Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
1. díl >
Komisař Carl Morck je po traumatické události při práci přeložen do oddělení Q, kde se má zabývat nevyřešenými případy z minulosti. Případ mladé političky, která před pěti lety beze stop zmizela, v něm probudí detektivní instinkty, o kterých si myslel, že jsou dávno ztracené. Čím víc Morck proniká do případu, tím větší nachází nesrovnalosti. Je opravdu možné, že ta žena stále ještě žije, uvězněná a týraná na neznámém místě?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , HostOriginální název:
Kvinden i buret, 2007
více info...
Přidat komentář


Mam novou lasku, zboznuju tuhle serii a pochybuju, ze se v ni najde slabe misto (to by bylo proti zakonum prirody i logiky), moc me potesilo, ze jsou dani sikovny lidicky a nezmrsili ani film...
Update 23.11.2014: uz se tesim na druhy film...a prvni byl taky hodne dobry...


Jussi Adler-Olsen napsal naprosto brilantní detektivku, na které jsem nenašel jediný chlup, kterým bych mohl dokladovat nějaké autorské zaváhání. Čistých 100% a palec nahoru. Tomuhle se říká Detektivka s velkým Dé.
Nádherně vystavěná pyramida příběhu, zbudovaná pěkně poctivě cihličku po cihličce, s decentním citem pro logiku, detail i psychologii, „detektivové“, se kterými by člověk hned zašel na pivko pokecat o věcech pozemských, úsporné dialogy, stylistická čistota. V knížce najdete všechno: lásku i nenávist, akci i detailní popis mravenčí práce policistů, napětí i humor.
Přednedávnem jsem na DK prezentoval výčet prohřešků, které mně vadily na románu „Vraní dívka“. Všechno, co jsem u Erika Axl Sunda postrádal (cit pro vyváženost atd.), jsem ke své radosti v „Ženě v kleci“ našel v míře vrchovaté.
A tak mohu Jussi Adler-Olsena bez uzardění umístit na špici svého soukromého „severského“ krimi-peletonu – hned za bezkonkurenčního Stiega Larssona.
P.S.: Jestli jsou i další díly série stejně dobré, mám se na co těšit!


Po shlédnutí dokumentu o tomto spisovateli, kde mě zaujal jako člověk... jsem se i já rozhodla přečíst si jeho knihy. Žena v kleci byla první. Ze začátku jsem měla pocit, že si hlavního hrdinu příliš nezamiluji, celkově byly postavy takové negativní a nezajímavé...časem jsem názor změnila. Uznávám, že Písečný muž (Lars Kepler) měl větší spád a daleko lépe se mi četl, ale přesto musím říct, že se mi kniha moc líbila . Pravda - zápletka byla poměrně jasně předvídatelná (aspoň pro nás - věrné čtenáře Nesbeho), ale přesto mě kniha od poloviny táhla svým spádem. Jussiho tedy doporučuji a pokračuji knihou "Vzkaz v láhvi", která už na mě čeká....!


Tak to jsem si počet l, výborná kniha. Pro mě byla tato kniha lepší jak zabijáci. Již se těším na další knihu od tohoto autora. Kniha se špatně odkládá , neustále se něco děje a výborně se čte. Zajímavý až neskutčený děj.


Říkala jsem si, že si pobyt v Kodani zpestřím místní literaturou a.. Ten pocit, že se celý příbě odehrává prakticky za rohem, na pro mě více-méně známých místech, tomu dodal úplně jiný rozměr.. =) Skvěle napsané, dosti děsivé, když si člověk představí, že by se octl v kůži Merete, a ústřední dvojice naprosto famózní. Skvěle vystihuje současnou situaci v Kodani, ale hlavně to, že i když jsou každý úplně jiný, tak je musíte oba zbožňovat.. =))


Velmi dobra a kvalitna kniha. Zaujimava od prvej stranky. Snazila som sa aj sama premyslat, kto by mohol byt unoscom, ale bolo to tak super napisane, ze som sa nechala uniest klamlivymi smermi a upodozrievala som uplne niekoho ineho. Myslela som, ze s unosom Merete ma na svedomi jej posledna sekretarka. Davam autorovi plny pocet bodov a hned sa idem pustat do druhej knihy. Myslim si, ze tento autor u mna vyhral, ktoreho vsetky diela budem chciet mat v mojej knihovne. Kedze sa v sucasnosti venujem svojej tvorbe a chcela by som vydat svoju prvu knihu a stat sa spisovatelkou, myslim, ze tento autor je mne IDOL a VZOR. Ma odo mna velmi velku pochvalu.


Už dlouho se mi nestalo abych čtyřsetstránkovou knihu přečetl za dva dny. Nenudil jsem se ani chvilku a to napětí, ta touha dozvědět se jak to dopadne, člověku nedá a musí číst a číst a číst ....... dokud to nepřečte. Líbilo se mi to hodně a popravdě obdivuji čtenáře, kteří po půlce, ba po čtvrtině, tušili pachatele, já to nevěděl ještě 100 stran před koncem. Asi jsem natvrdlejší a musím takových knih číst víc.


Příběh se mi líbil. Bylo to super čtení. Nenudila jsem se, drželo mne to v napětí. Takže dobrý. Přečetla jsem to jedním dechem


Za mě lepší trojka. Místy se to táhlo a poměrně brzo bylo jasné, kdo je pachatel. Zápletka kolem rodného čísla byla zbytečně překombinovaná, řekla bych, ale kdoví, nevylučuji, že jsem ji nepochopila. Nicméně, přišlo mi to zajímavější a uvěřitelnější než Sněhulák od Nesba a plánuji si přečíst další autorovu knihu.


