Příběhy vašeho života
Ted Chiang
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463569/bmid_pribehy-vaseho-zivota-6e0-463569.jpg
4
278
278
Nové vydání kultovní sbírky sci-fi povídek, která se stala předlohou filmu Příchozí Ted Chiang s pronikavou inteligencí a nápaditostí zkoumá, co to znamená žít ve světě, který je poznamenán hlubokou nejistotou, ale zároveň nás naplňuje nekonečným úžasem. Jaké je to razit si z vrcholku Babylonské věže cestu vzhůru nebeskou klenbou, tvrdou jako žula? Co když je veškerá naše matematika založena na elementární chybě a 1 + 1 nerovná se 2? Jak se domluvit s mimozemšťany, kteří se dorozumívají jazykem, jenž přesahuje naše vnímání reality? Odpovědi na tyto i další otázky se snaží nalézt první sbírka amerického mistra povídek.... celý text
Povídky Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Stories of Your Life and others, 2002
více info...
Přidat komentář
Jednotlivé povídky jsou napsány lehkou rukou, nebo to aspoň tak vnímám já - do značné míry je to takový easy reading, dočetl jsem na třikrát za dva dny, po sto stranách bez únavy.
Většina povídek je bez větších skutečných veletočů a složitějších duševních křižovatek - autor má sice evidentně solidní spektrum znalostí (nebo schopnost přípravy), které navíc dovede velmi čtivě převádět na papír, ale nic víc tam nevidím.
Zajímavá mi přišla úvodní Babylonská věž a hlavně pak následující Pochopit, po těchto dvou povídkách jsem byl ochotný hodnotit vysoko, především Pochopit je asi tam, kde jsem čekal celou knihu.
Dělení nulou se jeví nepochopitelnou povídkou - nicméně stačí si poslední dvě stránky přečíst znovu. Že je Příběh tvého životě podklad pro Arrivals jsem nevěděl, resp. jsem si toho všiml až na přebalu knihy. Samotná povídka fajn, ale spíš průměr.
Zbývající povídky jsem dočetl, ale je pro ně již velmi signifikantní to, co je vlastně problém celé knihy, když odečtu první dvě povídky. Mají skvělou myšlenku, jsou skvěle rozepsány, mají fajn popsány postavy a všechno toto nutné, ale.. chybí jim jednoduše nějaký závěrečný oblouk. Autor jednoduše nedává žádné východiska, čtenáři nic nesděluje, po dočtení celé knihy ve mně nezůstalo vlastně vůbec nic, nad čím bych chtěl přemýšlet.
Nevím ani jak knihu hodnotit - je to takové nenáročné čtení s hodně zajímavými tématy, s množstvím zajímavého materiálu, ale v důsledku nic podstatného.
Přiznávám, vrhl jsem se na celou sbírku jen kvůli filmu. I proto byla má první přečtená povídka ta přímo uprostřed, tedy "Příběh tvého života". Ten byl vlastně dost jiný než film, tak mi to nedalo a zkusil jsem to od začátku. A pro mě zajímavá "Babylonská věž" rozhodnutí přečíst definitivně stvrdila...
Babylonská věž - Super překvapení. Napřed jsem nevěděl, co mě čeká. Dumal jsem, co přijde. A výsledek dost potěšil. Moc hezké "coby, kdyby"...
Pochopit - Tedy stíhat tohoto autora je někdy hodně těžké. Ale jasně, tady je to prostě trochu součástí samotné povídky :)
Dělení nulou - Jasně, pointa zajímavá, ale jak jde matematická teorie mimo mě, vnímal jsem jen příběh sám, ne jeho unikátnost. Tedy pro mě slabší kousek...
Příběh tvého života - Skoro úplně jiné než film, hledající jiný smysl, více zapadající do knihy, více přemýšlející (oproti celkem jasně směřujícímu a vysvětlujícímu filmu), vědecké, neukončené, přesto hezky plné. Přesto čtení po filmu bere kouzlo imaginace - např. písmo heptapodů už pro mě prostě nikdy nebude jiné, než to, které bylo na plátně...
Dvaasedmdesát písmen - Začíná to někde, končí úplně jinde. Motání témat, směrů, smyslu... Začalo to zajímavě, skončilo podivně...
Vývoj lidské vědy - Příliš krátké na hodnocení. Jednohubka mezi hlavními chody...
Peklo je nepřítomnost boha - Tohle je šílenství. Po Babylonu druhé "coby, kdyby", ale takové, které v člověku budí spoustu nehezkých emocí. Přesto velmi zajímavé, velmi originální... A zajímalo by mě, jak povídka "funguje" na věřící...
