Príbeh služobníčky
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384034/bmid_pribeh-sluzobnicky-mnb-384034.jpeg
4
2890
2890
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Margaret Atwood je kanadská spisovateľka, poetka, feministická a politická aktivistka. Je nositeľkou viacerých prestížnych literárnych ocenení vrátane Bookerovej ceny. Román Príbeh služobníčky potvrdzuje jej povesť veľkej prozaičky. Vo svojej tvorbe sa už viackrát vcítila do zložitej psychiky modernej ženy, no tentoraz sa obracia do budúcnosti. Pohľadom literárnej postavy Fredovej opisuje zákutia skryté pod pokojnou fasádou Gileádskej republiky. Fredova je národný majetok, je Služobníčka a vďaka priechodnými vaječníkom sa v Gileáde, kde pôrodnosť klesla na nebezpečne nízku úroveň, stáva vzácnym tovarom. V noci v prázdnej izbe si však Fredova spomína na časy, keď láska stála nad všetkým, ženy pracovali a milovali. Podľa románu bol nakrútený úspešný seriál, ktorý dostal prestížnu cenu Zlatý glóbus.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Slovart (SK)
Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
"Pochválen budiž plod."
Kdysi dávno jsem viděla film z devadesátých let. Ten mě tak rozsekal, že jsem si hrozně moc chtěla přečíst knihu. Ta ale dlouho nebyla k sehnání.
Minulý rok jsem zhltla první řadu seriálu, která mě rozsekala a rozemlela. No a včera jsem poslechla knihu, konečně. V ní mě dostal úplný závěr. Kdybych naznačila, prozradím ho. Jde o maličkost, jen dojem, který pak z celé věci máte. A ten je zničující.
Největší depku jsem měla z faktu, že generace hrdinů si pamatovala "dobu předtím" a musela dělat, jako by neexistovala. Člověk si říká, že zvyknout se dá asi na všechno, ale na postavení služebnice je něco ještě horšího, než na známém otroctví, asi protože termín dobrovolného znásilnění prostě neexistuje, přesto tam je úplně běžný. Do toho všechny ty stupidní zákazy úplně běžných věcí, to je kombinace sakra vražedná.
Přitom postavení mužů v příběhu je jaksi sice jakoby neotřesitelné, ale přitom v základě docela nejisté a obyčejné.
No, prostě mi je na zvracení, ale zároveň jde o fascinující sondu do hlubin lidské důstojnosti. Není ani možné si představit, jak bych se v podobném případě chovala já. Některé knižní situace takové úvahy dovolují, tahle prostě ne. Jen málokdo by byl asi tak silný, aby přestál změny se zdravým rozumem a dokázal z nich vytěžit něco pozitivního.
Sice hodně čtivé, ale v podstatě dosti schematické.
Většinu knihy tvoří popis oné smyšlené společnosti a toho, jak to tam chodí. Samotný příběh je velmi jednoduchý až banální, vztahy minimalizované (možná záměrně jako projev odcizenosti), charaktery povětšinou jen nahozené - a hlavní hrdinka na mně působí trochu jako otupělá ovce, která udělá, co jí kdo řekne, ne moc chytrá a bez osobitosti. I to je možná záměr, asi snaha aby byla pouze průměrnou a nevýjimečnou - ale ve mně osobně to mnoho sympatií nebudí.
Námět mohl vydat na další Sophiinu volbu, ale je z toho jen taková pohádka pro dospělé.
Závěr ve formě fiktivních historických poznámek mi přišel nadbytečný a dokonce poněkud cimrmanovský.
Jsem zvědavá na seriál (scénárista si musel podle mně dost máknout).
Oceňuji ale to, že se autorka vyvarovala patosu, citového vydírání a sentimentu a zůstala věcná.
Argo chválím za obálku k 2.vydání z 2017.
Skvěle popsané barevné rozlišení jednotlivých postav (rolí, kast). Je to až děsivě xenofobní. Stejně děsivá je i rezignace hlavní hrdinky, její smíření s novou dobou. Nostalgicky vzpomíná na minulou svobodu, ale vypadá to, že nic jiného necítí. On je to celkově děj bez emocí, dost syrově napsaný, skoro až jako reportáž. To prohlubuje pochmurné vyznění knihy.
Téma zajímavé, ale styl jakým je kniha napsána mi nesedl. Nedočetl jsem. Třeba se k tomu někdy vrátím.
Z této knihy jsem byl nadšený. Kniha velmi dobře napsaná. Ani mi nevadilo časté přeskakovaní do minulosti a zpět. Kniha pak byla víc napínavá. Osudy ostatních postav jen naznačeny. Čtenář si musí spoustu věcí domýšlet. Škoda že neexistuje pokračování.
