Příběh služebnice
Margaret Atwood
Příběh služebnice série
1. díl >
Román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. V nedaleké budoucnosti se vlády nad Spojenými státy chopí klerofašistický režim. Z každého, kdo se proti němu prohřeší, se stává otrok. A z plodných žen ještě něco mnohem horšího - služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají. Kniha získala ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší román a byl v užší nominaci na cenu Booker Prize.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář


Jsem rozpačitá. Velmi silná knížka, spousta krásných myšlenek, takový Orwell v sukních, zase jiná totalita, minulost vypravěčky se postupně odkrývá, ale něco tomu jakoby chybí. Chtěla jsem dát 4 body, ale konec mě neskutečně vytočil. Taková naprostá a divná zbytečnost. Úplně to otrávilo celý dojem. Škoda.


Tahle verze světa je stejně, ba možná i více, děsivá jako všelijaké postkatastrofické příběhy. Námět rozhodně oceňuji. Bohužel zpracování mne zase tolik nenadchlo. Děj je velmi pozvolný a přeskakování v čase matoucí.
Seriál jsem neviděla, ale uvažuju, že se do něj pro srovnání pustím.


Kniha je o věcech, které známe z jiných částí světa - i v dnešní době jsou místa, kde je klér všemocný, muži jsou ti kdo velí a ženy nejsou nic.
Příběh služebnice je příběhem o tom, jak za relativně kratičkou dobu zmanipulovat dav, vymýt lidem mozek, ze svobodných lidí vyrobit poslušné ovce a z žen vyrobit zástup bezejmenných otrokyní, jejichž jediným úkolem je plození dětí.
Hodně depresivní, ale oceňuji jak příběh, tak popis života v Gileádu. Vzhledem k tomu, že kniha vznikla v 80. letech minulého století, autorka překvapuje nadčasovostí svého díla. Velice reálná dystopie!
Určitě se podívám po druhém dílu a nejspíš i po filmové verzi.


Kniha se mi nelíbila, připadala mi nesmírně rozvláčná, postavy nesympatické, jednání hlavní hrdinky občas nelogické. Pokračování knihy se ráda vzdám.


(SPOILER) Téměř do konce knihy, vlastně až do konce samotného příběhu služebnice, jsem chtěla hodnotit čtyřmi hvězdičkami, ale posledních pár stránek tzv. Historických poznámek mě přesvědčil o naprosto výjimečném díle, které si zaslouží nejvyšší ocenění. Ta knížka je totiž úplně jiná než všechny ostatní. Při čtení často přemýšlíte, k čemu je to neustálé přeskakování v myšlenkách a v čase...a na několika stránkách na konci knihy vám to všechno zapadne dohromady a spadne vám brada nad originálním pojetím konceptu knihy. Musím si co nejdřív přečíst pokračování, vážně jsem zvědavá, jak si s tím spisovatelka poradila.


Ze seriálu jsem viděla pár dílů a přestal mě bavit, chtěla jsem ale přesto dát šanci této výborně hodnocené a cenami se chlubící knize.
Wow.
Celé je to napsané naprosto excelentně, Příběh služebnice má hluboké myšlenky i uměleckou kvalitu, a zároveň neskutečný přesah.
Nadávám ovšem na nepovedenou předmluvu, ve které autorka v podstatě popisuje některé klíčové záležitosti, ke kterým během děje dojde. Jelikož jsem, jak jsem zmínila v úvodu, nedokoukala seriál, nebyla jsem moc seznámena s dějem, a chtěla jsem také nějaká ta překvapení... No a když vám toho půlku vykecá sama autorka... to jsem byla kapku zklamaná.
Tu předmluvu bych vzala, hodila na konec a změnila označení na "Doslov" nebo tak. Jestli neznáte děj a nechcete si ho zkazit, přečtěte si předmluvu až nakonec. Fakt.


