Prokletí Salemu
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211/bmid_prokleti-salemu-ecv-211.jpg
4
2437
2437
Jerusalem's Lot je poklidné městečko v Nové Anglii. Jenže pod jeho starosvětskou slupkou se skrývá zlo, které jen čeká na to, aby je někdo probudil. Každý něco skrývá, všichni tu mají na duši škraloup. Duchovní, otec Callahan, nezřízeně pije a v Bohu už nevěří, sedmnáctiletá Sandy McDougallová bije své roční dítě, když zlobí, Bonne Sawyerová je muži nevěrná prakticky s každým, koho potká. A k tomu všemu na město z kopce shlíží opuštěný a strašidelný Marstenův dům, který zničehonic začal někdo obývat. A nikdo netuší, že právě odtud v podobě upíra, pana Barlowa, a jeho pomocníka Strakera přichází apokalyptická zkáza. Nejméně ze všech pak průměrný spisovatel thrillerů Ben Mears, jenž se do Salemu po letech vrací, aby tu našel ztracený klid... Raný Kingův román Prokletí Salemu buduje dusivou atmosféru hrůzy postupně a v hypnoticky pomalém tempu. Nečekejte happy end, nečekejte jednoznačné rozdělení na dobro a zlo, protože nejhorším zlem není člověku nadpřirozená bytost, ale on sám.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2008 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Salem's Lot, 1975
více info...
Přidat komentář
Spisovatel Ben se vrací do Salems Lot aby nabral inspiraci pro svůj nový román.. Ospalé městečko mu však poskytne více materiálu než by se mu líbilo a vezme si úplně všechno …
Klasická upířina v podání Kinga má svůj krevpijící nudný začátek, několik bočních dějových linek, které nikdy nezapomenete a finále zahrnující krev, zabíjení a ztrátu 90 % postav, i když musím říct, že tady se King držel ještě při zemi a děj mi hrál spíše na city než na žaludek :)
Vyzdvihuju postavy otce Callahana a malého Marka Petrieho, King dětské postavy umí skvěle.
“..potom se shýbl, v náručí dítě.
Co přišlo potom, byl už jenom hnus. “
A jak níže píše MartyM, po dočtení knížky se vraťte k prologu. Krásně to zapadá. Díky
Tak takhle přesně jsem si v době své nepolíbenosti jakýmkoli dílem Kinga představovala jeho díla.... Jsem děsný strašpytel, dlouho jsem se bála, že u jeho příběhů budu jenom děsit a nebude mi dobře. A už je to tady :-) Dobře mi tedy rozhodně nebylo, venčení zvířete musí na chvíli obstarat ten druhý doma, nicméně výsledek stál za to!!!
A už se těším na příště :-)
Stephen King umí prostě i z klasického upírského tématu udělat pěkné čtení. Pro ty, kdo chtějí číst klasické upírské zpracování a k tomu dobře napsané je to správná volba. Postavy mají uvěřitelný charakter a nejsou úplně podle klasické předlohy. V jiným zpracováních v tomto žánru by se zachovali často jinak. Takže vřele doporučuji třeba v tomto podzimním čase, kdy se to skvěle hodí.
Moje první kniha od mistra literární hrůzy, krále hororu, autora, který patří mezi nejprodávanější. Možná proto že je autor takto prezentován, tak jsem měla velká očekávání, ale kniha se mi nečetla vůbec dobře a nemohla jsem se začíst. Na to, že to je horor, tak jsem si u strany 130 říkala „zatím to hororu nenasvědčuje“. Bylo tak pár věcí, které se mi nelíbily. Jako například, o každém druhého muži se vyjadřovali jako o homosexuálovi i když to tak vůbec nebylo, bral to jako hanlivé označení. Bylo tam strašně moc postav, ve kterých jsem se ztrácela, ano bylo to o obyvatelích městečka, které tam musel nějak zmínit, ale bylo toho moc. Ze začátku byl text zvláštně členěný, nebyl to příběh, který plynule navazuje. Čtivé to bylo až od strany 250. Bylo tak zbytečně moc omáčky kolem. Neseděl mi ani popis ani přirovnání, jako například „vypadal staře, jako sklenice vody v levné jídelně“ nebo „nosální otvor se spojil s orálním“, nevěděla jsem, co a jak si pod tím mám představit. A vadilo mi, že když už to bylo napínavé, tak to najednou utnul, v nejnapínavějším skončila kapitola a začala nová třeba o počasí a kdo co jedl. Žádný pozvolný přechod, prostě radikální řez. Dle mého názoru nedokázal navodit hororovou atmosféru, spíš bych to popsala jako napínavý příběh.
