Proč?: Proč je Zeman prezidentem. Proč jsme tam, kde jsme
Petr Pithart , Petra Procházková , Jaroslav Kmenta , Jefim Fištejn , Bohumil Doležal , Jiří Přibáň , Alexandr Mitrofanov , Jiří Pehe , Daniel Kroupa , Vladimír Kučera , Jakub Patočka , David Zábranský , Tomáš Němeček , Igor Lukeš , Petr Holub , Jan Herzmann , Jan Lipold , Petr Honzejk , Daniel Prokop
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375416/bmid_proc-proc-je-zeman-prezidentem-proc-2ki-375416.jpg
4
95
95
Česko se ocitlo na křižovatce. Po dominanci Andreje Babiše potvrdil své výsadní postavení i Miloš Zeman. V lednu 2018 byl podruhé zvolen prezidentem České republiky v historicky druhé přímé volbě. Hlasování zdánlivě rozdělilo tuto zemi na dvě nesmiřitelné poloviny. Naděje na změnu na Pražském hradě po pěti letech pro jednu část lidí pohasla, ta druhá svou volbou zabetonovala status quo. Volby ovšem vzbuzují řadu dosud nezodpovězených otázek. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak se může podle výsledků prezidentských voleb jevit? Opravdu proti sobě stojí “pražská kavárna” a “venkov”? Posouváme se na Východ? A není opakované zvolení Miloše Zemana a jeho dosavadní působení jen součástí širšího procesu, který Českou republiku zvolna mění a ukrajuje z její polistopadové demokracie? Dvě desítky předních komentátorů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se děje. Kniha tak předkládá plastický obrázek nejen na prezidentské volby, ale především na proměnu politiky i celé společnosti, které v Česku v posledních letech zažíváme. Jedinečnost knihy spočívá především v krátkém časovém odstupu od samotné prezidentské volby, kdy je téma ve společnosti stále živé, ale rovněž v nadčasovosti jednotlivých analýz a přesahu, který překračuje rámec roku 2018. V této knize se sešla unikátní společnost: Alexandr Mitrofanov, Petr Pithart, Jaroslav Kmenta, Petra Procházková, Jefim Fištejn, Vladimír Kučera, David Zábranský, Bohumil Doležal, Tomáš Němeček, Jan Herzmann, Jiří Pehe, Jiří Přibáň, Igor Lukeš, Daniel Kroupa, Petr Honzejk, Petr Holub, Jan Lipold.... celý text
Přidat komentář
Strašně dlouho jsem přemýšlela, co napsat o této knize a pořád jsem plná rozporuplných pocitů. Autoři napsali odborné články z mnoha oborů a pohledů, proč vyhrál Zeman a jak si získal společnost, přičemž částečně popisují i proměny v české společnosti. Ale celé je to v jednom stylu, kdy volba Zemana je prostě špatná a každý to má tak vidět. Trochu mi tu chybí názorová opozice a čekala bych menší osobní zaměření.
Nářek pražské kavárny nad opakovanou prohrou. Nikdo z autorů nepřizná, že hlavním důvodem vítězství byl, že Miloš Zeman vyjádřil pocity a politické názory běžných lidí hlavně na EU, uprchlíky, národní suverenitu, neomarxistickou a globalistickou politiku a ne/přijetí eura.
Doporučuji! Pro všechny, kteří stejně jako já nechápou a nerozumí proč a jak k tomu vlastně došlo. A ještě k tomu všemu rovnou dvakrát! Pohled z několika úhlů, názory pestrobarevné a vysvětlení, která někdy i nechceme slyšet, ale která bohužel dávají smysl. Kniha je plná zajímavých a podnětných myšlenek, otevírá oči a varuje.
Tak jako se liší názory lidí na současnou politickou situaci i samotnou osobu prezidenta republiky, liší se i názory na tuto knihu. Někteří ji mohou okamžitě a bez milosti odsoudit jako elitářské bláboly pražské kavárny, jiní si ji mohou přečíst se zájmem, najít v ní odpovědi na otázky a více či méně se s nimi ztotožnit. (Právě od toho přece knihy jsou, ne?)
