• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Pavel Fritz

Přístav u řeky Styx

„Není to špatné, já bych knize ani tak nevyčítal nepůvodnost, jako spíš pro sci-fi klasicky emočně ploché postavy, které jsou vám tím pádem celkem jedno. Takže bylo trochu těžší se začíst. Pak děj nakonec nabere spád a člověk si říká: jak si s tímhle chce autor na konci poradit? A ono nijak, konec je vytažený z klobouku a jak tu někdo trefně poznamenal, je to pointa, která by slušela povídce, a ne románu. Já bych ocenil víc hard sf a méně mysteriózní konec, i za cenu chybějící pointy.“... celý text
— Honza_S

---

Studené světlo hvězd

„Skvělá sbírka povídek. Nálada osciluje mezi hororem, akcí a přemýšlivou sci-fi a místy evokuje klasiky z kánonu. Za mě nejlepší byla úvodní Pláž, její podivná atmosféra mi nejde hlavy a připomínala mi Czajkowskiho Pěšky na Aldebaran.“... celý text
— P0des

---

Přístav u řeky Styx

„V hlubinách věčně zamrzlých oceánů Europy, Jupiterova měsíce, vyčkává na lidstvo jeden nečekaný objev. Posádka průzkumníků složená z vědců, techniků i kněze se vydává prozkoumat mimozemský život. Co se však zdá jako vzrušující mise, se může velmi rychle změnit v boj o život. Neznámý život, nehostinná podmořská krajina a lidé sami o sobě – kdo z nich se může stát tím největším problémem? Autor výborně vykresluje prostředí Europy i její faunu, kterou vědci postupně objevují a zkoumají. Není divu, vždyť sám je biolog a jeho práce je v knize znát. Pokud rádi zkoumáte nové planety a mimozemský život, pak jste tady správně. Dominantou knihy ovšem není jenom Europa a její mrazivé kouzlo, ale také spousta filozofických a teologických otázek, které postupně vyplouvají na povrch. Příběh díky nim mnohdy v tempu ustrne, aby se v další kapitole zase strmě rozběhl vpřed v nějaké té akčnější scéně. Atmosféra brzy houstne a přechází z klasického sci-fi do hororového ražení. Smrti tady bude nemálo. Škoda jen závěru, který může působit překombinovaně. Audioknižního načtení se chopil Filip Jančík, který předvedl výborný přednes, kterým vás vtáhne do děje. Recenze knihy: https://dragell.cz/pavel-fritz-pristav-u-reky-styx/“... celý text
— Dragell

---

---

Studené světlo hvězd

„Často v autorových textech čtenář podvědomě zachytí etická témata, která by s cestami do vesmíru mohla vyvstat. Ale Pavel Fritz je pouze předkládá a zbytečně nemoralizuje. Totéž platí o veškerých technických popisech – ty jsou omezeny na minimum a slouží pouze k dokreslení příběhu či rozvinutí zápletek, které jsou často velice originální. Nebo se příběhy odehrávají v zajímavém prostředí. A je jedno, jestli se čtenář účastní výpravy do nitra dávno pohřešované kosmické lodi, bojuje s výsadkáři, kteří jako by vypadli z Hvězdné pěchoty, nebo doprovází s knězem duše zesnulých astronautů na jejich poslední cestu. Další věc, kterou mají všechny povídky tohoto sborníku společnou, je skvělá a často překvapivá pointa. Popravdě už dlouho se mi nestalo, abych si u jakéhokoliv jiného sborníku či antologie řekl, že jsou všechny povídky tak skvěle vypointované. Zde se to však autorovi podařilo. Co povídka, to perla. Pravdou však je, že jsou to perly povětšinou černé. Tedy řečeno po lopatě, většina příběhů je dost temná a čtenář je mnohdy bude jen těžko rozdýchávat. A nemyslím tím jen hromady mrtvol či slizkých Alienů porcujících nebohé astronauty. Těch je ve Fritzových povídkách spíš míň než víc. Je to tím, že vesmír je prostě krutý a člověk příliš slabý. Ti, kdo četli Archu zrůd a pamatují si povídky Bestie, Zahrada slepců, Archa zrůd, To, co milovalo Arthura Brookse, vědí, co mohou od knihy Studené světlo hvězd očekávat. Ti ostatní nechť se připraví na skvělý, i když mnohdy dost depresivní čtenářský zážitek.“... celý text
— jan8470

---

Letka 307

„V knize je řada „vědeckých“ teorii (věda uznává teorie jen od vědců s tituly, proto ty uvozovky), tak si říkám, kdy nějaký vědec „vykrade“ autora a podá jeho teorie z knihy jako nový vědecký objev. Tyto autorovy teorie jsou, na rozdíl od vědeckých, pochopitelné, viz třeba: „Proton, který pronikne do oblasti, jejíž geometrii neformuje gravitační pole, přestává být protonem, jaký jsme znali, neboť část své původní hmotnosti svlékne jako košili a při návratu opět získá zpět.“ (Mám pocit, že warpový motor se také nejprve objevil v Star Trek a teprve pak se na jeho teorii „vrhli“ vědci a začali o něm psát vědecké práce). Autor do knihy teorie přidal, aby objasnil, jak a proč jeho hrdinové létají vesmírem, hyperprostorem. Asi to s teorií trochu „přehnal“, mohlo jí být méně, ale místo aby si čtenář pokládat otázky, zda je to možné, má již připravené srozumitelné odpovědi. Ano, je to možné.“... celý text
— ippokorny