Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428761/bmid_proklety-rok-JyV-428761.jpg
4
1182
1182
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
tak ja som teda čakala niečo úplne iné, ale toto bolo asi lepšie, ako som vôbec čakala
po prečítaní som mala asi taký istý pocit, ako keď som prvý krát prečítala Hry o život
príbeh sa tvári ako dystopický, ale ja by som ho tak nebrala, kľudne by niekde, v neurčitej krajine, v neurčitej dobe, mohlo fungovať nejaké spoločenstvo, sekta, v ktorej ľudia takto žijú a veria tomu, len pred vieru v Boha postavili vieru v duchov a zlú mágiu 16ročných dievčat, ktorú chcú vypudiť tak, že ich na rok izolujú od všetkých a tak sa každý rok všetky dievčatá, ktoré dovŕšia 16 rokov odvedú na ostrov v rámci lesa, divočiny, kde majú samé prežiť a zbaviť sa mágie, utiecť nemôžu, lebo za plotom ich územia číhajú pytliaci, ktorí ich lovia /tam potom nasleduje mnoho ďalších zákonov, ktoré nechcem rozpisovať/, určitým spôsobom by som toto nazvala aj horor
hlavná hrdinka je iná, vyrastá v rodine 5 dievčat a len ona predstavuje pre otca to najbližšie, čo by mohol mať, keby mal aj syna, je niečo ako liečiteľ a tak ju učí poznať bylinky, liečivé ale aj jedovaté, rúbať drevo, prežiť v lese .... no proste všetko, čo by ako bežná žena tej spoločnosti poznať nemala, no a to ju vlastne zachráni
je tam celkom dosť zvratov a prekvapení, lebo to, čo ju malo chrániť, ju sklamalo a to, čo ju malo zabiť, jej zachránilo život
PS: no a tá mágia ? je len na vás, či to tak bude, alebo to bolo len preto, aby tie dievčatá skrotili, aby ich zbavili možnosti flirtovať, zamilovať sa, prinútili poslúchať, aby sa medzi sebou "povraždili" ....
Tohle bylo vážně úžasné čtení. Musím souhlasit, že to má trošku podobnost s Příběhem služebnice" (a přiznat se, že jsem ten seriál kvůli této knížce zase začala sledovat ). Ze začátku mi dělalo problém se začíst a hlavní hrdinka mě trošičku štvala. Postupem času jsem si jí oblíbila a hltala jsem každou stránku. Příběh není dělen na klasické kapitoly, což mě trošku překvapilo. Celou dobu jsem musela přemýšlet, co se tam děje a jestli tedy dívky mají magii nebo ne. Konec byl velmi překvapující, čekala jsem, že to skončí jinak. Zároveň také úplně nevím, jak si poslední odstavec vyložit. Pokud chcete silný příběh s hlubšími myšlenkami, rozhodně knihu doporučuju.
(SPOILER)
A tuhle knihu znáte? Já se přiznám že kdybych ji nečetla ve štafetě, asi by mě minula. Byla by to škoda? Těžko říct. Upřímně mám z knihy tak hrozně smíšený pocity a vůbec se nedokážu rozhodnout jestli se mi to líbilo nebo ne.
Spoiler
Kniha mě okamžitě vtáhla do děje. Tempo bylo občas pomalejší ale jinak příběh celkem odsejpal.
Jenže, z knihy na mě celou dobu dýchala magie, pořád si říkáte jak to vlastně je, jsou ty dívky vyšinuté nebo opravdu mají nějaké schopnosti? O to větší potom na konci bylo zklamání.
Společnost kde vládnou hlavně muži, ani většině žen v dnešní době není cizí. Proto jsem se u knihy tak strašně rozčilovala.
Občas mi přišlo že se v knize hodně věci opakují. Různé situace třeba. Podle mě příběh dostal větší grády až v druhé polovině, ale jen na chvilku.
Pak totiž přišla na řadu romantická linka, jestli se tomu vůbec tak dá říkat protože mi na tom nic romantického nepřišlo.
Představte si to tak, že několik týdnů jen spíte a občas zahlédnete může, prohodíte s ním tak maximálně dvě věty a jednoho dne se vzbudíte a zjistíte že ho milujete. Tak to presně měla Tierney. Vy koukáte jak puk a říkáte si jakože cože? To tam prostě nebylo, žádná láska, vzplanutí, vášeň, nic. Necítíte z toho vůbec nic. Myslím si že i díky tomu mě konec příběhu nezasáhl tak jak asi autorka měla v plánu. Je to veliká škoda protože téma celého příběhu je vážně zajímavé ale prostě tomu něco chybělo.