Když se vám líbí, co nevidíte: Dokument - Zajímavé, přemýšlivé, ale tady asi nejsem úplně cílovou skupinou...
Dávam vysoké hodnotenie najmä preto, že je to niečo iné. Fakt iné než sme zvyknutí z mainstreamu, dokonca iné, než sme zvyknutí z (brakovej) sci-fi. Zmieňovaná podobnosť so staršími dielami iných autorov je podľa mňa dosť slabá a niektoré námety sú skutočne veľmi originálne. V niektorých poviedkach nás autor zanesie do svetov, ktoré zjavne nie sú tým naším, fungujú podľa iných pravidiel, ale poctivo sa ich držia a majú vysvetlenia v plnom súlade s logikou daného sveta. Napríklad naozaj neobyčajné poňatia biblickej mytológie. V iných zase spoznávame náš svet, v ktorom sa zjavila nejaká čudesná novinka a opäť logické závery z nej plynúce. Priznám sa, že ako matematickému antitlentu mi čaro matematických point unikalo, ale všetko na mňa robilo dojem dobrého vzdelania a inteligencie autora. Najviac sa mi páčila poviedka Keď sa vám páči, čo vidíte. Najmenej ma oslovil čudesný svet Sedemdesiatdva písmen, kde si nie som istá, či som pointu a hlavnú myšlienku správne pochopila. Každopádne, ak ste ako ja otrávení z toho, že väčšina kníh je stále o tom istom, dajte šancu tomuto.
Měl jsem velká očekávání, ale hodně mě to zklamalo a měl jsem problém to dočíst. Ted Chiang má skvělé nápady, které ale nedokáže rozvinout do zábavného a čtivého příběhu. Začátek povídky vždy navnadí, ale poté se příběh většinou moc nevyvíjí a vyzní do ztracena - chybí zvraty, napětí, čtivost.
Věřím, že z drtivé většiny povídek by se dali natočit skvělé filmy jako se to povedlo u titulní povídky Příběhy vašeho života, ale číst tuto knihu může být utrpení. Možná se mi to ale jen netrefilo do nálady.
Třikrát jsem se snažil knihu přečíst. Třikrát jsem neuspěl. Možná mi vadila podle mě až příliš okatá inspirace jinými autory, jako jsou A. C. Clark - Stěna z temnoty či Růže pro Algernon od Keyese. Nebo mi prostě nesedl autorův styl psaní. Nechci říkat, že to je odpad, ale u mě kniha zůstane mezi nedočtenými.
Pár povídek je zábavných a čtivých a člověk je hned zhltne. Ale dost ji je utahaných, o ničem a těžko se dočítají.
(SPOILER)
85% - Osobně znát Teda Chianga musí být nesmírně inspirující, protože jeho vědomosti a inteligence skloubená s jeho fantazií dává vzniknout povídkám, které se jen tak nevidí. Sbírka Příběhy vašeho života mě sice zvolenými tématy nechytla úplně tak jako Výdech, ale pořád je to v rámci žánru něco ojedinělého.
Autor se dokáže chopit tradičních i moderních témat a rozvinout je do netušených rozměrů, což dokazuje hned v první povídce Babylonská věž, kde se nejenže dozvíme, co ve svém fantaskním pseudobiblickém světě připravil pro ty, jež se prokopají nebeskou klenbou, ale i to, jak by se žilo na takové mnoho mil vysoké rozestavěné věži - dokázal vytvořit celý společenský systém nosičů a stavitelů, z nichž ti ve vyšších patrech by nikdy věž neopustili a žily by tam celé komunity - za mě fascinující vize, kterou bych si uměla představit zfilmovanou.
V povídce Pochopit se zase snaží vžít do mysli člověka, jemuž byl po mozkové smrti podán experimentální lék, jenž mu jako vedlejší účinek obnovení mozkové činnosti umožnil používat i tu kapacitu mozku, o níž se ví, že ji lidé nevyužívají. Co všechno by takový člověk dokázal a k čemu by to mohl využít? A jak by se geniální matematici dokázali popasovat s nezpochybnitelným prokázáním toho, že matematika vlastně vůbec nefunguje (Dělení nulou)? Nebo jak by dle povídky Vývoj lidské vědy fungovala společnost, kde vědu tvoří jen geneticky upravení metalidé a běžní vědci už ji nikdy nebudou schopni pochopit? Nebo další téma - co když nevěříte v Boha, ale víte, že vaše manželka byla vzata na nebesa a vy po smrti chcete za každou cenu za ní (Peklo je nepřítomnost Boha)?
