Přiznat vinu
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536024/bmid_priznat-vinu-66153de01b052.jpg
4
482
482
Novinář Marek Vráz série
1. díl >
Jedné deštivé červencové noci roku 1996 mizí v Praze beze stopy mladá žena. I přesto, že se okamžitě rozbíhá intenzívní pátrání, není nalezena jediná indicie, která by k ní policii přivedla. O dvaadvacet let později jiná žena podléhá zákeřné nemoci a její beznadějně stav vyprovokuje k činu muže, který ví, co se té dávné deštivé noci událo. Pravda, jež vyplouvá na povrch, s sebou však nepřináší úlevu a vykoupení, nýbrž jen další bolest a několik podob smrti.... celý text
Detektivky, krimi Thrillery Literatura česká
Vydáno:
2019
,
Euromedia
Interpreti: Jitka Ježková , Jan Vondráček , Jan Maxián
více info...
Přidat komentář
Moc povedené! Napínavé až do konce a překvapivé. Hledáte kvalitní českou detektivku? Tak tady je! Moc doporučuji.
Moje třetí kniha od autora, i když z jiné série. Je to první díl ze série, takže to beru jako seznámení s novou postavou. Zprvu takové rozhárané, ale potom se příběh trochu rozjel, takže za mě průměrné 3 *.
Slabé, detektivka bez detektivní zápletky. Aspoň je to dobře namluvené jako audiokniha.
Dlouho jsem odkládala Martina Goffu, ač ho mám už léta a konečně jsem se k němu dostala. Bavilo mne to. Je to jednohubka na den. Zápletka napínavá se zajímavým rozuzlením. Hned se pouštím do dalšího poslouchání, neboť z toho cítím další oblíbenou sérii :o)
Takřka symbolicky čtu první knihu ze série jako poslední. A ač každá z nich byla nadprůměrná, tuhle ještě v rámci toho nadprůměru řadím mezi lepší.
Kvalitní jazyk, rychlý spád, srozumitelná zápletka.
Po přečtení několika knih o Miko Syrovém mě tato kniha hodně zklamala - zápletka vlastně žádná, dialogy většinou jen souhrn klišé, "zásadní situace" hodně banální, opravdové vyšetřování téměř nula.
Pokud pominu silné téma a klasicky autorův výborný jazyk, toto bylo jako celek slabé. Ještě jednu šanci Terencovi dám, ale raději už nebudu mít taková očekávání. Z té knihy, která je spíš než detektivkou pokusem o psychologickou sondu, na mne dýchá snad autorův syndrom vyhoření či co. Umí to líp.
No vida, jde to i bez potoků krve a pošahanejch psychopatů. Poklidná, čtivá česká detektivka.
Přiznat vinu...moje první knížka od autora. Jsem velice mile překvapena. Styl psaní mi sedí, zápletka dobrá a konec zajímavý. Vůbec jsem ten konec takto nečekala. Určitě doporučuji a jdu na další díl.95%.
Příběh dobrej, ale tak nějak zbytečně natahovanej. Popisy typu “navlékl jsem si funkční prádlo, přes ně přetáhl rolák a cyklistické kalhoty, nasoukal se do membránové bundy S PODŠÍVKOU" - to jsou opravdu informace k nezaplacení. No můj autor to asi úplně nebude.
Nebylo to špatné, ale ani mě to nenadchlo. Hezky načaté vyšetřování případu zmizelé mladé dívky je náhle utnuto, a po dvaadvaceti letech se díky výčitkám svědomí a přesvědčení o karmě dozvídáme pravdu. Nicméně autora ani náhodou nezatracuji, kniha se četla hezky, takže se chystám i na další díly.
Nevím, kdo vyplňoval u této knihy žánr, ale vůbec to nesedí. Tak možná psychologický román s lehkým krimi pozadím. Zápletka bez mrtvoly vlastně žádná a nějakého vyšetřování si taky moc neužijete. Jako start up nové série se tohle zrovna moc nepovedlo. Zachraňuje je to jen popis Terencových začátků v novinařině. Asi působila spíš autorská krize. Je to totiž ze stejného roku jako Úhel pohledu, který považuji za nejslabší knihu s Mikem.
Za mě byla prvá část knihy zbytečně moc vleklá nebo ten konec moc rychlý. I přesto má tato kniha své kouzlo, kterým dokáže čtenáře oslovit.
Česká detektivní práce. V hlavní roli novinář, a ještě k tomu elév. Nic se nevyřeší. A nebýt špatného svědomí, ani by se nic nevyřešilo. Normální kniha s prvky detektivního žánru.
Až poslední část mě zaujala tak, že jsem to přečetl na jeden zátah.
