Prokletí rodu Usherů
Robert R. McCammon
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475073/bmid_prokleti-rodu-usheru-twN-475073.jpg
4
163
163
V Zániku domu Usherů, klasickém příběhu z pera Edgara Allana Poea, umírá Roderick Usher i jeho sestra Madeline. Představme si však, že tito dva mají ještě jednoho sourozence, v němž se úděsné rodové dědictví přenáší do budoucnosti… Walen Usher, současná hlava rodu Usherů, pomalu umírá jako nemohoucí, zohyzděný stařec. Do své rozsáhlé přepychové rezidence v Severní Karolíně, kde generace Usherů skrývají tajemství tak ďábelské, že Rodericka dohnalo k smrti, svolává své tři děti, aby určil svého nástupce a dědice. Rix, jeden z Walenových synů a spisovatel hororů, který se zbytkem rodiny býval nejméně v kontaktu a jako Usher se nikdy příliš necítil, potřebuje nové téma na román. Po návratu do otcova domu začne v knihovně a na základě rozhovorů s obyvateli panství rozkrývat minulost, v níž nebyla nouze o záhady, šílenství, náhlá úmrtí a vraždy. Hrůza čiší nejen z dávného rodového prokletí, nýbrž i z tajuplné budovy vypínající se na ostrově uprostřed lesa, kde jako malý chlapec zažil největší děs svého života a která ho i nyní silně vábí do svých temných, nepoužívaných chodeb. Rix se v tomto nevlídném prostředí musí popasovat se vším, čemu se léta vyhýbal. Musí nejen zjistit, jaké je jeho místo v pavučinách záhadného rodu, nýbrž i to, kým sám vlastně je.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
Usher's Passing, 1984
více info...
Přidat komentář
Já nevím. Bylo to zajímavé, konec byl překvapující, ale nějak mě to ke čtení nestrhlo, nemohla jsem se začíst. Možná toho napětí bylo moc, že to člověk až přestal vnímat.
Dustojna pocta panu Poeovi! Uzasna kniha plna napeti, konec paradni! Zhltnuto za par dni!
Jeden z najlepších gotických románov, aké som kedy čítala.
Prekliaty rod Usherov, tajomný Palác a hrôza, hnus a šialenstvo, ktoré sa vznáša a kypí nad horou Briartop.
Dej je košatý, veľmi dobre vystavaný. Bavili ma historické vsuvky z minulosti rodu.
Príbeh má gradujúcu temnú atmosféru, až vás všadeprítomný sliz a rozklad obalí do nepriedušného kokonu.
Kto rád číta knižky v tomto žánri, odporúčam.
Knihu jsem přelouskala... ale, že bych si z ní něco odnesla ... to bohužel ne ...
Chvilku mi trvalo než jsem se začetla, ale pak už to byla jízda. Nicméně nemohu nezmínit celkem dost chyb v textu. V jedné větě se najednou změnil rod. Jednou sbírají borůvky, ale rozsypou ostružiny. Je to škoda
Jsem nadšená. Příběh napínavý, děsivý, tajemný a ten konec? Brilantní zvrat. Tleskám.
Jako celek se mi kniha libila, jen jsem cekala, ze bude trochu o necem jinem, proto hvezda dolu..
Komentář mého oblíbeného trudoše mi mluví z duše a shrnuje vše, co bych chtěla napsat i já.
Tak jen dodávám, že jsem se trochu pomaleji začítala na začátku, postupem času mě ale atmosféra pohltila a příběh utíkal rychle, napětí se stupňovalo až do dramatického závěru.
Jediné s čím nesouhlasím je kvalita překladu. V knize jsem zaznamenala několik zásadních chyb (a to je nehledám), např. na začátku příběhu trhali New s bratrem ostružiny, ale po noci v lese se z nich staly borůvky. Dále jsem si všimla záměny osob, jednou dokonce rozdílného pohlaví.
