Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433281/bmid_proklety-rok-DYd-433281.jpg
4
1183
1183
Mrazivý román v duchu fenoménu Příběh služebnice Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2020
,
CooBoo
Originální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka byla naprosto ale naprosto skvělá!! Svět byl výborně vymyšlený a ještě líp propracovaný. Knížka byla i docela drsná. A ten konec..No pane bože! Dokonce i slzu jsem uronila. Prostě tohle se opravdu povedlo????????❤️
Ze začátku jsem byla docela zmatená. Hodně postav, prokletý rok jako samotný, vztahy mezi ženami a muži, pytláci apod. Z části chápu, že je kniha tak ''proslavená'', je to jiné fantasy, které jsme zatím nečetli. Už pár let převládá princezna, která začíná věřit ve svou magii, mnoho nepřátel ji chce odstranit z pozemského života, ale jakým si zázrakem unikne o vlásek smrti. Je silná, pravá vládkyně. Tady autorka trochu bojovala na jakou stranu se má vydat a naštěstí se vydala tou pravou. Postavy byly dosti věrohodné, ale některé pasáže by potřebovaly být delší, aby jsme mohli jako čtenáři prozkoumat např. větší hloubku vztahu mezi Tierney a Ryker. Nejen menší romantickou linku, ale i politiku, ta byla pro příběh nejdůležitější. A ten konec? U něho si nejsem moc jistá. Mám mnoho otazníků v hlavě, jak by Prokletý rok mohl ještě pokračovat. Brala bych pokračování, což se ke vší smůle nedostaví. Na závěr jsem ráda, že jsem si mohla knihu přečíst. Ukázala mi nad čím by sem se měla zamyslet, nejen já, ale i ostatní. Doufám, že autorka bude dál psát, mezitím si přečtu Příběh služebnice.
Povedená kniha. Fantasy ani trochu, ani dívčí román. Je to taková směska více knih, jejichž odkazy se tam dají najít. Ještě v polovině jsem se bála klišé, předvídatelnosti, ale nakonec tam trochu překvapení bylo. Kniha byla pěkně čtivá, postavy uvěřitelné a vydařené. Hezky popsaná politika i prostředí, nechyběla láska, přátelství, nepřátelství, smrt..
Líbila se mi moc, jen konec jsem musela přečíst 2x, jestli jsem se nespletla....
A moc se mi líbil i doslov autorky
Zajímavou fantasy si vždy ráda přečtu a tato je dobře napsaná.Dávno nejsem cílová skupina, ale kniha mne bavila. Jelikož na toto téma znám knihy lepší dávám 4.5 hvězdiček
Pokud hledáte fakt weird knihu, tady ji máte. Protože tohle bylo opravdu velmi zvláštní. Knihu bych rozdělila na několik částí dle toho, co se tam zrovna dělo. První část byla seznamovací, kdy byl fakt skvěle popsán svět, ve kterém se příběh odehrává. Byl tu pekně vykreslen vztah mužů a žen a jejich místo ve společnosti. V této části jsem si říkala: Wow, tohle je mega slibný začátek pecka příběhu.
Poté přišla část z tábořiště Prokletého roku, která byla ze začátku také slibná, ale nakonec se to začalo obracet směrem, který se mi úplně nezamlouval. Všechny holky se začaly chovat jak šílené ovečky kvůli jedné trubce, která potřebovala mít vše pod kontrolou, a mně chyběl ten impulz, který to šílenství spustil.
No a následně nastala fáze, kdy se polovina Prokletého roku odehrála jako nic a hlavní hrdinka tím proplula aniž by nějak extra hnula prstem. Zápletka v této části mi přišla spíše protivná a odvádějící pozornost od hlavní problematiky.
No ale potom postupně přišel konec, který jako všem, i mně vyrazil dech a nechal ve mně pár dilemat. To hlavní spočívalo hlavně v tom, že přesto, že se mi předchozí zápletka tolik nelíbila, tak to nakonec do sebe zapadlo jako puzzle a bez ní by to nebylo ono. Takže jak na to má člověk nadávat nebo to kritizovat? No nijak! :D
Ten závěr mě sice nerozbrečel, tak jako některé, ale pomyslnou ťavku mi dal pořádnou.
