Program NSDAP a jeho světonázorová podstata
Gottfried Feder
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202854/bmid_program-nsdap-cpE-202854.jpg
4
16
16
„Přemohli jsme demokracii demokracií v demokracii“, shrnul Adolf Hitler ve svém projevu 30. ledna 1941 v Berlíně svoji politickou cestu, která v demokratických volbách listopadu 1932 dovedla k vítězství jeho Nacionálněsocialistickou německou stranu práce. „Jak je něco takového vůbec možné?“, ptá se oprávněně český čtenář 21. století, jemuž poválečná historiografie není s to poskytnout uspokojující odpověď, aniž by se vyvarovala nadbytečných, nezřídka také ideologicky podmíněných návodů, jak je třeba někdejší nadšení německého národa pro (nejen) hospodářské recepty svého Vůdce vnímat a hodnotit. Zrušení systému úročených peněz vyráběných z „ničeho“, zamezení mezinárodním burzovním spekulacím, zásada „obecného blaha před blahem jednotlivce“, nejpřísnější tresty za lichvu a bezdůvodné obohacování na úkor a ke škodě národa – toť jen několik z mnoha principů, na kterých program NSDAP otevřeně stavěl a který nacionální socialisty dovedl v roce 1932 k přesvědčivému vítězství v demokratických volbách. Rozšířené vydání původního volebního programu NSDAP opatřil odbornými komentáři k jednotlivým programovým bodům sám jeho spoluautor, někdejší hospodářský expert strany Gottfried Feder, jemuž Adolf Hitler udělil již v roce 1926 „poslední slovo v otázkách týkajících se programu“. Tento nekrácený, autentický dobový dokument nyní exklusivně vychází i v českém jazyce. Dokáže se s ním český čtenář svobodného světa 21. století samostatně a kriticky vypořádat?... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2013 , GuidemediaOriginální název:
Das Programm der NSDAP und seine weltanschaulichen Grundlagen, 1927
více info...
Přidat komentář
Autorovy knížky
| 2013 |  Program NSDAP a jeho světonázorová podstata |
„Německá říše je domovinou Němců. – Každé slovo této státně-politické zásady je, měřeno bídností dnešní situace, jako rána bičem. Německá říše – kde dnes existuje Německá říše? Má vůbec kolonie zvaná Německo nárok na toto čestné jméno sebevědomého státu? Ne.“
Gottfried Feder patří k šéfideologům nacionálního socialismu, a přesto jeho Program NSDAP a související texty většinou stojí ve stínu děl Adolfa Hitlera a Alfreda Rosenberga. Neprávem, protože jsou nezbytné k pochopení toho, co NS vlastně je.
Feder ve své knížce nastiňuje vizi hospodářství, které nespočívá v bratrovražedném boji tříd ani podniků, nýbrž v blahodárném soupeření výrobků a myšlenek. O národ je tu postaráno socialistickými výdobytky jako starobním důchodem, dávkami pro nezaměstnané, dostupnými byty, ale třeba také podporou chudých a nadaných studentů nebo státní výchovou ke zdraví. Stát musí být hospodářsky soběstačný (nezávislý na cizím kapitálu) a marky mohou být kryty nikoli jen zlatem, ale také nemovitostmi postavenými na státní zakázku – jeden ze způsobů, jak lze vyřešit Velkou hospodářskou krizi. V téhle části mě pobavilo brojení proti obchodním domům lákajím lidi na cetky ve slevách a proti bankám, „moderním hradům loupeživých rytířů“. :D
Federův homo oeconomicus se neřídí závistí (tak jako – říká Feder – člověk marxistický) ani touhou po zisku (tak jako člověk kapitalistický), nýbrž národní solidaritou: „krev proti penězům“. Autor nepokládá za nevyhnutelné, že se z ekonomického života vytratila šlechetnost a že se změnil v hobbesiánskou řež. Jak je pro různé fašismy typické, ekonomično podřazuje ostatním sférám národního života: „Úkolem národního hospodářství je pokrytí potřeb, a nikoli co nejvyšší rentabilita.“ Nevím, jestli by Říši s takovým přístupem nezlomila vaz tzv. relativní deprivace (= sice mám dost, ale v USA mají víc) jako nakonec Sovětskému svazu (a Východnímu bloku), nicméně se mi tenhle idealismus moc líbí. I Adam Smith byl toho názoru, že naše hospodářské jednání neřídí a nemá řídit čistý kapitalismus, nýbrž také soucit a radost ze štěstí ostatních.
Menší pozornost než hospodářství Feder věnuje kulturní politice a nacionální stránce nacismu. (Na tom je vidět, jak Adolf Hitler později posunul NSDAP doprava, když v nacismu položil o něco větší důraz na slovo „nacionální“ než „socialismus“.)
Je to zásadní knížka a při čtení si člověk uvědomí podobnost tehdejšího (výmarského) a dnešního Německa (nebo celé Evropy). Vítám vydání z produkce nakladatelství Guidemedia, i když překlad má nějaké ty mouchy (třeba v kontextu „dělníci, občané nebo sedláci“ určitě Bürger neznamená občany, nýbrž měšťany), nicméně to se asi dá prominout. ;)