(SPOILER)
Za mě spíš ne. Trochu mě zmátlo zařazení do fantasy a do YA, přitom šlo o plnohodnotný thriller s hororovými prvky. Kdybych to četla jako mladší, mám z toho nejspíš noční můry.
Bylo to temné, mrazivé, znepokojivé. Neviděla jsem v tom nic jiného, než upozornění na to, že jsou ženy považovány za mužský majetek, se kterým si mohou dělat doslova cokoliv, a to nejen v historii, ale i dnes, na spoustě místech naší planety. Ale pozor, také tam moc hezky bylo ukázáno, že existují i dobří muži, normální, kteří ženu berou jako sobě rovnou. Toto téma bylo extrémně tíživé, a i když mohou být ještě horší podmínky, pro mě by život v takové společnosti neměl smysl už dlouho před Prokletým rokem (proto mi tam třeba chybělo víc sebev*ažd, ať už se strany stařešin, tak ze strany dětí). První část mě bavila ale nejvíc. Jakmile začal Prokletý rok, okamžitě bylo jasné, o co jde, vodu jsem uhádla okamžitě, dívku ve snech také a dokonce jsem odhadla i Hanse. Části, kde se hrdinka sbližuje s Rykerem nebo se trmácí po lese, jsem ale téměř přeskákala, přišlo mi to nudně napsané a nic se tam nedělo. Milostná linka byla ale moc hezký zvrat v hrdinčině vývoji - celou dobu se brání manželství, nechce patřit mužům, je naštvaná na Michaela, že jí sebral svobodu, ale nakonec zjišťuje, že když ji má muž rád, tak to není zase tak špatné. Dopadnout to s nimi bohužel nemohlo jinak. No a závěr, kdy se děj krásně zacyklí a čtenáři je ponechána možnost volby vyložení textu dle svého, jestli hrdinka zůstala, nebo pokračovala dále, by byl mnohem lepší, kdyby se zachoval originální titul knihy.
Takže tematicky to bylo velice silné, ale mělo to i dost problémů, jako plytkost a nevěrohodné chování ostatních postav, zmíněná předvídatelnost, styl psaní, vůbec všechno okolo pytláků (Na to, že mladinké nevinné dívky byly zaživa (!) stahovány z kůže a porcovány, to bylo nedostatečně popsané a málo brutální. Výmluva, že si lovce objednal kraj kvůli snížení počtu žen, je nesmyslná. To rodiny odpravdu dopouštěly, aby byly jejich dcery tak brutálně vražděny jejich sousedy? A kdo si potom kupoval nalahvičkované zbytky "magických" dívek, když všichni víme, a i oni to tam všichni věděli, že dívky žádnou magii nemají?), špatné popisy míst, plot armor hlavní hrdinky apod. Možná si to ještě jednou někdy přečtu, ale nebylo to nic pro mě.
Tak tahle kniha se mi moc líbila. Velice originální téma a zajímavé prostředí. Kniha se moc dobře četla, a ačkoliv jsem si mnohdy říkala, proč se hlavní hrdinka nezachovala jinak, ve výsledku učinila správně.
Moc pěkná kniha se silným tématem.
Přečteno za dva dny a jako wow . Za život jsem toho přečetla hodně a tohle ve mě už zůstane . Od prvních stránek jsem si představovala film Vesnice od Shyamalana . Naprostá bomba !
Ten konec, to jako vážně? Jsem z toho emocionálně rozložená doteď.
Knížka připomene Příběh služebnice a mně osobně i šílený western Brimstone.
Skvělý styl psaní, živoucí postavy, hororová atmosféra, na YA celkem hluboké myšlenky a nejhustější poděkování autorky, co jsem kdy četla.
Trošku mi chybělo nějaké ukotvení v čase a místě. Je to úplně fiktivní země? Nebo nějaká úchylná sekta ve stylu Amishů? Co je za hranicemi okresu, normální svět? Na druhou stranu to probouzí čtenářovu fantazii, stejně jako přemýšlení, jak bude dál po konci pokračovat příběh, který vlastně teprve začíná..
Pěkně pošahaná společnost, která mrzačila ducha i tělo. Sebrala mladým dívkám důstojnost a srážela je na kolena. Dobře napsaná fantasy kniha.
Já nemám slov. Už dlouho se mi nestalo, že by ve mně knížka probudila takové pocity. Tady bylo všechno - soucit, láska, štěstí, vztek, smutek. Naprosto perfektní příběh, který mi bude v hlavě rezonovat ještě dlouho. Konec mě dostal a ještě teď se z toho třesu. Slova nemůžou popsat, jak moc tuhle knížku miluju.