Neskrývám, že mě výsledky posledních dvou prezidentských voleb a poslední volby do poslanecké sněmovny zklamaly. Politiku tu ale řešit nechci, tady se hovoří primárně o knihách.
V této knize se sešly různé pohledy nejen na příčiny a samotný výsledek prezidentských voleb, ale i na celkovou společenskou a politickou situaci a směřování. Název knihy „Proč?“ hovoří za vše, podle zaměření autorů se tu setkáváme s pohledy sociologickými, statistickými, filozofickými, politologickými, historickými i žurnalistickými.
Jak už jsem naznačil na začátku, kniha nabízí odpovědi na otázky. Můžete souhlasit i nemusíte. Berte nebo nechte být. Já osobně si názorů většiny autorů velmi cením a s knihou jsem maximálně spokojen. Za sebe ji mohu jen a jen doporučit, ale záleží především na přesvědčení každého člověka, jestli vůbec a jak bude ke knize přistupovat...
Skvělý sběr analýz místa, kde se nacházíme, a důvodů, proč se tam nacházíme. Nic tak brilantního jsem na poli tuzemské politologie dlouho nečetl. Zařadil bych do panteonu neuctivě znejisťujících knih Podiven či Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Výtečné. Pro mě tuzemská analytická kniha roku 2018.
Kniha nevznikla proto, aby někdo zkoumal výsledek prezidentských voleb! Autoři komentářů hledali důvod, proč k této katastrofě došlo. A že zvolení i znovuzvolení MZ katastrofa je, na tom se shodli všichni autoři příspěvků, s nimi dokonce i volič tohoto pána.
Já jsem byla na tuto knížku velice zvědavá, protože i mě zajímá, proč se většina voličů rozhodla pro Zemana. Říkala jsem si, že přece nejsme tak tupý národ, to nám nestačil Klaus? Odpověď jsem v této knize dostala.
Nejvíce mě zaujaly komentáře vážených pánů Lukeše, Kmenty, Fištejna, Přibáně, Kučery, Kroupy i paní Procházkové aj.
Knížka, na kterou jsem narazila náhodou při procházení knihovnou - ale jak známo, někdy ty nejméně plánované věci bývají ty nejlepší. :-) Přakvapila mě plejáda autorů, mezi nimiž se vedle (mně) již známých jmen objevovala i taková, která bych v budoucnu ráda poznala blíže. Oceňuji to, že každý z přispěvatelů se na příčiny výsledku voleb podíval z trošku jiného úhlu. A jak už to bývá, některé příspěvky byly excelentní, jiné krapet slabší, ovšem neřekla bych, že nějaký byl úplně mimo. Jediné, co bych tedy vytkla, je obálka, kterou jsem si u postele musela otáčet tak, abych se dívala na zadní stranu, nikoliv na titulní...
Zaujala mě analýza Petra Holuba, že není rozdíl mezi tím, jak volil Zemana či Drahoše venkov a jak volila města.
Ale že se rozhodlo uvnitř měst a obcí. Dělicí čára byla nakreslena mezi starou cihlovou zástavbou (lidmi s vyššími příjmy) a panelovými sídlišti (sociálně slabším obyvatelstvem).
A dále bohaté periferie a satelity volily spíše Drahoše, průmyslová ghetta a vyloučené lokality Zemana.
Jste-li zvyklí si vypisovat z knížek zajímavé postřehy a citáty, připravte si blok s dostatkem volného místa a naostřete tužku. Devatenáct úvah, zařazených do tohoto výběru, je totiž doslova nabito brilantními úvahami.
