Prokletý rok
Kim Liggett
Mrazivý román v duchu fenoménu Příběh služebnice Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byla síla, alespoň tedy pro mě rozhodně. První polovina knihy pro mě byla místy až děsivá. Co byly dívky schopné si navzájem udělat a jak ovlivnitelné byly, bylo šílené. Druhá polovina knihy, kdy nastala romantická linka, jsem se obávala, že tím už kniha ztratí své kouzlo, ale vůbec ne, bylo to na chvíli takové odpočinkové čtení. Ten konec? Ten mě úplně dostal... Celkově se kniha četla opravdu hezky, krásný styl psaní a jazyk květin, byl také krásný doplněk, ten nápad se mi opravdu líbil.
Měla jsem od knihy vysoká očekávání a bohužel se moc nenaplnily. Začátek byl slibný, ale průběh Prokletého roku mě tak trošku zklamal. Milostná linka za mě byla už hodně přitažená za vlasy. A konec takový, no, na půl cesty. Fajn čtení, ale výsledek jsem čekala mnohem lepší,vzhledem k ohlasům a reklamám. 3,5*
Jsem rozpolcená. Příběh byl super čtivý, skvěle vybudovány s úžasným tématem. Ale přece... první polovina knihy byla úžasná. Pak mě překvapila romantická linka. Byla skvělá, ale užila bych si ji možná v jiné knize a s jiným koncem (fňuk). Některé linie mě nepřekvapili (Hans, osud Gerty), ale jiné úplně. Co více říct? Prostě přečíst a prožít.
Super kniha, bylo tam snad vše co mě na knihách baví. I když to jevilo nějaké podobné známky jako Hunger games tak mi to vlastně nevadilo, protože to bylo úplně o něčem jiném. A hlavně myslím že se věci vždy budou tak trochu opakovat. Moc se mi příběh líbil i ten konec. Prostě super napsaná kniha od začátku až do konce
Páni, tak tohle jsem nečekala. Tierney byla hrdinka, která opravdu až postupně viděla to, co měla před nosem a každým zážitkem víc a víc sílila. Já to odhalovala společně s ní, i když charaktery u některých nebylo těžké poznat i dříve, např. u Hanse a starouše Fallowa. I dívku ze snů (GRW) jsem uhádla. Avšak to jak se dívky "zbavovaly" v táboře své magie, vše ohledně stromu trestů, a to že se to opakovalo již 47 rokem bylo docela drsné.
A Ryker s Michaelem, to se ani nedá komentovat. ❤️ Co nemohu dále opomenout je krásná obálka a velmi zajímavé poděkování.
Prokletý rok představuje psychologický stand alone román, který spadá do žánru YA. Jak už naznačuje samotná anotace, ženy to v této patriarchální společnosti nemají vůbec jednoduché. Nemají žádná práva a jsou vykořisťované. Například smí navštěvovat pouze první stupeň základní školy, ale další vzdělaní pro ně, z pohledu mužů, není "vhodné". Jako malé nosí bílé stuhy, s prvním krvácením je však změní za rudé a pokud se některé poštěstí - ano, čtete správně, "poštěstí" - dostane se jí závoje (nabídky sňatku), který v případě, že přežije Prokletý rok, vymění za stuhu černou. Žádná neví, co přesně má od Prokletého roku čekat. Jasné je jen jedno, ty které ho přežijí a vrátí se, už nikdy nebudou stejné jako dřív.
Tahle knížka si mě získala od první strany. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, ale svět kolem ní ani trochu. Autorka vybudovala zajímavou strukturu fiktivní společnosti, kde jsou ženy jen “domácí mazlíček” a když náhodou začnou manžela nudit, něčím se zprotivý nebo snad poruší zavedená pravidla, jsou krutě potrestány. Většina jejich "prohřešků" se svadí na to, že používájí magii a tehdy může být trestem upálení na hranici, oběšení a nebo vyhnanství (což není taková výhra, protože zahrnuje prostituci nutnou k přežití). Pokud nemůžou za prohřešek potrestat přímo je, potrestají jejich mladší sestry. Samotný pojem magie je v téhle knize tak trochu záhada a jak se věci skutečně mají, to musí zjistit každý čtenář sám.