Seriál jsem neviděla a to je možná dobře. Knížka se četla dobře, vlastně jsem ji zhltla strašně rychle. Byla jsem totiž strašně napnuta, jak to skončí. Musím říct, že mě námět knížky překvapil a rozhodně bych v takové době žít nechtěla. Ale napsané je to fakt výborně. Jsem fakt moc zvědavá na pokračování.


Zvláštní kniha...
Přečetla jsem ji během jednoho dne.
Vlastně mě asi hnala dál touha, zjistit jak to celé dopadne.
Svět ve kterém jsou ženy "služebnice" určené plodit děti, porodit je, být přidělena k dalšímu páru a to celé pořád dokola, je nepředstavitelné...
Krom toho chodí zahalené, nesmí se nikomu dívat do očí a vlastně nesmí celkem nic.
Očekávala jsem nějaký zvrat, akci, vpouru a hlavně víc vysvětlení, ale to je zřejmě až ve druhém díle, takže toho se mi nedostalo...


Posloucháno jako audiokniha. Přednes super a zpracování. Samotný příběh mě tolik nebavil. Zhruba první čtvrtina - první třetina skoro vůbec a vydržela jsem prakticky jen díky tomu, že jsem se do ní pustila jako do audia při vaření a uklízení. Pak se to trochu zlepšilo a "Historické poznámky" snad pak úplně nejlepší. Ale celkově za mě trochu přeceňované.


asi po 6rokoch prehodnocujem (dávam o hviezdu viac i za ten pretrvávajúci dojem po rokoch...) a píšem ďalší komentár..
prečo ? pod stromčekom som našla Svedectvá a rozhodla som sa poriadne si osviežiť dej...Príbeh služobnice som kedysi dávno na gymnáziu ? výške ? našla tiež pod stromčekom...a vyrazil mi dych. V dobe, keď o nejakom seriáli nebolo ani chyrovať...striedavo som sa desila a držala palce Fredovej...a potom si príbeh prečítala ešte minimálne raz a včera som sa pomaly po 20 rokoch vrátila do Gileádu..ako by som ani nikdy neodišla..a návrat bol možno o to viac desivý, keď si v aktuálnom kontexte svetového diania uvedomíme, že nič nie je nemožné...
Akurát mi nie je jasné, ako mohla Fredova za 3 roky veľa vecí zabudnúť..nechať si vziať...veľa vydržala a udržala, ale predsa..systém vymývania postavený na pilieroch diktatúry a "náboženstva" potiahol vpred presne tých, ktorí tam nikdy nemali byť. Je vôbec táto nová spoločnosť udržateľná ? a ako dlho ?
Nolite te bastardes carborundorum...
Čo sa stalo s Fredovej dcérkou ? a s Lukom ? a kam zmizla Moira ? otvorený koniec dal možnosť vlastnej tvorby...a dnes sa teším, že sa snáď dozviem viac. Knihu som si vychutnávala, riadok po riadku.. a uvedomovala si čím ďalej viac, ako ľahko je strhnúť masy. Ako ľahko je nájsť ten správny nátlakový systém na spoločnosť i jednotlivcov. Násilie a strach fungujú zaručene...zobrať možnosť komunikácie a zobrať ľudskosť...
Ale niektorí stále držia hlavy hore...Fredova, počuješ ?
Strašné a zároveň strhujúce...i po rokoch nestratila nič zo svojho kúzla. Seriál som do dneška nevidela ani nechcem. A vrhám sa na Svedectvá...
P.s. sú to maličkosti, ale dodnes si na Fredovu spomeniem, keď napríklad pečiem a ruky mám celé do masla...ako pleťový krém nič moc ted...


Role ženy byla napříč historií vždycky složitá a Příběh služebnice jim to v dystopické budoucnosti rozhodně neusnadňuje. Představa společnosti, která celá musí fungovat povinně jako náboženská sekta s mnoha pravidly a tresty smrti, je více než děsivá. Už 1984 od Orwella nám ukázalo, jak se může lidská společnost zvrhnout, ale svět Atwoodové mi přijde možná ještě děsivější. Jedna věc je nemít žádnou identitu a následovat systém, druhá je být víceméně jenom objektem. Jsou věci, které mají obě knihy společné, ale to už je otázka jejich hlubší komparace. Svět mne ale rozhodně zaujal a rád do něj zavítám znovu, ať už v podobě pokračování nebo adaptace.


