Případy královského soudce
Richard Dostál
Případy královského soudce série
1. díl >
Na začátku čtrnáctého století, kdy na trůn české země nastoupil Jan Lucemburský, se nejvyšším královským soudcem stal Petr z Rožmberka. V této době byl pohled na dodržování zákonů země všelijaký a pravomoci nejvyššího soudce značně rozplizlé a neurčité. Přesto i tenkrát docházelo ke kriminálním případům. (zločiny a polické intriky středověku)... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila, hodně čtivé. Trochu tajemství kolem objasňování detektivní zápletky, trochu romantiky a spoustu napětí. Postava Petra z Rožmberka je velice sympatická.
Historické knihy, příběhy mám ráda. Zvlášť, když se ta historie týká naší země - kultury. Detektivní zápletka je v nich vždy vítaným bonusem...
Tady se to myslím autorovi povedlo a svým příběhem - příběhy, čtenáře vskutku královsky přehrál do dob Koruny české...
Kniha je čtivá, lehce napínavá i s pozadím romantiky...
Petr z Rožmberka, Jindřich z Lipé, Viola Těšínská, Eliška Rejčka, Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna na x-tý způsob. Tyto historické osobnosti a doba ve které žily jsou asi literárně nejvíce vytěžené období našich dějin, Richard Dostál se ho chopil formou historických detektivních povídek a nebylo to vůbec špatné.
První případ se týkal vraždy posledního Přemyslovského krále Václava III. a objasnil identitu jeho vraha, jak to bylo doopravdy se už asi nikdy nedozvíme. Druhý případ se zaobírá zatčením Jindřicha z Lipé, které spustilo domácí válku mezi znepřátelenými panskými rody a Petr z Rožmberka musí vše rychle vyšetřit aby boje rychle ukončil.
Historický příběh s detektivní zápletkou, příjemné čtení, určitě si přečtu i další díly.
Zajímavý pohled na kousek našich dějin. Po pečlivém "googlování" vím, že popisované historické události proběhly a hrdinové příběhu existovali. Jen vražda Václava III. nebyla nikdy objasněna a Jindřich z Lipé, i když byl životním partnerem vdovy Elišky Rejčky, tak nebyl vdovcem, ale byl stále ženatý s nějakou Scholastikou, s níž měl sedm dětí. Lidé jsou stále stejní, jen kulisy se mění.
Název automaticky vyvolává dojem, že půjde o historickou detektivku. Snad ještě v 1.části se může o něčem podobném hovořit a to spíš okrajově. Ta druhá už se spíše blíží napínavé historické romanci. Přesto to k přečtení doporučuji. Zajímavý příběh na pozadí historických reálií. Napsáno docela čtivě (několikrát jsem se soustředil a snažil se najít přechodníky - nenašel, natož špatně použité). Proč jenom se ale autoři musí strefovat do stejného období, když mají tolik století k dispozici? Tím myslím Bauer x Hrdlička a nyní i Dostál x Koubková. (A musím si přečíst tu Vaňkovou.)
V exempláři knihy, který jsem měla půjčený z knihovny, někdo na titulní stránku dopsal poznámku: "O něco lepší než Vondruška. (Až na ty přechodníky!)" To je v podstatě výstižné, jenom dodávám dva postřehy: Autor moc neumí česky, jinak by ho krom přechodníků (v 95% použitých špatně) musela tahat za uši i slovní spojení typu "Kdyby jsi si..." "Aby jsi se...". No a za druhé, zjevně nejsem sama, komu se líbilo Tajemství jména Dalimil a Léč pána z Rožmberka (zejména druhá novela v knize připomíná "Léč" velmi zásadně). Zajímavé, jak obrovský vliv má paní Vaňková na autory historické prózy, a dokonce i chlapy :-)
Autorovy další knížky
2006 | Čachtická paní z Karlštejna |
2020 | Královi rytíři |
2004 | Případy královského soudce |
2022 | Žižka: Grunwald 1410 |
2005 | Křižák a čarodějnice |
Tak tohle bylo skutečně utrpení! Ani ne tak kvůli příběhu - i když byl dost nevěrohodný a přestřelený (ale takových je!).
Jakékoli potěšení z četby naprosto zničila autorem nezvládnutá čeština (ani se mi snad nechce věřit, že autor je Čech): p. Dostál používá až nepřiměřeně mnoho přechodníků (což by normálně nebylo "nic proti ničemu") - ale používá je bohužel cca v 99% špatně a pokud je někdy použit správný tvar, je to zjevně jen náhodou. K tomu spousta dalších hrubek (zejména ve shodě podmětu s přísudkem), neobratných slovních spojení - prostě bída, bída, bída. Nechápu, jak někdo, kdo se živí psaním, může takhle zacházet s jazykem! A ještě víc nechápu, jak tohle může projít nakladatelstvím a být vydáno. To jsou redaktoři nakladatelství tak neschopní?
Kdyby to nebylo tak krátké, patrně by nedočteno letělo do popelnice, protože ani do knihobudky bych to s ohledem na další čtenáře nedala.
Škoda, další promarněná šance.