Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433281/bmid_proklety-rok-DYd-433281.jpg
4
1183
1183
Mrazivý román v duchu fenoménu Příběh služebnice Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2020
,
CooBoo
Originální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Není lehké najít slova, kterými lze ohodnotit tuto knihu. Svět, který autorka vylíčila byl krutý a strašidelný. Člověka to nutí se zamyslet, jaké má štěstí, hlavně jako žena narozená v tomto století. A jak důležité je si vážit našeho práva žít si život po svém a nenechat se o to nikým připravit. Kniha ve mě rozbouřila tolik smíšených pocitů. Přečetla jsem ji během dvou dnů, protože jsem chtěla vědět, jak to všechno dopadne. Spoustu věcí jsem chtěla, aby se událo jinak. Hlavně co se týče milostného života hlavní postavy. Patřím do skupiny čtenářů, kteří mají rádi při slazené romantické linky, což tady nebylo středem příběhu a rozhodně to nedopadlo tak, jak by si moje romantická duše přála. Ale nemohu za to autorce ubrat žádnou hvězdičku na hodnocení, protože kniha měla pointu jinde a tu zcela naplnila. Konec pro mě nebyl předvídatelný vůbec. Byla jsem šokovaná. Upřímně je mi líto, že zde není další díl, ve kterém bych zjistila, co se dělo dál. Jak se život vyvíjel pro hlavní hrdinku Tierney a její blízké. Rozhodně nelituji toho, že jsem knihu přečetla, stála za to.
Když napíšu, že to bylo dokonalé tak nepřeháním. Příběh me pohltil hned od první kapitoly a jen to jelo. Pak přišly slzy, zlost a vztek. Dlouho mě pribeh tak neovlivnil. Svět v knize pod nadvladou můžu je reálný az to děsí. Dej je dost předvídatelný hlavně na začátku. Jenom mi chyběla vzpoura na konci knihy, ale to je jen na čtenářovi jak to bude dál. Úžasné, přečtu si znovu a jen doporučuju!
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé. Ale příběh mě překvapivě bavil hodně. Konec mě dostal. Nejsem ani náhodou cílová skupina.
Nektere pasaze byly dlouhe a pro me nezazivne, ale napad a konec uplne skvelej! ;)
Prokletý rok je po delší době samostatná kniha v young adult žánru dystopie. Stand alone knihy jsou pro mě vždy příjemnější, než dlouhé čekání na vydání dalších dílů. The Grace Year neobsahuje klasické young adult prvky jako jsou milostné trojúhelníky, velká magie, hrdinka, která má moc o kterou nestojí, a neobsahuje ani mapu. Zkrátka a dobře představuje něco jiného, co se velmi dobře stráví.
Ano, ano a potřetí ano. Prokletý rok si mě získal. Jsou tu jisté podobnosti s Příběhem služebnice nebo s Hunger games, ale rozhodně se nejedná o žádný přes kopírku projetý příběh. Ženy to v této knize nemají vůbec lehké a bohužel si dovedu představit, že by se podobný příběh mohl odehrát i ve skutečnosti. Čtenáři se mohou těšit i na milostnou linku, která tu není nijak výrazná nebo přeslazená. Tato linka mi zde opravdu sedla a bavila mě. Kniha není příliš rozsáhlá, takže i podle toho je tu vyobrazený svět. Je pravda, že některé politické věci šli více rozvést, některé více představit čtenáři, ale popravdě, za mě to takhle bylo super a nepotřebuji více. Poslední strany jsem hltala jednu za druhou. A závěr mě rozcupoval na malé kousíčky. Přiznám se, že jsem si poslední strany četla dvakrát za sebou s tím, zda jsem všechno správně pochopila. Prokletý rok vám ze srdce doporučuji!
VAU, proste vau. Úžasný príbeh, napínavý a pútavý. Táto kniha je vážne úžasná. Nevedela som sa od nej odtrhnúť, bola to veľká záťaž na moje emócie ale určite to za to stálo. Taký koniec som nečakala a poslednú stranu som si musela prečítať niekoľkokrát, že je vážne koniec. Podľa mňa by si malo tuto knihu prečítať každé dievča.
Nepatřím mezi cílovou skupinu této knihy, ale i tak musím uznat, že se četla skvěle.
