Rudý prorok

21.01.2023

Rudý prorok je podle mě o dva řády lepší než první díl Alvina tvůrce (Sedmý syn). Je tu o dost míň křesťanství, naopak tu ale najdete Napoleona v Americe a indiány a jejich šamanství a mystiku. Splňuje vlastně všechno to, co jsem čekal už od prvního dílu. Zápletka je sice předvídatelná, někde na úrovni filmových mayovek, ale ten fantasy prvek tomu dodává. Pořád je to podle mě ale young adult literatura.

15.02.2022

Příběh alternativní historie Ameriky pokračuje. Dokonce mě autor donutil kouknout na wiki a pročíst si informace o „reálných“ hrdinech tohoto dílu – Tecumsehovi a jeho bratrovi, Harrisonovi, Jacksonovi, La Fayettovi či Bonapartovi. Card si s nimi pohrál moc pěkně, řekl bych, že tyto hrátky tentokrát poněkud zastínily příběh samotného Alvina. Nic to ovšem nemění na tom, že se kniha četla zase jedna báseň (i když báseň místy nesmírně krutá a smutná). Současně je to hold americkým indiánům a jejich sepětí s přírodou (nejsem si ovšem jistý tím, jestli tenhle romantický postoj zaujal autor z přesvědčení, nebo se mu jen hodil do příběhu).

31.03.2019

Po nadšení ze „Sedmého syna“ pro mě před lety představoval „Rudý prorok“ docela zklamání: spousta politiky, plno mystických indiánských pindů, málo Alvina a jeho nadání. V současné době jsem k těmto faktům shovívavější a vnímavější k tomu, co se Card svou knihou snažil čtenáři sdělit. Jde o kritiku bělošských způsobů, jejich rozpínavosti, mamonu, touze vše si podřídit, nesouladu s přírodou. Naproti tomu stojí původní obyvatelé, indiáni, kteří činnost osadníků vnímají jako zabíjení Matky země a přirozeně chtějí zachovat, co bylo jejich. Krvavý střet je nevyhnutelný.
Hlavní postavou tentokrát není jen Alvin, jehož linie se objeví až kdesi na straně 140, ale spíše náčelník Te-kumsa a jeho bratr Lola-šika. Jeden slavný válečník, druhý mocný šaman, oba se snaží indiány sjednotit proti společnému nepříteli. Jejich nahlížení na problém a způsob řešení se však příliš liší.
Hybateli děje na druhé straně je podlý guvernér Harrison a jeho pohůnci, šiřitelé zla, v jejichž vleku se ocitají i jinak slušní lidé. Podíváme se také do tábora Francouzů, ti sledují v Nové zemi vlastní zájmy a prezentují je tak proslulá jména jako Napoleon Bonaparte, markýz de La Fayette nebo de Maurepas.
Alvinova cesta se protne a spojí s osudem indiánů, stane se svědkem a do jisté míry i nástrojem v jejich boji.
Knížka je většinu času velmi čtivá, snad až v závěrečné třetině začaly mé dojmy kolísat – zvláště finální bitva postrádala předpokládanou působivost. Překlad i redakční práce jsou na vysoké úrovni, akorát mě zase ošklivě tahalo za oči počešťování některých jmen a názvů. Za Ondřeje Jacksona nebo Viléma Jindřicha Harrisona by (dle mého názoru) Pítr Koutrle zasloužil kick up the arse.
Druhý díl série hodnotím jako slabší, nicméně neobvyklost při hrátkách s historií postačí na čtyři poněkud ušmudlané hvězdy.