evropě. Samuel a Lenka, Brit a Češka žijící v Praze svou velkou lásku, stejne jako politickou euforií 60. let. Osudy všech čtyř hrdinů se protnou v Praze a to krátce před sovětskou invazí v roce 1968.
Ke knihám zahraničních autorů zpracovávajících česká témata bývám spíše skeptická, o to větší radost při čtení zažívám, když se “dílo podaří”, protože našinci to přece jen umožní nakouknout pod pokličku z jiné perspektivy. A Mawerovi se to určitě podařilo. Zatímco část vyprávěná britskými studenty je milým mladistvým roadtripem, tak akorát výborně okořeněným výborným britským humorem, česká část je vážnější, milostný román zasazený do historických reálií. A dohromady si to nádherně sedne, takže čtenář zažívá tu blaženou radost z prostého čtení.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Simona Mawera jsem znal jen podle jména, dosud mě mijel. Až jsem v knihkupectví vzal do ruky Pražské jaro, přečetl teaser, který mě zaujal a knihu koupil. Nelituji. Velmi dobře vymyšlené schéma dvou příběhu, které se protnou,velmi dobrá znalost reálií, slušná love story. Za mě se kniha skvěle četla a Mawerovi určitě ještě dám šanci.