Ted Chiang se hodně věnuje lingvistice, což se projevuje například v povídce Dvaasedmdesát písmen, kde si ve fantazijním světě připomínajícím 19. století pohrává s myšlenkou oživování golemů unikátní kombinací písmen a rovněž s ideou preformace (všichni potomci jsou již obsaženi ve svých rodičích - může být ovšem taková linie generací nekonečná?).
A konečně je tu povídka Příběh tvého života, která mě k autorovi přivedla. Samozřejmě film Příchozí na mě udělal větší dojem, protože je vizuálně velkolepý (v povídce žádné kosmické lodě s pokřivenou gravitací nehledejte, stejně tak jako důvody mimozemské návštěvy a zápletku, která málem vede k válce), ale povídka mi celkem suchým způsobem více osvětlila vědecké myšlenky, na kterých je příběh založen - Fermatův princip, nelineární mimozemské myšlení schopné vnímat současně všechny časové roviny, které se promítá i do stylu jejich psaného jazyka a které umožní totéž každému, kdo se jazyku naučí - se všemi důsledky, jež z toho pro hlavní hrdinku vyplynou.
V závěrečné povídce Když se vám líbí, co vidíte: Dokument se autor ze všech možných úhlů reprezentovaných dotazovanými postavami snaží dobrat závěru, jestli by se všem nežilo lépe, kdybychom mohli vypnout náš smysl soudit ostatní podle jejich vnějšího vzhledu. V poznámkách k povídkám píše, že on sám by to prubnul. Já bych se k němu klidně přidala. Moc se těším na cokoli dalšího, co autor napíše.
"Světelný paprsek musí vědět, kde posléze skončí, ještě než se rozhodne pro dráhu, po které se vydá."
"Existence svobodné vůle znamená, že nemůžeme znát budoucnost. A to, že svobodná vůle existuje, víme, protože s ní máme přímou zkušenost. Volní rozhodnutí jsou neoddělitelnou součástí vědomí. Anebo ne? Co když tu osobu znalost budoucnosti změní? Co když to v ní vyvolá pocit naléhavosti, pocit povinnosti jednat přesně tak, jak ví, že jednat bude?"
Každá povídka má opravdu výborný, neotřelý nápad. Ale provedení kulhá. Knížka není moc čtivá, místy jsem se musel překonávat, abych ji dočetl.
novější Chiangův povídkový soubor Výdech mě sice zaujal víc, ale i Příběhy stojí za přečtení, každý čtenář si jistě najde svůj oblíbený námět = matematika, teologie, lingvistika, filozofie..., vše se prolíná tak samozřejmě a překvapivě; nápadité je zasazení příběhu s aktuálním problémem do dávné minulosti (genetika nebo třeba hypotéza o kulatosti Země), anebo naopak do budoucnosti (komunikace s neantropomorfní mimozemskou civilizací)
Chiang počítá s poučeným a přemýšlivým čtenářem, vyhýbá se dořečenosti a dovysvětlování, a za to jsem rád, protože mě nudí texty s "manuálem k použití"; i závěry nechává neohraničené a bez definitivních řešení, otevřené dalším hypotézám
Čítať to v čase vydania originálu s jointom v ruke, zrejme by som to považoval za zaujímavú knihu.
Aktuálne sa mi to javí ako pseudointelektuálna sr...a (ospravedlňujem sa za výraz).
Prečítal som 3 poviedky (Babylonská veža, Delenie nulou a Vývoj ľudskej vedy), viac naozaj nezvládam.
Ak patríte k ľuďom, ktorí hodnotia poviedky spôsobom ako je uvedený v Doslove slovenského vydania (cit.: "Babylonská veža je vtipná pointujúcim spôsobom ilustrujúcim márnosť našich snažení vo vzťahu k metafyzickosti..."), pokojne do toho.
Štýl písania ma nezaujal, miestami až nudil. Štyri hviezdičky však dávam prevažne za posledný príbeh o kaliagnózii a za to, že Príbeh vášho života poslúžil ako námet pre môj azda najobľúbenejší film Arrival, ktorý jednoznačne odporúčam.
Tak toto bola jedna z najoriginálnejších zbierok poviedok, ktoré som čítala! Ted Chiang v nej skĺbil fyziku, matematiku, filozofiu, náboženstvo, biológiu a to všetko tak, že to spolu ladí perfektne. Každá poviedka ma donútila zamyslieť sa a skladať klobúk pred prehľadom autora. Všetko spolu vytvára veľmi ľudské príbehy. Chápem to nadšenie každého a idem si zháňať autorovu ďalšiu knihu.