Jsou části, které jsem předvídala, ale autorka si se čtenářem hraje a vy brzy stejně jako Tierney začnete pochybovat o tom, co je realita a kdy už, jako vypravěčka příběhu, přichází o zdravý rozum. Rozhodně se nejdená o lehké a odpočinkové čtení. Místy možná až kruté a drsné, které nemusí nutně sednout každému čtenáři. Kim Liggettová chce šokovat, ale ne čtenáře znechutit. Popis drastických scén, nejde do hloubky a já sama jsem si mnohdy nevšimla, že se něco semlelo, než když už bylo prakticky po všem.
Asi nemusím zmiňovat, že nechybí LGBT a silné feminist vibes. Určitě sedne fanouškům Příběhu služebnice, Hunger Games a Amandy Lovelace. Jsem moc ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Hodně na mě zapůsobila a věřím, že se mi do paměti vryla na hodně dlouhou dobu.
Vzhledem k tomu všeobecnému nadšení kolem téhle knihy jsem měla dost vysoká očekávání, ta se nevyplnila. Čekala jsem, že mě kniha chytne za srdce, donutí mě přemýšlet a to se teda moc nepovedlo. Spoustu fanoušků říká jaká je kniha drsná, jak je plná feminismu a jak je temná. Ani jedno jsem v knize v nějaké velké míře nenašla a to mě zklamalo. Co nemohu knize upířít je její čtivost. Ale ani hlavní hrdinka mi pohled na knihu nevyžehlila, byla stejně tuctová jako spousta dalších knižních hrdinek.
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí.
Napínavý YA fantasy příběh, který Vás nenechá chladným. Je zde velice zajímavě zpracována myšlenka o postavení žen ve společnosti.
Od knihy jsem měla velká očekávání díky jejím recenzím a možná právě to byl problém. Kdybych od knihy nic neočekávala, asi by se mi líbila víc. Navíc je určena mladším čtenářům, pro 15ti letou slečnu si myslím, že super, já už jsem bohužel v úplně jiné věkové kategorii.
Každopádně kniha je dobře napsána, je velice čtivá. Druhá polovina knihy se mi líbila o něco víc. Navíc musím vyzdvihnout samotné zpracování knihy, ať už zajímavá obálka, ale hlavně kniha samotná pod přebalem je úžasná.
V knize se mi líbila i řeč květin, trošku jsem se vrátila do dětství a hlavně jsem si to užila, protože je to opravdu neobvyklé téma v knihách.
Za přečtení tato kniha rozhodně stojí.
Rozhodně jsem ráda, že jsem po knize sáhla i když její růžový přebal mě celkem odrazoval. Kdybych nechodila do práce přečetla bych ji nejspíš doslova jedním dechem. Nedočkáte se ani magie ani kouzel, ale poměrně kruté reality. Ač je příběh popisován jako směsice námětů za mě je to originál. Hlavní hrdinka není ufňukaná princezna ale ani nezranitelná bojovnice. Za mě povedené čtení a představa být něčí majetek? To přeci není nic moc.
Prokletý rok u mne jen tak něco netrumfne. Skvělá knížka. Dokonalá dystopie, poměrně temná a krutá ke svým postavám. Dospívající dívky musejí trávit rok ve skupinové izolaci jen s ostatními stejně starými děvčaty, aby se zbavily své klubající se, nebezpečné magie. A nejde o žádné veselé a šťastné místo, plné dívčího smíchu a pospolitosti. Naopak podmínky mají velmi tvrdé a rozhodně ne všechny se vrátí zpět. Zde nikdo nic nedostane zadarmo, autorka se s žádnou postavou příliš nemazlí. Moc se mi to líbilo.
4*/5*
Kniha se četla opravdu dobře, místy byla dosti nechutná, naháněla hrůzu, husí kůži a nutila se dojatě usmívat na sem tam prosvítající kapky naděje světlé budoucnosti.
Hlavní hrdinka byla chytrá, sympatická, měla vlastní hlavu a snažila se zůstat sama sebou až do konce...a všechno by bylo fajn, kdyby ne ten závěr, který všechno spackal.
Cítím se tak nějak zklamaně a ochuzeně.
Možná jsem měla kvůli ostatních kolem velká očekávání, ale pravdou je, že i kniha sama v průběhu asi dvou třetin mi sama dávala velké naděje na úplně mindfuck rozuzlení, které by zasahovalo za hranice ostrova.
S P O I L E R : Jestli jsem autorčin záměr pochopila správně, tak Kim vlastně udělala důraz na to, že magie, kterou vymysleli muži, aby s pomocí ní mohli omlouvat svoje kruté chování vůči ženám a předělavat je v poslušné, krotké mazlíčky, vlastně tak jako taková není
Ale jak říkala matka Tierney, tak vlastně jedinou "opravdovou" magii, kterou vládnou ženy - je darování života.