Začátek mě uchvátil. Hltala jsem každé slovo a netrpělivě čekala, co se bude dít dál a jaké další kousky tajemství nám autorka poodhalí. Pak mi přišlo, že děj trošku ztratil kouzlo a chvíli jsem se bála, že sklouzne ke "klišé" romantice - celkově byla romantická linka velmi předvídatelná. Ale závěr mě zase pohltil a knihu jsem dočetla se slzami v očích a husí kůží po těle.
Je to jedna z těch knih, které hltám, rychle otáčím stránky, abych se dozvěděla, co se stane dál. Tak moc mě ten příběh zaujme a pohltí. Ale zároveň z takové knížky mám pocit, že se mě každým dalším slovem snaží rozervat na kusy, při čtení mám strašně depresivní náladu a hlavou mi víří desítky myšlenek. A když tohle všechno ve mě dokáže vyvolat jedna kniha, tak mi nezbývá nic jiného, než autorce zatleskat.
Skvělá kniha. Četla jsem ji na základě kladných hodnocení a udělala jsem dobře. Trochu mi chvílemi připomínala Hunger games, ale to na kvalitě nic neubírá. Za mne plných 5*.
Této knize zbytečně uškodilo veliké haló, které se kolem ní strhlo, protože tím automaticky stoupla očekávání. Za mě tohle rozhodně nebyla ukázka ženské síly, která mi byla slibována a ač byla kniha velice čtivá, vyskytovalo se v ní na můj vkus až příliš nelogických a nereálných záležitostí. Protože jsem si ale čtení z hlediska tempa a stylu psaní užila, dostává hvězdičku k dobru.
Bylo to nečekané, neuvěřitelné a neslo to určité poselství. Kniha se krásně četla, a zanechala ve mně takovou emocionální stopu. Můžu jen doporučit. A těším se na rereading. :-)
Príbeh o patriarchálnej spoločnosti, plný manipulácie, kontroly, fanatizmu, ale aj tichého, dobre maskovaného vzdoru. Skvelo vytvorená dusivá atmosféra formou rokmi pestovanej ženskej podriadenosti, či súperenia hlboko zakoreneného v dievčatách, ženách. Príbeh vo mne vyvolal hnev, smútok, radosť, napätie, odhodlanie, nádej a to je pre mňa to najcennejšie, čo môžem od knihy dostať - emócie. Taktiež si prídu na svoje aj priaznivci Handmaid's Tale. Fantastická kniha, ku ktorej sa rada opakovane vrátim.
Kniha mě překvapila. Byla úžasná. Začátek mi trochu připomněl, moje léta na základce, kde jakýkoliv můj nápad nebyl nikdy dost dobrý, ale jakmile ho řekl někdo jiný, byl hned super. Ale potom se to obrátilo a mě to donutilo číst dál a dál. A za konec jsem nemohla být víc spokojená.
No, tak tohle byla slušná jízda. Podobnost s Příběhem služebnice a Pánem much to opravdu nezapře (občas jsem měla pocit, že se autorka od Atwoodové inspirovala až moc), ale na rozdíl od Služebnice je Prokletý rok našlapaný akcí od začátku do konce a má mnohem těžší, dusivější a depresivnější atmosféru, kterou jsem v Příběhu služebnice čekala a bohužel jsem ji nedostala v takové míře, v jaké jsem chtěla.
Hlavní hrdinka není žádná hloupá a naivní husička, naopak, kdybyste se mě zeptali, koho považuji za "silnou hlavní hrdinku", pravděpodobně by mě napadla právě ona. Zajímavým a originálním prvkem byla řeč květin a moc se mi líbil i jazyk, kterým je kniha psaná. Byl... zkrátka hezký. Rozhodně ne jednoduchý, ale ani ne přehaně květnatý a nečitelný, naopak mě to nutilo číst pořád dál a dál, až se mi nakonec povedlo knížku přelouskat za dva dny (což je na mě v mém momentálním rozpoložení vážně výkon).