Mé nadšení z těchto povídek nebylo celkově tak velké jako u Výdechu, ale přesto se jedná o nadprůměrné kousky v rámci sci-fi žánru. Každá povídka je osobitý originál, ať už nápadem či stylem, přičemž i v těch nereálných částech jsou povídky založeny na nějak "ohlém" vědeckém základě. Oproti Výdechu jsem se v této knize bohužel setkal s kousky, které mi přišly zbytečně natahované a neudržely moji čtenářskou pozornost tak napjatou. I v těchto případech jsem však stále musel oceňovat autorovu imaginaci s jakou dokáže k tématu přistoupit. Opět jsme hodně ocenil závěr, kde autor pojednááv o vzniku jednotlivých povídek.
Poviedky veľmi nemusím, ale na tohto autora som bola veľmi zvedavá, tak som si povedala, že vyskúšam. A dopadlo to tak akurát.
V knihe nájdeme osem poviedok so sci-fi zameraním. Niektoré celkom dlhé, niektoré veľmi krátke (najkratšia má tri strany). Niektoré fascinujúce, niektoré ani nie. Ale všetky mali spoločné to, že sa mi čítali dobre.
Hneď prvá poviedka, Babylonská veža, sa mi nejak extra nepáčila – príbeh o stavaní veže, ktorá siaha niekam úplne do neba mi prišiel až príliš absurdný, také ja veľmi nemusím, aj keď myšlienku to asi malo peknú. Ale druhá poviedka, Pochop, to už bolo niečo iné, tá ma bavila hneď – je o človeku, ktorému experimentálna liečba neskutočne zvýši IQ. Veľmi kladný dojem vo mne zanechala aj poviedka Príbeh tvojho života, v ktorej sa vyskytuje mimozemská civilizácia a snaha jej porozumieť. Ale celkovo ma poviedky až tak nenadchli – niektoré mali námet, ktorý ma vážne zaujal (napríklad Peklo je neprítomnosť Boha), ale taký koniec, ktorý mi vôbec nesadol, niektoré sa mi nepáčili od začiatku (Sedemdesiatdva písmen). A tie, ktoré sa mi páčili, mi prišli, že tak nejak vyšumeli do stratena, že z toho námetu sa toho dalo vyťažiť viac. A tiež sa mi nepáčil pocit, že mnohému z toho, čo autor píše, nerozumiem :D. Myslím, že do ďalších autorových poviedok sa už púšťať nebudem, ale aj keď ma táto zbierka nenadchla, tak rozhodne mi mnohé námety prišli fascinujúce a som rada, že som si ju prečítala.
Kniha obsahuje 8 povídek. Některé povídky byly náročnější na četbu. V povídkách se vyskytují pojmy z fyziky, něco málo z náboženství a také z oblasti neurologie a dalších tématech. Jedna povídka je o komunikaci s mimozemšťany. Zajímavá povídka byla o zamyšlení se nad tím, že 1 + 1 se nerovná 2. V minulosti jsem nad tímto tématem přemýšlel. Jen tak jsem si pohrával s touto myšlenkou, aniž bych k něčemu dospěl. :) Závěrečná povídka pojednává o kráse. Je psána formou rozhovorů různých lidí.
Nejvíce se mi líbila povídka PEKLO JE NEPŘÍTOMNOST BOHA. Nejkratší povídkou je povídka s názvem VÝVOJ LIDSKÉ VĚDY.
Autora jsem v minulosti vůbec nezaregistroval. Asi už nebudu vyhledávat další knihy od tohoto autora. Nad některými povídkami je třeba se hodně zamyslet, z určitého úhlu pohledu pro náročnější čtenáře sci-fi.
Velký kultovní prd. Co povídka, to originální nápad, ovšem zpracování čtenářsky odpudivé. Povídky jsou nesrozumitelné, bez pointy, plné plytkého žvanění, působící jako kdyby si autor hlavně honil vlastní ego.
Je záhodno si čtenáře přidržet hned na začátku. A proto je tu první povídka s názvem Babylónská věž, kterou Ted Chiang okamžitě nabourává čtenářovo očekávání, se kterým do rukou bere knihu označovanou jako sbírku sci-fi povídek. Jen těžko lze totiž do škatulky vědecké fikce začlenit starozákonní téma o stavbě Babylónské věže, na jejíž vrchol jen samotná cesta zabere měsíce času. Právě překračování žánrových hranic je To, co dělá tuto literaturu přitažlivou.
Povídka o obětování života „božskému“ cíli se však nevyhýbá přemítání, zda-li je toto opravdu ona správná cesta, kterou od nás Bůh očekává. A ačkoliv téma v mnoha kontextech jasně definuje existenci Boha jako stvořitele, ten i se svým míněním zůstává po celou dobu ukryt kdesi za stěnou pevné nebeské klenby, kterou se lidská touha po poznání snaží prolomit, aby se tak dostala do Jeho bezprostřední přítomnosti.