Ano je to pravda, ano, je to hezká myšlenka. Ale aby na tom byla postavena kniha?
Na tom, že ženy se pár krát sem tam sejdou, dají si opatrně červený květ na znameni protestu, porodí a budou doufat, že se z jejich dcer nestanou hloupé loutky pod nátlakem zvrácené patriarchální společnosti?
Ano, uviděla jsem tu alegorii Kim s naší současnou společnosti - ženskou společnosti.
Jsme někdy hašteřivé zmije, které si navzájem závidí věci, a snažíme se bud vědomě nebo podvědomě se povyšovat jako pávi nad jinými, abychom se sami cítili líp.
Ale když se spojíme jako celek, tak jsme lepší než každá zvlášť a pak ženská solidarita a vstřícnost z nás udělá něco víc než čím jsme.
Tyhle feministicke myšlenky jsem vycitila z Prokletého roku a taky to potvrdila Kim v poděkování s čtrnáctiletou holkou z nádraží.
Muž, co už tam okukuje dívenku jako kořist, a dospělá ženská, procházející kolem a která by nejspíš nezasáhla kdyby šlo do tuhého, protože tiše záviděla holce její krásu a mladí, byly skvělým namětem na knihu.
Mix Hunger games, Pána much a Příběhu služebnice, který za mě funguje vážně dobře. Je to znepokojivé, drsné, místy nechutné, trochu děsivé, prostě jiné a občas i divné. Knihu jsem přečetla za jeden den a to se mi stává málo kdy, takže čtivé to rozhodně je. Kniha probouzí náměty ke konverzaci a čeří myšlenky. Dlooouho vám po dočtení zůstane husí kůže. Chtěla bych tu rozebrat celou druhou půlku knihy, ale vy byste si to měli přečíst bez spoilerů, nebudete litovat. Určitě to není kniha pro každého, mě ale sedla teda perfektně, takže já jen doporučuji.
Tak tohle bylo hoooodně velké překvapení. Nemyslela jsem si, že mě v rámci YA dokáže ještě něco TOLIK překvapit, ale Prokletému roku se to povedlo. Tahle kniha má snad všechno, co byste si mohli přát: tajuplnou atmosféru, osobitou protagonistku a neotřelou zápletku. Zároveň se celý příběh odehrává v patriarchátu, kde lidé věří, že ženy oplývají magií a dokážou tak svést muže na scestí. Je to vůbec taková dobrá sonda do lidské psychiky a společnosti - a poděkování mě naprosto rozsekalo.
Tak tohle byl nářez. Sice mě první třetina knihy zase tolik nechytla, protože poté, co jsem se dozvěděla o podobnosti mezi touto knihou a jinou knihou/filmem, jsem věděla co od příběhu očekávat. A to je škoda. Nenechte si od nikoho říct, o čem by příběh měl být, (anotace je OK) a pusťte se do ní bez váhání! No a ty další dvě třetiny? Emoční masakr. Fakt. Příběh je neskutečně krásně promotaný dohromady, takže když ho ke konci rozplétáte, tak nestačíte žasnout nad fantazií autorky, hlavní hrdinka je zcela uvěřitelná, její chování mě bavilo a to, jak díky autorce balancujete na hraně mezi tím, zda je to fantasy či není, je jednoduše excelentní. Věřte mi, tohle je jeden z těch příběhů, který definuje pomyslnou laťku kvality na celý následující rok. A ten konec??? Troufám si tvrdit, že je to nejlepší kniha podobného žánru, kterou jsem četla. (Je to mnohem lepší než ta, se kterou mi byl příběh porovnán. A to je ta druhá kniha/film naprostá klasika.) Za mě rozhodně něco, co nesmíte minout a s čím si v redakci dali úžasnou práci :) Díky za to! A díky za finální podobu knihy, je DOKONALÁ. (Mrkněte pod přebal.)
Hlavne zo začiatku som sa nemohla zbavit myšlienky, že kniha je mix Selekcie, Hier o život, Príbehu služobnice a ešte niečoho ďalšieho... Navyše som nevedela, v ktorom roku sa dej odohráva a tak som stále rozmýšľala, či vykreslenie dediny a správanie spomínaných postáv je sto rokov za opicami alebo to tak proste má byť.
