Prokletý kraj
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486758/bmid_proklety-kraj-hGb-486758.jpg
4
2122
2122
Michaela Klevisová tentokrát opustila kriminalistu Josefa Bergmana a v románu z Pošumaví nahlíží na zločin pohledem dvou mladých žen, jejichž životy jsou provázány s místy, kudy se opakovaně prohnaly dramatické dějiny. Zapadlá vesnička Jelení Hora má temnou minulost a dodnes to není ideální místo k životu. Není divu, že odsud Gerda vždycky chtěla odejít a uniknout minulosti. Teď se ale rozvedla, je bez peněz a nezbylo jí nic jiného, než se s dcerou vrátit do nuzného domku po rodičích. Linda na stejné místo přijíždí na dovolenou, aby pátrala po minulosti své rodiny, která se před čtyřiceti lety odstěhovala. Vzápětí ve vesnici dojde k úmrtí a obě ženy odhalí přísně střežené tajemství související s krajem, kde nikomu nebylo souzeno být šťastný. Autorka úspěšné detektivní série se v této knize místo krimi zápletky soustředí na mezilidské vztahy v prostředí sousedícím s národním parkem a vojenským prostorem. Přes minulost zdejších obyvatel odhaluje historii plnou zvratů, která někomu zabránila v těchto místech naplno zakořenit a jiné k Pošumaví neplánovaně připoutala.... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem něco malinko jiného, moje chyba, že jsem si nepřečetla štítky. Bylo to výborné, sice hlavní postavy mi k srdci nepřirostly, žádná velká akce se tam také nekonala, ale zápletka to zachránila.
No tak nevím. Bylo to pro mě takové nijaké. Jak mám téma pátrání po rodinné historii rád, tak teď mi příběh úplně nesedl. První dvě třetiny byly opravdu natahovaná nuda, poslední třetina byla lepší, ale ve výsledku mi to stále dává jenom lepší trojku. Fakt sorry, ale víc nedám.
Jako dobré, ale co dál? Kniha skončila a mně to bylo co? Jenom fuk. V podstatě mi přišlo, že šlo o nic.
Autorka je ale skvělá, vidno, že psát umí. Při popisech hájenky jsem cítila smrad a viděla, jak to je docela humus. Řízek bych si asi u někoho, kdo vleze do postele v holinách, nedala. Tyhle popisy fajn. Ale jinak proč? Přišli mi všichni nakonec moc přehrocení. Kdyby nebyli takoví blbci, nestalo by se nic. To by pak nebyl příběh, ale prostě mě nezajímali. Na stranu druhou to odsejpá, a není to vyloženě napsaná slátanina. Prostě, OK, fajn. A jdu od toho.
Petra Špalková mi moc hezky přečetla tento zajímavý román. Od začátku mě chytil: tři ženy, tři životy, každý jiný. Temná atmosféra a zádumčivost, mě vedly vyprávěním, které bylo zajímavé postupným provázáním příběhů postav a vyprávěním z pohledu každé z nich.
I dlouho po dočtení se mi myšlenky vracely k příběhu, zanechal stopu a to je vždy dobré znamení a jedna hvězdička pro knihu navíc.
Vykreslení přírody je v knížce úžasné. Opravdu hned máte chuť se tam rozjet a strávit tam alespoň týden. Ale jinak mi příběh přišel takový unylý, pomalý.. k nějakému zajímavějšímu dějovému zvratu se dostáváme až za polovinou. Opakovaně jsem knížku po pár desítkách stránek odkládala, protože se vůbec nic nedělo. Asi jsem prostě čekala víc, než jsem dostala :)
Mlha se převalovala, sychravo zalézalo pod svetr, boty čvachtaly v kalužích...
Děsivé období, které si hrdinka vybrala na rekreaci. Libila se mi atmosféra, líbila se mi zápletka. Tam se vlastně celý čas nic zásadního neděje, ale kniha je neuvěřitelně čtivá a nějak mi padla noty, že teď ji musím číst....
Knihy této autorky mám opravdu ráda. Líbí se mi její styl psaní, pro mě je sázkou na jistotu dobrého čtení.
