Probudím se na Šibuji
Anna Cima
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403054/bmid_probudim-se-na-sibuji-qVU-403054.png
4
1349
1349
Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje...... celý text
Přidat komentář
Kniha je velmi ceněna a mně popravdě docela uniká proč. Je to skvělá kniha, říkali, hlavně pokud máš ráda Japonsko, říkali. No... jako ne no. Prvních asi 200 stránek byla hrozná nuda, než se to trochu nějak rozjelo a někam pohnulo. Postava Jany je vyloženě iritující a půlku knížky jsem přemýšlela, co si kompenzuje.
Knížka není zase tak hrozná, aby člověk litoval času, který s ní strávil, ale ani takový skvost jak tady lidi píšou, spíš průměr a není něco "lepšího" jen proto, že se jedná o ne až tak častý žánr.
Velmi pěkná knížka, kde se prolíná hned několik rovin. Autorka nás zavede i do prostředí Tokia. Vše je velmi autentické.
O knize jsem toho spoustu slyšela, už když vyšla, ale dostala se ke mně až teď jako audio. Ze začátku jsem se malinko lekla, protože nejsem příznivcem magického realismu, fantasy ani ničeho podobného. Nicméně tenhle motiv se nakonec ukázal i pro mě snesitelným a autorka s ním hezky pracovala, takže jsem se zase brzy uklidnila. Navíc, jak jsem pochopila, je to odkaz na japonské autory.
Vyhovoval mi hovorový jazyk a oceňuji nahlédnutí do tajů japonštiny a japonské kultury. Určitě je to "must have" pro všechny, které tato země a kultura zajímá. Velmi povedený debut.
Zcela upřímně přiznávám, že namyšlenou hlavní hrdinku Janu jsem nemohla vystát podobně jako nespisovný jazyk. Moje iritace byla značná, ale naštěstí do děje začaly víc a víc pronikat přeložené úryvky Kawašitových děl a postupně se odkrýval i jeho tragický (byť fiktivní) osud. Z těchto pasáží dýchala japonská atmosféra a mystika a vůbec by mi nevadilo, kdyby hrály ještě větší roli. Konec byl na mě moc předčasný a otevřený, ale musím znovu vyzdvihnout Kawašitovu linku. Vymyslet si vlastního spisovatele, jeho díla a životní příběh není rozhodně nic jednoduchého a běžného.
Toto ma bavilo, autorov píšucich magický realizmus nie je zas toľko, aby sme sa vyhli určitému porovnávaniu s jeho najvýraznejšou osobnosťou, ale i tak príbeh mal myšlienku, výrazné charaktery, dve navzájom prepletené línie a stratený záver. Za mňa kompletné menu, teším sa na ďalšie knihy.
Krásné, zábavné a chvílemi i napínavé čtení, příběhy se krásně prolínají, knížka se moc pěkně čte,... kdyby to šlo dal bych i 6 hvězdiček,... až na ten konec, ten to trochu pokazil, to bylo už moc přehnané.
Přečetla jsem knížku s odstupem, když už pominul ten největší humbuk, a jsem ráda. Děj odehrávající se v Japonsku mě bavil víc než pražská dobrodružství. Dost mě iritovala po celou dobu používaná obecná čeština (i když jí mluvím), čeho je moc, toho je příliš. Konec se mi zdál až moc useknutý, čekala jsem víc.
Ale jinak vysoce hodnostím stavbu příběhu, velmi promyšlené střídání scén, které čtenáře neustále udržuje v napětí i zvědavosti.
Děj v Praze mě bavil mě víc, jak celý příběh v Japonsku. A ten konec byl jako co? To mám nějaký vydání, kde chybí stránky nebo to opravdu končí takhle useknutě? Hvězdička navíc za obrázky
Audiokniha.
Musím sa priznať, že začiatkom knihy som sa prelúskavala ťažko: mýlili sa mi mená japonských postáv a strácala som sa v časových linkách.
Postupne ma však knižka okúzlila.
Ja mám celkovo tieto " divnoknihy" rada:).
Autorka spája viacero svetov - naprieč históriou, kontinentami, realitou vnímania.
Pátranie po polozabudnutom japonskom autorovi zo začiatku 20. storočia sa prepojí ("prerozdvojí") s osudom českej študentky japanológie.
Páčilo, odporúčam.
Akurát by sa ešte hodil epilóg...
Já nějak nevím. Děj odehrávající se v "realitě" mne bavil podstatně více nežli ta druhá "duchařská" část. To bylo takové nějaké - moc.
Závěr - bum prásk a bylo.