Společnost, ve které mají dívky podřadnou roli a ještě je před dovršením dospělosti čeká "prokletý rok". Jde o to, že se věří, že dívky jsou obdařené magií a pokud se jí nezbaví, nemohou se zařadit do běžného života. Proto jsou posílány na opuštěné místo, kde mají magii přijmout a následně se jí zbavit. Ovšem nikdy se nevrátí všechny dívky a ty, kterým se to podaří jsou jiné.....
Co je změní, kdo, nebo co jim usiluje o život? A aby toho nebylo málo na každém kroku číhají pytláci, kteří v dívkách vidí jen kořist, kterou je třeba ulovit, umučit, rozporcovat a prodat jako léčebný prostředek.
Výborně vytvořený svět. Vztahy, úvahy, boje a myšlenkové pochody dívek jsou nosnou silou příběhu.
Ta cesta k jednotlivým vrcholům mě bavila mnohem víc, než vyvrcholení zápletek. Dramatické scény ve mě nezanechaly takový odlesk, jako samotné drama společnosti i jednotlivců. Nu a něco bych prostě chtěla jinak...., ale určitě neupírám autorce její vizi. Ona to chtěla napsat takto, jak sama píše v závěrečném poděkování.
Celkově mi kniha vyzněla tíživě, vyvolala otázky o smysluplném postavění žen i mužů, ale záblesky naděje pro budoucnost tam určitě jsou.
Kniha mě hned vtáhla do děje. Nemohla jsem se od ní absolutně odtrhnout. Bylo to napínavé a na knihu budu ještě dlouho vzpomínat. Za mě rozhodně velké doporučení.
Tak tohle bylo něco!! Tahle kniha má prostě všechno, co má správná kniha mít. U druhé poloviny jsem čtyřikrát brečela, člověk se emočně cítí jako vymačkaný citron a to pořád zbývá klidně zbývá i čtyřicet stran a když už jsem si říkala, že už je to všechno, že ten největší zvrat už přišel, tak přijde další a další a další a já to potřebovala dočíst a zároveň jsem vždycky několik minut koukala do zdi, abych to rozdýchala a srovnala si, co se vlastně stalo.
Tohle se mi u jiné knihy ještě nestalo.
Ano, každý jsme jiný a jinak citlivý, ale mě to teda sebralo hodně.
První polovina knihy je spíš takové uvedení do děje, do spletitého systému světa (mimochodem promyšleného do neuvěřitelných detailů, které už si ani všechny na konci nevybavíte). Spíše mi to připadalo trochu jako horor, když někde začala kapat krev, tak už jsem neměla pomalu odvahu číst dál a zjišťovat z čeho a kvůli čemu je to tentokrát. Byl to takový ten obyčejný strach.
Ve druhé polovině máte taky pořád strach, ale už jiný, spíše o ty hlavní postavy, aby se jim něco nestalo, nevíte komu fandit dřív. Raní vás každé další úmrtí, a že jich tam je a autorka si opravdu moc nevybírá.
Zároveň chci ocenit, kromě všech těch detailů a promyšlených věciček a propojení s mýty a obecně známými legendami i fakt, že je to příběh, který odkazuje k ženské síle, je to jakási manifestace ženám, avšak neodepisuje všechny muže jako ty zlé a ty co za všechno mohou, ale dokáže vyzdvihnout u zlomku i ty ryzí dobré mužské vlastnosti, takže to není ženská manifestace na úkor utlačení všech mužů, což také není časté.
A hlavně to má pěkné ukončení, uspokojivý konec, vše je vysvětleno, vše je řečeno, ale zároveň člověk cítí, že ten příběh je jakoby na začátku a bude dál pokračovat, jen už u toho nebudeme my jako čtenáři.
Napsané postavy a vztahy mezi nimi už jsou jen jakousi třešničkou na dortu. Úžasná chemie, všeho přesně tak akorát, uvěřitelně. Mazec. Navíc hlavní hrdinka, ačkoli přežije vždy všechno i to, co před ní nepřežil nikdo (klasicky), tak zde není vykreslena jako ta neomylná, což taky není moc běžné, ke konci uvidíme, jak špatně odhadla svůj vztah k Michelovi.
Tohle je velmi pozoruhodné dílo.
*Na tohle jen tak nezapomenu a to nemyslím jen díky těm zrůdnostem, ale i těm přesahům, a že každý člověk si tam najde to své a odnese si z knihy hodně myšlenek. Hodně se tam dá číst mezi řádky.
A to poděkování!? Jako můžete si sednou na zadek i z poděkování? Po konci knihy už opravdu nečekáte, že budete potřebovat zvýrazňovače. Ale je vidět, že autorka do toho dala srdce a že se do příběhu promítly její osobní situace, které prožívala.
