Príbeh služobníčky
Margaret Atwood
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Margaret Atwood je kanadská spisovateľka, poetka, feministická a politická aktivistka. Je nositeľkou viacerých prestížnych literárnych ocenení vrátane Bookerovej ceny. Román Príbeh služobníčky potvrdzuje jej povesť veľkej prozaičky. Vo svojej tvorbe sa už viackrát vcítila do zložitej psychiky modernej ženy, no tentoraz sa obracia do budúcnosti. Pohľadom literárnej postavy Fredovej opisuje zákutia skryté pod pokojnou fasádou Gileádskej republiky. Fredova je národný majetok, je Služobníčka a vďaka priechodnými vaječníkom sa v Gileáde, kde pôrodnosť klesla na nebezpečne nízku úroveň, stáva vzácnym tovarom. V noci v prázdnej izbe si však Fredova spomína na časy, keď láska stála nad všetkým, ženy pracovali a milovali. Podľa románu bol nakrútený úspešný seriál, ktorý dostal prestížnu cenu Zlatý glóbus.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
Já mám hrozně rozporuplné pocity. Jsem hrozně zmatená, smutná, šokovaná, znechucená. Je to strašidelná představa.
Po přečtení příběhu, který je velmi pochmurný, se dočkáme výletu do budoucnosti, kde je celá doba, v které se příběh odehrává, podrobena bádání historiků. Zde bych se chtěl zmínil o důležitosti interpretace dějin. Náhle cítíme velký odstup a to, co jsme se služebnicí intenzívně prožívali, se stává akademickým zájmem vědců. Vždycky mě lákaly představy života v různých obdobích dějin. Ovšem různou interpretaci dějin jsme prožili a dodnes prožíváme všichni. Byli to komunisté, jejichž výklad dějin měl být správný a dnes je úplně jiný. Naši rodiče zažili nacistický výklad dějin a nyní je to na západě neomarxistický trend a na východě Putinův výklad dějin ospravedlňující jeho válku. Je to však pouze příběh jednoho člověka, který byl zotročen, a který nám ukáže, co můžeme zažít na vlastní kůži. A zač je toho loket. Stačí se večer podívat na zpravodajství. Tento příběh nám však dává naději, že sebevětší zlo musí jednou skončit.
Skvělá, nadčasová kniha. Vnitřní monolog hlavní hrdinky výborně vykresluje tu podstatu hrůz Gileádu. Předmluva autorky je určitě důležitou částí knihy - Změna dokáže nastat rychlostí blesku. Na pocit, že tohle se u nás nemůže stát, nelze spoléhat : kdekoli se může stát cokoli, nastanou-li příhodné okolnosti ... Myslím, že by toto měl číst každý. Už se těším na druhý díl. Vřele doporučuji.
Hodně mě to bavilo. Nedá se říct, že by tam byl zvrat za zvratem, spíš to pomalu plyne.
Měl jsem pocit že, stojím vedle hlavní postavy, a že se mi to taky děje.
Ta část s hotelem mi byla dost nepříjemná, pořád jsem si říkal, že to přece takhle nemůže být.
Musím říct, že mě překvapilo, jak “stará ta kniha vlastně je. Tím, že seriál je z roku 2017, tak jsem čekala, že se bude jednat o novou knihu. Margaret Atwoodová ale knihu napsala a vydala již v roce 1985. Seriál je navíc věrná kopie knihy, nebylo tam nic navíc, co by do seriálu nedali. Což me zrovna potěšilo. Jen změnili pár detailů, hlavně co se stáří některých postav týká.
Nicméně musím i tak říct, že seriál je daleko lepší. Co mi dost zkazilo dojem z knihy je, jak moc si June stěžovala, já to chápu, to co zažívala a zažila bylo příšerný, ale stěžuje si v té knize tolik až je to otravné. Navíc neustále ve svém vyprávění z ničeho nic přeskakovala do minulosti a stával se z toho zmatek. Takže ano, kniha má se lepší, ale i horší momenty. Seriál je o dost lepší, ale ráda bych si v budoucnu přečetla i druhý díl - zajímá mě, jak to autorka zakončila.
