Priatelia, lásky a jedna hrozná potvora
Matthew Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513044/bmid_priatelia-lasky-a-jedna-hrozna-potv-BAi-513044.jpg
4
1106
1106
Milovaná hviezda seriálu Priatelia nás v úprimnom, zábavnom a otvorenom životopise zavedie do zákulisia populárneho sitkomu a zdôverí sa so svojím bojom so závislosťou. „Ahojte, volám sa Matthew, ale asi ma poznáte pod iným menom. Priatelia ma oslovujú Matty. A už som mal byť mŕtvy.“ Týmito slovami sa začína strhujúci príbeh uznávaného herca Matthewa Perryho. Jeho cesta viedla od detských snov o sláve cez závislosť až k vyliečeniu, ktoré podnietil strach zo smrti. Matthewovi sa stali nemocnice a liečebne dočasným domovom. Predtým prežil náročné detstvo. Ako päťročný pendloval medzi rozvedenými rodičmi. V štrnástich sa vypracoval na kanadskú tenisovú hviezdu. Ako dvadsaťštyriročný získal jednu z vytúžených rolí v pilotnom diele seriálu, vtedy ešte s názvom Priatelia ako my... A potom sa to rozbehlo. V neobyčajnom príbehu vyrozprávanom s jeho typickým humorom veľmi otvorene hovorí o rozpadnutej rodine, ktorá ho vychovala (a nechala napospas sebe samému), o túžbe po uznaní, ktorá mu priniesla slávu aj vnútornú prázdnotu. Tú nezaplnilo ani splnenie najväčších snov. Zároveň rozpráva o pokoji, za ktorý vďačí abstinencii, a o tom, ako vnímal všadeprítomnosť Priateľov. Nevynechá ani historky s hereckými kolegami či s ďalšími hviezdami, s ktorými sa počas kariéry stretol.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
Friends, Lovers and the Big Terrible Thing, 2022
více info...
Přidat komentář
Koupi knihy rozhodně nelituju. Jen mě Matthew vždycky naštval, když zase začal, ale vždycky jsem si řekla, vzpomeň si na ten spouštěč, který opravdu ovlivnit nemohl.... Víc tady ale prozrazovat nechci, už kvůli potencionálním dalším kupcům této velmi dobře napsané knihy, která se hezky čte, ač je vlastně smutná, ale sem tam plná naděje ..... a naděje je dobrá věc .... ač u něj skončila, ale po po dočtení knihy si myslím, že to bylo jeho vysvobození, ač by si to on sám myslel....
Smutný príbeh človeka, ktorý sa aj napriek tomu, že by si to želal inak, navždy zapíše do pamäte ľudí najmä ako Chandler Bing. Síce silný príbeh, ale pre mňa osobne to nebolo najlepšie napísané. AJ
Odvážná a surová zpověď člověka bojujícího s nemocí, která ho nakonec úplně zničila. Nebylo to pro mě vůbec jednoduché čtení a jsem vlastně ráda, že jsem si knihu nechala na na později, kdy už tu není.
Dlouho mě žádná kniha tolik nezasáhla. Skutečně úžasné a surové vyprávění, které musí dojmout každého , kdo stejně jako já vyrůstal na Přátelích. Chandler byl prostě jednička a netušil jsem vůbec nic o tom, co všechno skyval. Děkuji za takové úžasné odhalení, ke kterému najdoe odvahu jen hrstka slavných. R.I.P. Matthew.
Ach Matthew..
Čím vším si musí člověk projít?
Už na začátku knihy nabírá čtení na síle. Dočteme se o jeho dětství, kdy býval v letadle sám a bez doprovodu, rodiče rozvedení, a jemu už v pár měsících života začali cpát prášky (doktoři samozřejmě!), v pubertě se přidal alkohol a to vše mu vydrželo celý život.
Rval se s tím.
Ale na druhé straně s tím úplně skončit nechtěl. A to je ono, člověk prostě musí chtít. Ale chápu to i z té jeho strany- prostě to nešlo.
Mattyho jsem měla v Přátelích úplně nejvíc nejradši. Odteď už Přátelé nebudou to, co bývaly.
"Nezajdeme si někam na kafe?"
"A kam?"
Opravdu drsné čtení. Moje (tuším) první autobiografie, která se mnou teda slušně zamávala a na kterou jen tak nezapomenu.