Budování atmosféry i vykreslení psychiky a charakterů postav bylo naprosto neskutečné a dechberoucí. Skvělý příklad toho, čeho všeho je schopná lidská psychika a představivost ve vypjatých situacích. Nechte pár lidí, kteří jsou odjakživa svazováni přísnými pravidly, o samotě, kde je najednou všechno dovoleno a budou se dít věci. Co se týče samotné "magie", trochu jsem tušila, odkud vítr vane, ale nepovažuji to za negativum.
Část s Rykerem je trochu slabší a zdlouhavější, ale líbilo se mi vidět celou problematiku i z úplně opačného pohledu, protože nic nikdy není úplně černobílé.
Maličko mě zklamal konec, čekala jsem, že se to vyvrbí trochu jinak, ale chápu, proč se hrdinka zachovala tak, jak se zachovala. Jen si nejsem jistá, jestli jsem tu poslední stranu pochopila správně.
Sečteno a podtrženo, za mě by to bylo 4.5/5, proto zaokrouhluji na 5 hvězd.
Krásná kniha a ještě lepší příběh! Nemám k tomu, co víc dodat... Velice silný zážitek!
Z knihy jsem TAK nadšená! Po přečtení jsem nemohla myslet na nic jiného než na ten silný a nezapomenutelný příběh. Zkrátka je to kniha hodna velké pozornosti.
Celou knihu jsem si zamilovala. Ne že bych byla nadšená, jaké hrůzy se tam děly, ale dostala mě celkově ta atmosféra - připadalo mi to tak uvěřitelné a silné. Celá ta zvrácenost společnosti, nadřazování mužů, závist, nemožnost svobody, vztahy mezi lidmi, podporování všech zvráceností... Už začátek knihy byl ponurý a neměla jsem z něj dobrý pocit - to jsem ještě nevěděla, jak se kniha bude vyvíjet. To, co se dělo na ostrově mezi dívkami - neskutečné. Autorka šla do úplného extrému. Dostal mě celý ten svět - pravidla, systémy, zvyky, víra...
Romantická linka je úžasná. Líbilo se mi to jiskření mezi Tierney a Rykerem, byla to příjemná změna oproti zbytku příběhu. Rykera si nejde nezamilovat. Líbilo se mi, jak autorka jeho pohledem přiblížila život pytláků - také to neměli lehké, museli dělat věci, které se jim příčili jen proto, aby přežili oni a jejich rodiny. Fandila jsem tomuto krásnému páru - každý z nich pocházel z odlišného prostředí, ale přesto se k sobě hodili - možná proto, že sdíleli stejný sen. Líbil se mi charakter Tierney, jejíž silnou stránkou byla odhodlanost a nesobeckost. Neztrácela víru v lepší a fungující společnost.
Není to lehké čtení - ať už vzhledem k téměř hororovému obsahu nebo k psychologii postav, na které si autorka dala extra záležet. Právě propracovanost psychiky (nejen) hlavní hrdinky je pro příběh tak klíčový a pro knihu hodně typický. Kdo má rád psychologické knihy, rozhodně je "Prokletý rok" pro něj. U knihy se nenudíte. Mnohokrát jsem ze čtení neměla dobrý pocit kvůli tomu, co se tam dělo (to vykreslení atmosféry je neskutečné), a právě proto to rozhodně není oddechová kniha. Dalo by se říct, že to vůbec není čtivo pro slabé povahy.
Nedokázala jsem si představit, jak kniha skončí. Vůbec by mě nenapadlo, že to skončí tak, jak to skončilo, ale rozhodně si nestěžuji. Závěr zůstal otevřený, aby si ho čtenáři domysleli sami. Takové konce nemusím, ale k "Prokletému roku" to sedělo. Ten konec mě dostal tolik, že jsem si ho musela přečíst víckrát a zjistit, zda jsem to pochopila správně. Nejvíc mě dostalo, když jsem se vrátila na začátek a spojila si různé informace. Bylo to tak silné, uvěřitelné, dechberoucí a dojemné... a já za ten zážitek děkuji.
Líbí se mi, jak autorka zakomponovala do příběhu významy květin (zejména tu červenou představující naději a jednotu) a jiné symboly. Musím zmínit také stránku magie, která v knize byla a zároveň nebyla - to už si musíme domyslet my sami.
