Přednášky o etice
Ernst Tugendhat
Náš svět je plný různých etických norem a kodexů, dnešní dobu lze v tomto směru charakterizovat obnoveným zájmem o etiku, ale také současnými obavami, že dnešní etické normy nás vlastně k ničemu nezavazují, resp. že pro život společnosti jsou rozhodující spíš mocenské vztahy, než etika. Toto téma rozvíjí Ernest Tugendhat ve své knize Přednášky o etice, jejím základem je přednáškový kurz na Freie Universität v Berlíně, konaný v zimním semestru 1991/92. V knize nacházíme završení autorova myšlenkového vývoje v oblasti etiky a morálky.... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2004 , OikoymenhOriginální název:
Vorlesungen über Ethik, 1993
více info...
Přidat komentář
Morální soudy vynášíme stále, ... spory, které dnešní doba přináší, a které řešíme jak v oblasti mezilidských vztahů, tak v politické sféře, jsou pořád vedené v morálních kategoriích ... demokracie, lidská práva, sociální spravedlnost, ... to vše řešíme v morálním kontextu, zrovna tak jako naše pocity, typu hněv, vina, rozhořčení, ...
Téměř denně slyšíme probírat nejen v médiích práva menšin, otázky omezení přistěhovalectví, azylu, práv cizinců. Taky se probírají otázky povolení, resp. zákazu potratů, euthanasie, otázky tělesně postižených, a naše morální závazky vůči nim, morální otázky týkající se práv zvířat, naší odpovědnosti vůči budoucím generacím, s tím související rozvíjení genového inženýrství atd. ... tohle jsou otázky, které „hýbou“ dnešním světem.
Tugendhat k nim říká, že pokud se podrobně podíváme na uvedená témata, snadno zjistíme, proč si dnes už nevystačíme s „kantovskou“ etikou ... je zaměřená na normy "života lidí, žijících blízko sebe v určitém čase a prostoru" ... a to dnes už prostě nestačí. Dnešní problémy jako je chudoba v některých, často dost vzdálených částech světa, a třeba i s tímto problémem související genové inženýrství, dávající si za cíl uživit a uzdravit stále se zvyšující počet obyvatel na této planetě, aj. jsou problémy, které dost přesahují požadavek absolutní platnosti Kantových etických norem.
Podobné je na tom i konfrontace s náboženskou morální tradicí. Pro současnost je více méně typická pochybnost v možnosti náboženského zdůvodnění morálních norem, protože toto zdůvodnění předpokládá „víru“, a dnes už ani věřící sami nemůžou své morální soudy zakládat čistě na víře,protože jejich dodržování je vyžadováno od všech, tedy i nevěřících nebo jinověrců, a to vede k tomu, že na víru se nelze odkazovat .
Zbývá nám tedy už jen poslední možnost, kterou nám ukázal Nietzsche, tj. přijmout možnost, že s morálkou je dnes už definitivně konec? Náboženská zdůvodnění musejí být zamítnuta a pokusy o nalezení nové morálky na tom také nejsou nejlépe :-) ... a tak je pro dnešní dobu typická etická dezorientace a úpadek dosavadních zdůvodnění ...
Tugendhat se pomocí těchto úvah dostává k základním otázkám, které ve svých přednáškách chce řešit: „Dokážeme nahlédnout morální normy nezávisle na náboženské tradici? … Nebo (snad) má být moderních morálek více?“ Tyto úvahy rozvíjí, ptá se, zda je dodržování norem něco, co vyžadujeme od všech, jestli to je nevyhnutelná součást našeho života? Z toho pak vyplývá základní dilema dnešní doby, kdy na jedné straně stále požadujeme obecnou platnost, resp. ptáme se: „Můžeme morálně soudit, aniž bychom věřili ve zdůvodněnost svých soudů?“ , ale na straně druhé se jasně ukazuje relativnost našeho morálního souzení, a to jak historická (vždy záleží na době, ve které soudy pronášíme), tak sociální (neméně záleží také na tom, kdo daný soud vynáší) ...
Doporučuji všem, kdo se o podobná témata zajímají.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Přednášky o etice |
1997 | Logicko-sémantická propedeutika |
1998 | Tři přednášky o problémech etiky |
Tugendhat ve svých přednáškách hledá akceptovatelné zdůvodnění morálních soudů. Srovnává a komentuje rozdílné pojetí etiky několika filozofů (Aristotelés, Kant, Smith, ...). Žádná koncepce však ve snaze o univerzální platnost neobstojí. V přednáškách autor klade zajímavé otázky a uvádí některé pozoruhodné souvislosti, ale četbu originálních textů (Etika Níkomachova, Základy metafyziky mravů, Teorie mravních citů, ...) určitě nenahradí.