Prokletí Salemu
Stephen King
Salem's Lot je malé městečko v Nové Anglii s bílými dřevěnými domy, s ulicemi, které vroubí stromy, a s kostelem. To léto v Salems's Lotu bylo létem návratů a vzpomínek. Jaro už dohořelo, půda vyprahla a praskala pod nohama. Koncem onoho léta se do Salem's Lotu vrátil Ben Mears v naději, že se zde zbaví svých nočních můr, ale místo toho zde našel jinou, nevýslovnou hrůzu. Do Lotu zavítal také jistý cizinec a jeho tajemství, staré jako sám ďábel, dokázalo způsobit nezhojitelné rány těm, jichž se dotkl, a pak těm, koho jeho oběti milovaly. Všechno se navždycky změní: Susan nedokáže ochránit její láska k Benovi, otec Callahan, špatný kněz, musel podrobit svou ochablou víru v poslední zkoušce, a Mark, malý chlapec, vidí, jak se jeho fantaskní svět stává skutečností, a ironií osudu se stane nejlépe vyzbrojeným bojovníkem s nelítostnou hrůzou v Salem's Lotu. Prokletí Salemu je výjimečný román, přitáhne čtenáře neustálým napětím, které se stupňuje až k vyvrcholení v klasickém hororovém stylu. Na městečko Salem´s Lot ani na jeho bývalé obyvatele nikdy nezapomenete…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2006 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Salem's Lot, 1975
více info...
Přidat komentář


King zde naplno využívá své vypravěčské mistrovství. Nejdříve famózně vykreslí obraz města Jerusalem's Lot a skvěle zachytí jeho jednotlivé postavy, což je klíčové k tomu, aby se mohl čtenář s nimi ztotožnit a naplno si tak užít pomalu přicházející nelítostnou řež. Přečteno podruhé a ani tentokrát jsem se od knihy nemohl odtrhnout.


Přiznávám, že zpočátku jsem měl problém se do knihy začíst, ale jakmile jsem se zorientoval v množství postav, zábava mohla začít. Konečně pořádní upíři, rozlézající se po celém městečku jako rakovinný nádor. Nemohu říct, že bych se bál, ale zdravého mrazení v zádech jsem si užil dostatek. Inspirace Draculou je zřejmá; ovšem vůbec ničemu to nevadí, akčnější pojetí příběhu jen prospělo.
Sečteno a podtrženo, jde o solidní upírovinu, kde si žádná z postav nemůže být jista životem. Přílišnou originalitu nečekejte - jen ponurý a dobře odvyprávěný příběh.


Od knihy jsem měla velké očekávání, asi hlavně díky kladným reakcím. Nebylo to nijak převratné, ale dobré určitě ano. Rychle jsem se začetla a očekávala, co bude na další stránce. Děj mě doslova pohltil. Nebylo to hororové, jak hlásá kniha samotná, ale na tu dobu, kdy to vyšlo, to musel být pěkný poprask :)


Výborná kniha o upíroch. Atmosféra ako má byť - ponurá, strašidelná, zlovestná. Napätie cítiť z každého riadku.


V okamžiku, kdy jsem z knihy získala přesný popis Marstenova domu, vybavil se mi dům, který stojí nedaleko. V kopečku... okna, dveře, sklep... Odteď vím, kdo v domě bydlí a co s jistotou provádí po nocích. Bojte se, s Kingem to jde snadno :) další výborná kniha, raději mějte hlavu v knize a neotáčejte se!


Kingův druhý román lze jednoznačně zařadit mezi klasické horory a řadí se mezi nejoblíbenější autorova díla. Je to upířina vzdávající poctu zakladateli tohoto hororového subžánru, Bramu Stokerovi, která si nehraje na nějaké objevování nových upířích zákonitostí a rozhodně z vampýrů nečiní sympatické milovníky. Pro cestu k Temné věži je ale tento příběh veledůležitý, protože vedlejší postava otce Callahana z tohoto příběhu bude doprovázet Rolandovo ka-tet v pátém díle Temné věže. Tématicky k románu patří i dvě povídky, které nám ukazují nejprve v lovecraftovském stylu minulost městečka dávno před příchodem upírů, a že už tehdy to nebyla růžová selanka a v druhém případě naznačují, že i dva roky po ději románu je ve zničeném městě podezřele živo ,hmm tedy neživo.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)


"Prokletí Salemu" patří mezi jednu z prvních knih Stephena Kinga, kterou jsem jako teenager ulovila v knihkupectví a nejspíš ještě ten den se do ní zakousla jako... no jako upír do krční tepny. Není snad u tak proslulého románu spoilerem prozradit, že Salem's Lot je městečko, kam zavítá zlo - přesněji Zlo. Jako by ty menší či větší hříchy, jakých se zdejší obyvatelé dopustili a dopouštějí, byly pozvánkou pro bytost, skrývající se v temnotě před denním světlem a schopnou přivodit definitivní rozklad a zánik všemu lidskému v okolí.
Spisovatel Ben Mears přijel do Salemu hledat duševní klid a inspiraci pro další dílo, místo toho se stal svědkem a účastníkem hrozivých událostí. King jako obvykle nezůstává u jediné postavy, přeskakuje mezi více hrdiny a dostatek prostoru mají také "komparzisté", tímto způsobem byla tragédie popsána do značných detailů, někdy možná až zbytečných. Atmosféra houstne, děj zrychluje a klopýtne teprve v nevěrohodném finále. Závěr byl tedy bohužel v pár scénách lacině béčkový a ne právě promyšlený - snad je to daň určité spisovatelské nevyzrálosti, vždyť "Salem's Lot" je Kingova druhá kniha. Jako další výhradu uvedu svůj problém srovnat se s mentální vyspělostí a dokonalostí dětského hrdiny Marka (pamatuji však, že v době doznívající puberty mi nevadil, právě naopak).
Jinak můžu jedině chválit: setkání s románem po dlouhých letech bylo příjemným, lehce mrazivým zážitkem, spíše znepokojivým a smutným než děsivým. Zkrátka čistokrevná upířina staršího střihu, nelítostná k postavám bez ohledu na věk či pohlaví, žádná přeslazená romantika pro dívky lačné něžných polibků od bledých hezounků s hypertrofovanými špičáky.


