Pražské jaro
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389272/mid_prazske-jaro-EYJ-389272.jpg
4
840
840
Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Prague Spring, 2018
více info...
Přidat komentář
Po Skleněným pokoji moje druhá autorova nej Je to výjimečný román z pohnutých let v Praze napsaný britským spisovatelem.
Kniha je uvnitř přesně taková jakou slibuje její zevnějšek. Není to žádné překombinované dílo s mnoha nesouvisejícími prvky, ale je to dost poutavé a charismatické čtení, jehož děj plyne jako Vltava či jiná evropská řeka. Hraje to na takovou tu základní kontinentální notu s tím, pocity a situace ( jakékoli) jsou popsány decentně a přitom s velkou škálou prvků a barev. Historické " odkazy" vyvolávající přesně ty depresivních emoce a skutečnost je psána lehkým perem a přitom nezapomenutelně. Člověk se dokáže na 100% vžít jak s mladým párem a jeho osobitými a osobními peripetiemi, které začnou v podstatě ještě než opustí Anglii, tak se Samem.
Chytlavé proudění a zajímavé podání se v knize nezastaví a to je velmi žádoucí, ocitla jsem na stránkách knih mžiknutím oka. Funguje to dobře, autorovi se to dost povedlo.5/5
Simon Mawer je pro mne autorem, u kterého se nemůžete spálit a vše, co napíše, se pro vás stane literárním zážitkem. Asi i proto jsem se na Pražské jaro neskutečně těšila a vkládala do něj možná až příliš velké očekávání. A dostalo se mi sice jako vždy skvělé čtení, ale v konečném výsledku to nebylo "to nej", co jsem čekala. Jako by příběhu něco chybělo, "to něco", co vás nutí knihu neodložit, dokud nejste na poslední straně. To jsem u Pražského jara bohužel neměla. Celý děj plynul tak nějak konstantně ve stejném tempu a nebyla tam pro mne žádná očekávaná gradace, resp. události srpna 68 byly popsány velmi dobře, stejně tak jednotlivé postavy vykreslil autor vcelku bravurně, ale něco tam prostě chybělo, abych po dočtení litovala, že už je konec.
Nemůžu říct, že by to bylo od začátku do konce strhující čtení, ale moji pozornost Mawer udržel. Je znát, že si dobře nastudoval reálie a vzhledem k tomu, že na rok 1968 nahlíží přes britské postavy tak trochu nezúčastněně, pocit zmaru vystihuje dost přesvědčivě. Jen mi vadilo, že závěr knihy nespěje k výraznější pointě a končí jako neuzavřená epizoda televizního seriálu.
Zvláštní a zajímavé, sledovat názor na invazi v 1968 z pohledu Brita. Kniha má pomalejší rozjezd, ale rozhodně není nudný. A závěr je vážně strhující. Autor výborně popsal zmatek, zoufalství, strach, nechápavost obyvatel, jako kdyby se ho to týkalo osobně.
Dva studenti putující Evropou, diplomat britské ambasády v Praze a několik obyčejných lidí svede dohromady děj této knihy v euforické době léta 1968. Události Pražského jara jsou nám, Čechům, důvěrně známá, ale líčení nečeského autora je naprosto strhující. Atmosféra naděje, nadšení mladých lidí pro Dubčeka, vidina uvolnění komunistického režimu a vzápětí krutá beznaděj a vztek z neomluvitelné okupace a ztráta svobody na předlouhých dvacet let.
Opravdu mistrovsky napsané a samozřejmě doporučuji.
Moje první literární setkání se Simonem Mawerem a doufám, že rozhodně ne poslední. Skvěle vystavěný příběh několika postav na pozadí dobře známých historických událostí. Simon Mawer nenudí, kniha vás jednoduše pohltí a nepustí.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Mawerovy knihy mě většinou baví, ale nikdy nemám pocit, že bych je měla ohodnotit plným počtem, vždycky jim chybí takové nějaké to "cink", ten pocit, který vás přiková, drží a nepustí. Pražské jaro je zajímavé tím, jak na československé období nahlíží cizinec. Mawer skvěle postihl náladu tehdejší doby, to očekávání, pocit, jak se vše mění k lepšímu a jinak už to být nemůže až k velmi hořkému prozření. Knížka nabírá grády, jak se blíží k 21. srpnu. Pak bohužel ke konci zase trošku ztratí dech, když skončí tak nějak do prázdna. Zvláštní, když člověk čte knihu o událostech, které jsou mu blízké, od zahraničního autora. Pořád má tak trochu pocit, že ho musí načapat při nějaké nevědomosti. Celou dobu pozorně čte a obdivuje ho, jak má reálie nastudované. To staví knihu ještě do trošku jiného světla.