Pražské jaro
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389272/mid_prazske-jaro-EYJ-389272.jpg
4
844
844
Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Prague Spring, 2018
více info...
Přidat komentář
Po přečtení Skleněného pokoje od stejného autora jsem měla hodně vysoká očekávání, která bohužel nebyla naplněna. Tato kniha mě převážně času bohužel nudila a je škoda, že to opravdu zajímavé a to, co jsem v knize hledala přišlo až na posledních 100 stránkách.
Kniha je rozdělena na 5 částí, přičemž první tři jsou takové o ničem..V posledních dvou částí začnou události Pražského jara a tyto části jsou za mě moc krásně zpracované, s citem pro detail i fakta, přesto z lidského pohledu a s pochopením, jak celá událost působila na různé a rozdílné lidi.
Kniha se věnuje dvou anglickým studentům, kteří mě docela štvali. Pořád o něčem diskutovali a filozofovali, přesto o skutečném světě věděli pramálo. Více se mi líbily části knihy věnující se postavám v Praze, které na mě působily reálněji a více uvěřitelněji.
Celkem hodnotím jako průměr díky začátku knihy, klidně bych doporučila přečíst jen posledních 100 stran knihy.
Velmi neotřelé podání událostí roku 68 z pera britského autora. Pěkně vystihl různé pohledy hrdinů románu.
Skvěle napsaná kniha o roku, který jsem v letech Jamese a Eleamor aktivně prožil. Vypravěčské umění autora nutí od knihy neodcházet a číst, číst...
Obdivuhodná je i znalost Prahy, jejích uliček i míst v Čechách. A samozřejmě pochopení Pražského jara 1968.
Bohužel moje očekávání naprosto nebylo naplněno. Kdybych to četla jako klasickou knížku, tak to nejspíš odložím po pár stránkách, i když jsem typ "když už jsem začala, tak to dočtu"...
Poslouchala jsem ale jako audio při úklidu a jiných nudných činnostech, takže jsem statečně vytrvala přes všechny ty "má ho ráda? -nemá ho ráda? - jak moc ho má ráda? dá mi? - nedá mi?"... Trochu napínavé a zajímavé to začalo být až pár stránek před koncem a to je málo.
Musím říct, že takhle krásně zpracovanou problematiku roku 1968 jsem dlouho neviděl. Nemluvě o tom, že je provedena formou velmi čtivého románu. Nakonec jsem si musel dohledat i spoustu informací o panu Mawerovi, protože mi přijde až neuvěřitelné, jak často se zaměřuje ve svých knihách na ČR. Tak například: Když byl mladý, stopoval v roce 1968 se svým kamarádem do Řecka. Po cestě mu navrhl, co kdyby se vydali namísto do Řecka do tehdejšího Československa, ale nakonec kamaráda nepřesvědčil a v panu Mawerovi jen zůstalo, co by se stalo, kdyby se tehdy rozhodli jinak? Je tedy jasné, že postava Elie a Jamese je inspirována jeho vlastním životem. Také se mi líbily historické vsuvky, které za mě působily nenásilně a něco málo jsme se z té doby o rozdělení západního a východního světa dozvěděli.
Je vidět, že autor si nastudoval veškerá historická fakta od ulic Prahy, až po tehdejší známé české umělce. Za mě absolutní spokojenost, tedy až na ten otevřený konec, za který bohužel nemůžu dát plný počet hvězd. Ptal jsem se na tu dobu i rodičů a svou recenzi zakončím tím, co řekla učitelka mamce na základce první školní den po obsazení: "Děti, dobře si zapamatujte, co jste dodnes zažily, protože kdo ví, jak se o tom bude učit za pár let."
Je opravdu zvláštní, když zahraniční autor popisuje naše dějiny. Pro mě je to moc hrozivé čtení.
(SPOILER)
Dala bych i více hvězdiček, ale vzhledem k tomu, že mě 2/3 knihy skutečně nebavily a nedokázaly mě přesvědčit o tom, že chci sledovat krátký příběh zrovna těchto postav, dávám jen tři.
Možná bych knihu hodnotila i lépe, kdyby James myslel i na něco jiného než na to, jak Ellie dostat do postele. Určitě bych uvítala i to, kdyby bylo více popsáno jinak neuvěřitelně zajímavé povolání britského diplomata v Československu v 60. letech v případě Sama, bohužel se jeho myšlenky až příliš často točily u srovnání jeho skomírajícího vztahu s prudérní Britkou a nově vznikajícího vztahu s povolnou Češkou.
Knihu táhnou dolů, dle mého názoru, naštěstí ne moc časté kapitoly, které ve stručnosti shrnovaly stylem dětské encyklopedie důležité pojmy českých (československých) dějin.