Ať je Stephen King sebelepší autor hororů, mi se jeho styl psaní nelíbil a bohužel tato kniha mě odradila od čtení jakéhokoli jiného jeho díla.
Prokletí Salemu je hodně klasické Bčko vlastní konci minulému tisíciletí, což v žádném případě není špatná věc, ba naopak. Kniha představuje obrovské množství postav a dohromady tím utváří věrný obraz 70tkového maloměstečka. Městečko svou atmosférou je v knize totiž charakter samo o sobě. Konflikt je samozřejmě třeba, ale myslím, že by nikomu nevadila ani zábavná novela o běžném životě v "Lotu". Co se té hororové zápletky týče, je to sice kapku průhledné, ale je to solidní a napínavě napsaná upíří invaze. Za to vděčíme faktu, že když se začtete, postavy skutečně působí jako vaši sousedé.
Hlad po dalších střípcích skládačky k Temné věži mě vedl rovnou do Salemu, abych si doplnil mezery k otci Callahanovi a jeho temné minulosti před tím, než se stal členem Ka-tet. Upírská tématika v rukou Kinga byla dalším lákadlem, takže hurá do Lotu. Po načtení více Kingových prací mi připadá, že King má takový menší grafomanský nešvár/talent – dokáže psát vyloženě o hov**, ale tak poutavě, květnatě a košatě, že byť je to super a zábavné, tak je to pořád o hov**. Aneb je schopný vycákat litry inkoustu třeba na popisu servírky v bufetu, jak má upravenou zástěru, kolik špíny se ji drží na jmenovce, co má v kapse, proč má mašli nakřivo a s kým jela ráno autobusem na šichtu po té, co ráno přemýšlela o dceři v kuchyni u okna, kde poslouchala, jak sousedce děcko řve na celý barák (že ho mlátí, se dočteme o dvě kapitoly později), ale to vše je absolutně nepodstatné pro příběh. Jak říkám, čte se to skvěle a nevidím to takto „dobře podáno“ nikde jinde, ale po čase to unaví a koncentrace při četbě jde do háje. Takto je schopný „vatovat“ 2/3 knihy, aby pak nabral grády a vyloženě dodal krasojízdu plnou zmaru, deprese a neštěstí. Upíři jsou zde vykreslení jako děsiví nepřátelé, proti kterým není šance vzdorovat, natož vyhrát, což je den ode dne jasnější a vše směřuje k tragickému konci, protože jejich plány se vedou desítky let bez povšimnutí okolí. Jejich historie a původ je dobře promyšlena a celkově vše dobře působí jako „pokračování“ Drákuly (víceméně průběh, postavy a samotné zúčtování proběhlo v podobném duchu). Další malý černý puntík pro mne, je scéna, která se na otci Callahanovi podepsala nejvíce a kterou známe z věže, tak zde byla… „krátká“? Možná jsem měl velká očekávání, ale příběh Callahana mi přišel komplexnější ve věži, než zde, kde určitě otec nepatřil mezi hlavní postavy a jeho prostor v ději nebyl příliš velký a tak některé střípky zmíněné ve věži nejsou nijak rozvinuty či zmíněny. Škoda, což však na samotný příběh nemá vliv a ten je po rozjetí i po těch dekádách skvělý a během čtení víme, proč jsme se „kdysi“ upírů tak báli. King dodal děsivý příběh s monstry, kterých je nutno se bát (ne jako těch světélkujících hošanů z jiné ságy).