Zápletka sice předvídatelná, ale velice dobře napsáno. Asad je k sežrání, Carla by člověk občas zabil. K dobrému počtení nepotřebuji nutně hektolitry krve a děj plný náhlých zvratů, proto hodnotím kladně. Je to celkem pohodová detektivka s psychologickým podtextem.


Dost brzy jsem začal tušit zápletku a tak sem se od půlky modlil o nečekaný zvrat, který se bohužel nedostavil. Přesto velmi dobrá Jussiho práce.


Na Adler-Olsena jsem poslouchala ódy již delší dobu a tak, když se mi konečně jeho kniha dostala do rukou, hned jsem po ní skočila.
Rok 2002, nadějná mladá politička Merete Lynggardová za nevysvětlitelných okolností zmizela z trajektu, na kterém cestovala se svým bratrem. Její tělo se nikdy nenašlo, ale případ byl uzavřen jako pravděpodobné utonutí.
Rok 2007, dánský kriminalista Carl Morck je přidělen do nově vzniklého oddělení, jenž má rozkrývat nevyřešené případy. Prvním případem oddělení Q se stává právě zmizení Merete.
Co se opravdu Adler-Olsenovi nedá upřít je výborný styl psaní. Škoda, že jen ten obsah pokulhával.
První, co mi hned od začátku knihy vadilo, byly postavy, nepřirozené, nepříjemné. Možná je to samotnými Dány a já Adler-Olsenovi křivdím. Ale krom "roztomilého" Asada jsem měla po celou dobu knihy pocit, že ty lidi nesnesu. Často líným a protivným Morckem počínaje a arogantním přednostou (stále mi moc nesedí tento překlad) léčebny konče. Nu což, i to by se dalo skousnout, kdyby děj za to stál, avšak mně se takovéto kompenzace nedostalo. Pachatel i motiv byl jasný již od necelé čtvrtiny knihy, takže místo napínavé detektivky s překvapivým odhalením mě čekalo zdlouhavé rozkrývání, kdy jsem měla kolikrát chuť na Morcka zařvat, aby už konečně začal používat hlavu a dal si dohromady očividné spojitosti.
Třetím mínusem pro mě byla brutalita, čímž se chci omluvit Joovi Nesbømu, že jsem mu vytýkala přílišnou snahu šokovat a zalíbit se u jeho prvních děl. Nejsem až taková cíťa, detektivní žánr mám ráda od raného mládí, takže jsem už přečetla a zhlédla všemožné vraždy, zohavení těl a jiné libůstky, ale při čtení řádků například o rezavých kleštích se mi poprvé v životě u knihy udělalo celkem šoufky.
V poslední čtvrtině začal děj plynout takovým tempem, že jsem si říkala, že to nakonec na čtyři hvězdičky bude, ale super akční dopadení s dojemným závěrem mě opět zchladilo.
Podrtženo, sečteno. Adler-Olsen píše dobře, jeho ironický humor mě pobavil, ale to bylo tak vše. Bohužel obsahově nebylo toto dílo podle mého gusta. Spíše než jako napínavá detektivní kniha, na mě působilo jako akční pánské čtivo. Proto dávám pouze tři hvězdičky.
Ale jelikož jsem tvor zvídavý, nezanevřu na něj a zkusím to s jeho dalšími díly. Ne vždy se holt první rande vydaří a já jsem ochotná dávat druhou šanci :)

Ubírám jednu hvězdu za to, že jsem skoro od začátku věděla kdo bude vrah, jinak super detektivka ;-)


Na rozdíl od Nesba sází Olsen na celkem jednoduchou zápletku a přímý děj bez jakýchkoliv odboček. Snad první severská detektivka, u které jsem neměla problém s orientací v postavách (nebylo jich totiž tak moc). Kniha sice není tak napínavá jako od norských kolegů, ale čte se minimálně stejně dobře. A vše doplňuje skvělý Asad :)

No tak já jsem se do téhle knížky pustila po přečtení Zabijáků a jsem nadšena. Ačkoli jedna rovina knihy moc k smíchu není, tak ta druhá, která se týká komisaře Morcka, tak ta je mi víc než sympatická. Bud je to skvělým překladem, nebo jsem se zbláznila, ale při popisu chování tohoto pána a jeho asistenta Asada, se řežu smíchy. Je to napsáno s lehkou nadsázkou a ironií a přesně tak, jak mám ráda. Takže odted je oddělení Q a jeho pracovníci na předním místě v mém knižním žebříčku.


Cekala jsem od teto knihy asi trochu vic... Miluju severske detektivky a ve srovnani s ostatnimi dosud prectenymi me pribeh trochu zklamal. Nebyl mi ani sympaticky hlavni hrdina komisar Morck. Namet zajimavy, postupne odhalovani jednotlivych dilku cele skladanky rovnez, ale nejak u me neprojevil ten znamy pocit, ktery me nuti cist dal a dal, dokud knihu neprectu celou. Ale jinak fajn cteni, nic moc narocneho, co vam uvizne v hlave:)


Skvělá knížka, hlavně mě dostalo jak autor popisoval život Merete po únosu.....já bych se po pár dnech nejspíš zbláznila, ale co ona všechno vydržela.....doporučuji :)
Štítky knihy
zfilmováno Dánsko dánská literatura tajemství severské krimi politici krimi zmizení lidí dánské detektivky v kleciAutorovy další knížky
2012 | ![]() |
2012 | ![]() |
2013 | ![]() |
2012 | ![]() |
2015 | ![]() |
napínavé a čtivé a styl Adler-Olsena mě strašně baví... když něco popisuje, umím si to představit velmi živě. Miluju ho :D