Čteno až po shlédnutí seriálu. Kniha je v podstatě předlohou první série seriálu, v různých detailech je kniha dost odlišná od seriálu. Nemohu říct, že by jedno či druhé bylo lepší, spíše se v mnohém navzájem doplňuje, líbí se mi oboje. Kniha je vzhledem k době svého vzniku "mírnější" v otázkách práv žen, etnických, sexuálních a jiných menšin, což je ovšem pochopitelné. Zároveň je ale dnes doba, kdy by mohl nějaký Gileád klidně vzniknout , takže je celý příběh dnes uvěřitelnější, než v době svého vzniku, jak sama autorka v předmluvě uvádí. Hned se chystám číst pokračování Svědectví a jsem zvědav, jaké bude, protože od původní knihy ho dělí třicet pět let.
Málokdy se stane, že seriál je lepší než kniha, ale tady je to bohužel tak. Kniha mě zklamala svou rozvláčností, neustálým přeskakováním z jedné časové roviny do druhé, zdlouhavým popisem, irelevantními vzpomínkami a rušilo mě i neoznačení přímé řeči. Autorka vytvořila do detailu promyšlený, dystopický svět, což nebylo nic lehkého, proto mě mrzí i neukončení příběhu. Proč si má všechno domýšlet čtenář?
Knihu jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy jakožto knihu od držitele Ceny Franze Kafky, a rozhodla jsem se přečíst si ji v originále. A bylo to náročné čtení. Samozřejmě extrémně oceňuji svět, který autorka vytvořila, tak dokonale propracovaný a promyšlený, pamatuji si, jak jsem byla paf, když jsem o něm slyšela úplně poprvé ve stejnojmenném seriálu. Právě srovnávání knihy se seriálem však samotné knize v mém případě neudělalo dobrou službu. Ač většinou upřednostňuji knihu, v tomto případě kniha ani zdaleka nedosahuje kvalit seriálu s brilantní Elisabeth Moss a kinematograficky dokonalými záběry. Dlouhé popisy okolí zpomalovaly děj, slovní zásoba pro mě byla extrémně náročná a samotné myšlenky Offred byly zajímavé, leč v porovnání s detailními záběry na obličej Elisabeth Moss a jejím geniálním sarkastickým monologem přece jen něco postrádaly. Beru to ale tak, že bez této knihy by Gilead a celý jeho zvrácený systém nikdy nevzniknul, a nemohl by tak být natočen perfektní seriál, který přinesl obrovskou naléhavost, strach, širokou plejádu emocí a souznění s hlavními hrdiny. Tak jako tak Gilead chápejme jako varování nad tím, co vše se může stát a kam to za žádnou cenu nemůžeme nechat zajít.
Miluji seriál Příběh služebnice a tak jsem knize nemohla odolat. Musela jsem neustále přemýšlet nad tím, jak snadno se můžeme všichni nechat nalákat do pasti, jak snadno se dá nad obyčejnými lidmi nenápadně utahovat smyčka. Když jsem četla, co se služebnici honí hlavou, říkala jsem si, co by se asi honilo hlavou mě, kdybych byla tolik omezena na svobodě. Čeho bych si všímala? Jak významné by pro mě najednou byly drobnosti, které teď s naprostou samozřejmostí přehlížím? I když byla kniha psaná takovým zvláštním stylem, líbila se mi. Jen konec příběhu... Jasně, někdo má rád tak otevřený konec, protože může povolit uzdu své fantazii. Ale já jsem děsně zvědavá a chci všechno vědět. :D
Knihu jsem četla již před lety, nyní jsem si ji připomněla formou audioknihy. A musím říct, že se mi příběh líbil o dost víc než při prvním setkání. Oceňuji, že autorka vytvořila velice zajímavý svět, který reálně není tak odlišný od možné skutečnosti.
