Bretaňský odkaz
Jean-Luc Bannalec (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434911/bmid_bretansky-odkaz-sHa-434911.jpg
4
118
118
Případy komisaře Dupina série
< 8. díl >
Osmý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. KOMISAŘ DUPIN TENTOKRÁT VYŠETŘUJE PŘÍMO PŘED VLASTNÍM PRAHEM V „Modrém městě“ na břehu moře slaví Bretaňci začátek léta a vše by bylo báječně veselé nebýt mrtvoly nalezené přímo před Amiralem, Dupinovým oblíbeným restaurantem. Komisař se vrhne takříkajíc po hlavě do dramatického vyšetřování, jehož výsledek jím značně otřese. Protagonistou napínavého, bretaňskou atmosférou prodchnutého krimi románu je nádherné městečko Concarneau: jeho přístavy a pláže, galerie a restauranty, tradice a neobyčejné dějiny.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Bretonisches Vermächtnis, 2019
více info...
Přidat komentář
I s dalším bretaňským dílem naprostá spokojenost, i když změna překladatele byla znát - přiměřené napětí, přiměřený popis kulinářských zážitků, tučňáci zmíněni - a navíc ten odkaz na Simenona! Užila jsem si to ve všech liniích a díky tomu, že jsem odkazovanou detektivku neznala, jsem si užila i odhalování pachatele (princip mi celkem rychle došel, jen jsem si špatně vsadila). Ještě bude nějaký díl???
No, tak to mě teda zklamalo! Jako velký vyznavač komisaře Dupina a milovník Bretaně, který na mnohá místa ze série jezdívá a každou novou knížku hltá, jsem se tentokrát v tom všem ztrácela. Jestli je to překladem nebo čím nevím, nicméně všechno bylo pořád báječné a všichni lidé byli báječní a přes samou báječnost ani nevím, kdo koho zamordoval a proč, protože tomu se text věnuje asi na pěti stranách. Jinak je to samá návštěva u těchto báječných a jedení tamtoho báječného u jiných báječných a všichni se tam tak divně zbytečně motají. To už nevím, jestli čtu detektivku nebo kuchařku nebo průvodce. Tak doufám, že pokračování číslo 9 se vrátí k původnímu konceptu.
Komisař Dupin v bretaňské detektivce po osmé.
Pro mě trochu slabší díl, možná i proto, že po sedmi dílech byl změněn překladatel, což přeci jen styl psaní poznamená. A taky nevím, proč autor nasadil do akce staré dobré parťáky Nolwennovou a inspektora Riwala až ve třetině děje, inspektor Kadeg místo pátrání celou dobu hlídal děti a na scénu nastoupily dvě nové nevýrazné policistky, které se mi celou dobu pletly… Já chtěla své oblíbence! :)
Nakonec přece jen za čtyři, byť o fous slabší, dohnaly to ty neuvěřitelné bretaňské speciality, které autor umí s takovým gustem popisovat, když jsem si třeba představila ty sardinky zalévané voňavým lákem… A představa posezení v zahrádce hospůdky s aperitivem nebo vínečkem s výhledem na moře je pro našince (zvláště teď!) něco úžasného…
Doporučuju procházku (prostřednictvím map googlu) po Concarneau, třeba po nábřeží u restaurace L‘Amiral s výhledem na Ville close nebo návštěvu pevnosti na Pointe du Cabellou, kde se odehrává závěrečná akční scéna.
Malé plus i za propletení se Simenononovým Žlutým psem z roku 1931, i když bez znalosti téhle knihy přece jen to napojení není tak intenzivní. Ale je to dobrý nápad.
Komisař Dupin je můj oblíbenec. Konec nabírá jako vždy spád, kniha se čte dobře. Žádné krváky a neuvěřitelné situace.
Tentokrát se autor hlavně soustředil na propagaci bretaňského Concarneau (bretaňsky Konk Kerne), Simenonova Žlutého psa a místního pravdivého příběhu dávné zrady. Originální detektivka to není, proto asi spíš upírá pozornost k podrobnostem krás místa a samozřejmě gastronomie.
Ani mě tento díl nesedl jako ty předchozí. Příběh je dobrý, ale překlad tentokrát nějak nevyšel - ubíjela mě ta spousta francouzských výrazů. Za to hvězdičku dolů :(
Mně to čtení poslední dobou nějak nejde. Tuhle knížku bych za normálu vdechla, teď mi trvala dost dlouho. Přičetla bych to sobě, ne knížce, nicméně ty předchozí mi nějak sedly líp. Ale po příštím bretaňském případu samozřejmě bleskově sáhnu. :) A ano, epizodky s tchánem a tchyní mě bavily. :)
Sáhla jsem po Bretaňském odkazu jako náhradě za depresivní román, na který jsem tentokrát neměla náladu. A udělala jsem velmi dobře. Bretaňská příroda, příjemná bistra a dobré jídlo, mně přesto, že je v popředí smrt, naladily do pohody. Připadá mi, že autorovy popisy krajiny a života v Bretani, jsou čím dál lepší. Návrat do minulosti také stál za to. Prostě se budu těšit na další pokračování a hodnotím velmi pozitivně. Jak říká brndovka: Dupin se svým komplikovaným přístupem k řešení vražd opět nezklamal. .
Zamotané jak zákon káže. Ale to by nebyl náš komisař, aby tomu nepřišel na kloub!
Příběhy komisaře Dupina patří k sériím, u kterých vždy netrpělivě čekám na další díl. S potěšením jsem vychutnala i tuto lahůdku. Tentokrát sice jen 4 hvězdy, sedlo mi to trošku méně než předchozí díly. Avšak stále super a obzvlášť jsem ocenila, jak Dupina tchán s tchyní opakovaně načapali při evidentní zahálce... Za tento prvek bych dala 4,5 hvězdičky, kdyby to šlo! Takže díky, komisaři - už se třesu napříště!
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bretaňské poměry |
| 2015 |  Bretaňský příboj |
| 2018 | Bretaňský příliv |
| 2017 | Bretaňská pýcha |
| 2016 | Bretaňské zlato |
Zřejmě mě nepřestane bavit autorův popis přírodních krás Bretaně.... postava komisaře Dupina a jeho týmu, jeho závislost na petit café .... a ty gurmánské speciality ....
A znovu návrat k místní legendě a pátrání v minulosti, které nás přivede do přítomnosti a vyřešení případu....
A potěšila mne vzpomínka na G. Simenona, který zde také rád pobýval a zasadil sem děj svých krimi příběhů ....
P.S. Jen mne trochu překvapilo, že Atlantik měl 16 stupnů....zřejmě oceán není moře ....
Pěkné čtení, zcela v duchu předchozích knih - doporučím.
P. S. A ještě doplním o poslech hudby pianisty Didiera Squibana .