Bývalý policista Goffa má z praxe jistě nastudováno, i u tohoto románu lze vytušit v pozadí jakýsi reálný předobraz. Ovšem literární zpracování je jedním slovem ... úděsné. Postavy, charaktery, dílčí situace i dialogy jsou poskládány z těch nejbanálnějších klišé, které člověka napadnou na první dobrou. Tam, kde se autor snaží o cosi jako psychologickou drobnokresbu, upadá do nicneříkající mnohomluvnosti.
Úvodní retrospektivní scéna z devadesátých let vlastně dokonale demonstruje Goffovy tvůrčí limity. Protože největším diskotékovým flákem v roce 1996 byla Macarena, tak během scény z diskotéky se hraje, hádejte co, no přeci Macarena. A autor si to řádně užívá, "Heeeey Macarena!" píše Goffa, pak dokonce ocituje celou sloku této esence popové imbecility a zřejmě v tvůrčím rauši ještě dodává: „Macarena končí, heeeeey Macarena, ahááááái!“ Zřejmě proto, aby ilustroval Kingovu tezi, že literárního diletanta poznáte podle přemíry vykřičníků a citoslovcí. Když dívky odchází, protože kamarád se "ožral" (vskutku originální zápletka, že), tak DJ pustí Gangstas Paradise, další nejprofláknutější hit té doby, jaká to náhoda. Jenže zeitgeist doby nelze poskládat z hlušiny povědomí obecně sdíleného, kromě toho je tam vždy ještě něco neopakovatelného, originálního, zapomenutého, co nám svou evokací teprve přiblíží ducha oné doby.
Celou četbou mě provázel pocit trapnosti nad tou tvůrčí impotencí, úpornou snahou něco sdělit a naprostou neschopností to adekvátně vyjádřit. Přitom za příběhem lze vycítit velký potenciál, který ale evidentně přesahuje autorovy možnosti. Knize by prospělo, kdyby Goffa přijal své limity, upozadil literární ambice a nechal jednoduše co nejskromnějšími literárními prostředky promluvit samotný příběh, bez školometské a neobratné snahy o vlastní invenci.
Abych autorovi nekřivdil, mezi tou tvůrčí bezmocí se občas objeví i nečekané záblesky originality, o to více pak mrzí to celkové diletantské zpracování. Vlastně mě ani nepřekvapilo, když jsem v tiráži našel jako odpovědného redaktora Borise Hokra, takto recenzenta žánrové literatury. Bohužel u něj se jen opět potvrzuje, že k profesionální práci s žánrovou literaturou je třeba se perfektně orientovat i v literatuře jako takové, pouhé fanouškovské nadšení pro daný žánr je žalostně málo.
Další český autor detektivek, kterému dávám šanci... a pokud takhle série nebude dobrá, tak už fakt nebudu číst české autory... Martin Goffa a jeho Terence (Marek Vráz) ušlo to, nebylo to zlý... prostě detektivka. Nic víc a nic míň. Další díl rozhodne.
Po 3 letech jsem si znovu přečetla tuto knihu, tentokrát formou audioknihy, skvěle namluveno Janem Vondráčkem. Skvělý čtenářský zážitek, ne vše jsem si pamatovala, jen pachatele jsem nezapoměla.
No jasně, že za den. Podle Goffy by se vlastně mohla klidně jmenovat nějaká hodně kvalitní droga, protože jednak je Vám po "jejím" požití fakt krásně a navíc je tak úžasně návyková....Další fantastický kus! Píšu "další", protože ačkoli je tohle můj první koment k jeho knize,
mám za sebou už celou sérii "Miko Syrový", díky níž se tento autor okamžitě zařadil k mým totálním oblíbencům. A v TOP kvalitě jede i tady, neboť téměř ihned jsem byl duší a myslí v příběhu, nemluvě o tom, že v Terenci jsem díky jeho počátečnímu statusu outsidera naprosto viděl. Příběh úžasně frčí, je plný napětí,čtivosti a hlavně lidskosti....bolesti,touhy,vzrušení,urputnosti a hlavně uvěřitelnosti. To je to, co Goffu odlišuje od ostatních a staví na piedestal vítěze.Totiž vpašování reálie ohledně vražd D.H. a pod. knize ten punc dává. Celou dobu jsem hltal stránky a ani nedýchal. Literární skvost, bez slabého místa. Tady je prostě každé hodnocení malé.
Naposloucháno. S velkým potěšením musím konstatovat, že nejen Miko Syrový, ale i Marek Vráz - novinář mě zaujal. A dokonce se mi podařilo začít prvním dílem! Zmizení mladé ženy na cestě s diskotéky a odhalení až po mnoha letech - dobrý námět, výborné zpracování i načtení.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2020 | Děvčátko |
Opět pěkná kniha od tohoto autora. Čtu je na přeskáčku, tak jak se mi podaří ulovit v knihovně. Doufám,že tam ještě nějakou objevíme. Doporucuji