Program NSDAP a jeho světonázorová podstata přehled
Gottfried Feder
„Přemohli jsme demokracii demokracií v demokracii“, shrnul Adolf Hitler ve svém projevu 30. ledna 1941 v Berlíně svoji politickou cestu, která v demokratických volbách listopadu 1932 dovedla k vítězství jeho Nacionálněsocialistickou německou stranu práce. „Jak je něco takového vůbec možné?“, ptá se oprávněně český čtenář 21. století, jemuž poválečná historiografie není s to poskytnout uspokojující odpověď, aniž by se vyvarovala nadbytečných, nezřídka také ideologicky podmíněných návodů, jak je třeba někdejší nadšení německého národa pro (nejen) hospodářské recepty svého Vůdce vnímat a hodnotit. Zrušení systému úročených peněz vyráběných z „ničeho“, zamezení mezinárodním burzovním spekulacím, zásada „obecného blaha před blahem jednotlivce“, nejpřísnější tresty za lichvu a bezdůvodné obohacování na úkor a ke škodě národa – toť jen několik z mnoha principů, na kterých program NSDAP otevřeně stavěl a který nacionální socialisty dovedl v roce 1932 k přesvědčivému vítězství v demokratických volbách. Rozšířené vydání původního volebního programu NSDAP opatřil odbornými komentáři k jednotlivým programovým bodům sám jeho spoluautor, někdejší hospodářský expert strany Gottfried Feder, jemuž Adolf Hitler udělil již v roce 1926 „poslední slovo v otázkách týkajících se programu“. Tento nekrácený, autentický dobový dokument nyní exklusivně vychází i v českém jazyce. Dokáže se s ním český čtenář svobodného světa 21. století samostatně a kriticky vypořádat?... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2013 , GuidemediaOriginální název:
Das Programm der NSDAP und seine weltanschaulichen Grundlagen, 1927
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Program NSDAP a jeho světonázorová podstata. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Třídní boj jako politický princip znamená kázat jako hlavní zásadu nenávist. Vyvlastnění vykořisťovatelů znamená pozvednout závist na základ hospodářství a „socializace“ znamená zabít vůdčí osobnost a na vůdčí prvek povýšit materii, masu namísto ducha a výkonu. [...] Proti druhé polovině národa zde stojí jen jakási mnohost jednotlivých osob, spojených nenávistí a pocitem závisti, a nikoli smysluplně-organicky vyšší myšlenkou. [...] Zdrojem požadavku podílu na zisku je obecně vzato buď touha po zisku – pak je svou vnitřní povahou „kapitalistický“; nebo závist – a pak je „marxistický“.“
„A především jsou inovace a vynálezy pozorovány podezřívavě, nejraději by byly potlačovány, pokud představují nebezpečí pro „rentabilitu“ starých podniků. Takové podniky, které jsou jako obrovské trusty spravovány už jen jakýmsi úřednickým aparátem, se pak samy označují za „socializačně zralé“, tzn. že přestaly naplňovat úlohu neustále usilující, bojující podnikatelské osobnosti ve službách veřejnosti.“
Kniha Program NSDAP a jeho světonázorová podstata v seznamech
v Přečtených | 16x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy knížky
2013 | Program NSDAP a jeho světonázorová podstata |
„Německá říše je domovinou Němců. – Každé slovo této státně-politické zásady je, měřeno bídností dnešní situace, jako rána bičem. Německá říše – kde dnes existuje Německá říše? Má vůbec kolonie zvaná Německo nárok na toto čestné jméno sebevědomého státu? Ne.“
Gottfried Feder patří k šéfideologům nacionálního socialismu, a přesto jeho Program NSDAP a související texty většinou stojí ve stínu děl Adolfa Hitlera a Alfreda Rosenberga. Neprávem, protože jsou nezbytné k pochopení toho, co NS vlastně je.
Feder ve své knížce nastiňuje vizi hospodářství, které nespočívá v bratrovražedném boji tříd ani podniků, nýbrž v blahodárném soupeření výrobků a myšlenek. O národ je tu postaráno socialistickými výdobytky jako starobním důchodem, dávkami pro nezaměstnané, dostupnými byty, ale třeba také podporou chudých a nadaných studentů nebo státní výchovou ke zdraví. Stát musí být hospodářsky soběstačný (nezávislý na cizím kapitálu) a marky mohou být kryty nikoli jen zlatem, ale také nemovitostmi postavenými na státní zakázku – jeden ze způsobů, jak lze vyřešit Velkou hospodářskou krizi. V téhle části mě pobavilo brojení proti obchodním domům lákajím lidi na cetky ve slevách a proti bankám, „moderním hradům loupeživých rytířů“. :D
Federův homo oeconomicus se neřídí závistí (tak jako – říká Feder – člověk marxistický) ani touhou po zisku (tak jako člověk kapitalistický), nýbrž národní solidaritou: „krev proti penězům“. Autor nepokládá za nevyhnutelné, že se z ekonomického života vytratila šlechetnost a že se změnil v hobbesiánskou řež. Jak je pro různé fašismy typické, ekonomično podřazuje ostatním sférám národního života: „Úkolem národního hospodářství je pokrytí potřeb, a nikoli co nejvyšší rentabilita.“ Nevím, jestli by Říši s takovým přístupem nezlomila vaz tzv. relativní deprivace (= sice mám dost, ale v USA mají víc) jako nakonec Sovětskému svazu (a Východnímu bloku), nicméně se mi tenhle idealismus moc líbí. I Adam Smith byl toho názoru, že naše hospodářské jednání neřídí a nemá řídit čistý kapitalismus, nýbrž také soucit a radost ze štěstí ostatních.
Menší pozornost než hospodářství Feder věnuje kulturní politice a nacionální stránce nacismu. (Na tom je vidět, jak Adolf Hitler později posunul NSDAP doprava, když v nacismu položil o něco větší důraz na slovo „nacionální“ než „socialismus“.)
Je to zásadní knížka a při čtení si člověk uvědomí podobnost tehdejšího (výmarského) a dnešního Německa (nebo celé Evropy). Vítám vydání z produkce nakladatelství Guidemedia, i když překlad má nějaké ty mouchy (třeba v kontextu „dělníci, občané nebo sedláci“ určitě Bürger neznamená občany, nýbrž měšťany), nicméně to se asi dá prominout. ;)