(SPOILER) Kde jen začít. Autorka si s příběhem vyhrála opravdu bravurně. Ačkoli toto téma není zrovna mým šálkem kávy, zajímalo mě, jak to s "Fredovou" nakonec dopadne. Příběh je čtivý, neuspěchaný. Postavy i místa jsou velice dobře popsané, což nám dává jistý pocit poznání. Samozřejmě bych mohla říct, že se tento příběh někdy v budoucnosti může stát svým způsobem skutečností. Co mě ale velice frustruje, je nedokončený příběh June. Jak dopadla? Podařilo se jí utéct? Našla Luka? Získala zpět svou dceru? Porodila dítě, které čekala s Nickem? Našli ji? Odvlekli ji zpět? Pověsili? Toto jsou otázky, které si po přečtení kladu a na které bych ráda znala odpověď. Takto nedokončený příběh je pro mě jako kudla do zad od spisovatelky. Proto nemohu dát plný počet hvězd ve svém hodnocení.
Seriál jsem neviděla, ale nemohla jsem nepostřehnout věhlas kolem tohoto díla. Od autorky jsem četla zatím Alias Grace a to se mi v zásadě líbilo. Dystopie je můj poměrně oblíbený žánr, tak jsem si Služebnici nechala až v pořadí později jako sázku na jistotu.
O to víc se divím, že se mi líbila míň než Grace. Příběh na mě působil ploše, nedůvěryhodně, nepřesvědčivě. Částečně zážitek asi pokazil i horší překlad než u Grace (např. lily of the valley nebude asi lilie z údolí), ale překlad nebude tím hlavním důvodem, proč se mi nepodařilo do knihy ponořit hlouběji.
Měla jsem pořád pocit, že jen z povzdálí sleduji, bez navázání vřelejšího vztahu s postavami. A na konci už jsem byla ráda, že "zápisky" končí.
Do Svědectví se už s velkou pravděpodobností pouštět nebudu, to nechám znalcům literatury, kteří čtou výhradně oceněné knihy.
Chtěla jsem si konečně přečíst nějakou Atwoodovou, a musím říct, že ta dáma má přehled a opravdu psát umí. Jen na mě tohle tema bylo asi špatná volba.
Dystopie promyšlená do nejmenších detailů, celý nový vytvořený svět. A střídání dějových rovin se mi taky líbilo. Ale celkově mě příběh až tolik neoslovil.
Kniha do které se mi vůbec nechtělo a nakonec velké příjemné překvapení.Děj je asi díky seriálu všeobecně známý,ale mě velmi oslovila forma vyprávění.Je to vlastně monolog,je to osobní zpověď,je to tak intimní a ženské, nadčasové.Opravdu jsem překvapena tak nízkým hodnocením,třeba noční pasáže mi přišly nádherné, hluboké a teskné.Za mě top literatura.
Kniha je to bezpochyby čtivá, jedinečná a svým způsobem děsivá. Na mě byla však příliš dlouhá, některé pasáže mě nudily a nedovedla jsem ji patřičně ocenit, konec taky nebyl nic pro mě.
Mám z toho podobné (ikdyž lepší) pocity jako u Zlodějky knih - velké očekávání, které bohužel nebylo naplněno. Je možné, že mi ale nesedl styl psaní, proto se zkusím podívat i na seriál.
Zajímavé čtení o světě, který není až tak nereálný, co se týče žen, služebnic. Kdoví, co nás bude čekat za pár let. Každopádně trochu mrazivé čtení, ale čte se to dobře. Je to čtivě napsané.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracieAutorovy další knížky
2008 | Příběh služebnice |
2018 | Alias Grace |
2020 | Svědectví |
2001 | Slepý vrah |
2005 | Přežívá nejsmutnější |
Zvláštní, nepředstavitelné, místy jsem měla husinu, podoba 1984, zkusím kouknout na filmové zpracování.