Príbeh služobníčky
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384034/bmid_pribeh-sluzobnicky-mnb-384034.jpeg
4
2890
2890
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Margaret Atwood je kanadská spisovateľka, poetka, feministická a politická aktivistka. Je nositeľkou viacerých prestížnych literárnych ocenení vrátane Bookerovej ceny. Román Príbeh služobníčky potvrdzuje jej povesť veľkej prozaičky. Vo svojej tvorbe sa už viackrát vcítila do zložitej psychiky modernej ženy, no tentoraz sa obracia do budúcnosti. Pohľadom literárnej postavy Fredovej opisuje zákutia skryté pod pokojnou fasádou Gileádskej republiky. Fredova je národný majetok, je Služobníčka a vďaka priechodnými vaječníkom sa v Gileáde, kde pôrodnosť klesla na nebezpečne nízku úroveň, stáva vzácnym tovarom. V noci v prázdnej izbe si však Fredova spomína na časy, keď láska stála nad všetkým, ženy pracovali a milovali. Podľa románu bol nakrútený úspešný seriál, ktorý dostal prestížnu cenu Zlatý glóbus.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Slovart (SK)
Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
Četla jsem souběžně se seriálem. Některé věci jsou sice v seriálu dost podobně, v jiných se rozchází, ale v seriálu jsou bohužel lépe vysvětleny. Což by mělo být naopak. Při čtení jsem si pokládala mnohem víc otázek ohledně děje, než tomu bylo u seriálu. Konec mi přišel takový odfláklý, nijaký. Trošku mě to zklamalo.
Knihu jsem bohuzel cetla s vysokym ocekavanim, ktere se nenaplnilo. Dej se velkou cast knihy vlekl a potom se skoro vse stalo na poslednich par strankach. K vypravecce jsem si nenasla vztah a pribeh se me nijak hluboce nedotkl.
Ta kniha se mě dotkla. Ne letmo. Byl to dotek hluboko do duše. Nebyl to dotek láskyplný. Byl to dotek mrazivý. Přesto ve mně vyvolal stejnou touhu, jakou má Fredova. Toužil jsem spáchat dotek… To je jedna strana té knihy. Ta osobní. Vzpomínky na lásku, na děti. Na život ve zcela jiném vesmíru.
Momentálně prožíváme období, které se může lehko zlomit do čehokoliv. Najednou není problém přijmout fakt, že se zavřou hotely, hospody, že se zakáže cestování. Že děti nechodí rok do školy. Je tak snadné přejít dalším krokem do podobně dystopické, antiutopistické společnosti, jako je (či byl) Gileád. Lusknutím prstu. Bez velkého odporu obyvatelstva. Kniha vyšla v roce 1986 a je z ní cítit strach i despekt z komunistické diktatury a vlastně z jakékoliv diktatury obecně. Atwoodová knihu začala psát v západním Berlíně. Ve městě, které je rozpůlené „zdí“. Zdí, kde na východní straně straší…
Kniha je řazena do kategorie sci-fi. Ale ruku na srdce. Všechno, co v příběhu najdeme, už lidstvo nejednou zažilo. Není to žádná bláznivá vize šílené budoucnosti. Je to jen dobře poskládaná koláž všech možných hrůz, které jsme si jako lidé dokázali vymyslet a většinou i zrealizovat. A právě proto je ten příběh tak… děsivý.