Poslední věc, která mi nebyla příjemná, byla velikost písma.
Celkově hodnotím knihu kladně, ideální pro ty, kteří mají rádi dlouhé příběhy založené na budování atmosféry a propracované psychologii postav.
Hrozně to ve mě evokovalo Darcy Coates, jako bych četla něco od ní! Opravdu se mi to líbilo,takový starodávný horor, při čtení se mi to přehrávalo v hlavě jako film,uplně jsem to videla před sebou. Kdo má rád takovéhle typy knih, můžu určitě doporučit!
Robert McCammon odvedl skvělou práci při vyprávění tohoto temně fantastického příběhu. Jeho psaní je jako obvykle špičkové, děj propletený a jeho postavy reálné a dynamické. Edgar Allan Poe by měl radost.
Dílo mě delší dobu lákalo, ačkoli jsem jeho četbu neustále odkládala. Příběh je napsán kultivovaným jazykem zakotveným v roce 1847 a uveden je Aramem Usherem a Edgarem Allanem Poem. Začíná to nocí za vydatného deště a skrze něj brodícím kočárem. Klapavé zvuky koňských kopyt na dlaždicích se rozléhají. Narážíme na levnou spodinu - zloděje, násilníky, opilce, nevěstky.
Prolíná se historie se současností, ale Usherovi ovládají obě časové linie. I druhou linii opanovává déšť. Opět temnota. Namísto kočáru auto.
Archaické, trochu rozvláčnělé, vyprávějící, ale každé slovo jakoby odráželo mysl autora a bylo přesně propočítáno. Je to prodchnuté něčím, co neumím popsat. Četba vás přitahuje, je to okultní. Příběh se většinou odehrává v současnosti.
Tajemná a zvláštní rodina Usherů trpí záchvaty a vzácnými nemocemi, později jeden z nich vidinami. Rodina má řadu aristokratických osobností, jejichž zvláštnosti a temné stránky se dědí.
Když se řekne, že kniha je krásně napsána, má se tím na mysli nejen myšlenka zosobněná v příběhu, ale i jeho překlad. Je elegantní. Je to kniha o dvou příbězích, kde někdo něco tají, skrývá, ať již obyčejná žena z domácnosti nebo patriarcha z rodu Usherů.
Palác Usherů jako kdyby bobtnal - rozšiřoval se a rostl do výšky, jako kdyby všechny, kdo jsou v jeho dosahu, pohlcoval. Zatímco jsou zde ty povídačky, že v Paláci a na hoře Briartop straší, ten spisovatel hororů, nebo spíše věčný pisálek - mladý Usher - musí na něco přijít; od jisté doby je v knihovně a bádá hloub a hloub; chce psát rodinnou historii. Shání podklady, kde se dá, ale... život v knihovně a u nemocného otce mu je předkládá sám. Ten příběh je už napsán, musí jen podklady shromáždit dohromady.
Podklady byly do Knihovny převezeny z Paláce.
Co se to děje? Kam ho to má dovést?
Je to tak vypravěčské, že se na horor jaksi pozapomnělo, alespoň do strany 135, kde sice autor kouzlí s hororovými prvky, ale vše spíše připomíná ságu rodu Usherů s jeho spletitými vztahy, přitom horor je odsunut do pozadí.
Jedna linie Usherů upadá do stejné nemoci, vždy jde o otce, nebo otce otce atd. Jsou to zrůdy.
Kdyby byl rod Usherů skutečný, mohlo by se jednat o autobiografii.
Velká představivost, soustředění a telekineze provází druhý příběh.
Dýňák, Žrava, zlo v Paláci.
Prodíráte se příběhem jako když luštíte křížovku - abyste získali tajenku, musíte ji vyplnit do posledního písmene. Líbí se mi, že jednotlivé ukázky a zvláště vsuvky z minulosti jsou vedeny v přímé řeči jako akce, když se natáčí film.