První polovina knihy byla slabší, nicméně s dalším čtením se Vám začnou spojovat věci ze začátku a zjistíte, že to takhle začít muselo. Druhá polovina má neskutečný spád emocí a momenty, které mne i rozbrečely, a to jsem zrovna jela ve vlaku (!!!)
Doporučuji, neskutečně silný příběh
Po dočtení knihy mám v sobě zvláštní pocity. První polovina knihy mě tolik neoslovila, na pár měsíců jsem jí odložila a dnes jsem se rozhodla k ní vrátit. Zbývající půlka mě ale velmi chytla a dočetla jsem ji během jednoho dne, nešlo se odtrhnout, potřebovala jsem stále vědět, co se stane dál. Originální nápad, spousta depresivních a šílených chvil, nečekaných zvratů, důležitých témat. Mnohokrát mě až zamrazilo. Je zde zkrátka všechno, ucítíte všechny emoce.
Kniha ve mně zanechala spoustu pocitů a hodnotím ji velmi pozitivně.
O téhle knížce budu ještě dlouho přemýšlet, je to neskutečná jízda plná vložených autorčiných emocí. Těšila jsem se na tuhle knížku dost, a nakonec mi moje nadšení potvrdila. Brečím ještě teď, dva dny po přečtení když na to pomyslím. Na první pohled jsem viděla běžnou fantasy, ale ne, jsou tam protkaná velmi důležitá témata nejen naší doby. Od začátku do konce jsem byla velmi napnutá a bavilo mě číst dál. Romantická linka byla hezká, ale na jiném místě než by ji kdo čekal. A hlavní postava Tierney mi taky přirostla k srdíčku.
SPOILER!!! Neeeeee, proč se to děje. Jo, bylo víc vražd a i horších, ale já jsem ta klasická osůbka, co dokáže číst o hrůzných smrtí, dokud nedojde na někoho, koho jsem si v průběhu knihy oblíbila. Takže nejvíc jsem v háji z Rykerovy vraždy. A ten Hans, no to jsem nečekala, v podstatě jsem za celou knihu na nej zapomněla, hnusný to človíček. A chápu, že ty holky byly zdro**vaný, ale většina, hlavně Kirsney, se chovala příšerně už předtím. Další věc je ta, že jsem zvyklá na velké bitvy na konci, ale tady ne, ne že by mi to nějak vadilo, je to takhle víc realistické, prostě pomalu, ale jistě. Jo, to jsou myšlenkové pochody zabraného knihomola.
Nic podobného jsem snad ještě nečetla. Bylo tam naprosto všechno. Je to neuvěřitelně čtivé a napínavé až do posledního okamžiku. Doporučuji 5*/5*
(Jediné, co jsem trochu nepochopila je poslední stránka v knize, nejsem si jistá jak byl ten konec myšlený.)
(SPOILER)
Téma mi trochu připomínalo Hunger games, akorát tady jde o ženskou "emancipaci". Dívky jsou na rok izolovány, ohroženy a navíc, jak je celkem od počátku patrné, i zdrogovány a stává se z nich nepřítel každé, která se znelíbí. Do toho číhají pytláci...
Tierney je vyštvána, zachráněna jedním z pytláků a zamilují se do sebe. Bohužel se však kvůli jeho příteli musí vrátit do tábora, kde nakonec převezme iniciativu a dívky defacto zachrání. Bohužel zjišťuje zradu přítele a nakonec přijde i o svého milence. Po návratu domů na ní čeká dohodnutý sňatek a ona postupně zjistí, že ve zdánlivě poddajném okruhu žen je zapojeno i její okolí. A postupně se sblíží s Michaelem, dávným přítelem, který se ji sňatkem pokusil vlastně zachránit. Její láska tak patří oběma, každému jinak.
Rozhodně to není oddechové čtení, je tam dost násilí, pro dívky tedy nevím. Trochu jsem se občas ztrácela v úvahách hlavní hrdinky a jejích vizích. Poselství knihy je silné a vede k zamyšlení, co vše vlastně můžeme ovlivnit.
Prokletý rok
Pro mě se stal Prokletý rok zatím jednou z nejlepších knih, ke kterým jsem se letos dostala. Bavila mě feministická myšlenka a linka, která ve fantasy světě vykreslily problémy i v dnešní reálné společnosti a jejím nastavení.
Nejde o žádnou pohádku, některé pasáže byly chvílema tak kruté a surové, že při čtení i zatrnulo – o to lepší čtení to bylo.
Osobně se mi líbilo i pojetí romantické linky, která byla velmi upozaděná, a ve finále postavila úctu, respekt a přátelství nad vášnivé pobláznění. Není to to, co normálně v romantasy vyhledávám, ale možná i proto to ve mně zanechalo takhle silné dojmy.