(SPOILER) Začátek mě místy mírně nudil (ano, bohužel), ale potom se příběh rozjel rychlostí horské dráhy. V Marstenově domě se usídlí zlo (Straker a Barlow) a lidé ve městečku se začnou jeden po druhém měnit na upíry. Najednou zjistíte, že se od knihy nedá odtrhnout. Pasáže s hlavním záporákem Barlowem se čtou jedním dechem - pobavil mě jeho dopis věnovaný všem hrdinům, když proniknou do Marstenova domu. Po dočtení knihy jsem se musel vrátit a znovu si přečíst prolog knihy - ten se totiž odehrává po skončení událostí v Lotu, a najednou do sebe vše krásně zapadá jako mozaika... zkrátka kvalitní a především napínavé čtení...
Na této knize je názorně vidět, že se mistr ještě držel při zemi. Relativně. Vše je psáno tak, že je to takřka uvěřitelné. Ale popravdě jsem trochu zklamán, jelikož znám i jeho novější počiny. Konec dobrý, ale předvídatelný. Prostě Stephen zraje jako víno. Každopádně klasika, která stojí za přečtení, či poslech. 85%
Čakal som horšiu kvalitu vzhľadom na to, že to bola iba druhá knižka ktorú King publikoval ale bol som milo prekvapený. Už chápem, prečo to ľudia považujú za žánrovú klasiku.
(SPOILER)
Upřímně – čekala jsem víc. Tohle je fakt typický upíří román, nevybočuje z rámce, i se přímo na klasická díla odkazuje. Což není špatně, jen tam absolutně není prostor pro nějaké překvapení. Přesně víte, jak to bude, a ono to tak je, čili odpadá takové to očekávání, co bude dál, takže vás to úplně nenutí číst bez přestávky. Jediné, co mohlo zůstat nejasné, je otázka, kdo to řádění přežije. Ale díky prologu víte i to.
Trochu mě tam taky zarazila dvě místa. Jednak ten krátký výstup Susaniny matky v nemocnici byl divný, pořádně jsem nepochopila, co se tam vlastně stalo, a vůbec to působilo divně odfláknutě. A pak když si upír s pomocníkem kromě domu pořídili v městečku i obchod, aby tam nabízeli ojedinělé kousky – silné déja vu, jako bych četla Nezbytné věci. Nevím, jestli třeba v průběhu Kinga nenapadlo, že by se z toho nápadu dala vytěžit samostatná (zmíněná) knížka, tak od toho utekl, a ono to tam zůstalo viset v podstatě úplně beze smyslu a bez pointy.
Otec Callahan tak nějak vyšuměl, jako by autora přestal zajímat. A co mě teda docela nasíralo, že ti maníci měli vždycky celý den k dispozici, víceméně prd udělali, soustružili si celý den v klidu kolíky, který pak ani nepoužili, jezdili po návštěvách, a když se pak začalo stmívat, tak honem honem na upíry a sakra, je málo času, a v poslední půlhodině bílého dne najednou horečnatě dělají, co můžou, aby to stihli, a jasně že nestihnou. Jako jo, autor potřeboval upíry činné, tedy za tmy, tak ale mohl věrohodněji vymyslet, proč to nestíhají za dne.
No ale jinak mistr King, takže špatné to určitě není.
81%
...A poutníci teď v údolí
za rudě ozářeným oknem zří
obří stíny. Divně tancují
na nelibou melodii;
a zatím jako rychlá přízračná řeka
bledým obdélníkem dveří
příšerný dav spěchá navždy ven
a směje se - ale už se neusmívá.
EDGAR ALLAN POE: Strašidelný palác
________________________________________________________________________
Výborná knížka o upírech. Přečetla jsem si po letech znovu. Ke konci už to byl pěkný masakr.
Doporučuji.
