Přístav u řeky Styx
Pavel Fritz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535924/bmid_pristav-u-reky-styx-66143356a33df.jpg
4
158
158
Pod ledovým krunýřem Jupiterova měsíce Europy se rozprostírá tajuplný oceán. Skupina vědců s nadšením zahajuje jeho průzkum, aniž tuší, čemu stane v blízké budoucnosti tváří v tvář. Temné vody ukrývají zahnívající tajemství a vyslance lidstva očekává poznání, že nejen život, ale i smrt mohou nabývat ve vesmíru netušených podob. Království plynného obra není místem pro slabé...... celý text
Přidat komentář
Tuhle knížku jsem měla vytipovanou už delší dobu, a to díky předchozí zkušenosti s autorovou tvorbou, která je přesně pro mojí krevní skupinu. Takže jsem čekala skvělý příběh a ten jsem také dostala. Perfektní od prvních řádků, spád, napětí, skvělá klaustrofobní atmosféra. O překvapení není nouze. Často se mi nestává, že mi při čtení spadne brada a nechápu, jak něco takového mohlo sakra někoho vůbec napadnout? Miluju ten pocit. Neskutečně jsem si knihu užila, je to jízda a moc, moc se těším na další Fritzovy počiny.
Ze začátku mě každou chvíli napadalo "to už jsem někde viděl". Chvílemi se příběh ubíral směrem, který se mi nelíbil. Ale spisovatel se nakonec přece jen chopil kormidla a otočil příď k jasnému a celkem originálnímu cíli. Trochu zamrzela samá zahraniční jména. Myslím, že čeští autoři si škodí tím, že nevyužívají to, co ze světa znají nejlépe.
Tak tohle bylo skvělé od začátku do konce. No, ten konec byl zvláštní, ale jo fakt mě to bavilo. Pavel Fritz se oficiálně zařadil mezi mé oblíbené autory. Uz povídková knížka studené světlo hvězd je perfektní. A i Archa zrůd, kterou ještě nemam dočtenou, ale je taky skvělá. A teď tohle dílko. Napínavé i vtipné. Jen mě trochu vytrhávalo z děje, když jsem si představovala ten podmořský svět a najednou řekli astronaut. Asi desetkrát se mi to stalo, že mi najednou došlo, že to vlastně nejsou potápěči, ale že jsou na jiné planetě.
Tak to byl mazec. Hned od začátku nastavená vysoká laťka, člověk ani nemá čas vstřebat jednu ránu a už je tu další. Sice jsem asi v půlce došla k závěru, že autor vybral všechny možné sci-fi, Vetřelcem počínaje a Věcí konče a složil je do jednoho příběhu, pak ale přišel závěr a říkala jsem si, tak to ne, to zabil. Ale ve finále to vlastně smazalo ten pocit, že už jsem tohle četla/viděla. Takže za mě 5* a doufám, že pod ledem je aspoň jeden pavouk nebo nohatka jménem Diego.
Vždy je osvěžující, když se do sci-fi knížky pustí vědec a Pája své biologické kořeny nezapře. Podobně, jak to bylo u Asimova i když jeho ruský původ vykvetlý v americkém prostředí mu dal značnou osobitost. Pája se někdy až příliš nimrá v biologických detailech, na kterých knížka ztrácí dech. Pak je tu však samotný příběh:
Dostaneme hezké vesmírné scífko. Ocelově temné a chladné. Žádné niterné prožitky a sociální interakce aspirující k vleklosti televizní produkce. Dostaneme se na Titán, jako zlatý grál dnešní doby, zavrtáme se do oceánu a začneme bojovat se zvířátky. Jak spanilá jízda podaná základní formou vědecko-vojenského výsadku. Jo, a žádné děti. :D Leda tak ty na úrovni nezmarů. :D
Celý příběh je hezky vystavěn. Čtenář dostává v průběhu indicie, které napomáhají v odhadování děje. Postavy mi nepřišli až tolik dobře rozeznatelné, až na dvě, a i když jazyk jednotlivých postav býval docela specifický, osobitost se mi hledala hodně těžce, stejně, jako rozšíření archetypálních charakterů za jejich vymezené hranice. A to je dobře. :) V tomto žánru to není potřebné.
Zemitý začátek a jádro knížky pak exploduje do solidní fantastiky, která mi připomněla Cch'-sina. Jak u Problémů tří těles, ale i v jiných knížkách má také tendenci závěr hodně ustřelit.
Jak se říká na Titanu: No to se z toho sežeru. 4 hvězdičky!
Vůbec to nebylo špatné a knížka mě mile překvapila.
