Prchavý čas světla
Whitney Scharer
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404713/bmid_prchavy-cas-svetla-Ahh-404713.jpg
4
40
40
„Radši bych snímek fotila, než jím byla,“ tvrdí Lee Millerová po svém příjezdu do Paříže v roce 1929, kde brzy padne do oka slavnému surrealistickému fotografovi Man Rayovi. Přestože ji chce jen za modelku, Lee ho přesvědčí, aby ji přijal jako asistentku a naučil ji všechno, co umí. Man Ray je silná, charismatická osobnost a během společné práce v ateliéru se jejich životy brzy propojí, což navždy změní Leeinu životní dráhu. Prožívají spolu Leeiny první umělecké kroky, hluboké porozumění a vzájemnou silnou přitažlivost. O sedmnáct let starší Man ji velkoryse zasvěcuje do umění fotografie, ale zároveň se chová majetnicky – jako učitel i milenec - a Lee si musí odpovědět na otázku, jak skloubit milostný vztah s vlastními uměleckými ambicemi – a kolik je ochotná pro lásku obětovat.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , MetaforaOriginální název:
The Age of Light, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala od první stránky. Myslím, že se autorce podařilo velmi dobře zachytit předválečnou Paříž a také osudový vztah uznávaného fotografa Man Raye a americké modelky Lee Millerové. Kromě jejich vášnivého vztahu, určitě čtenáře zaujmou i jiné osobnosti pařížské bohémy. Díky výbornému vypravěčskému umění autorky, jsem se ani chvilku nenudila, přestože jsem toho o této době už přečetla více.
Konečně dočtena kniha Prchavý čas světla.
Knihu jsem četla na mé poměry strašně dlouho-a to celých 8dní. Má necelých 400 stran, ale prostě jsem se přes ní nemohla prokousat. Lee i Man mi přišli strašně dětinští, sobečtí, zahledění do sebe a svých úspěchů. Bavil mne začátek a konec knihy, ale ten prostředek se pořád plácala a už to bylo docela únavné.
Vztah - nevztah Lee a Mana mi pěkně pil krev....
Ano, Paříž 20. a 30. let taková byla, ale za celou dobu jsem si k Lee a Manovi nedokázala najít cestu.
A klobouk dolů, co Lee dokázala těsně po válce a že se rozhodla všechno zdokumentovat. Jen ty dopady pak... :(
Ani jednoho z nich jsem dosud neznala, zjišťovala jsem si další informace, takže jsem trošku v obraze, ale... V každém případě jsem ráda, že máme dnes takové možnosti fotografování a nemusím prostát několik hodin v temné komoře :)
Ale jako historický román určitě doporučuji přečíst. Občas lidé v knihách dělají věci, které ostatní nechápu a já to tak beru.
Jsem ráda, že jsem se mohla alespoň takto projít po Paříži a být ve společnosti umělců, děkuji.
"Lee ze všeho nejvíc touží po chvilce rozhodnosti, po jasném prozření. Chce tvořit okamžiky a zachytit je na film. Zachytit živoucí zážitek, pocit toho, že někdo nebo něco žije."
Lee, Man, Paříž, láska, zrada, focení, film, ateliéry, galerie, umělci, umění, sex, alkohol, večírky, život, ta věčná fráze "bohémska Paříž" a v kontrastu s ní hrůzy války. Sice jen záblesky, o to víc působící. Podle mě skvěle napsaný román inspirovaný skutečností.
Čtivá a zajímavá kniha: román o bohémě, takže občas řvavý a žhavý. Vztah dvou sebestředných umělců, navíc ve stejné branži, je asi vždycky mimořádně obtížný, tady z toho vytěžili oba maximum, ale jak se dalo čekat, nic netrvá věčně.
Paříž konce 20. let, paráda (těch známých slavných, kteří byli živoucí, ne jen nám povědomá jména), a v kontrastu pak (po)válečné zpravodajství slovem a statickým obrazem, děs a hrůza.
O umělecké fotografii toho vím pramálo a o těchto dvou jménech jsem dosud neslyšela, přesto (nebo právě proto) mne to dost bavilo.
Pro mě dobrý životopisný román, přiznám se, že ani o jednom z hlavních hrdinů jsem nic nevěděl, takže mě to trochu inspirovalo něco si o nich zjistit. Možná by mě víc zajímalo "pokračování" - Lee Miller jako válečná fotografka.
Od půlky začala kniha ztrácet dech. Nemohla jsem se dokopat, abych jí dočetla. Za mě teda nic extra. Man Raye jsem znala i jeho práce, ale tahle kniha byla spíš román než nějaký životopis. Možná proto mi to nebavilo, nevím, co si autorka přikreslila a co byla realita. Raději si přečtu jejich životopisy.
Mám ráda životopisné romány a překlady těch, které vydává Metafora patří mezi nejlepší. A je úžasné poznávat určité úseky historie prostřednictvím konkrétních postav.
Výborně napsaný životopisný román, perfektně vykreslené charaktery. Navíc jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí o fotografování.
Opět jedno velké wau směrem k biografickým románům nakladatelství Metafora. Zajímavý námět, nevšední hrdinové, bouřlivý děj. Paráda.
Prchavý čas světla
Mě tedy kniha nadchla. Ponořila jsem se do příběhu Man Raye a Lee Miller tak, že jsem několikrát přejela svoji stanici a celkově využívala každou chvíli, abych mohla číst. Příběh obou mě zaujal natolik, že jsem o nich chtěla vědět ještě víc, vyhledala jsem na webu jejich fotografie, shlédla jsem na Netflixu film Krev básníka Jeana Cocteaua, ve kterém Lee hrála (pro jehož pochopení by zřejmě bylo třeba spousta vína, whiskey, brandy či jiného alkoholu, ale musím uznat, že Lee byla opravdu krásná).
Paříž konce 20. let byla velmi realisticky vykreslena, dokázala jsem si živě představit všechny ty ateliéry, bulváry, paláce stejně jako dekadentní byty plné podivných osob i podivuhodných osobností. Navrch jsem se dozvěděla spoustu informací o fotografii a fotografování. Knihu vřele doporučuji.