David Zábranský | Databáze knih

David Zábranský

česká, 1977

Nová kniha

Jů a Hele

Jů a Hele - David Zábranský

Toto je deník dobře zavedeného spisovatele. Je mu pětačtyřicet, má ženu, dvě děti a bydlí v Athénách. Všechny své trumfy už rozdal, jeho ješitnost je zhrzená, s... detail knihy

Nové komentáře u knih David Zábranský

Jů a Hele Jů a Hele

Vždy je v něčem zajímavé nahlédnout do něčího nitra. Tady to docela i platilo. Už kvůli tomu, že se Zábranský jeví jako antagonista, kterému stejně i tak fandíte. A doufáte ve zlepšení. Sice delší, ale za mě zajímavé. Ale Bílek a Klíčová nebudou nadšení.... celý text
Kopta


Jů a Hele Jů a Hele

Tak nějak se plně ztotožňuji s komentářem Šimona_, těžko říct, jestli se jedná o fikci nebo autofikci a během čtení se u mě střídali přesně podobné pocity. Občas mě DZ bavil, častěji mě neskutečně štval. Jeho deník je vlastně strašně "toxický", použiji-li mluvu generace Z, šířící blbou náladu jako Zeman. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o deník, tak vlastně autor má právo vypustit v něm všechnu svou nenávist, zlobu a otrávenost, je to jeho subjektivní vnímání, a jaký je ve skutečnosti, jak se projevoval navenek, nevím. Není to předmětem mého hodnocení.... celý text
dagmar7365


Jů a Hele Jů a Hele

Tento román získal skvělé vítězství v anketě časopisu Reflex o nejhorší erotickou scénu za rok 2024 a já s rozhodnutím poroty zcela souhlasím. Není to poprvé, stejný úspěch utrpěl Zábranský i v r. 2017. Ale konkurence nespí a on se bude muset hodně snažit, aby i nadále zůstal v čele té pomyslné literární pěchoty. Máme se na co těšit.... celý text
Lenka.P7



Proč?: Proč je Zeman prezidentem: Proč jsme tam, kde jsme Proč?: Proč je Zeman prezidentem: Proč jsme tam, kde jsme

Zemana jsem nevolil. Prezident je u nás hlavně reprezentant bez výrazné politické moci. A ti co obhajovali volbu Zemana migranty a podobně asi nevěděli nic o tom jaké má prezident u nás pravomoce. Tenhle druh knih, kde se jedna strana vzájemně bez opozice plácá po zádech, však neuznávám.... celý text
Polenta


Jů a Hele Jů a Hele

Už pár dní přemýšlím, jak tenhle Zábranského deník ohodnotit. Stejně tak přemýšlím, nakolik je tahle autofikční záležitost auto, a nakolik fikce. Něco mi říká, že je to mnohem víc auto, ale kdo jsem, abych to soudil. A protože jsem přesvědčený, že Zábranský si tu recenze bude číst, třeba nám to řekne. Jů a Hele mě bavilo. Jů a Hele mě sralo. Chvílemi je Zábranský vtipný, zajímavý, jedovaté štěky vůči literárnímu provozu jsou zábavné. Současně je ale DZ masivní kokot, což je termín, který by mi jistě prominul. Je jako pětaosmdesátiletý dědek, který si na všechno stěžuje a současně se nedokáže přestat poslouchat. Je jako malé děcko, které mele dokola to svoje, aniž by něco důležitého sdělilo. Vracím se k otázce autocenzury, kterou jsem si kladl hodně už u Herce a truhláře... Je DZ pozér? Nebo to, co píše, myslí vážně, ale obaluje to tak šikovně nánosem ironie a sarkasmu, že nás znejistí? Ono je to ve finále jedno. Tohle ví jen DZ sám. A asi jeho okolí. Asi bych tu mohl ocitovat DZ citujícího Bílka (nebo Klíčovou): Spadne tomu řetěz. Takhle nějak to tam bylo. A ironicky, přesně tohle se Jů a Hele stalo. Uzavřel bych to tím, že Jů a Hele je knihou roku, která ale není nijak zvlášť dobrá ani výjimečná.... celý text
Šimon_