Přestože některá místa mi připomínala jiná dílka či filmy, v globálu mi to nevadilo, protože zapadalo do příběhu. Skvěle použité citáty a hlášky dávají knížce jistý šmrnc.
Místy napínavé, místy úsměvné a místy k vzteku. Oceňuji zajímavé postřehy z oblasti biologie.
Velké překvapení !!! České scifi, které kvalitou převyšuje leckterou profláklou světovou tvorbu. Parádní kniha...
Od Pavla Fritze jsem z Letky 307 přeskočil rovnou na Přístav u řeky Styx. Byl jsem tak nadšen, že jsem chtěl další dávku hard sci-fi a zde se mi jí dostalo měrou jednoznačně vrchovatou.
Tento příběh už je na rozdíl od deníkové Letky klasickým románem. Příběhem, který využívá znalosti autora, který je povoláním biolog. Občas se tedy stává, že tu je řada odborností, přes které je třeba se kousnout.
Nicméně když to ale zaobalím, jedná se o super sci-fi příběh, který mi v mnohých ohledech, a vlastně ani nevím proč, připomínal Kouly od Michaela Crichtona.
Vesmír je tu popsán hodně detailně, mnohdy i technicky. Mimozemská civilizace tu je tak zajímavá, že je hodná i zamyšlení. Celkově bych byl rád, kdybych se okamžitě mohl pustit do autorovy další knihy, protože takto komplexní sci-fi jsem tu od našich autorů zatím četl akorát tak od Roberta Fabiána. Výborný kousek!
Milé a nečekané překvapení. Delší dobou jsem kolem knihy chodil a byla to škoda. Děj krásně jede, i když námět jsem už četl vícekrát zpracovaný. Kromě posledních cca 50 stránek, které bych vypustil, to bylo skvělé čtení. 4*
Knihu jsem si v knihovně půjčila jen kvůli výzvě. Doma jsem sama sobě nadávala, proč jsem si pro mě neoblíbené téma vybrala tak tlustou knihu. A nakonec jsem jí zhltla skoro jedním dechem za jeden den.
Na to, že to má skoro 450 stránek jsem tu slupnul jako jednohubku. Hned od začátku jsem se nemohl od knihy odtrhnout a to mi vydrželo až do poslední stránky. Je to prostě parádně napsaný sci-fi horor, který chytí a nepustí.
Tak to byla fakt pecka! Akorát musím říct, že ten konec mi přišel tak nějak slabší... trochu se vytratil ten hororový drive a začalo to tak jaksi "pohádkovatět". Ale dobrý, hodně dobrý! Moc doporučuji, asi si koupím nějakou další knížku. Docela mě to bavilo. Pane Fritz jen tak dál a nebál bych se přitvrdit! Moc děkuju, pište určitě dál! :)
Tak trochu dost jsem čekal na barvitý život v oceánech Europy, jak to popisuje např. A.C. Clarke či jiní. No, bylo to trochu jiné.. Ne že by život tam nebyl. Ale první rychlé přečtení mě troch zklamalo a občas jsem něco důležitého přehlédl. Druhé přečtení bylo lepší a já byl spokojen.
Bohužel, to se mi občas stává, ten pitomý zvyk prvního rychločtení mi občas zabraňuje knihu zcela vychutnat. Napak, dobrý zvyk číst podruhé již poučeně a dkladně mě často mile překvapí. Tak ano, doporučuji.
K takejto knihe je dobre mať veľkofilmovú predstavivosť. Niečo také práve vznika na poly filmového žánru sci-fi hororu ako Votrelci, Priepasť, Leviathan, Deep Star Six, alebo naposledy Pod vodou. Takéto vedecky podložené príbehy o neznáme ma vždy fascinovali a priťahovali. V podstate jednoduchý príbeh, partia vedcov, vojakov na neprebádanom území a proti ním neznáme zlo, ktoré tentokrát prekonáva sci-fi žáner až na metafyzickú hranicu mytológie. Jednu malú výčitku mám - postavy bez psychologického prekreslenia. Žiadna vo mne nevzbudila sympatie a ja som sa nemal o koho báť. Samozrejme sú tam načrtnuté určité charaktery, ale tu hrôzu som za nich nezažíval. No napriek tomu vysoko čitateľné, akčné, hororové Lovecraftovské sci-fi s kvapkou povinného humoru.