Několik příkladů:
"Prezidentský úřad se po zavedení přímé volby zcela zpolitizoval, ale spousta lidí to pořád odmítá vidět. Prezidentství je pro ně stále jen jakousi pokladnicí dobrého vkusu, slušnosti, bezúhonnosti, důstojnosti. (…) Přesunutí prezidentské kanceláře někam mimo Hrad, třeba na Jižní Město, na Letnou, do Hloubětína. Pokud už máme v roce 2023 znovu volit, pak bych rád volil "do kanceláře v Karlíně", nikoli "na Hrad". A pokud přímá volba, pak prosím jednokolová. A pokud už druhé kolo, pak prosím druhé koho se třemi, nikoli dvěma kandidáty. Ta polarita, rozdělení na černou a bílou, je děsivá, destruktivní." (Zábranský, str. 93)
"Poptávka po uznání roste. A zároveň poptávku sytí dojem/iluze, že zvýšení našeho uznání je na dosah ruky. Ten dojem se opírá o zážitky z kyberprostoru, kde každý hlas a každá pravda platí stejně. Ministr, novinář, celebrita, milionář vypadají na Facebooku jako profil kohokoli jiného. Každý tu může být dnes a denně on-line soudcem a lidé se v potěšení ze souzení intenzivně nalézají. Rovnost názorů je ale jen virtuální, nebere v potaz rozdíly v našich sociálních statusech, schopnostech, povahách, rolích. Ve skutečnosti je a bude povolaných "soudců" daleko méně. I to je pramenem frustrace většiny nevyvolených." (Lipold, str. 252-253).
"Naprosto neplatí, že by se elity měly cítit nějak provinile, protože "selhaly". Protože byly příliš pyšné a nedokázaly doručit demokratické poselství svobody a odpovědnosti do "zaostalých" oblastí a k "prostým" lidem. Protože "zanedbaly výchovu" těch, kdo se nezajímají o politiku nebo si nechají věšet bulíky na nos. Tenhle způsob uvažování je mi protivný a sedí na něj přívlastek "elitářský", který jinak z duše nesnáším. (…) Elity se nemají tiše stydět za to, že jsou elitami a nenosí maskáčové tepláky." (Lipold, str. 258-259)
Autory jako Holub, Němeček, Pithart, Pehe, Herzmann, Lipold, Přibáň, Kroupa stojí za to číst.
Kniha má navíc povedený grafický design (podle tiráže "Obálka, design a sazba: ginger&fred").
Zkrátka a dobře: Doporučuji!
Rozhodně zajímavé čtení.Některé myšlenky se celkem pochopitelně objevují skoro ve všech příspěvcích, ale přesto je každý příspěvek jiný. Zajímavé jsou osobní zážitky několika autorů, jisté riziko subjektivnosti a zaujatosti v těchto textech víc než kompenzuje autenticita.
Oceňuji, že je tam pohled Zábranského, doplňuje mozaiku pohledem tak trochu z druhé strany (ne ale úplně opačné). Podobně analytických textů jsem od voličů či zastánců Zemana moc neviděla.
Na jednu stranu se všude objevuje rozdělení voličů do dvou táborů podle věku, vzdělání, bydliště, ale přece jen to není na úrovni klasického klišé "burani z venkova" proti "kavárenským povalečům" , autoři jdou přece jen hlouběji.
V každém textu bylo něco, s čím bez výhrady souhlasím i něco, s čím by se dalo polemizovat.