Máloco mi připadá tak děsivé, jako představa vládnoucího klerofašitického režimu. Spíš než o dystopický sci-fi román plný akce se jedná o mrazivé psychologické drama, zaměřené na pocity a obavy postav. Tahle antiutopie má navíc dokonale vykreslenou, ponurou a neutěšenou atmosféru, originální a děsivý příběh, který ovšem působí natolik realisticky, že máte pocit, že takováhle šílenost opravdu někdy v budoucnu může nastat.
Atwoodová skvěle vystihla pocity postav a dokázala mě ke knize skoro přikovat. Uměla jsem si živě představit ten strach, bezmoc a neschopnost postavit se na odpor. Nejen, že je kniha dobře napsaná a má velmi temnou depresivní atmosféru, ale ještě nějakou dobu po přečtení budete mít trochu zvláštní, nepříjemný pocit.
Mám jen pocit, že kniha osloví víc ženské čtenářky, představa toho být něčí služebnicí a jen pokorně rodit děti - bez jakékoliv možnosti svobodně žít, jim bude připadat ještě děsivější. A možná, že ženám bude méně vadit menší akčnost děje a více komorní styl vyprávění. Příběh služebnice hraje na emoce a rozhodně se umí dostat pod kůži.
Posloucháno jako audiokniha. Zpočátku byl pro mě příběh odtažitý a trochu mi to připomínalo poslech 1984, ale postupně mě kniha začala do sebe vtahovat a já jsem začínala přemýšlet, v jaké realitě vlastně žiju?! :-D
Všechno o nesvobodě, strachu a (bez)naději. Atwoodová je génius a doufám, že tu Nobelovku dostane.
Margaret Atwoodová měla pravdu, když nechtěla svůj román označit za scifi. Není to vědecká fikce, je to podrobná a mrazivě detailní studie stavu, kdy se moc vymkne kontrole a přejde do rukou malé skupiny lidí, kteří hrubou silou a propagandou terorizují přeživší většinu. Zde zneužijí náboženství, ale mohla by to určitě být i jakákoli jiná původně nevinně vyhlížející ideologie. Příběh má téměř podobu strategické hry. Každá figura má jinou sílu, jinou možnost, jak táhnout. Ne vždy je zjevné, ke které straně hráč patří. A hraje se o život. Kniha je vynikající (po literární stránce i obsahem). V dnešní nejisté době by měla být na seznamu povinné četby.
Alternativní realita. Měla jsem to vědět dřív, dívala bych se pak na knížku jinak. Takhle jsem měla úplně scestná očekávání.
Styl psaní je lehce jiný, ale přivykne se na něj snadno. Děje má knížka poskrovnu, za to popisy a přirovnání skvostné.
Očekávám, že seriál bude značně předělaný, více akční. Jsem na něj zvědavá.
Propracované dílo, myšlenka detailně vyladěna, přikláním se k názoru, že celkově je dílo určeno hlavně ženám (mají-li v oblibně dystopická témata). Tísnivé popisy prolínajících se událostí před a po nastolení Gileádu a detailní vykreslení pocitů jedné ze služebnic na mě zanechaly zvláštní, tíživý pocit.
Závěrečné vysvětlení toho, jak se to celé s nastolením tak fanaticko-nábožénského, totalitního režimu událo, opravdu pramenilo z velmi aktuálních problémů, až z toho člověku přechází mráz po zádech.
Poslouchala jsem jako audio, v dohledné době určitě zkusím i seriál.
Dystopie většinou stojí na fungování zvráceného politického systému, ale v tomhle případě dystopii cítíte jen v pozadí. O společnosti, ve které služebnice žijí, se něco víc dozvíte vlastně až v epilogu. Ale vůbec to nevadí, sonda do vnitřního světa strojů na děti je fascinující sama o sobě. Neuvěřitelně čtivé, napínavé a hodně temné.
Knihu jsem četl až po shlédnutí seriálu a musím říct, že i kniha i seriál mají něco do sebe. Myslím si, že díky seriálu, jsem do děje proniknul rychleji a kniha se mi i díky tomu snáze četla. Kniha, ze které mě mrazilo a kterou jsem nemohl odložit.
Pokud Vás zajímá realisticky uskutečnitelný dystopický příběh, zkuste to. Nedoporučovala bych ale slabším povahám a např.ženám, které mají zkušenost s násilím.