Když jsem se o této knize dozvěděl, dlouho jsem neváhal, k tématu mám trochu osobní vztah. Kdysi dávno na vysoké jsem psal semestrálku na podobné téma, průzkum ledového oceánu na měsíci Europa. Tehdy jsem pochopitelně navrhl použití cryobota, který se protaví vrstvou ledu. Autor má v příběhu samozřejmě vyšší ambice, více viz anotace. Kniha se čte dobře, příběh nikde moc nezadrhává, autor má celkem živý styl psaní. Příběh nijak nepřekvapí, fanoušci SF nepochybně poznají jiná populární díla. Potěší občasné kresby. Postavy sice nejsou moc výrazné, člověk si k nim možná nevytvoří vztah jako v jiných dílech, nicméně neurazí a svou roli v příběhu splní. Trochu mi nesedli „žabomyší“ války posádky na Ganymedu, jejich motivace není příliš jasná, dá se to však snadno přejít. A samotný konec … no … ok. Jeden čtenář níže poukazuje na množství vtipných citací, souhlasím a na závěr taky jednu přidám:
„Těžký skafandr Belaton garantuje člověku šestiminutovou ochranu před nemocí z ozáření, lehký skafandr jeden duchaplný výrok pro historii …“
Nedočetla jsem, chyběl mi v knize hlavní hrdina. V knize je spousta lidí na kterých mi nezáleželo a proto jsem si ani nebyla schopná zapamatovat jejich jména, pak jsem četla a vůbec nevěděla co čtu. Tak jsem to vzdala. Ale při tom by stačilo zaměřit spisovatelovu pozornost na jediného člena, trochu rozvinout charakter a už by mě knížka měla v pazourech. Prostředí bylo totiž fascinující.
Napínavé mrazivé čtení, sci-fi z blízké budoucnosti s překvapivým závěrem, na který by se mohlo navázat a příběh dál rozvinout. Pro mně osobně příjemné překvapení, už dlouho jsem nepřečetl knihu za 3 dny.
Před šesti sty lety přistáli
mořeplavci z Evropy
v Americe,
dnes lidé z Ameriky
na Europě.
Sci-fi šmrcnuté dávkou hororu. Vše krásně podkresluje prostředí, kdy se děj odehrává tisíce kilometrů pod mořskou hladinou. Což pak kazí náboženský podtext a celkem zdlouhavý konec. Lovecraftova vize se zde nedá přehlédnout a možná je jí až moc.
Jistou originalitu to má, ale stále jsem měl dojem, že jsem situace i vyvrcholení již někde četl.
Citát: Už jsem ve Vesmíru dlouho, začínají mě rajcovat i přerostlý ještěrky.
Dokonce mi vadila i vojensko-civilní struktura, která vlastně tvoří podstatu příběhu. Snad už od prvních stránek jsem tušil, že to nebude dobré a pan spisovatel si tak nechal prostor pro spousty zvratů a situací, které svému čtenáři předhazuje až na poslední chvíli. Měl jsem u některých pocit, že bych je měl vědět mnohem dříve, abych si neustále nemusel měnit priority hlavních postav.
Malá ochutnávka:
Zmínka o záruce probudila v Kenetovhově podvědomí další zasutou vzpomínku. Vzpomínku na operaci, po níž skončilo v odpadkovém koši jeho srdce. Jeho vytrénované a naprosto zdravé srdce nahrazené neosobním plastovým udělátkem firmy Sony, jemuž drzá reklama slibovala záruku více než století, přestože se ten krám zatím nevyráběl více než dvacet let.
Své kouzlo to má, ale není to nic překvapujícího. Jasnou plusovou záležitostí jsou kresby. Provázejí nás knihou a několik jich je až na samém konci. Bohužel na některých kresbách je poznat, že si malíř nepřečetl příběh, protože minimálně na jedné kresbě si s příběhem protiřečí. Jinak jsou kresby povedené a určitě si je prohlédněte.
Citát: Pitva prokázala, že pacient zemřel při pitvě.
Z Europy jsem si odnesl čtrnáct citátů. Některé vás určitě pobaví, i když jsou vytržené z kontextu. Najdete je v kolonce Citáty u pana spisovatele Fritze nebo v mém profilu klikněte na Oblíbené – Citáty.
Citát: Ve vesmíru není nikdy člověk prorokem.
Štítky knihy
space opera mimozemské civilizace hard sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
| 2021 |  Studené světlo hvězd |
| 2015 | Přístav u řeky Styx |
| 2016 | Archa zrůd |
| 2012 | Letka 307 |
Bol to zvláštny príbeh, skôr fantasy ako sci-fi, ale svojím spôsobom originálny. Trochu som sa strácal v tých zákulisných dôvodoch prečo založili druhú stanicu, ale to našťastie nemalo zásadný vplyv na pointu, aspoň myslím. Som rád že aj táto kniha dostala svoju audio-podobu.