Reálně 70 %.
Asi proto, ze mi neni 17 a ani 25 mi nektere situace prisly moc naivni. Pribeh je to hezky a jen nevim ten konec....
Kniha bezesporu zaujme čtenáře nahlédnutím do kultury Japonska. Je to román založený na příběhu japonského spisovatele podložený zážitky studentky japanologie v Čechách. Líbí se mi styl psaní autorky, čl. se snadno vtáhne do děje a dokonce se i zasměje. Jde cítit inspirace Murakamiho tvorbou, kdy autorka vkládá tzv. snové úryvky. Z knihy jde znát mladý duch studentských let, hned si čl. rád zavzpomíná na léta studií. Takže i starší čtenáře určitě zaujme. Velice hezké čtení.
Milé česko-japonské překvapení. Rozhodně důstojný příspěvek do žánru magického realismu.
Svěží, mladistvé čtení, schopné zaujmout i dyslektického pubescentního japanofila, který se dosud omezoval toliko na manga komiksy.
Moc se těším na Vzpomínky na úhoře.
Rozhodně zajímavá zápletka, která v sobě propojuje tajemství, vůni prvních lásek, kulturní střet i hledání sebe sama. Příběh to byl napínavý a vtáhl mě do děje, nebudu tvrdit, že ne, ale na pět hvězd by mi přišel spíš v pubertě, dnes už bohužel ne. Ze závěru bych si tipla, že se chystá druhý díl. A pokud ne, tak by možná měl. :)) Plusové body dávám za hezké ilustrace.
Dosud mě Japonsko nijak nezajímalo, ale teď už vím, kde je Kawagoe, jak vypadá Toširó Mifune, a jak to bylo s Kijomaruou Kawašitou, a najednou je to fascinující. S hlavní intošskou hrdinkou jsem se úplně ztotožnila, v příběhu vše pasovalo do sebe, a tajemný spisovatel prožil život jak z filmu. K tomu se přidávají jako třešnička ilustrace. Jsem prostě nadšená.
Měla jsem hodně vysoké očekávání a zároveň se bála, zda není kniha přeceňovaná. Nejprve jsem poslouchala a musím přiznat, že audiokniha byl dobrý nápad, vtáhla mě, pak jsem dočetla v papíru. Zklamaná jsem nebyla, je to milé a fajn čtení. Sálá z toho inspirace Japonskými autory, je to jako číst román nějakého Japonce. Vynikající je použití japonských reálií, trošku to i působí jako detektivka, kde se snažíte odhalit nějakou záhadu, což čtenáře drží u knihy a nutí číst dál, prostě fajn čtení. Takhle kdyby vypadaly všechny oddechové knihy, bylo by to skvělé.
Audiokniha ČRo. Jsem na rozpacích, jak hodnotit. Námět je skvělý, jen mi jednotlivé kousky příběhu přišly tak zvláštně poskládané, či spíš neposkládané. A konec jako by byl uspěchaný, jako by to psaní už měla autorka ráda za sebou. Dost mi taky vadil ten nespisovný jazyk, kterým je kniha napsaná. Co se audio zpracování týče...
katastrofa. Poslouchala jsem vždy několik kapitol za sebou a po několikátém, pořád dokola stejném hudebním předělu jsem chtěla telefon vyhodit z okna. Proč by mělo být v audioknize pomalu stejné množství hudby jako čteného slova? Navíc tak otravné hudby, stále dokola se opakující?
Tři hvězdičky dávám jen pro ten skvělý námět.
Moje druhá kamarádka se jmenuje Mačiko Kawakamiová a pochází z Jokohamy.
"Menuju se Mačiko. Ráda jím kravaty."
"Cože?" nechápu.
"Mošský kravaty. Kravaty, co žijó v moži," vysvětluje.
Mhouřím oči a přemýšlím.
"Myslíš krevety?"
"Jó, kurevety, sem spletla. Mám po krk," naznačí Mačiko rukou, že je vyřízená.
...
Mačiko strávila střední školu zavřená ve sklepení, kde zkoušala se svojí rockovou kapelou. Přestože zatahovat školu je v Japonsku naprosto nemyslitelný. Mačiko to vždycky nějak prošlo. To proto, že chodila na křesťanský lyceum, kde jí nakonec vždycky odpustili. Jedna její spolužačka prý v tý škole zapálila knihovnu. I jí bylo odpuštěno. Já bych teda zapálení knihovny neodpustila nikomu.
...
"Napusara sem esej na téma: Co si Češi myslí o mé zemi. Můžeš se mi na to podívat a opurabit mi chyby?"