Každopádne druhá polovica knihy môj dojem poopravila, je tu badať výrazné zlepšenie, dynamickejší a napínavejší príbeh, kde sa črtá aj romantická línia príbehu.
Veľa myšlienok v knihe smerujúcich práve k uvedomeniu si vlastnej sily, výnimočnosti, nabádanie k tomu, aby sme sa nevzdávali, ale bojovali za svoj život, za lepší život : "Protože... kdo by se nechtěl cítit mocný? Kto netouží mít pro jednou kontrolu nad vlastním životem? Protože co z nás zbyde, když ji nemáme?"
"Se závojem či bez, nemravné či světice, tváří v tvář smrti jsme si všechny rovny."
Panebože. Před deseti minutami jsem knihu dočetla a můžu ji prohlásit za nejlepší knihu co sem kdy četla! Skvěle napsaný, mnoho zajímavých zápletek. Četla se skvěle, celou jsme jí v podstatě hltala protože kniha byla velmi čtivá. Myslím že by si ji měla přečíst každá holka. Na tuhle knihu budu myslet ještě dlouho. ????❤️✨
Dívky jsou nebezpečné. Mají magii, která by mohla ohrozit úplně všechno, části jejich těl dokáží uzdravovat i navracet mládí. A proto je potřeba je téhle magie zbavit, očistit je. Každý rok je skupina šestnáctiletých holek vyslána pryč do tábora, kde mají prožít svůj prokletý rok a zbavit se magie.
Letos přišla řada na Tierney, která byla vždycky trochu jiná a dělala věci po svém. Nesnila o životě manželky v pohodlí, toužila po svobodě. Jenže teď se všechno mění, dostala závoj a když přežije prokletý rok, čeká ji svatba. Samotný prokletý rok je pro ni ale velkou záhadou – nemluví se o něm, nikdo neví, co se během něj děje, ale faktem je, že se nikdy nevrátí všechny dívky, minimálně ne celé.
Prokletý rok je něco nového, neokoukaného. Už v začátku čtenáře strhne napětím a očekáváním, protože stejně jako hlavní hrdinka, ani on neví, co se během toho prokletého roku vlastně děje a tahle zvědavost ho během čtení pohání vpřed.
Autorka začala knihu velice dobře a hned na prvních stranách ukazuje, jak podmanivě dokáže psát. Styl, kterým píše, je tak trochu chladný a odměřený bez všelijakých komplikovaných květnatých souvětí a popisů a náramně tak ke knize sedí. Celé je to napsáno jednoduše a čistě, krásně se to čte, ale hlavně to Prokletému roku v kombinaci s dějem dodává takový mrazivý nádech. A je to vážně skvělé, skvěle napsané a skvěle přeložené. K samotnému překladu mám jedinou výtku – v redakci by si měli ujasnit, že se „anebo“ píše zásadně dohromady, protože se to tam objevilo nejméně třikrát, a to už lze podle mě jen těžko přičíst pouhému překlepu.
Jak autorka dobře začala, zhruba ve třetině knihy na mě pomalu přicházela netrpělivost. Moje hlava byla plná otázek, na žádné z nich se mi stále nedostávalo odpovědí a najednou jsem měla pocit, že je to celé trochu pomalé. Velká část knihy se posouvá takovým líným tempem, ale rozhodně není nudná. Jednou za čas se vždy objevilo něco, co čtenáře vytrhlo z rytmu a zarazilo ho nebo překvapilo, ať už nepochopením nad chováním dívek, znechucením nebo nějakým odhalením.
Autorka skvěle pracovala s vytvářením napětí a oblakem tajemna, které vás budou provázet po celou dobu knihy. I když už se zdá, že všechno víte a zbývá jen zjistit, jak to celé dopadne, dokáže vás autorka ještě párkrát překvapit.
Jediné, co mě z hlediska děje trochu zklamalo, byla romantická linka. Celá ta kniha je neuvěřitelně jiná než většina ostatních Young Adult – až na tuhle romantickou linku, která byla ohromné klišé, něco, co tu už bylo tolikrát. Přijde mi to jako velká škoda, ale cením, že autorka z ní nakonec přeci jen dokázala vytěžit i něco dobrého.
Prokletý rok hodně stojí na postavách a jejich psychice. Na začátku je třicet tři dívek, které čeká děsivá zkušenost, o které vlastně nic neví. Děsí je magie, kterou mají objevit, děsí je ostatní dívky. Většinu těch dívek si nejspíš nezapamatujete, vzhledem k jejich množství většinu z nich ani nijak blíže nepoznáte, ale i z toho mála je vidět, že jsou dobře zpracované. Jsou v pozadí, protože tam mají být, ne protože by je autorka odflákla.
