Příběh, který nikdy neskončí
Michael Ende
Příběh o tlouštíkovi Bastiánovi, nesmělém a všemi spolužáky vysmívaném chlapci, „synovi nikoho“, zavede čtenáře do zvláštního světa. Je jím Fantázie a Bastián se do ní dostane skrze stránky neméně zvláštní knížky. Spolu s chlapcem Átrejem – „synem všech“ – prožije na Veliké Cestě Hledání četná dobrodružství. Nejednou se ocitne v nebezpečí, stane se z něj hrdina a zmoudří. Nakonec se vrátí tam, kde je jeho místo – mezi lidi. Nekonečný příběh byl několikrát zfilmován.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 1987 , Albatros (ČR)Originální název:
Die undendliche Geschichte, 1979
více info...
Přidat komentář
Jedna z těch kouzelných knih, které nám ukazují, že chybovat je lidské a odpouštět božské, že každá akce, má svou reakci a že to nejcennější co nám mnohdy zbývá jsou vzpomínky, které definují to, čím jsme. Pokud platí to, že přání je otcem myšlenky, tak to mé bude "Více takových kouzelných knih".
Nekonečný příběh jsem přečetla poprvé až jako dospělá a film jsem naposledy viděla, když mi bylo deset. Tehdá mě nezaujal a i přes pár pokusů mě nebere dodnes. Mám ovšem pocit, že lepší film, než jsem měla před očima, při čtení, by asi natočit stejně nešel.
Film byl mým nejoblíbenějším příběhem, když jsem byla malá. Celý rok jsem čekala na vánoce z velké části proto, že ho o Štědrém dnu vysílali. Knížku jsem četla až v dospělosti a zamilovala jsem si ji neméně. Je napsaná tak akorát jednoduše, abyste se neztráceli ve složitých popisech, a přesto se do světa, o němž právě čtete, propadli a živě ho viděli kolem sebe. Vůbec není na škodu číst Nekonečný příběh až později, protože je do něj velmi citlivě vsunuta spousta inteligentních zamyšlení přesahujících vlastní děj a knížka Vás tedy obohatí nejen explodující obrazotvorností. Všechny originální světy říše Fantazie, které se v autorově hlavě zrodily, se do hlavního děje nevešly, ale M. Ende si je přesto nechtěl nechat jen pro sebe. Epická část děje končí v půlce knížky, pak už se stává spíš průvodcem po Fantazii, do kterého je děj trochu uměle naroubován a už se rozhodně nečte jedním dechem jako první část knížky. Přesto jste v té druhé části do knížky už tak zamilovaní, že ji sice pomaleji, ale přesto s láskou dočtete a v každé kapitole žasnete nad novým nárůdkem říše Fantazie a autorovou představivostí.
Krásná. Hodně mi připomněla Malého prince. Což bude asi tím, že není taktéž primárně určena pro děti, ale svým poselstvím přesahuje do světa dospělých. Jedna ze srdečních záležitostí.
Krásný příběh plný fantazie, který většina z nás zná ve filmové podobě. Jen kniha nekončí ve chvíli, kdy Bastian dá jméno dětské císařovně, ale pokračuje dál a dál líčením všech nových Bastianových příběhů, kterými vytváří nový svět Fantázie. Příběh, který bude existovat dokud děti budou číst a snít :)
První půlka se mi líbila. Druhá půlka a některé rozhodnutí Bastiana mi přišli až strašný. Ale kniha je to dobra i kdyz postav je tam strašně moc.
Pohlazení pro duši.... Moc se mi to líbilo! Nekonečný příběh miluju. Jak film tak aj kniha super.
První jsem viděla film, teprve nedávno se mi do ruky dostala kniha. První část se mi moc líbí, z druhé jsem taková rozpačitá. Námět nebo tedy spíš ten nápad je velmi dobrý a originální, ale v druhé části jsem se v tom až místy ztrácela. Celkově ale zajímavá kniha a jsem ráda, že jsem jí četla.
Nekonečný příběh je knížka, kterou ukradne chlapec jménem Bastian Baltazar Bux, tajně jde za školu a tam ji začne číst. V té knížce jdou pro radu a pomoc k Dětské císařovně poslové z celé Fantázije - na všech místech ve Fantáziji se totiž objevuje NIC, které pohltí všechno co se v něm octne. Chlapec jménem Átrej pak dostane za úkol vyhledat pomoc.
Nejvíce se mi líbila část s Átrejovím putováním a přišlo mi hezké pouto mezi Átrejem a jeho drakem Falcem. Moc se mi to líbilo a bylo to fakt napínaví.
super kniha, štve mě, že film z roku 1984 je sestaven jen z první "dětinské" části a nic neříká o poselství celé knihy tedy psychologické proměny Bastiana... kniha na rozdíl od filmu je dokonalá (hlavně druhá část) a není to jen trapné fantazy pro děti
Knižku som prečítala dávno po videní filmu, na základe recenzie, ktorá tvrdila, že kniha ide viac do hĺbky. Neviem, či to môžem potvrdiť. Kniha je skrátka... iná. Jej prvá polovica bola len voľnou predlohou pre prvý diel filmu a druhá polovica ešte voľnejším námetom pre druhý diel, pričom ale hlavná pointa druhého dielu je absolútne inde než hlavná pointa druhej polovice knihy. Čo nie je výlučne na škodu – druhá polovica knihy bola predvídateľná a z môjho pohľadu príliš výchovná. Vo všeobecnosti je ale svet Fantázie v knihe oveľa pestrejší než bol vo filmoch. Je zjavné, že niektoré veci sa museli vypustiť pre problematickosť sfilmovania, iné zase kvôli diváckym sympatiám – preto na rozdiel od knihy Bastián nie je škaredý, Atrej nie je zelený a Falco nemá hlavu leva, lež milého psa. Niektoré vypustenia však išli na úkor logiky filmu, napríklad skamarátenie sa Atreja s Falkom malo v knihe oveľa lepší dôvod. A mrzí ma, že v rámci vypúšťania sa vo filme úplne stratil aj dôvod toho, prečo sa to volá Nekonečný príbeh, v knihe tak pekne vysvetlený. Hoci... vypustený starec z hory bol nepochybne zaujímavou postavou, no jeho moc až priveľká, čo z literárneho hľadiska nemuselo robiť dobrotu.