Kniha by se dala nazvat i jako "Průvodce po drahých klinikach aneb jak se vyhnout "doktorům", kteří netuší, co se závislými".
Niterna zpověď o ztracené duši a nenaplneni prázdnoty i přes peníze, slávu, obdiv a neprebernych možnosti které z toho plynou.
Sonda do života člověka o kterém si kdekdo myslel jak se má báječně a skvele, očima samotneho aktera, který vše vyvrati.
Názorně uvedomeni si, že to o čem předpokládáme, že nás udělá stastnymi je často jen mylka a falesne lhaní si do kapsy. Pochopení toho, že život není pouhé zdolavani vytycenych cílů, ale hledání radostí, na které dosáhne každý bez rozdílu stavu na bankovním účtu.
Z knihy jsem necítila žádné foukání nad zpackanym osudem a nespravedlnosti světa vůči jemu samému. Naopak uvědomění si, že všichni jsme svetu jedno a je jen na nás, jak se do něj začlenime.
Knihu jsem si ze zvědavosti přála od Ježíška, ale chtěla jsem si ji přečíst již delší dobu. Je to hodně zajímavé. Hned úvod mě fakt dostal. Čekala jsem, že bude kniha samá sranda a historky z natáčení přátel, ale popravdě se to kolem přátel jen letmo mihlo. Spíš to bylo o jeho dětství a to jak to zformovalo. Což je docela brutální. Je vidět, že to s ním na terapiích hodně rozebírali. V podstatě byl hodně sám, bral prášky, byl závislý, alkoholik atd. A to je spíš smutné než vtipné. Oceňuji otevřenou zpověď. I Když je mi jasné, že kniha prošla velkou cenzurou.
Ani jsem netušila, že chodil s Julie Roberts. Měli docela pěkný vztah, než to posral.
"Možná nakonec nejsem tak úplně k zahození."
"Dnes ráno a každé ráno, které trám tady venku na terase, jsem jako nováček. Ty "rozdíly" mě naplňují a dodávají mi energii - žádný alkohol, žádné léky, žádné cigarety... Stojím tam jen se šálkem kávy v jedné ruce, v druhé nic nemám, pozoruji v dálce vlny na oceánu a uvědomuji si, že ve svém nitru cítím svou vlastní vlnu. Vděčnosti."
Nad koupí knihy jsem dlouho váhala, nečtu autobiografie. Ovšem po smrti Matthewa jsem si ji koupila a včera, po dvou dnech čtení, jsem se dostala na její konec. Úplně jsem slyšela hlas Rostislava Čtvrtlíka, který Matthewa v Přátelích z většiny dílů daboval, jak ji čte. Žasla jsem, kolik jedu do sebe tenhle chlapík dostal, mnohdy by to nevydržel ani kůň. Kolikrát do toho pekla léků a alkoholu spadl a přesto se zvedl a chtěl se léčit. Ovšem touha po tom, aby mu bylo líp, byla silnější a tak se rozhodl do toho kolotoče vstoupit znovu. Je to upřímná zpověď člověka, který ví, že si všechno zavinil sám a nesnažil se to na někoho hodit. Budiž Ti země lehká, Metthew.
Posloucháno jako audiokniha: podle mě velice povedené dílo. Když tohoto herce vidíte v různých sitcomech, filmech či v pořadech, nikdy byste nevěřili, jaké démony a hrůzy tento člověk zažívá po zhasnutí světel v ateliérech u sebe doma. Po tom všem, co má za sebou, by bylo jednodušší říci, co mu nebylo, než to, co mu bylo. Dojem celé knihy výrazně umocňuje to, že již pár měsíců není mezi námi. A asi se mnou budete souhlasit, když napíšu, že je mu určitě lépe...
Knihu Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih jsem dočetla necelý měsíc předtím, než Matthew zemřel. O to více se mě jeho odchod dotkl, protože jsem vše měla v čerstvé paměti - to jak chtěl Matty konečně začít žít. Je mi z toho smutno ještě dnes, že neměl více času, ale bohužel je to prostě tak.
