Přišla z moře
Miloš Urban
Další krimiromán jednoho z nejvýznamnějších současných českých autorů, držitele ceny Magnesia Litera. Jednoho dne se na pláži v jihoanglickém městečku objeví tajemná krásná dívka oděná jen v plavkách, která zjevně vyšla z moře. Je promrzlá, nikoho nepoznává, na nikoho nereaguje. Místní noviny v tom vidí senzační zprávu okurkové sezóny. Mladý novinářský elév z Prahy, který je v Anglii na stáži, má o dívce napsat reportáž. Když dorazí do policejní cely, zdá se, jako by ho dívka poznávala. Ukáže se však, že tato skutečnost může být životu nebezpečná. Inteligentní román jako odpověď současným krvavým krimi thrillerům.... celý text
Přidat komentář
První knížka, kterou jsem od Miloše Urbana přečetla. Velmi čtivá, doslova jsem ji hltala, ale stalo se tak spíše díky umění psát než kvůli samotné zápletce. Přesto doporučuji, jedná se o originální příběh.
Ajajaj, i při nejlepší vůli a lásce k autorově tvorbě a úctě k jeho schopnosti pohybovat se snad ve všech žánrech, tohle se mi četlo mizerně. Ne, že by to neteklo a nenavazovalo, ale bylo mi nějak úplně jedno, co se komu stane a jak to dopadne. Četla jsem to dvakrát a pokaždé se mi obsah do týdne úplně vykouřil z hlavy.
Miloš Urban je velmi zkušený a zručný spisovatel a to dokázal i touto knihou, i když tolik asi nechytla za srdce, jako některá jiná jeho díla. Dobře se to četlo, bylo to záhadné a napínavé. Konec byl divný, čekala bych lepší happy end, ale nevadí.
Mně se knížka opět moc líbila. Co já nejvíc obdivuji, že knihy od jednoho autora jsou tak rozdílné. Tedy mohu posoudit zatím jen těch několik, které jsem četla. Jazyk Miloše Urbana je opět vybroušený, to je snad jediné ve všech jeho dílech stejné. Hlavní hrdina je takový typicky český chlap, že jsem si přesně uměla představit, jak kolem toho Maserati skáče. Ztráta staré dobré Anglie asi taky promluvila k mému srdci. Pro mě to určitě není detektivka, ale dobrý román s napětím, sexem, angličtinou a zajímavým příběhem.
Ještě bych chtěla dodat, že mě velice mrzí, že v knihách stále ubývají ilustrace pana Růta. Ty dělaly z Urbanových knih opravdové kusy umění, teď sice zůstavají jeho obálky knih, ale když se podívám na starší knihy, zdá se mi, že jde o sestupnou tendenci... Růtových ,,zásahů´´ je s každou další Urbanovou knihou méně a méně.
Bohužel mě tato (minimálně mnou) dlouho očekávaná kniha nenadchla. Chybí mi atmosféra, na kterou jsem u Urbanových knih zvyklá, atmosféra plná tajemna, očekávání, napětí a v neposlední řadě záhadných žen, ke kterým podle mého názoru Cora nepatří, i když se o to autor asi snažil. Ani prostředí anglického města na pobřeží mě příliš nepotěšilo, protože Urban podle mého umí nejlépe pracovat s českými kouty (a nalézt v nich to, co ostatním uniká).
Kniha je velice zdlouhavá, plyne pomalým tempem, které je přeušeno až poslední kapitolou, ve které je najednou vše prozrazeno. To pro mě moc nefungovalo, navíc mi celý příběh i postavy v něm přišly až moc křečovité.
Všechny mé výhrady ale nemění nic na tom, že pro mě Miloš Urban zůstává géniem české literatury a původcem nezapomenutelných nálad, které přetrvávají dlouho po přečtení (některých) jeho knih.
Urban je jediný autor, od kterého si knížky kupuji bez ohledu co to je. Začalo to Sedmikostelím, které jsem četl už dvakrát. Poslední dobou bych ale řekl, že ta neobvyklost knih nějak upadá. Poslední, která stála za řeč byla Lord Mord. Na knížkách se mi líbila grafická úprava (zelený Hastrman, průsvitky v Katedrále ...), která u posledních byla čím dál chudší. Teď k tomu přibyl ještě nudný děj. Dvě třetiny se nic neděje a konec to vzal pro změnu zase hopem. Takže tentokrát bohužel zklamání. Vrátí se tenhle jinak mnou velmi oblíbený autor ke svým starým dobrým tématům?
Od samého začátku mě kniha zaujala. O to víc jsem byl překvapen rozuzlením. A na samý závěr přichází záblesk žluté který nechávám prostor k zamyšlení.