Mohl by to být zajímavý projekt mapující názory napříč českou společností. Bohužel příspěvky komentátorů jsou, až na jednu výjimku jen jednoho světonázoru a sborník tak vypadá jako lehce repetitivní skupinová terapie. Pokud tedy hledáte odpověď na otázku, proč Miloš Zeman vyhrál i druhé prezidentské volby, je Kmentova kniha v podstatě zbytečná. Většina komentátorů hledá vysvětlení všude možně, ovšem málokdo v nabízených protikandidátech, nebo v reflexi české politiky. Já jsem Zemana volil, i když nerad. Volil jsem ho ze tří hlavních důvodů. Za prvé věřím, že by prezident měl dávat slyšet názorům které politici ignorují a neměli by. Což je společné všem třem našim prezidentům. Za druhé jsem si přál, aby se prezident nenechal zastrašit malou odhodlanou skupinkou lidí s opačným názorem, což je v době kdy politika donutí vycouvat pár příspěvků na facebooku, nebo jeden umanutý novinář hodně ceněná vlastnost. A za třetí jsem si přál, aby se prezidentem stal člověk s velkou politickou předvídavostí. Zeman který v roce 2015 zastával názory, k nimž se velká část politické reprezentace dopracovala až o tři roky později, v tomhle většinu kandidátů zcela zválcoval. V alternativách nabízených autory jsem se tedy nenašel. Pro klid jejich duše si ovšem mohou moje důvody zaměnit za 1) mou hloupost a nadutost, 2) manipulaci Ruskem, 3) nenávist ke všemu co nedokáži pochopit.
Velice zajímavá kniha, většinu komentátorů, kteří do knihy přispěli, pravidelně čtu a zhruba jsem věděl, co od nich mohu očekávat (Mitrofanov, Honzejk, Fištejn, Herzmann, Lipold...). Velice mě zaujala popsaná korelace výsledků voleb nikoli mezi mladými a starými, městem a vesnicí, ale "starousedlíky" a "novousedlíky". Pregnantní pojmenování problémů, kterým naše společnost v současné době, kdy je lež vydávána za alternativní pravdu, čelí. Jejich řešení je už na někom jiném. Skvělý byl také pohled Petra Pitharta a jeho popis dění při prezidentské volbě v roce 2003, kdy mu svědomí nedovolilo ustoupit komunistům, byť v naprosté drobnosti. Komentář Petry Procházkové zase nabízí velmi zajímavý pohled na Rusko a bortění svobody tisku. Ocenil jsem také zařazení komentáře ze strany zastánce Miloše Zemana - s racionálními argumenty se při debatách s jeho příznivci/voliči totiž příliš nesetkávám, zde se mi několika dostalo.
Zkrátka, tahle kniha rozhodně stojí za přečtení, nabízí mnohé k zamyšlení.
Soubor komentářů k letošní prezidentské volbě i k současné politické náladě u nás mě překvapil rozmanitostí pohledů jednotlivých komentátorů. Některé komentáře mi však přišly až příliš útočné a jednostranné, někdy až katastrofické. Každopádně jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky.
Zajímavá sonda do výsledku prezidentských voleb 2018 a ten pohled z několika úhlů je ještě zajímavější...
Taky se ptáte Proč? Taky nemůžete najít odpovědi? Taky se každý den divíte znovu a znovu. Taky si myslíte, že už hůře nemůže být? A pak je... Proč? Čtěte. Mnohovrstevnatá výpověď o naší české současnosti. Nabízí mnoho úhlů pohledů. Spojené do jednoho celku dávají jakousi odpověď. Naše smutné a překvapené "Proč?" ale zůstává a asi dlouho zůstane.
Absolutní dokonalost.
Loňská Taberyho Opuštěná společnost je výborná knížka, ale v porovnání s touhle je to jen takové smířlivé akademické mudrování plné cizích citací a je celé neseno jedním názorem od začátku do konce.
Naopak tento skvost skýtá 19 různých pohledů na věc. Pravda, občas se některé teze opakují, ale každý z autorů z nich dokáže s ohledem na své vlastní zaměření vyvodit různé závěry. Stejně tak seřazení a výběr přispívajících (až na jednoho, toho si nechám na úplný závěr) je velmi reprezentativní. Na začátek dobře zvolený, tradičně nekompromisní Fištejn, který téma rozsekne; a na závěr (pro mě největší překvapení a asi i jakýsi vítěz, dá-li se to tak říct) vtipný Kučera, jehož schopnost zkratky a přesný popis situace vás na závěr zaručeně rozpláčou - dojetím, vtipností i smutkem z toho, co nás ještě může potkat. Když k tomu připočtete prvotřídní analytiky volebních výsledků Prokopa, Holuba, Honzejka a Herzmanna, nejlepší znalce ruské (Procházková, Mitrofanov) či americké (Lukeš) politiky, trochu to okořeníte Kmentovou investigativou, Němečkovou důsledností či Lipoldovým filozofickým přesahem a navrch přidáte staré politické mazáky (plné osobních zkušeností a vzpomínek) Kroupu, Doležala či Pitharta, dostáváte prvotřidní koktejl. Chybí mi ještě Patočka, Pehe a Přibáň - napsal snad někdy někdo z nich něco, co by nebylo navýsost demokratické? Všichni tři výborně popisují současnou společenskou situaci a snaží se najít důvody, proč jsme tam, kde jsme.