Abych byla upřímná, nikdy jsem Chandlera, kterého ztvárnil v Přátelích, moc neprožívala, ačkoliv seriál miluju. Ano, měla jsem ho ráda, ale nijak zvlášť jako ostatní milovníci Přátel. To se změnilo až po dočtení této knihy. Nahlédla jsem do jeho života, který rozhodně nebyl lehký, do jeho bojů se závislostmi, méněcenností a vztahy se ženami. Matthew je zde velmi upřímný, až mě mockrát napadlo, jestli to lidem z jeho okolí, o kterých mluvil, nebylo nepříjemné. Taky mě zarazilo, proč ho jeho okolí více “nezachraňovalo, možná to ale jen tak vyznělo a jinak to asi nešlo.
Je to smutné čtení, Matty se tu hodně lituje, občas jsem měla pocit, že stále háže vinu na ostatní a za chvíli se zase obviňuje naprosto ze všeho. Naprosto chápu jeho pocity a neukotvenost v boji sám se sebou. Neměl to lehké, ale věci nejsou černobílé.
Kniha je neskutečně čtivá, prokládala jsem ji audioknihou, kterou dokonale namluvil Aleš Procházka. Četla/poslouchala jsem ji prakticky v jednom kuse a to se mi už dlouho nestalo. Do teď ji vnímám jako jednu z nejlepších knih tohoto roku. V průběhu jsem si znovu pouštěla jednotlivé díly, které v knize zmiňoval a stejně jako ostatní - už Přátele nikdy nebudu vnímat jako dřív.
Knihu jsem přečetl až po smrti Mattyho a beru ji jako velmi dojemné a upřímné rozloučení se světem...
No, co k tomu říct... Být to fikce, řeknu že to autor překombinoval, že tam toho nacpal příliš mnoho, že je to neuvěřitelné i na smyšlený příběh. Jenže tohle fikce bohužel nebyla.
Opravdu smutný život, působilo to na mě, že šel neustále z bláta do louže. Téměř čtyřicet let. Myslím, že svou autobiografii napsal opravdu za pět dvanáct. Jedna z jeho prvních vět se naneštěstí stala pravdou a já se k jeho příběhu dostala až po jeho smrti. Myslím, že kdyby mohl, rád by měl život stejný jako Chandler, protože by si splnil svůj celoživotní sen - mít vlastní rodinu. Bohužel, sice měl peníze i slávu, ale opravdové štěstí mu to rozhodně nepřineslo, spíš naopak.
Co se týče stylu psaní, měla jsem v tom trochu zmatek, protože děj nešel chronologicky ani jakkoli uspořádaně a navíc i v samotných kapitolách se přeskakuje v různých časových obdobích. I přesto se mi celou dobu četlo "lehce" a "dobře".
A co dodat, jsem ráda, že to napsal a že jsem si to přečetla i když to nebylo hezký...
Pokud si tuto autobiografii chcete přečíst, neváhejte, stojí za to.
(SPOILER) To se nedá komentovat. Často jsem si říkala, jestli to může být všechno pravda, protože tohle by snad přežil tak dlouho jen Superman. Od těch čtrnácti nebo v kolika se Matthew poprvý opil, se systematicky zabíjel, i když tvrdil, že se o to nesnažil, že neměl sebevražedný myšlenky, že to je jeho mozek, kterej ho nesnáší, a on mu jen nedokáže odporovat. Šestnáct operací, několik kómat, pětiminutová zástava srdce, ze který ho prý tak dlouho dostávali proto, aby v jejich nemocnici neumřel ten herec z Přátel. Všechny drogy, který sehnal, kromě heroinu, protože to slovo mu nahánělo strach. Když už nevěděl, jak shánět dávku 55 prášků denně, chodil na prohlídky domů ke koupi a vykrádal tam majitelům lékárničky. Scénu z Přátel, kdy si bere Monicu, prý točil na propustce z léčebny, venku čekal řidič a po dotočení ho zase odvezl zpátky. A při tom všem zvládl Přátele točit deset let, do toho dělat i filmy a přežil i všechen ten humbuk kolem celebrity jeho velikosti? Nechápu, fakt ne.
Asi to nezvládnu ohodnotit hvězdičkami, protože se to prostě nehodí. Kniha je opravdová a člověk si u ní říká - pane bože je tohle vůbec možné. Několikrát jsem si říkala, že je neuvěřitelné, že se dožil tolika let a že tu byl s námi tak dlouho.
Milovala jsem Přátelé a Matthew patřil mezi mé oblíbence. Jeho hlášky, smích a roztomilý kukuč. Je neskutečné co skrýval celou dobu pod povrchem.
Tohle je opravdu odstrašující případ.