Očekávala jsem nervy drásající dystopii ve stylu Prokletý rok, Rok čarodějnic - zkrátka vzestup patriarchátu a malomocné ženy, které se neštítí obracet proti sobě. Navnadilo mě i to, že se autorka narodila v 2. světové válce a čerpala tak z reálných událostí útlaku (tajné informační a záchranné sítě, vztahy mezi lidmi - paranoia, šeptanda...), překvapilo mě, že autorka procestovala několik zemí včetně Německa, Československa a samozřejmě rodnou Kanadu a zřejmě i USA. Jedná se o velice vzdělanou ženu, a je to na příběhu dost vidět - nedostala jsem totiž dystopický příběh jaký jsem čekala, ale spíše filozofický příběh. Je v něm totiž hodně přirovnání, kontrastů a na ději až tak nezáleží. Jedná se o něco jako zpověď, svědectví ženy, která náhle uvízla v totalitním, náboženském a patriarchálním režimu. Vzpomíná na to, co musela opustit, což čtenáři předkládá v chaotickém sledu vzpomínek a zároveň popisuje, co prožívá nyní. Jako zpověď to označuji proto, protože tento příběh nemá začátek ani konec. Dílem chtěla autorka zřejmě hlavně upozornit na některá témata a tak se mi jeví Příběh služebnice jako kniha k zamyšlení.
Vlastně jsem si "služebnice" přirovnávala k ženám v KLDR, a to, když se "služebnic" na veřejné ulici návštěvníci z jiné (demokratické) země ptají, zda jsou šťastné a s tímto životem spokojené. Co asi tak mají odpovědět? Pod dozorem "Velkého bratra"? No ano, všichni jsme MOC spokojeni .
Byla jsem překvapena v podstatě epilogem, který byl pojat opravdu netradičně, šla mi z něj hlava kolem. A pro plniče Výzvy DK - tato kniha má Předmluvu!
Tolik jsem o knize (filmu) slyšela, ale nevěděla, co od toho čekat. Kniha se čte dobře, rychle stránka za stránkou běží, děj se ale vleče. Téma nadčasové, kdoví, co nás v budoucnosti čeká.. Stačí jeden..., který se bojí, mír je pryč, lidskost je pryč.
Poslouchala jsem audioknihu a myslím, že knížka by mě tak "nechytla". Audioknihu jsem zvládla za 2 dny a už se těším na Svědectví, rozhodně se podívám i na filmové, resp. seriálové zpracování knížky. Je osvěžující (hlavně mentálně) si přečíst něco s přidanou hodnotou a k tomu jazykově bohaté. Takže pokud hledáte něco do ČV na téma "Kniha od držitele Ceny Franze Kafky", pusťte se do Příběhu služebnici, určitě stojí za to.
Kdo viděl seriál, bude pravděpodobně z knihy zklamán. Já kdybych ho neviděla, tak vůbec netuším, co se v knižním ději odehrává, skoro nic není vysvětleno, nedořešený konec... Nicméně, protože jsem seriál viděla a dala jsem si věci do souvislostí, dávám 2 *.
Tohle nebyl můj šálek čaje. Kniha mi vůbec nesedla a musela jsem se do čtení nutit. Prostě tohle skutečně ne. Vzala jsem si ji jen kvůli čtenářské výzvě a jsem ráda, že tento boj mám za sebou.
Tak nějak nevím, co si o téhle knize myslet. Dostala jsem ji od dcery a hodila se mi do výzvy, to je tak všechno, co o ní mohu napsat. Určitě už ji nebudu číst znovu a po tomto zážitku nemám chuť podívat se ani na seriál.
Odpadem ji neoznačím. Myslím, že to si žádná kniha nezaslouží, ale jedna hvězda je až dost.
(19. 3. 22 - 6 886 - 16)
Bohužel jsem měla velká očekávání, která ta kniha nenaplnila. Námět super, ale musela jsem se zorientovat, navíc nějaké části tam pro mě osobně byly nudné. Zároveň ale musím říct, že posledních několik desítek stránek mě bavilo moc, takže i ve výsledku přemýšlím nad přečtením si pokračování.
Jsem rozpačitá. Velmi silná knížka, spousta krásných myšlenek, takový Orwell v sukních, zase jiná totalita, minulost vypravěčky se postupně odkrývá, ale něco tomu jakoby chybí. Chtěla jsem dát 4 body, ale konec mě neskutečně vytočil. Taková naprostá a divná zbytečnost. Úplně to otrávilo celý dojem. Škoda.
Tahle verze světa je stejně, ba možná i více, děsivá jako všelijaké postkatastrofické příběhy. Námět rozhodně oceňuji. Bohužel zpracování mne zase tolik nenadchlo. Děj je velmi pozvolný a přeskakování v čase matoucí.