Musím říci, že pokud bych tuto knihu četla, aniž bych viděla seriál, určitě by se mi líbila o 100 % více. Je fakt pěkná a hezky se čte. Ale seriál je prostě lepší. Každopádně v dnešní nelehké době ještě více vnímám to, že ač je psaný jako utopie, věřím, že něco podobného by se mohlo někdy stát.


Dystopických příběhů vyšlo už hodně, ale tento mi přišel originální. Asi i jako ženu a zvlášť v dnešní době, kdy jsme taky ze dne na den přišli o spoustu normálních věcí mě tak zaujal. Přišla mi děsivá představa, že něco takového, ze svobodných pracujících žen, které se mohly oblékat, líčit a žít s kým chtěly, se z ničeho nic stanou zahalené bezejmenné otrokyně cizích mužů, se může stát kdekoli (aktuálně jsme to viděli třeba při návratu Tálibánu k moci, kdy ženám ze dne na den zakázali chodit do práce a školy a oblékat se jak chtějí) a kdykoli (vůbec nejde poznat, že kniha byla napsána už v polovině 80.let). Opravdu bych si přála, aby knihy tohoto typu zůstaly vždy jen jako varování a ne jako návod, ale v dnešním světě se obávám, že člověk si nemůže být jistý ničím. Určitě 5 * za to, jak podrobně a zajímavě autorka rozvedla a popsala život a pravidla v Gileádu i když mi to přivedlo depresi.


Kniha mě nalákala zajímavým dystopickým námětem, ale děj se na můj vkus hodně vlekl a některé popisné pasáže jsem měla nutkání přeskakovat. Navíc bych řekla, že by z tématu šlo vytřískat mnohem víc.
Po dočtení se vrhám na seriál, tak uvidím, jak moc se liší od knihy.


Původně jsem chtěla dát jen 3 hvězdičky, protože na začátku jsem s knihou hodně bojovala. Vadily mi ty básnický popisy a přiznám se, že jsem některé odstavce přeskakovala. Ale pak se konečně začalo něco víc, dozvídala jsem se víc o fungování Gileádu a líbil se mi i závěr.
ČV 2022: 13. Kniha od držitele Ceny Franze Kafky.


Představa totalitního režimu a s ním spojených "pravidel" je pro mě velmi děsivá. Věděla jsem, o čem kniha je, protože jsem slyšela vyprávění o seriálu. Radši jsem sáhla nejdříve po knize, protože vykreslování některých otřesných situací je pro mě snazší číst, než se na ně dívat. Přečetla jsem velmi rychle, na mě kniha nebyla rozvleklá, rozhodně jsem neměla potřebu přeskakovat, bavilo mě to a byla jsem zvědavá, jak to skončí. Upřímně ale váhám, zda kouknout na seriál či nikoliv.


Skvělá myšlenka a poutavě zpracovaná, ale nemůžu si odpustit porovnání a závěr, že tématu více těží stejnojmenný seriál. Ten se kromě popisů květin a potahů křesel soustředí daleko více na věci, které by tento režim přinesl.


Přečteno podruhé, protože chci navázat pokračováním - začínám číst Svědectví. A ještě se těším na Přežívá nejsmutnější. Knížky od Margaret Atwood mě baví.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie děti ženy kanadská literatura zneužívání znásilnění feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál nepochopení kasty, kastovní systém teokracie světová literaturaAutorovy další knížky
2008 | ![]() |
2018 | ![]() |
2020 | ![]() |
2001 | ![]() |
2005 | ![]() |
Bohužel jsem měla velká očekávání, která ta kniha nenaplnila. Námět super, ale musela jsem se zorientovat, navíc nějaké části tam pro mě osobně byly nudné. Zároveň ale musím říct, že posledních několik desítek stránek mě bavilo moc, takže i ve výsledku přemýšlím nad přečtením si pokračování.