Nad systémem léčby závislých lidí by se měl někdo v té Americe zamyslet.
Ke konci knihy, jsem uronila i slzičku, protože jsem prostě věděla, že to neskončilo dobře a že se ten náš Chandler nedožil ani té 60.
Celkove je kniha moc hezky napsana. Prvni polovina je ctivejsi, druha se malinko vlece a opakuje. Nelibily se mi dve dejove linky, ktere byly pro ctenare matouci a casto jsem nevedela, do ktereho casu dej zasadit. Knihu jsem mela prectenou jednim dechem, na (auto)biografii byla opravdu zajimava a svym zpusobem i napinava..
Velmi zajímavá kniha, spím způsobem té smrti šel brutálně naproti. Škoda ho kluka.....
Nikdy bych neřekla, že za usměvavým Chandlerem se může skrývat tolik bolesti. Věděla jsem, že měl Mathew problémy se závislostí, ale tohle?? Panebože...jak jenom může lidské tělo něco takového vydržet...je strašně smutný, že po všem čím si prošel, po všech bitvách, které "vyhrál" nakonec dopadl, jak dopadl....ať už to bylo jakkoliv, v hloubi duše doufám, že našel klid a nic už ho netrápí ani nebolí..
(SPOILER)
Celkem dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak vlastně knihu hodnotit. Čekala jsem na ni, až bude v knihovně nebo u audiolibrixu (mám členství). Nakonec to byla audiokniha, bohužel tedy až po smrti autora.
Myslím, že kdybych byla větší fanoušek Přátel, asi bych na autora (potažmo jeho knihu) měla trochu jiný názor. Chandler byl pro mě v Přátelích asi jediná snesitelná postava, ačkoliv ne vždy. Na seriálu jsem nevyrůstala, což je podle mě asi ten největší kámen úrazu, a podívala jsem se na něj až v dospělosti. Matthew v knize mluví opravdu otevřeně, nebojí se přiznat, kolik bral prášků atd. Ale ačkoliv na začátku tvrdí, že z toho neviní své rodiče (kvůli jistým okolnostem, které nám prozradí hned na začátku), tak mi prostě přišlo, že to není pravda. Je strašně těžké s ním sympatizovat, když člověk tu zkušenost sám nemá (naštěstí), protože si říkáte, že to přece mohl zvládnout. A vím, že to vyznívá asi krutě, ale ono se to těžko popisuje takhle v psané formě. Ale na druhou stranu rozumím tomu, že mu mozek sice říkal, jak sám popsal, že je to špatné a měl by toho nechat, ale pořád tam bylo "něco", co ho nutilo k tomu dál pokračovat. A já vím, že si většinou řekneme, že měl peníze a slávu a mohl mít všechno, tak co měl sakra za problém. A i mě to proběhlo hlavou, že přece měl peníze, tak to mohl zvládnout. Ale jak sám řekl, a já s ním opět souhlasím, že peníze a sláva prostě ve skutečnosti nic neznamenají. Tedy neřekl to přesně takto, ale ten význam to prostě mělo.
Jeho život byl smutný. V podstatě neustále bojoval, ve většině případů sám proti sobě a to je mi neskutečně líto. Ještě více je mi ale líto, že se mu konečně podařilo "vyhrát" a on dva roky na to bohužel zemřel. A ačkoliv je to asi nejotřepanější fráze, ale v jeho případě mi to tak nějak sedí - konečně má opravdu klid.
Vzhledem k okolnostem je těžké knihu objektivně hodnotit. Ano, uronila jsem při čtení slzu, ale otázkou je , zda bych ji uronila, kdyby byl autor stále mezi námi. Je zřejmé, že jeho skon mými emocemi při čtení nemálo otřásl. Tipuji, že minimálně jednou hvězdičkou navíc.
Na Přátelích jsem vyrostla a dospěla. Kdykoliv je mi smutno nebo se chci odreagovat, pustím si je. Chandler byl jedna z nejoblíbenějších postav. I přesto, že jsem věděla, že se Matthew Perry potýkal se svými démony, netušila jsem, jak zlé to bylo. Obdivuju, jak hluboce, pravdivě a surově dokázal sepsat své životní přešlapy. Vyprávění smutné, ale zároveň cynicky komické, jak je/bylo Matthewovi vlastní. Svatý Petr určitě jeho boj o své místo v životě ocenil.