Skrátka a jasne, Nekonečný príbeh v knižnom origináli je pre mňa neuveriteľne pestrou prehliadkou autorskej fantázie, v niečom lepšej a v niečom horšej než film.
Myslím, že kniha je lépe vymyšlená, než napsaná. Někomu se zdá logika příběhu místy zvláštní, je dáno tím, že se snad nejedná ani tak o pohádku, jako spíš o mýtus napsaný formou pohádky. V bezchybném schématu monomýtu (nevěřím, že autor nedržel v ruce Campbella, když tohle psal) mi občas zanikalo napětí a některé pasáže jako bych přicházely jen proto, aby přinesly patřičné myšlenky. Zejména druhá půlka na mě působila tak prvoplánově, až se zdála poněkud neživotná a kostrbatá. Jak by to bavilo dítě nejsem vůbec s to posoudit, ale mě Nekonečný příběh nadchnul. Postavy jsem si zamilovala, knížka se četla sama. Pohádka s metafyzickým přesahem, to je prostě něco pro mě... Ale zdaleka bych ji nedoporučila každému.
Z hlediska koncepčního se mi líbí, jak každá kapitola začíná písmenem abecedy, která zde po sobě hezky jdou. Ale nejkrásnější na knize „Nekonečný příběh“ je její fantazie, která by mohla být samozřejmě ještě bohatší, minimálně z hlediska vedení příběhu, ale to nic nemění na tom, že i tak je bohatá, nesmírně bohatá a kouzelná. Knihu „Nekonečný příběh“ si více užije dítě a dospívající, dospělý už tam může vidět chyby, nelogičnosti, nedořečené prvky. Okouzlení ale přetrvá.
Když jsem četla knihu poprvé, ještě jako žákyně základní školy, byla jsem docela rozčarovaná - vůbec mě to nebavilo tak, jako fimové zpracování (tehdy byl Atrej mojí platonickou láskou :D), a navíc jsem s překvapením zjistila, že to zdaleka nekončí tam, kde film. A to se mi nelíbilo. Při každém dalším přečtení jsem si ale knihu zamilovávala víc a víc, a pokaždé jsem v ní našla něco jiného. Zkrátka už to neberu jako vymyšlený příběh, ale jako studnici zajímavých myšlenek, při jejímž čtení si ale vždycky skvěle odpočinu.
Nebudu se lišit od názoru ostatních čtenářů. První část knihy, kterou všichni známe z filmu, je jasných 5 hvězd. Ale od připojení Bastiena do říše Fantázie to jde s příběhem krutě z kopce, až jsem se strachoval, zda vůbec skončím své hodnocení aspoň na třech hvězdách. Nakonec ano, ale bylo to o chloupek z Falcova kožichu.
Jasně, je to pohádka, ale i pohádka by měla mít určitou vnitřní logiku a věci v ní by měly dávat smysl (například: proč se svět Fantazie rozpadá jen proto, že císařovna nemá jméno?) Postavy se objevujou a mizí, mají epizodní roličku a dál už význam nemají. Je tam toho moc a nedrží to pohromadě. Takový "eintopf", co se sice dá sníst, není vám po něm špatně, ale rozhodně si nepochutnáte.
Nemůžu si pomoct, ale i když to beru jako fantasy a pohádku, je to slabé. Ve srovnání s Letopisy Narnie, které jsou také pro děti, je to nesmyslný odvar.
Výborná pohádka s bohatou fantazií autora. Druhá půlka má pomalejší tempo a pro děti by se mohla zdát příliš filozofická, ale posléze chutně děj druhý dech...
Vůbec jsem netušil, že film, ze kterého jsem byl jako dítě na větvi, tvoří pouze třetinu knižní předlohy. Po dočtení musím konstatovat, že si filmaři vybrali ten nejlepší kus a bohatě stačí se podívat na film. Údajně je zfilmovaná i zbývající část knihy, ale vůbec nemám chuť se do nich pouštět.
Začátek knihy je kouzelný. Připomněl mi dětství a přišlo mi to roztomilé. Od chvíle, kde končí (první) film, se kniha překlopí do filozofující polohy a zobrazuje spoustu bojů a odboček, což mě vůbec nebavilo. Všechno nakonec nějakým způsobem dávalo smysl, ale prostě jsem se nudil. Dětem by se to líbit mohlo, ale já už jsem na tohle asi moc starý. Strašně moc mi to připomínalo Narnii.
Za mne jedno z nejútrpnějších čtení. Kniha je na mne velice zdlouhavá a musela jsem se nutit k tomu ji dočíst. Četla jsem ji na střední škole. Možná v jiném věku by mne oslovila více, ale už nemám touhu se k ní vracet.
Autorovy další knížky
2001 | Nekonečný příběh |
2005 | Děvčátko Momo a ukradený čas |
1993 | Satanarcheolegenialkohrozný punč přání |
1994 | Vězení svobody |
1997 | Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema |
Jak nerada odkádám tuto knížku. Ovšem nedá se nic dělat.. I když poslední stránka proklouzla mi mezi prsty, tak ani náhodou mě nepropustila z onoho světa. Děkuju