Príbeh vdovy Lisey

04.01.2012

LISEY A JEJÍ PŘÍBĚH patří k tomu nejlepšímu co jsem od Stephena Kinga měl tu čest číst. King mistrně skládá jednotlivé vrstvy děje, prolíná současnost s minulostí a dovolí si v té minulosti vzpomínat ještě do větší hloubky. Něco podobného sice provedl v menším rozsahu například v PISTOLNÍKOVI nebo v TO, ale řekl bych, že v tomhle románu bylo přímo nezbytné jít právě touto cestou. Bez toho by příběh nikdy nemohl fungovat tak dobře. Vrcholné pasáže pak tvoří vyprávění Scotta o jeho zvláštní schopnosti a o pochmurném dětství, které si prožil. King rozhodě napsal čtivější nebo temnější knihy, ale LISEY A JEJÍ PŘÍBĚH patří rozhodně k jeho literárně nejvyspělejším.

29.09.2011

King tak dlouho ryl do literárních snobů, pro které komunikace se čtenářem stojí daleko za možnými ostruhami od odborníků na symboliku barev v díle Nathaniela Hawthornea, až sám zplodil něco tak zmateného, že se člověk bojí zeptat se, co tím chtěl autor říci, v obavě, že se mu dostane pohrdlivého šklebu a odpovědi „prostě vnímej tu hloubku, né“ (O psaní). Ano, koncept a premisa knihy jaksi vylučují jiné plynutí příběhu než pomalé a rozvláčné, jiné postavy než váhavé a neochotné nořit se do bolestivých vzpomínek, ale odvažuju se tvrdit, že v tomto případě to King s roztahaností silně přepísk. Velice prostá myšlenka je nafukována a natahována, zbytečné popisy se kupí, momentální pointy se nedůvěryhodně oddalují a na kostru nedobrovolného návratu k ošklivé minulosti se navěšuje tolik odboček a cingrlátek, až se vše pod vahou vzniklého dojmologického monstra hroutí. Zatím zdaleka to nejhorší, co jsem od Kinga četla („četla“, protože si stojím za tím, že Lisey a její příběh je něco naprosto nečitelného).

16.09.2011

Jsem trošku zklamaná, že tady těch komentářů nevidím víc, protože dle mého názoru je Lisey a její příběh opravdový klenot mezi Kingovinami...
Nenápadná knížečka, která by mě v knihovně ani neupoutala, kdyby mi omylem nevypadla na zem - při vytahování jiné. Nakonec jsem si půjčila obě a dobře jsem udělala. Netušila jsem, co se v ní skrývá za působivý příběh. Bylo to jako droga, nemohla jsem přestat. Není to ten typ knihy, který otevřeme 10x denně na pár minut, abychom zabili čas v autobuse. K tomuhle si musíte udělat pohodlí, oprostit se od okolního světa a začít nerušeně číst. Je to příběh o opravdové lásce na celý život - a vlastně i po něm. SPOILER. Začátek byl nepatrně slabší, ale bylo v něm vysvětleno vše o Lisey a Scottovi a potom to začalo. Asi by to neměl číst nikdo, kdo s Kingem začíná, zároveň se tam prolíná víc časových pásem a pro někoho by to mohlo být matoucí.
Úžasné výlety do tajemného Bájodolí k tůni, která sice léčí a hojí rány, ale cesta k ní je po setmění smrtelně nebezpečná, kde Lisey najde listy o Scottově komplikovaném a děsivém dětství, psychopat Dooley, mimoňská sestra Amanda, honba za dardou a stále dokola objevující se slovo "zasejřený".... BOOYAMOON FOREVER.