Ale i povídky, které jednoznačně naplňují podmínky žánru science fiction, velmi pečlivě a vědecky zpracovávají neotřelá témata, která se však vždy silně dotýkají reality, kterou je snadné si představit v této době, nebo nejbližší budoucnosti. Přirozená uvěřitelnost a představitelnost smazávají žánrové hranice a nutí čtenáře zapomínat na to, že se jedná o smyšlený svět.
Mou zvídavou povahu obšťastnila i poslední kapitola – Poznámky o povídkách – která nechává nakouknout do kuchyně mistra tohoto žánru. Jak vlastně vzniká dokonalá sci-fi povídka? To co lze při čtení tušit, tedy že se nejedná o extatický gejzír nočního proudu vědomí, ale o hluboce a dlouhodobě zpracovávaná témata, jež do své finální kompozice mohou dozrávat třeba i roky, je právě v této kapitole potvrzováno.
Aktualizované: ako bolo napísané vo viacerých hodnoteniach, občas to vyzerá na intelektuálne cvičenia autora, napriek tomu to stojí za námahu a prečítanie.
Pôvodný text:
Prechvalene, priemerne poviedky
- Pochop =Nepodarena kópia Růže pro Algernon / Kvety pre Algernona (Flowers for Algernon. V modernom spracovaní omnoho slabšie a chladnejšie ako 60 ročný original
- slušne Babylonska veža, Príbeh tvojho zivota
- Delenie novou- riešenie vzájomného nepochopenia a partnerského odcudzenia cez matematické teoremy mi vôbec nesadlo. Akoby niekto písal citlivý manuál na obsluhu kuchynského robota...
Vynikající, geniálně promyšlené a zručně napsané povídky. Autorova strategie spočívá v tom, že vytvoří určitý momentálně nereálný (ale teoreticky možný) rámec a začne prozkoumávat možnosti, které z něj vyplývají. Kupodivu ale všechno to, co z takto uměle vytvořených kontextů plyne, je až znepokojivě reálné. V tomto smyslu jde skutečně o "příběhy našeho života". Z každého nápadu dokáže vytěžit maximum a neopomine žádný dílčí aspekt, možnost nebo otázku. (V této své schopnosti mikroanalýzy mi občas připomíná Franze Kafku). Přitom ale vůbec nejde jen o jakási intelektuální cvičení nebo vědecko-technologické etudy, autor je současně i skvělý pozorovatel a psycholog. Často jde až na samotnou existenciální dřeň. Každá povídka využívá jiných literárních prostředků, má odlišnou strukturu, kompozici a vyprávěcí postup a tato forma se vždy prolíná s vlastním nápadem a tématem povídky natolik, že ji nejen umocňuje, ale tvoří i novou kvalitu a další podtexty. Příběh je vždy tak poutavý, že vtáhne do děje ještě předtím, než na uměle vytvořený kontext vůbec přistoupíte, a pak už v tom jedete až do konce. (Jedinou výjimkou je pro mě Dvaasedmdesát písmen, do které jsem se nedokázal začíst a přeskočil jsem ji). Naopak třeba povídka Peklo je nepřítomnost Boha je snad nejlepší literární text o podstatě náboženské víry, který jsem kdy četl – s laboratorně vyváženou tragikomičností ukazuje celé rozpětí mezi totální trýzní i absolutní blažeností, jež sebou toto hledání smyslu ve světě, který je nepochopitelný, nezbytně nese. Poslední povídka o technologii umožňující odstranit vnímání/odlišování krásy a ošklivosti zase natolik přesně vystihuje současné trendy politické hyperkorektnosti a diskuze s tím spojené, že se až reálně bojím, že se tak jednou doopravdy stane. Zkrátka jsem nadšen a těším se na druhou sbírku Výdech.
Štítky knihy
povídky zfilmováno americká literatura Locus Poll Award (ocenění) sci-fi fantasy povídkyČást díla
Babylónská věž
1990
Dělení nulou
1991
Dvaasedmdesát písmen
2000
Když se vám líbí, co vidíte: Dokument
2002
Peklo je nepřítomnost Boha
2001
Povídková knížka. Líbily se mi Babylon a Pochopit, to jsou první dvě povídky. V ostatních jsem narazila na myšlenku, čekala jsem jak se rozvine a ono nic. A celkově jsem někdy nestíhala vůbec udržet tu linku. Do čtení jsem se nutila a moc mě to nebavilo.