• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Ernst Tugendhat

Logicko-sémantická propedeutika

„Tugendhat a Wolfová nabízí čtenářům (a svým studentům) věcně ucelený přehled problémových okruhů, v nichž se pohybuje dosavadní filosofie (k roku 1986), založená na logické analýze jazyka. Ve středu jejich zájmu stojí tudíž výroky, jejichž klíčovou vlastnost, být pravdivými nebo nepravdivými, rozpoznal už Platón, třebaže hovořil nikoli o výrocích, nýbrž o větách (logoi), a pro další tradici závazně rozpracoval Aristotelés, který se věnoval rozboru vět apofantických. Otázkám, rozkazům anebo přáním se proto autoři předmětné publikace věnují spíše okrajově. Vztah mezi dobovým jazykově analytickým přístupem a tím tradičním autoři znázorňují sice jen několika tahy, ale dostatečně zřetelnými, vedenými pevnou rukou. Při konfrontaci odlišných stanovisek, třeba Heideggerovy fundamentální ontologie anebo Hegelovy dialektiky (vůči které zůstávají ovšem nesmlouvavější), mimoděk dokládají, že ačkoli analytická filosofie jazyka nemusí představovat definitivní odpověď na základní filosofické otázky, poskytuje v podobě jazykové reflexe vodítko mnohem hmatatelnější, než jakými byly třeba zkušenost se svými smyslově rozvažovacími apriorními strukturami anebo intencionální akty vědomí, i když prošlo očistným rituálem epoché. Kniha je stručná, zároveň ale hutná, a nárokuje si čtenářovu nedílnou pozornost. Neztrácí tím ale na čtivosti, její druhé přečtení jsem si naopak užil a obohatilo mě zásadněji než to první. Návrh autorů, poskytnout text jako učebnici studentům středních škol, přijde mi přesto ambiciozní (anebo nároky na studenty od poloviny osmdesátých let minulého století rapidně poklesly, co já vím).“... celý text
— pan_Vaclav

---

Přednášky o etice

„Tugendhat ve svých přednáškách hledá akceptovatelné zdůvodnění morálních soudů. Srovnává a komentuje rozdílné pojetí etiky několika filozofů (Aristotelés, Kant, Smith, ...). Žádná koncepce však ve snaze o univerzální platnost neobstojí. V přednáškách autor klade zajímavé otázky a uvádí některé pozoruhodné souvislosti, ale četbu originálních textů (Etika Níkomachova, Základy metafyziky mravů, Teorie mravních citů, ...) určitě nenahradí.“... celý text
— GeorgiusClívus

---

Přednášky o etice

„Morální soudy vynášíme stále, ... spory, které dnešní doba přináší, a které řešíme jak v oblasti mezilidských vztahů, tak v politické sféře, jsou pořád vedené v morálních kategoriích ... demokracie, lidská práva, sociální spravedlnost, ... to vše řešíme v morálním kontextu, zrovna tak jako naše pocity, typu hněv, vina, rozhořčení, ... Téměř denně slyšíme probírat nejen v médiích práva menšin, otázky omezení přistěhovalectví, azylu, práv cizinců. Taky se probírají otázky povolení, resp. zákazu potratů, euthanasie, otázky tělesně postižených, a naše morální závazky vůči nim, morální otázky týkající se práv zvířat, naší odpovědnosti vůči budoucím generacím, s tím související rozvíjení genového inženýrství atd. ... tohle jsou otázky, které „hýbou“ dnešním světem. Tugendhat k nim říká, že pokud se podrobně podíváme na uvedená témata, snadno zjistíme, proč si dnes už nevystačíme s „kantovskou“ etikou ... je zaměřená na normy "života lidí, žijících blízko sebe v určitém čase a prostoru" ... a to dnes už prostě nestačí. Dnešní problémy jako je chudoba v některých, často dost vzdálených částech světa, a třeba i s tímto problémem související genové inženýrství, dávající si za cíl uživit a uzdravit stále se zvyšující počet obyvatel na této planetě, aj. jsou problémy, které dost přesahují požadavek absolutní platnosti Kantových etických norem. Podobné je na tom i konfrontace s náboženskou morální tradicí. Pro současnost je více méně typická pochybnost v možnosti náboženského zdůvodnění morálních norem, protože toto zdůvodnění předpokládá „víru“, a dnes už ani věřící sami nemůžou své morální soudy zakládat čistě na víře,protože jejich dodržování je vyžadováno od všech, tedy i nevěřících nebo jinověrců, a to vede k tomu, že na víru se nelze odkazovat . Zbývá nám tedy už jen poslední možnost, kterou nám ukázal Nietzsche, tj. přijmout možnost, že s morálkou je dnes už definitivně konec? Náboženská zdůvodnění musejí být zamítnuta a pokusy o nalezení nové morálky na tom také nejsou nejlépe :-) ... a tak je pro dnešní dobu typická etická dezorientace a úpadek dosavadních zdůvodnění ... Tugendhat se pomocí těchto úvah dostává k základním otázkám, které ve svých přednáškách chce řešit: „Dokážeme nahlédnout morální normy nezávisle na náboženské tradici? … Nebo (snad) má být moderních morálek více?“ Tyto úvahy rozvíjí, ptá se, zda je dodržování norem něco, co vyžadujeme od všech, jestli to je nevyhnutelná součást našeho života? Z toho pak vyplývá základní dilema dnešní doby, kdy na jedné straně stále požadujeme obecnou platnost, resp. ptáme se: „Můžeme morálně soudit, aniž bychom věřili ve zdůvodněnost svých soudů?“ , ale na straně druhé se jasně ukazuje relativnost našeho morálního souzení, a to jak historická (vždy záleží na době, ve které soudy pronášíme), tak sociální (neméně záleží také na tom, kdo daný soud vynáší) ... Doporučuji všem, kdo se o podobná témata zajímají.“... celý text
— alef

---

---

Logicko-sémantická propedeutika

„Pěkné, bohužel příliš stručné.“
— PMR