(SPOILER) Pokud váháte s dílem pana Kinga, Prokletí Salemu je výborná ochutnávka jeho tvorby. Je to naprosto skvěle napsaný román. Po pár stránkách jsem s postavami v Jerusalem's Lotu bydlel a prožíval jejich každodenní starosti. Pravda, potom, co začala vyplouvat na povrch tajemství o dvojici nových sousedů bydlících na kopci nad městem, nadšení z toho, že tam "žiju taky", už nebylo takové. Kniha měla skvělou atmosféru, při každém kroku posledních přeživších jsem napětí a strach prožíval s nimi.
(SPOILER) Jak se perfektně uvést jako hororový autor? No přece s upíry! Stačí jen použít trochu upírské logiky, která už byla vytvořena a přidat něco vlastního. Zkáza Jerusalems Lotu je perfektní spojení světského a duchovního světa s nutným přídavkem nadpřirozena. Ke knize jsem se vrátil po dlouhé době, protože si momentálně vychutnávám fantasy sérii Temná věž, do které se děj Prokletí Salemu prolíná. Pokud vám konec nepřijde jako dostačující, určitě je možné sáhnout po Temné věži, kde je upírská logika dále do vysvětlena, a zároveň pokrývá i osud otce Donalda Callahana.
Je zvláštní, že obecně vážně nemám rád fantasy, ale King a jeho fantasy díla mě přesto vážně baví. Nejinak je to tady. Že budu někdy číst dílo s upírskou tématikou, to bych nikdy neřekl, ale u Kinga nejde ani tak o to nadpřirozeno - to je spíše prostředkem než pointou celé knihy. Jde především o skvělé a propracované postavy, o postupné budování napětí a umné vytvoření atmosféry, která neustále graduje. Na konci vás prostě King donutí žít s postavami. Je to skvělá kniha, která vás donutí co nejrychleji ji dočíst.
Moje teprve druhá kniha od pana Kinga, ale určitě ne poslední! Příběh postupně gradoval a byla jsem po každé další stránce čím dal víc napjatější, i přes to, že bylo docela zřejmě, jak se bude příběh vyvíjet. Je skvělé, ze kniha napsána v roce 1975 tedy téměř před padesáti lety, dokáže být strhující, ačkoliv v dnešní době jsme už zvyklí na jiný typ psaní a pojetí příběhu. Moc se těším na další Kingovi knihy.
První kniha od Kinga, která mě zase tak moc nebavila, ale i tak je to pořád kvalitní dílo. Upírská tématika mi není úplně blízká. Stejně je ale cosi fascinující na stylu, kterým King dokáže podat děj svých knih.
Jerusalem's Lot, malé městečko v jižním Maine. Ben a Susan. Marstenův strašidelný dům. Cizinec s tajemstvím starým jako sám Ďábel. Atmosféra zla.
Moje 18. kniha od Kinga a rozhodně ne poslední! Konečně došlo i na tuhle upíří klasiku! Skvěle jsem se bavila a místy i trochu bála! Ještě si chci letos přečíst Žhářku.
Zmar, žiaľ a hrôza.
Čo iného napísať ku knihe, kde kapitola začína romanticky nežným
“Den se chvěl na pokraji zániku."
a končí odporne tajuplným
“Co přišlo pak, byl už jenom hnus."
King sa tu predvádza v plnej zbroji svojho umu. Milujem to.
Tenhle román jsem začal číst jako takovou vsuvku v sérii Temné Věže před Vlky z Cally. Neměl jsem příliš vysoká očekávání, nicméně jsem byl příjemně překvapen. Sice trochu pomalejší a strnulejší začátek, ale o to napínavější a divoký závěr. Rozhodně nelituju, že jsem si dal na chvilku od Rolanda pauzu a navštívil Lot. Pomalu ale jistě se King začíná řadit k mým oblíbeným autorům.
Jeden z najlepších hororov, ešte zo starej školy, prvýkrát som ju čítala ešte na strednej (vtedy som na Kingovi fičala). Dej bol veľmi pútavý hlavne temný a strašidelný. Občas som sa síce v čítaní zasekávala, ale aj tak musím odporučiť. Túto knihu by si mal prečítať každý milovník hororov.