Případy královského soudce přehled
Richard Dostál
Případy královského soudce série
1. díl >
Na začátku čtrnáctého století, kdy na trůn české země nastoupil Jan Lucemburský, se nejvyšším královským soudcem stal Petr z Rožmberka. V této době byl pohled na dodržování zákonů země všelijaký a pravomoci nejvyššího soudce značně rozplizlé a neurčité. Přesto i tenkrát docházelo ke kriminálním případům. (zločiny a polické intriky středověku)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Případy královského soudce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Kniha se mi velmi líbila, hodně čtivé. Trochu tajemství kolem objasňování detektivní zápletky, trochu romantiky a spoustu napětí. Postava Petra z Rožmberka je velice sympatická.
Historické knihy, příběhy mám ráda. Zvlášť, když se ta historie týká naší země - kultury. Detektivní zápletka je v nich vždy vítaným bonusem...
Tady se to myslím autorovi povedlo a svým příběhem - příběhy, čtenáře vskutku královsky přehrál do dob Koruny české...
Kniha je čtivá, lehce napínavá i s pozadím romantiky...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Případy královského soudce v seznamech
v Přečtených | 25x |
v Knihotéce | 44x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2006 | Čachtická paní z Karlštejna |
2020 | Královi rytíři |
2004 | Případy královského soudce |
2022 | Žižka: Grunwald 1410 |
2005 | Křižák a čarodějnice |
Tak tohle bylo skutečně utrpení! Ani ne tak kvůli příběhu - i když byl dost nevěrohodný a přestřelený (ale takových je!).
Jakékoli potěšení z četby naprosto zničila autorem nezvládnutá čeština (ani se mi snad nechce věřit, že autor je Čech): p. Dostál používá až nepřiměřeně mnoho přechodníků (což by normálně nebylo "nic proti ničemu") - ale používá je bohužel cca v 99% špatně a pokud je někdy použit správný tvar, je to zjevně jen náhodou. K tomu spousta dalších hrubek (zejména ve shodě podmětu s přísudkem), neobratných slovních spojení - prostě bída, bída, bída. Nechápu, jak někdo, kdo se živí psaním, může takhle zacházet s jazykem! A ještě víc nechápu, jak tohle může projít nakladatelstvím a být vydáno. To jsou redaktoři nakladatelství tak neschopní?
Kdyby to nebylo tak krátké, patrně by nedočteno letělo do popelnice, protože ani do knihobudky bych to s ohledem na další čtenáře nedala.
Škoda, další promarněná šance.