Seriál jsem neviděla, ale uvažuju, že se do něj pro srovnání pustím.
Kniha je o věcech, které známe z jiných částí světa - i v dnešní době jsou místa, kde je klér všemocný, muži jsou ti kdo velí a ženy nejsou nic.
Příběh služebnice je příběhem o tom, jak za relativně kratičkou dobu zmanipulovat dav, vymýt lidem mozek, ze svobodných lidí vyrobit poslušné ovce a z žen vyrobit zástup bezejmenných otrokyní, jejichž jediným úkolem je plození dětí.
Hodně depresivní, ale oceňuji jak příběh, tak popis života v Gileádu. Vzhledem k tomu, že kniha vznikla v 80. letech minulého století, autorka překvapuje nadčasovostí svého díla. Velice reálná dystopie!
Určitě se podívám po druhém dílu a nejspíš i po filmové verzi.
Kniha se mi nelíbila, připadala mi nesmírně rozvláčná, postavy nesympatické, jednání hlavní hrdinky občas nelogické. Pokračování knihy se ráda vzdám.
(SPOILER) Téměř do konce knihy, vlastně až do konce samotného příběhu služebnice, jsem chtěla hodnotit čtyřmi hvězdičkami, ale posledních pár stránek tzv. Historických poznámek mě přesvědčil o naprosto výjimečném díle, které si zaslouží nejvyšší ocenění. Ta knížka je totiž úplně jiná než všechny ostatní. Při čtení často přemýšlíte, k čemu je to neustálé přeskakování v myšlenkách a v čase...a na několika stránkách na konci knihy vám to všechno zapadne dohromady a spadne vám brada nad originálním pojetím konceptu knihy. Musím si co nejdřív přečíst pokračování, vážně jsem zvědavá, jak si s tím spisovatelka poradila.
Ze seriálu jsem viděla pár dílů a přestal mě bavit, chtěla jsem ale přesto dát šanci této výborně hodnocené a cenami se chlubící knize.
Wow.
Celé je to napsané naprosto excelentně, Příběh služebnice má hluboké myšlenky i uměleckou kvalitu, a zároveň neskutečný přesah.
Nadávám ovšem na nepovedenou předmluvu, ve které autorka v podstatě popisuje některé klíčové záležitosti, ke kterým během děje dojde. Jelikož jsem, jak jsem zmínila v úvodu, nedokoukala seriál, nebyla jsem moc seznámena s dějem, a chtěla jsem také nějaká ta překvapení... No a když vám toho půlku vykecá sama autorka... to jsem byla kapku zklamaná.
Tu předmluvu bych vzala, hodila na konec a změnila označení na "Doslov" nebo tak. Jestli neznáte děj a nechcete si ho zkazit, přečtěte si předmluvu až nakonec. Fakt.
Seriál jsem neviděla a to je možná dobře. Knížka se četla dobře, vlastně jsem ji zhltla strašně rychle. Byla jsem totiž strašně napnuta, jak to skončí. Musím říct, že mě námět knížky překvapil a rozhodně bych v takové době žít nechtěla. Ale napsané je to fakt výborně. Jsem fakt moc zvědavá na pokračování.
Zvláštní kniha...
Přečetla jsem ji během jednoho dne.
Vlastně mě asi hnala dál touha, zjistit jak to celé dopadne.
Svět ve kterém jsou ženy "služebnice" určené plodit děti, porodit je, být přidělena k dalšímu páru a to celé pořád dokola, je nepředstavitelné...
Krom toho chodí zahalené, nesmí se nikomu dívat do očí a vlastně nesmí celkem nic.
Očekávala jsem nějaký zvrat, akci, vpouru a hlavně víc vysvětlení, ale to je zřejmě až ve druhém díle, takže toho se mi nedostalo...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracieAutorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Ještě teď z toho mám husí kůži. Nejhorší je, že by se to mohlo stát. Skvěle napsané, doporučuji.