Autorka poukazuje na postavení žen, důležitost rovnoprávnosti, vztahy mezi dívkami/ženami - když jsou proti sobě (manipulují s druhými, poštvávají se proti sobě apod.), nemůžou ničeho dosáhnout a k ničemu to nevede (pouze k bolesti - psychické či fyzické), ale když se spojí, mají možnost dělat zázraky. Je tu patrný ten motiv jednoty, společné síly. A naděje.
Je to temné čtení, při kterém vám bude běhat mráz po zádech. Nebudete se chtít odtrhnout. Je to kniha pro ženy, která skrývá tolik poselství a myšlenek - má tolik co předat. Každý si z ní může odnést to své. Já se k ní určitě ještě někdy vrátím. Ty emoce, které ve mně kniha vyvolala, poukazují na to, že se jedná o velmi kvalitní knihu a já ji budu doporučovat dál.
Za mě rozhodně zatím NEJLEPŠÍ přečtená kniha za tento rok.
Sotva jsem se do knížky začetla, měla jsem pocit, že půjde o nějakou feministickou hrůzu, která má být prý podobná Příběhu služebnice, který za mě třeba vůbec feministický není. Jenže ono se to brzy zlomilo a bylo to, jako bych četla Příběh služebnice říznutý Pánem much. Protože tohle fakt není feminismus, když holky netáhnou za jeden provaz, ale navzájem si ubližují. Ta šikana, která se odehrávala v táboře byla tak moc hnusná a krutá, že mi z toho bylo špatně. Kdo někdy šikanu zažil, asi to bude fakt zvládat hůř. .
Celkově byl příběh hodně temný, krutý, drsný, ale taky napínavý a perfektně napsaný. Líbila se mi psychologie postav. Líbil se mi celkový nápad. Líbila se mi romantická linka ❤
Nepochopila jsem pár věcí, třeba proč tam autorka musela za každou cenu vecpat LGBT tématiku (asi by to bez ní nebylo dost "Young adult"), proč Tierney byla naštvaná na Michaela, proč se konec zase zvrhl ve feministickou propagandu?
Přesto ta myšlenka, kterou jsem si z knížky odnesla, je krásná a hluboká. Je to spíš zásadní otázka, než myšlenka:
Proč chceme, aby nás muži brali jako sobě rovné, když se ani samy k sobě neumíme chovat hezky? Závidíme si, promlouváme se, přebíráme si navzájem muže a jinak si ubližujeme... ????
V recenzích jsem často četla, že ten konec je úplně nejvíc wow a překvapující. Buď jsem jej tedy nepochopila, nebo je to fakt to nejslabší na celé knížce. .
Nicméně ano, tohle byl zatím nejlepší YA fantasy příběh, doporučuji!
Podle dosvadních komentářů jsem měla velké očekávání a kniha vůbec nezaklmala. Přečteno za dva dny a to jen proto, že jsem to nechtěla zfouknout najednou. Knihu doporučuju, musíme si pořád uvědomovat, že se pohybujeme v žánru young adult a na tuto kategorii mi přijde kniha výjimečně dobrá.
Musím říct, že v první polovině knihy jsem si říkala jestli se mi kniha vlastně líbí nebo nelíbí.....tak moc mně brnkala na nervy. Je to ve skutečnosti dobře, protože ve mně dokázala vyvolat silné emoce. Nečekala jsem, že bude mít kniha takový hororový nádech. Závěr mě spíš nepřekvapil a myslela jsem, že se dočkáme podobného konce. Za mě zajímavá kniha, která vás nepustí a budete chtít vědět, co bude dál. O hvězdu méně za věci, které jsem nedokázala překousnout.
Nápad, obálka, romantická linka a myšlenky v knize. Tohle všechno se mi líbilo velmi moc. Bylo to něco jiného, než neustále se omílající víly, čarodějnice a další nadpřirozená stvoření. Líbilo se mi vykreslení té společnosti a vrstev, jak každá vrstva, každý člověk představoval určité lidské vlastnosti a stereotypy, příběh zachycoval úlohu žen ve společnosti, rozhodování většiny, rozhodování lidí v extrémních podmínkách a to, že lidi dokáží být snadno ovce. Byla to skvělá kniha. Ráda bych však zjistila, jak to bude dál. Zůstalo tam hodně nezodpovězených otázek.