K této knize mám sentimentální vztah, protože to byla první kniha od Kinga, co jsem četla. Děj mě naplno pohltil a nepustil. V té době mi bylo nějakých 16 (?) a nebudu povídat, že jsem u knihy bála, ale rozhodně ve mě vyvolávala mrazivé pocity. Někteří si jako vstupní Kingovu knihu vyberou něco, co třeba není tak povedené a ztratí o Kinga zájem. Já jsem naštěstí měla větší štěstí při výběru a King už mě nepustil. A jestli je příběh vykradený z Draculy? Tak ať. Draculu jsem taky četla a tu knihu miluju. A vrásky na čele mi to fakt nedělá.

Ha. Jak už tady bylo několikrát napsáno - King zcela vykuchal Stokerového Dráculu. S dokonalostí sobě vlastní mu vytahal střeva, vyrval srdce a ještě tlukoucí položil na oltář, aby je rozdrtil v prach. "Prach jsi a v prach se obrátíš." A krev kapala.... a kapala....a kapala...až se celé městečko utopilo v krvi.
Po dlouhé době kniha, kdy jsem měla nepříjemný pocit z toho, že bych měla v jednu v noci nejdříve zhasnout lampičku, až pak zavřít okno a jít spát. Kniha, která vás pohltí a v danou chvíli nutí nechat výkřik odumřít na rtech. Kniha, která i váš čich přesvědčí o tom, že cítí puch zatuchliny a rozkladu i když jste celou místnost vystříkali voňavým sprejem a sebe utopili v celé lahvičce parfému.
Prostě zase jednou syrová Kingovka. Tak, jak má být - podávaná ještě za studena, se solí a pepřem. Ale zásadně bez česneku!


Po dlouhé době kniha,u které jsem se bála a nesčetněkrát s napětím hltala další řádky. Některé odstavce mi místy přišly zbytečně navíc, ale jinak King,jak má být.


Nádherně popsaný život městečka a jeho obyvatel. Vše si tak hezky prosperuje, než se do města dostane upír. A pak už jen vidíte, jak se to hezky a pomalu hroutí. Skvělý horor.


První kniha od Kinga. O pitomejch upírech... Kdo se od Stmívání bojí upírů? Já teda fakt ne... Tedy, to byly alespoň moje myšlenky před přečtením. Během a po přečtení jsem potřebovala aby se mnou byl někdo v místnosti a lekla se každého podezřelého stínu za oknem. Doteď jsem ohromená, že kniha dovede vyděsit více než film a to je ještě v nevýhodě. Kniha má pouze písmenka. Film má hudbu, herce, prostředí a mnoho dalšího a přesto mě kniha naprosto vyděsila a film otrávil a nudil.


Četl jsem už kdysi a co si pamatuji, nemohl jsem se odtrhnout. První moje kniha od Kinga.


Opět King nezklamal. Krásný horor který když čtete v noci tak si raději rozsvítíte lampu protože co kdyby byl někde v rohu schovaný upir. Jen mě trochu překvapilo jak tam bylo hned přeupírováno. Ale opět přečteno jedním dechem.


Možná tahle upířina lehce zestárla. Ale ve srovnání s ptákovinami typu Twilight pořád vede...


Prostě klasika,King jak vyšitej,moc ráda jsem Salem přečetla znova,je jednou z nejlepších,klasických Kingových hororovek:-)Plnej počet


Zcela upřímně, jsem zklamán. Upíři ve městě, proč ne, ale až na pár momentů mě tato kniha nijak nezaujala. Nečekal jsem od toho nic extra a o to víc to paradoxně upadlo. Vím, že King občas neumí napsat konec, ale mohl z toho ještě něco málo vyrazit.
Sám od sebe bych rozhodně nesáhl po knížce o upírech, ale pokud je autorem Stephen King, tak to ovšem mění situaci!
Před přečtením jsem se plácl po čele a řekl si: Upíři? Vážně? To bude nějakej Twilight z osmdesátých let? Opět zopakuji: Stephen King. Skvělé. Napínavé. Čtivé. Postavám vdechl život — i když o upírech se to dá jen těžce říct —, no zkrátka je to mistr. Dovolím si tvrdit, že od Kinga můžete číst opravdu cokoli, a dokáže vás vtáhnout do děje jako zhypnotizované. Navzdory skepticismu (to ti upíři) se po Prokletí Salemu považuji za skálopevného fanouška. Přečtu od něj už všechno.