Většina postav, které poznáme blíže, je moc dobře propracovaná. Mají své životy, svá tajemství, svou víru. Nejvíce samozřejmě poznáme Tierney, z jejíhož pohledu je celá kniha vyprávěna. Je jiná než ostatní dívky, na svět se snaží dívat racionálně a zachovat si zdravý rozum. Není ale perfektní, má své chyby a právě ty jí dodávají na realističnosti.
Prokletý rok je zajímavá a neokoukaná kniha, která krásně pracuje s lidskou psychikou a přináší tak do žánru Young Adult zase něco nového. Je velice dobře napsaná, autorka se nebojí být drsná a nic nepřikrášluje, což z ní činí napínavé a občas i docela šokující dílo. Třešničkou na dortu jí je pak nádherné grafické zpracování. Sama za sebe ji hodnotím čtyřmi hvězdičkami, tu jednu strhávám jednak kvůli některým částem, které byly trochu pomalejší, ale především kvůli klišoidní romantické lince.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Knížka byla fajn. Ja jsem ale přesně tyto zvraty čekala. Za mě se žádné wow nekonalo. Ale kniha se čte dobře, je napsána poutavě a téma je fajn.
E-KNIHA: Tuto knížku jsem si vybrala zcela náhodou. Měla vysoké hodnocení, zajímavou anotaci a žádných 1000 pokračování, tak jsem se ji rozhodla zkusit. Nelituji ani na chvíli. Zajímavý příběh plný sociálních myšlenek hovořících tom, že bychom se měli snažit udržovat mezi lidmi a pohlavími rovnoprávnost. Protože každý extrém může vést k nějakým zbytečným katastrofám.
Brutální příběh, který se snaží netlačit na pilu a vyhnout se zbytečným popisům krveprolití. Příběh instantní lásky, která ale v extrémních životních chvílích přesně takhle může vzniknout, takže za mě sedí do knížky naprosto dokonale. Jak by si poradila/poradí s každodenností a všedností normálního života, to už je Jiná otázka...
Navíc mě autorka několikrát spletla, když už jsem si myslela, že vím, jak příběh dopadne. Což je naprosto skvělé. A celkově nás čeká během čtení několik zvratů, co úplně mění charakter postav i příběhu.
Za mě plný počet hvězdiček a doporučení. Tohle stálo za to, dojalo mě to a dokonce mi bylo tak moc líto, že to končí, že bych si to nejraději přečetla ještě jednou. Opravdu dobrá knížka z žánru Young Adult s filozofickým přesahem a střízlivým neamerickým koncem.
SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje.
Ze všech stran jsem na tuhle knížku slyšela velmi pozitivní reakce. Takže když jsem ji od přítele dostala, bylo rozhodnuto, že si ji musím přečíst.
Po hodně dlouhé době jsem si přečetla něco jiného než fantasy či historický román. Jedná se stand-alone román s dystopickými prvky v young adult.
Ženy v této knize to nemají vůbec snadné a ačkoliv jich je víc než můžu, tak nemají žádná práva. Mohou pouze studovat 1. stupeň základní školy, další studium už povolené nemají. Výběr manžela není na nich, neboť muž si volí, kterou ženu si vezme (většinou je to domluva mezi mužskými členy jednotlivých rodin). Z toho vyplývá, že muži mají zcela silnou vládnoucí pozici a ženy se tomu musí podřídit. Tím pádem si musí každá dívka ve věku šestnácti let projít prokletým rokem, o kterém se však nemluví a to, co se o něm proslýchá, tak dívkám nahání hrůzu. Netuší, co je tam čeká a zda se té údajné "magie" zbaví.
Vykreslení společnosti je neskutečné až mrazivé. A musím říct, že mě při čtení toho, co se odehrávalo v táboře dívek, celkem děsilo. Protože to, co dokázaly udělat sami sobě, bylo fakt šílené. Chvíli jsem si říkala proboha proč!? Proč se nespojí a nějak spolu nespolupracují. Proto si mě dokázala získat hlavní hrdinka Thiery. Přála jsem ji jen to nejlepší a jednoduše jsem ji fandila, aby ten šílený svět, ve kterém žila porazila.
Jsem ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Protože na mě hodně zapůsobila a věřím, že se mi do paměti vryla na hodně dlouho dobu.