Případ otrávené bonboniéry
Anthony Berkeley
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103398/pripad-otravene-bonboniery-103398.jpg
4
36
36
Detektivka anglického autora, kterou W. Somerset Maugham řadil k nejlepším. Upoutá čtenáře nejen případem obratně osnované vraždy otrávenými bonbóny, ale i nabídnutím několika řešení, z nichž každé se zdá na první pohled správné, ale možné je samozřejmě jen jedno. (www.pitaval.cz)
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1992 , Svoboda-LibertasOriginální název:
The Poisoned Chocoletes Case, 1929
více info...
Přidat komentář
Uvědomíme-li si, že román byl napsán téměř před sto lety, nezbude nám nic jiného, než uznale sejmout klobouček z hlavy.
Ve skutečnosti to ani není detektivka v pravém slova smyslu, jako spíše velkolepé, byť totálně statické spektákulum na téma dedukce. Jako kdyby si autor vytkl za cíl sestavit třírozměrnou křížovku. Což se mu nakonec podařilo. A velká pochvala za to, že při tom nezapomněl na humor.
Nemohu tvrdit, že bych porozuměl všemu, tolik mozkových buněk zase nemám, ale coby detailní záznam nevídaného experimentu Berkeleyho literární laboratoře vskutku obdivuhodné.
Strasne rozvlacne a nezazivne. Zachranuje to len humor. Ak by mala kniha o 100 stran menej, nic by sa nestalo.
Nádherná detektivní konverzačka, jemně kořeněná břitkým britským humorem. Výborná záležitost!
Ukázka, jak lze tytéž indicie vykládat šesti různými způsoby a přijít na jejich základě k naprosto protichůdným závěrům. Protože od záčátku pátrání po pachateli je zřejmé, že vyšetřovatelské verze až kromě té poslední, která je - logicky - zcela na konci knihy, jsou mylné a bezcenné, dost to ubíralo napětí. Vyvažovaly to však ukázky typického anglického suchého humoru, který ani nelze zde citovat, neboť vytrženy z kontextu by ty vtipné postřehy a charakteristiky nedávaly smysl.
Autor rozhodně dostal neotřelý nápad. Spolek "kriminologů" řeší záhadu, na které si Scotland Yard vylámal zuby - a to s požehnáním samotného Scotland Yardu. Asi má pravdu Naias, když to označila za parodii. Potíž je v tom, že čtenáři je od začátku jasné, že skutečného řešení se dočká až na konci. Tím pádem je poněkud únavné sledovat všechny výklady jednotlivých kriminologů i když víte, že pravdu bude mít až ten poslední. Ale je to hezky napsané, "po anglicku" s lehkým humorem. Dám čtyři hvězdy.
Spolek amaterskych detektivu resi pripad vrazdy otravenou bonbonierou. Kazdy vecer jeden z nich shrne cely pripad a navrhne sve reseni, ostatni reaguji a tim jsou kazdy den v pripadu nove informace, ktere zjistili ostatni. Kazdy z nich ma jine logicke reseni vrazdy. Zajimavy styl detektivky, vrah neni znam az do posledni chvile. Doporucuji.
Případ otrávené bonboniéry je klasikou detektivního žánru. Na různých postupech jednotlivých detektivů-amatérů autor ukazuje různé přístupy řešení problémů využívaných v detektivkách. Moc jsem si knihu užila.
Keď Berkeley napísal poviedku Náhoda mstí (u nás vyšla v knihe Jedenadvacet detektivů), originalita jej zápletky bola všeobecne uznaná v takej miere, že sa autor rozhodol prepracovať poviedku na román. V ňom sa šesť amatérov so záujmom o kriminológiu pokúša vyriešiť zločin, pričom každý dospeje k inému záveru. Ide vlastne o paródiu, ktorá ukazuje, ako ľahko je v detektívkach možné rôzne teórie dokázať aj vyvrátiť. Je to zaujímavý nápad, ale bohužiaľ som zistila, že na môj vkus je v príbehu priveľa omáčky. Nie že by bola bez chuti – anglický humor je vynikajúce korenie – ale je riedka. Povedala by som, že by bolo lepšie, keby sa autor držal hesla: ak to funguje, nevŕtaj sa v tom. Na rozdiel od tejto pomerne nudnej nastavovanej kaše poviedku vrelo odporúčam.
Štítky knihy
Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 1966 |  Případ otrávené bonboniéry |
| 1988 |  Za španielskou stenou |
| 1948 | Přelíčení a omyl |
| 1929 | Záhada u jeskyně milenců |
Óóó! To je ale moc pěkná detektivka, důvtipně a zábavně napsaná. Autor nám servíruje nejenom očekávatelnou záhadu, ale hlavně názorně dokládá, že detektivní román je mnohem spíš koncertem přesvědčovacích schopností než logiky. A při svých šesti gradujících "rekonstrukcích" si příjemně hraje s tónem a stylem, jak to odpovídá povahám vypravěčů.