Knížka je skutečně temná, diktatura a bezmoc z ní sálají. Místy mi bylo nepříjemné pokračovat ve čtení. Vykreslení atmosféry je bravurní. Zakončení knihy mě osobně dostalo a ještě více podkreslilo tu bezmoc.
Všeho všudy se mi kniha četla těžko. Styl přelévání příběhu v různých liniích je ze začátku matoucí, psáno jako proud myšlenek/asociací, které přeskakují sem a tam. Místy mě to fascinovalo a místy rušilo a ztrácela jsem pozornost.
Viděla jsem nechtěně první díl seriálu a teprve poté jsem si přečetla knížku a myslím, že mi ten díl nejspíš pomohl se do četby dostat rychleji. Chápala jsem pak popisované flashbacky a na první pohled matoucí text.
(Pokud kouknete třeba jen na seriál chybu taky neuděláte, je v něm vše co je v knize, informace navíc nezískáte.)
Tak bohužel, příběh poslušné "nádoby na dítě" a vůbec způsob, jakým je tato knížka napsaná, mi vůbec nesedl. Zdlouhavé, našlehané popisy snad úplně všeho nad (pro mě) únosnou mez..komu bych ji doporučila, nevím.
Čakala som oveľa viac. Možnosť vzniku režimu mi prišla nereálna no v USA je aj dnes možnosť vidieť mnoho až neuveriteľných extrémov tak som si ešte povedala dajme tomu. No prišlo mi, že celý čas čítam len akýsi prebal s obsahom a preskakujem riadky čakajúc niečo viac. Počas mojho čakania na " to ono" nemastnú neslanú hlavnú postavu zachránil akýsi odboj pre ,ktorý ona nespravila, okrem postelných radovánok, nič a bol koniec. Záver s prednáškou, ktorý sa na príbeh pozerá už ako na historickú udalosť to tiež nezachránil. Za mňa nie, nemôžem inak.
Od M. Atwood jsem četl silný a nádherný příběh The Blind Assasin. I tuto knihu jsem četl anglicky, takže nemohu docenit český překlad.
Na rozdíl od Assasina tato kniha nenabízí komplikovanou dějovou linii, příběh samotný je velmi jednoduchý a zdálo se mi, že jej autorka tak trochu natahuje. Na druhou stranu je Atwoodová nedostižná v různých popisech, zachycení atmosféry.
Co k tomu dodat - pokud se trochu orientujete v americké politice a vlivu různých ultrakřesťanských skupin na ni (doporučuji francouzský dokument Amerika, jak ji neznáte- prohřešky proti desateru), nebude se vám zdát možnost křesťanské totality úplně mimo mísu, ba naopak. Kniha jako taková mě ale trochu zklamala.
Zajímavé, silné, "šílené", fascinující čtení, od kterého nešlo odejít. K autorce se už vracet nebudu. Ale rozhodně to nebyl špatně strávený čas.
Poprvé jsem se s Atwoodovou seznámila u jejího "Z hlubin", kterým mě vcelku dostala. Na Příběh služebnice jsem se chystala dlouho, ale vzhledem k aktuálnímu úspěšnému seriálu (nebudu sledovat, páč si nechci kazit knihu) bylo všude totálně nedostupné. Co dodat? Atwoodová je především "ženskou" spisovatelkou - záměrně nepíšu "feministickou", protože nijak bouřlivě neagituje nad ženskými právy atp., ale vychází spíše z historicko-antropologického náhledu na ženy, muže a jejich vzájemné fungování či nefungování, což dokazuje i tato kniha.
Příběh má spoustu dimenzí, je v něm nespočet myšlenek a rozhodně nepatří mezi odpočinkovou četbu. Zcela jistě bude bližší ženám, dokonce přímo rýpe do ženství jako takového a snaží se skrze hlavní hrdinku zodpovědět základní otázky na to, co je vlastně naším (ženským) údělem? Epilog mě příliš nebavil, ale v rámci závěrečného shrnutí/vysvětlení měl samozřejmě své opodstatnění. Ač si nepotrpím na přehnané emoce, tato kniha na mě opravdu silně zapůsobila (již má druhá Atwoodová), ale tak nějak niterně, intimně... Pro mě daleko depresivnější, než kolikrát klasicky pojaté sci-fi dystopie. 4,5*
„... toužím spáchat dotek..." i z těch slov mrazí...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracieAutorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Tak tohle bylo jednoduše wow! Nečekala jsem, že mě celý příběh tak moc pohltí... Zajímalo by mě, kde autorka na tento námět přišla, protože mi přijde tak autentický... I seriál musím za sebe rozhodně moc doporučit, je přesně podle knihy... Tohle je prostě must read!