Pro mě první setkání s autorkou a styl vyprávění mi opravdu sednul.Atmosféra románu je zdařile zachycená,postavy sympatické.Postupné odkrývání rodinných osudů a propletenost vztahů mě bavily,zkrátka odpočinková dovolenková kniha.A samotnému závěru knihy nelze nic vytknout.
Číst si knihu od mé oblíbené spisovatelky je vždy sázka na jistotu a dobré čtení. Tentokrát sice bez inspektora Bergmana, ale s příběhem v krásné šumavské přírodě a s tajemnou minulostí místních lidí, kteří zde žili a žijí.
Poslechnuto jako audiokniha, kterou velmi pěkně načetla v duchu tajemné atmosféry Petra Špalková. Hlavní postava Linda se dostává do malé vesničky v pošumaví, ve které dříve žila její babička. Několik náhod, popovídání s místními pamětníky a pátrání po rodinném tajemství může začít. Styl psaní autorky mi seděl, takže si budu chtít přečíst další její díla. V hledáčku už mám delší dobu detektivky s Bergmanem, takže o důvod víc vrhnout se na ně.
Od paní Klevisové mám přečtených pár knih a líbí se mi její styl psaní. Ani Prokletý kraj nebude výjimkou. Kniha má na začátku takovou horrorovou až strašidelnou atmosféru. Ve vzduchu je cítit napětí.
Líbilo se mi vykreslení Jelení Hory. Hned jsem měla chuť se tam vydat na tůru.
Kniha je psaná z více pohledů postav. To je pro mě vždy zárukou dobré knihy. Líbí se mi, když vím, co si která postava myslí.
Jak bylo zmíněno v ostatních komentářích - detektivní zápletka je zde upozaděna a spíš se řeší historie Jelení Hory a jejich obyvatel.
Kniha rozhodně stojí za přečtení a já se k ní jednou určitě vrátím.
Moje první kniha od M. Klevisové a musím říct, že jsem byla velmi příjemně překvapena. Líbilo se mi postupné odkrývání rodinné historie, propletené vztahy mezi postavami, skvělé vykreslení atmosféry života v Pošumaví a hlavně zapojení tamějších dějinných událostí do příběhu (odsun německého obyvatelstva, osídlení rumunskými Slováky). Zvažuji, že si od Klevisové přečtu snad i nějakou tu detektivku, ač jsem se tomuto žánru dosud spíše vyhýbala.
Mám rada autorku kvôli jej knihám. Sympatické prostredie pohraničia a postavy akoby 5am skutočne žili.
Atmoška pohraničí super. Postavy - místy bych si dovedla představit, že by se jim dalo dostat ještě víc pod kůži, svádí to. Historie a rodinný pletky, dost dobrej příběh.
Počúvala som audioknihu a napriek tomu, že mi tam chýbal Bergman, počúvalo sa mi veľmi dobre. Medzi detektívky by som knihu nezaradila, ale určite je to zaujímavé čítanie s rodinným tajomstvom a aj s troškou našej histórie.
Štítky knihy
Šumava pro ženy tajemství reemigrace Pošumaví vyrovnání se s minulostí rodinná historie, dějiny rodu české romány Jelení Hora Slováci v RumunskuAutorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Mám ráda sérii detektivek s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem, tak jsem se pustila i do této knihy Michaely Klevisové. Zpočátku jsem byla nadšená tajemnem a atmosférou šumavských samot, ale postupně tohle kouzlo vyprchalo. Ztrácela jsem se v postavách, což se mi u autorky jinak nestává, a psychologický vývoj hlavních hrdinek se mi moc nepozdával. Jakoby každou chvíli razantně měnily svoje názory a postoje a občas se chovaly zcela nelogicky. Ke konci se vše začalo vyjasňovat, autorka odpověděla na všechny otázky, jenže stejně mi to přišlo až moc zamotané. Východiska z peripetií v osobních životech hlavních hrdinek mě nepotěšila už vůbec, vztahy podle mě měly dopadnout jinak. Každopádně kniha je čtivá, zavede čtenáře do prostředí české vesnice, které s sebou přináší klidnou přírodu i zamotané vztahy a intriky mezi sousedy, a seznámíte se v ní s několika zajímavými svéráznými postavičkami z šumavského pohraničí, a to určitě má něco do sebe. Proto nelituju, že jsem si knihu přečetla, byť ji hodnotím jako průměrnou.