Urban v nějakém rozhovoru řekl, že tímto románem reaguje na módu současných severských detektivek, které se mu nelíbí kvůli jejich krvežíznivosti. Nojo, jenomže ty severské krváky nebývají tak neskutečná nuda. Dvě hvězdy jsou ode mně jenom za atmosféru: v tom je MU fakt mistr: je to PAN spisovatel, ale knihy se přece nepíšou s úmyslem se nějak vymezit!
Urbana mám velmi ráda, ale toto je bohužel zklamání. Deklarovaná snaha inteligentně se vymezit vůči současnému trendu severské krimi se moc nepovedla. Ševče, drž se svého kopyta (tj. architektury a starých dobrých zašlých časů, témat, které Urban umí).
Detektivka se strašně průhlednou zápletkou. Zachraňuje ji styl psaní, celkem zajímavé postavy a aspoň malinko ulítlý "urbanovský" konec. Já jsem docela zklamaná.
Průměrná detektivka s nepravděpodobnou, za vlasy přitaženou pointou a nesympatickými postavami. Závěr trochu v něčem připomněl Santiniho jazyk, ale v čem, nemohu prozradit, když jde o detektivku. :-)
Nooo, je to moje první knihaod Urbana a jsem asi zklamaná.... Prvních 180 stran bych až na malé výjimky vynechala. Pak něco málo příšlo. Zaradovala jsem se, že to bude klasická detektivka jako od Agáty, a pak zase nic moc. Tři hvězdy ale dám. První za jazyk, kterým je kniha psaná, druhou za aspoň jednu tu vraždičku a třetí za konec. Ten byl krásně neosobní a vypočítavý :-)
Kniha mě bohužel vůbec nebavila, do čtení jsem se musela nutit. Konec mi přišel až moc neuvěřitelný...
Větší zklamání při čtení Urbanovy knížky jsem zatím ještě nezažila, očividně ale nejsem jediná. Sice asi nedovedu říct, co jsem od této knihy očekávala (že by typický, Urbanovsky zamotaný příběh s nádechem tajemna, lehce nedotaženým koncem a klasickou erotickou vložkou?), ale "toto" určitě ne. Na samotném začátku jsem měla pocit, že se příběh bude podobat Ondine, ale po několika dalších stránkách jsem byla vyvedena z omylu. Následovalo asi tak 250 nesmírně nudných stránek, které jsem zdolávala několik měsíců a do kterých jsem se musela soustavně nutit. Příběh mi přišel nedotažený, se spoustou naprosto nezáživných odbočení, konec se sfouknul tak nějak rychle rychle, abychom to už měli všichni za sebou. Při zaklapnutí knížky jsem si sice opravdu oddechla, ale zároveň ono zklamání, které jsem měla po pár prvních stránkách a vydrželo mi po celou dobu čtení, došlo svého vyvrcholení. Je to škoda....
Tak já nevím, čtivé, trochu midsomerské prostředí.. ale chyběly mi tu Urbanovy tajnosti a styl.. hlavně ze začátku jsem vnímala pod řádky tóny, co trochu tahaj za uši.. jakoby se nemohl najít a tak si půjčil jazyk jiných.. a rozuzlení hodno severských detektivek.. a zas budu omílat to své.." a stejně se mi nejvíc líbil Lord Mord a Sedmikostelí.." :o))
Autorovy další knížky
2001 | Hastrman |
1999 | Sedmikostelí |
2008 | Lord Mord |
2005 | Santiniho jazyk |
2003 | Stín katedrály |
Zápletka je hrozná konina. Zajímalo by mě, kdo by takový román vydal, pakliže by se jednalo o rukopis doposud nezavedeného autora. Na knize je pozoruhodná jedna věc, a sice, že protagonista nese podobné rysy s hrdiny novel Yasminy Rezy (Zoufalství, Adam Haberberg) - sebestřední, zapšklí, ordinérní a poněkud zaslepení intelektuálové, pro něž je všechno na světě tak nějak dopředu jasné, na všechno mají svůj poučeně skeptický názor a z konceptu je proto vyvede jen krásná žena, rychlé auto, dobré jídlo a pití - přesně v tomto pořadí (pomiňme paradox, že hrdinové Rezy jsou stárnoucí muži, kteří se takto vzpírají světu, jemuž přestávají rozumět, jelikož je jim mentalita nastoupivší generace cizí, kdežto vypravěč Přišla z moře je čerstvý absolvent žurnalistiky na praxi). Asi netřeba dodávat, že Yasmina Reza je Miloši Urbanovi co do schopnosti ztvárnění této problematiky nepřekonatelný soupeř.