Dějinomilové si přijdou na své, protože autor dokázal využít, byť dle mého názoru dost povrchně, skutečně celou plejádu pojmů, které by nám všem měly něco říkat: Jan Masaryk, Milada Horáková, protektorát, Únor 48, monstrprocesy, Mnichov atd. atd. Jak ale říkám, zapracování do samotného příběhu bylo příliš hrubé, jako kdyby si autor jednotlivé pojmy a události z československých dějin sepsal na seznam a u každého pak dělal fajfku za to, že ho teda nějak v příběhu zmínil.
Dobré čtení, hodně dobré čtení. Zajímavý pohled člověka zvenčí na historické období, které dobře známe a řada lidí si je na vlastní kůži pamatuje. Následky toho skvělého systému, kde platilo "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb", kdy se něco jiného říkalo a něco jiného myslelo, všichni měli všechno a nikdo neměl nic....nezmizely ještě ani více než 30 let po revoluci.
Příjemné audio, příběh, který by měl znát každý občan Československa. Pohled zvenčí i zevnitř mi přišel jako dobrý nápad. Well, čekala jsem aspoň ještě jednu kapitolu...
Líbí se mi popis Prahy a života u nás člověkem z venku. Myslím, že i postavy a jejich přemýšlení se autorovi podařilo vystihnout. Prožívala jsem jejich rozkoly i zamilování. Mohu jen doporučit.
Co může britský spisovatel vědět o Pražském jaru a popsat věrně trauma Čechoslováků z invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968? No tento evidentně dost. Detaily si upravil pro potřeby románu, ale jako "pohled zvenčí" na naše dějiny to nemělo chybu. Úsilí spojené se sháněním knihy se vyplatilo a její četbu rozhodně doporučuji.
První půlka je taková okecávací a celkem nezajímavá. Románek "těch dvou" mě nebavil. Pro nečeské čtenáře ale zajímavá bude. My "otrlí," co "víme," jsme s událostmi seznámeni a "už nás nepřekvapí." (podoba státní hranice, situace v zemi a pocity lidí...).
Jakmile ale dorazí "osvoboditelé," ehm, autor opět dokázal, že nastudoval a popsal.
První polovina knihy byla pro mě jen takovou nijakou vatou (proto taky chybí 1*), i když samozřejmě rozumím tomu, že pro vykreslení politických, ekonomických a společenských poměrů v Evropě 60. let, vatou nutnou. Když se však Eleanor a James konečně dostali do Čech, držela jsem náhle v rukou jinou knihu. Naše kulturní a historické reálie před vámi ožívají a vy se stáváte jejich součástí, ocitáte se v centru dění. Já v roce 1968 tahala na provázku kačera, samozřejmě že jsem posléze o invazi hodně slyšela a ještě víc četla, ale tady mi běžel před očima krutě reálný film. Takovýmto strhujícím způsobem to dokáže málokterý spisovatel, ale Mawer ano. Každá postava vtažená do centrifugy toho osudného dne, i když má pocit, že je pouze bezmocně vláčena, se musí dřív či později k nové situaci nějak postavit. A já si po dočtení ještě dlouho zkoušela domýšlet, jak by se asi odvíjely osudy aktérů, kdyby se jednalo o reálné postavy.
Možná až moc dlouhé ale pěkný příběh..
Ocenuji odvahu autora že se pustil do českého pribehu a orientovalse ve všech tehdejších realíí. (Třeba to popsaní výletu s prespaním na zřícenině). Je tu dobre popsan i prostredí zapadu a vychovu pohledem tehdejších mladých lidí..
Možná konec knihy měl být víc ukončený...
Zajimavy by bylo určitě vědět co se stalo se všemi hrdiny na obou stranach železné opony..
Nemám ráda otevřené konce, zvlášť když si postavy oblíbím. Kniha nebyla z Mawerových nejlepší, historický kontext jakožto mladší ročník nemohu hodnotit. Naopak jsem čekala trochu více reálií, na můj vkus se příliš “pindalo” o vztazích a lásce :-)
Těžko se mi začítalo. Začínala jsem během půl roku asi třikrát. Pak už přečteno asi za 3 dny. Knížka zaživně napsaná. Jen mě zklamalo u konce nedopovězen zdravotní Lenky. Tím konec zůstal otevřený a nejasný.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Líbilo se mi propojení více světů, pragmatického s četnými životními zkušenostmi a cynismem v kontrastu s mládím plným ideálů a nezávazků. Mawer navíc umí mistrně vylíčit vývoj citových vztahů, které mnohdy balancují na hraně. Líbil se mi střet životní reality studentů z Oxfordu se socialismem s lidskou tváří, který byl náhle a bez okolků zadupán do země sovětskou svoločí. Tu dobu jsem nezažil, ovšem za sebe musím uznat, že Pražské jaro od Mawera mi dokázalo nálady té doby přiblížit možná lépe než třeba Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí od Kundery.
A jako bonus už nikdy nedostanu z hlavy srovnání upjaté kostnaté Stephanie s nespoutanou slovansky obdařenou Lenkou: Steffie měla krásnou postavu, Lenka tělo. Ze Steffie cítil parfém, z Lenky vůni...
Ano a tak my si tu prosím pěkně žijeme! :-D