A poslední mi zbývá ještě ta jediná výjimka, která musí pokazit každé pravidlo - tím je trotl (nebo troll?) Zábranský. Jak se tento člověk do téhle knihy dostal, to nevím, ale podezírám editora, že ho tam zařadil: a) z důvodu pobavit rozumného vzdělaného čtenáře, b) ze strachu aby články ostatních vypadaly ve srovnání s jeho výblitkem ještě lépe, c) aby se ukázalo, že i vzdělaný člověk může být blbec. Tolik nenávisti a zloby vůči vzdělaným lidem, proti pražské kavárně, "elitám", intelektuálům, obyvatelům měst, studovaným vzdělaným lidem se jen tak nevidí - ukázkový příklad toho nejhrubšího narcismu, kterým překonává i svého guru, jehož volil, Zemana. Na devíti stránkách si neustále protiřečit, demagogicky obhajovat volbu švába, dávat najevo svou nadutost, povýšenost a neomylnost a urážet všechny okolo, to chce hodně silný žaludek. To dokáže v takové podobě snad jen ovčí mluvčáček. Ale nenechte se tímto odradit, naopak, aspoň jsem se skvěle pobavil a pokud mé řádky člověk Zábranský teď čte, tak snad jsem pohladil jeho ego v tom, že já, hrdý příslušník pražské kavárny (až obyvatel paneláku na maloměstě) jsem plný nenávisti vůči všem poctivým a autentickým voličům tuzemana... ;)
Ale ať nekončím tak útočně, bez dovolení zde ocituji kousek z Přibáně: "Již téměř třicet let prožíváme historicky zcela výjimečné období v našich moderních národních dějinách, kdy si vládneme sami a žádná mocnost nás zvnějšku neohrožuje. Jediné, co nás ohrožuje, jsme my sami."
kousek z Kučery: "Mohli byste vyvěsit na všechny vrata soupis Zemanových prolhaností - a všem jeho voličům by to bylo jedno."
a kousek z Lipolda: "Naprosto neplatí, že by se elity teď měly cítit nějak provinile, protože "selhaly". Protože byly příliš pyšné a nedokázaly doručit demokratické poselství svobody a odpovědnosti do "zaostalých" oblastí a k "prostým" lidem. Tenhle způsob uvažování je mi protivný ... Elity se nemají tiše stydět za to, jsou elitami a nenosí maskáčové tepláky."
No nic, stačí. Konec.
Je to povinná četba.
Když jsem přemýšlela nad titulem pod číslem 19 do letošní výzvy, byl pro mě jasnou volbou Dálkový výslech, na který už jsem se chystala delší dobu. Ale, jak už to v databázi bývá a co mě na ní hodně bavi, dostala jsem se tak i k jiným zajímavým titulům a v případě této knížky je výzva splněna dokonce mnohonásobně, protože autorů novinářů je tu hned několik. A, ačkoliv v komentářích nemám moc ráda hlášky typu "tohle by si měl přečíst každý", v tomto případě dělám výjimku, protože si vážně myslim, že tohle by si měl přečíst každý, minimálně každý, komu není lhostejná demokracie a budoucí směrování naší země, a každý, kdo si chce zase vážit svého prezidenta
"Žádám Vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří Vam slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok." Václav Havel (úvodní citát této knihy)