Zajímal mě ale ten Palác. Škoda, že je ho tam tak málo. Toho Paláce chtělo tak na půl knihy, aby se mohlo bez dalšího jednat o horor.
Na to že jsem přečtení této knihy pořád odkládala mě velice příjemně překvapila. Super námět, postupné odkrýváni děje, vše bylo dobré ale ten konec mě hodně zklamal. Mohlo to být víc rozepsane a ne jen zemřel a žili šťastně až do smrti. Ok otevřené konce nemám ráda.. Knihu celkově hodnotím kladně. Moc se mi líbila a ráda jsem se k ní vracela. A jo sem tam jsem se I bála. A ten smrad autor popsal opravdu skvěle.
(SPOILER) Výborně napsaná kniha. Vůbec jsem nečekala, že Dýňák bude zrovna tato osoba. Četla jsem si teď recenze a pro tessii m tady píšu, že pan domácí byl ,,sám ďábel”. Se kterým se díky osudu nesetkali. Byla jsem v napětí v jaké bude podobě, a zklamalo mě to.
super námet , velmi slušná atmosféra, niektoré pasáže mi pripomínaju Kingove práce , ako celok fajn čítanie - odporúčam
Když se hororová klasika přistříkne současností (přesněji nedávnou minulostí, krásnou dobou předmobilovou) a spisovatel není vyloženě marný, může z tohoto spojení vzniknout velmi zajímavé dílo. Robert R. McCammon vsadil na důkladné budování atmosféry a dobře udělal. Čtenář se snadno přenese ze svého útulného obydlí na odlehlé, ponuré panství zdegenerované šlechty a pomalu odhaluje tajemství, která doslova otřásají zdejším krajem. Potud vše šlapalo skvěle, akorát finále bylo takové... sice nepřekvapivě, přesto béčkově laciné. I tak je "Prokletí rodu Usherů" solidním zástupcem žánru a měl by kápnout do vkusu každému, kdo preferuje pozvolné pojetí, soustředící se na prostředí, historii a psychiku postav, ačkoliv v závěru nechybí také nějaká ta akce se záplavou krve + dalších tekutin. Mistr Poe nemusí v hrobě rotovat. 75%
Prokletí rodu Usherů a Edgar Allan Poe. Co by se dalo na takové knize zkazit? No, co třeba konec a plytké vyústění celkem dobře budované zápletky? Ach jo... Celou knihu jsem si celkem užívala. Bylo to oddechové, s náznakem tajemna, jistých nadpřirozených schopností a detektivky. Závěr však pocit z celé knihy naprosto smazal. Ale ne něžně, jako se třeba maže tužka měkkou gumou. Ne. Bylo to svázání hrubým provazem, plivnutím do obličeje a hozením do vody. Škoda.
Skvělá kniha, výborně popsané postavy, atmosféra, místa...."Sídlo", historie temného rodu. A i přes několik dějových linií a prolínání současností a historie všechno do sebe lehce a přehledně zapadá a má logické vyústění. Na pokračování této klasiky jsem se nejprve dívala nedůvěřivě, ale knihu jsem přečetla skoro na jeden zátah a vůbec nevím co vytknou. Napětí až do konce a určitě se k ní brzo vrátím.
Štítky knihy
tajemno dekadence rodina horory strašidelné domy mysteriózní, mystéria strašidelné příběhyAutorovy další knížky
| 2021 |  Prokletí rodu Usherů |
| 2023 | Smrt před úsvitem |
| 2013 | Masky apokalypsy |
| 2017 | Čarodějnice z Fount Royal |
| 2016 |  Bitevní hranice Země |
Vůbec jsem se nemohla začíst. Trochu zajímavější mi to přišlo až s příchodem Raven a pořádně mě to chytlo někde v půlce. Závěr kanonáda jako blázen. Škoda té nudy na začátku.