Ohně bohů

Ohně bohů
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341809/bmid_ohne-bohu-662956a2cc968.jpg 4 14 14

Případy Sugawary Akitady série

< 8. díl >

Na hlavu tajemníka na ministerstvu spravedlnosti Sugawaru Akitadu se valí jedna pohroma za druhou – jeho vysílená žena by měla každým dnem porodit, po celém městě téměř denně vypukají ničivé požáry a kvůli pomluvě přišel o práci. Když se pokusí promluvit se šlechticem, který jeho propuštění zavinil, stane se nedopatřením hlavním podezřelým z vraždy. S tenčícími se prostředky a novým členem rodiny na cestě se Akitada zoufale vrhá do vyšetřování, aby nejen očistil své jméno, ale zachránil rodinu a celou domácnost před zkázou. Nové pokračování příběhů Akitady Sugawary nás opět přenáší do Japonska 11. století, kde se tento úředník císařské správy bude muset pustit do nebezpečného vyšetřování. Autorka předkládá nejen strhující vyprávění plné zvratů, ale i poučný pohled na dobové zvyky a poměry Japonska.... celý text

Literatura světová Detektivky, krimi Historie
Vydáno: , Garamond
Originální název:

The Fires of the Gods, 2010


více info...

Přidat komentář

petr8467
17.05.2023 1 z 5

(SPOILER) Nuda. Mnohokrát provařená "detektivní" zápletka umístěná do Japonska kolem roku 1020 n.l. Pokud se těšíte, že se dozvíte něco o tehdejším Japonsku, tak vězte, že se nedozvíte vůbec nic. Rádoby rafinovaný příběh se bez jakýchkoliv změn mohl odehrávat kdekoliv a kdykoliv. Příběh je plný tupých klišé (vyšetřovatel v nesnázích, jakási tajuplná politika v pozadí, chrabrý zloděj, nevlastní-zaměnitelní bratři, falešná doznání - a to hned dvakrát, pomsta znásilněné ženy atp.)
Kniha navíc trpí toporným překladem, dialogy jsou naprosto moderní. Překladatel navíc netuší, že v tehdejším Japonsko neznali dveře, a tak se čtenář může zasmát větám typu: "Měl jsi kliku", "Práskl za sebou dveřmi".
Jedna hvězda za to, jak pěkně hraje hlavní hrdina na flétnu.

vitavita
31.05.2019 5 z 5

Pěkně strávené večery ...


Atlantis
01.02.2019 2 z 5

Velice nepřirozeně napsaná kniha a osobně si myslím, že autorka má za to, že takto mezi sebou lidé v Japonsku komunikují. Každý rozhovor je ukončený po třech větách tím, že se někdo naštve nebo se urazí. A to je přeci u detektivky špatně. Vy chcete, aby si postavy povídali a vy tak mohli hledat vodítka a nápovědy a ne že se pozdraví, urazí a utečou. Divné, nepřirozené a v důsledku nudné vyprávění.

viridiana
20.01.2019 4 z 5

Dobrý detektivní příběh z Japonska 11. století. Narazila jsem na tuhle knihu náhodou a nelituji, ale pokud Sugawaru Akitadu a jeho osudy srovnám s příběhy šogunova vyšetřovatele Sana Ičiro od J. W. Rowlandové, musím říci, že jsou mnohem napínavější - nejsem znalec japonské historie, ale zřejmě ty intriky v době šogunátu byly záludnější, než v dřívějších dobách císařství.

vandalka
17.06.2017 4 z 5

Hvězdička navíc za staré Japonsko. Já mám Sugavarovy případy ráda, zaplnily mi prázdnotu po soudci Ti. Na rozdíl od neblahého Lenormanda však Parkerová celou věc zaonačila vkusně a s citem - zvolila si velmi odlišnou postavu mladého Sugavary Akitady, státního úředníka z Japonska doby Heian, vybavila ho odlišnou povahou i životními osudy, nicméně gró zústává podivuhodně Ti-ovské. Jsem jí vděčná, občas ten odpočinek v japonské zahradě jejích příběhů skutečně potřebuji.