Zvláštní bylo, že kniha neměla kapitoly, ale pouze části dle ročního období a oddělovače. Ve výsledku mi to ale vůbec nevadilo, jelikož to bylo napsáno tak čtivě, že jsem se ani nemohla odtrhnout, natož sledovat kapitoly. :D
Námět byl strašně zajímavý. Já osobně čtu hrozně ráda podobná témata a dystopické příběhy. Přesto jsem chvílemi očekávala víc, už jenom proto, že mi v některých částech přišlo, že příběh ztrácí na reálnosti. Tierney vycházelo všechno a u všeho měla prakticky štěstí. Nebo v tu chvíli, kdy se prakticky všichni začaly chovat iracionálně (i když tohle se později vysvětlilo).
Co mi ještě přišlo hrozně moc zajímavé, byl jazyk květin. Líbilo se mi, jak používají květiny, aby tím vyjádřili pocity, a jak propracovaně to bylo promyšleno.
Hlavní hrdinku, Tierney, si prakticky rychle zamilujete. Já jsem si ji oblíbila hned od začátku, protože věděla moc dobře, co chce, byla chytrá, rozumná a jako jedna z mála se o sebe uměla postarat. Takhle má za mě vypadat dobrá postava! Už jen proto jsem její příběh s ní hodně prožívala.
Ve výsledku knihu určitě doporučuji a za přečtení rozhodně stojí.
No tak tohle bylo hodně dobrý! Recenze, které se objevují na sociálních sítích jsou až šíleně bezchybné... Já malé chybičky na kráse našla, ale 4,5/5 si kniha opravdu zaslouží! Postavy jsou parádní, miluju když při čtení znám povahu, myšlenky a v případě tohoto příběhu hlavně názory hlavní postavy, za to prostě palec nahoru.... Děj skvěle graduje a styl psaní si mě získal... Takže jo, za mě maximálně ano!
Znáte ten pocit, když čtete knihu, živě si představujete děj a neskutečně vás mrazí? Když se nemůžete odtrhnout, očima hltáte každé slovo a děsíte se každé nadcházející věty a každého okamžiku? A když už si říkáte, že už snad hůře být nemůže a autor vás i tak přesvědčí, že ano?
Prokletý Rok je jedna z knih, ke které se určitě budu vracet a místo na mé ˈtop desítceˈ si získala takřka okamžitě.
Styl psaní byl úžasný a každá věta ve mně silně rezonovala. Chvilku mi sice trvalo, než jsem se pořádně ponořila do zdejšího světa, ale pak mne kniha vtáhla a já chtěla víc a víc.
Co mne ale na knize neskutečně bavilo, byla perfektně zvládnutá psychika postav. Autorka si s nimi neskutečně vyhrála a přerod těch nevinných, veselých dívenek v ženy snad lépe ani napsat nejde. Každý malý detail, gesta, každý úsměv je zde jistou taktikou a vy si stejně jako hlavní hrdinka po čase uvědomíte, že v tomhle světě nemáte šanci. Systém prokletého roku vás pomalu a jistě žene do záhuby a vy se vzepřít nemůžete. Nic nejste, nic neznamenáte. Jste bezmocní. Jste jen loutky ve hře, kterou vystavěl někdo jiný.
Po celou dobu čtení jsem měla husí kůži, a když pak přišel strhující a šílený konec, neměla jsem slov (a navíc jsem si ani nemohla pořádně poplakat, protože jsem byla ve škole!). Tahle kniha vás vtáhne, pohltí a věřte, že když se pak navrátíte zpět na zem, nebudete litovat. Tahle kniha je zážitek. Tahle kniha je boj. A místo v mém srdci a knihovně si získala.
5/5✨
Jediná věc, která mě na knize mrzí, jsou ty občasné dětské naivity. Jako kdyby autorka chvílemi nevěděla, pro koho píše - jestli pro pubertální holky nebo chce udělat vážný feministický román, ale neví jak na něj.
Vyprávění se prolíná někde mezi smířením se s brutálností jejich světa, jenže následně nechá Tierney zfetované magorky v aréně smrti, aby se vraždily navzájem, a pak nutně potřebuje udělat převraty.
Ale nebudu spoilerovat.
Velmi čtivá a zajímavá věc, kterých je na trhu poskrovnu. Příjemné osvěžení od nálože thrillerů a detektivek.
Čtivost příběhu nemohu upřít. Každopádně pořád beru Prokletý rok jako příběh pro mládež, tudíž si dokážu představit že před deseti lety by mě bavil. Pro patnáctileté slečny skvělé čtení!
Mně jako dospělému čtenáři s velkou představivostí v mnoha místech chyběly popisné části. Víceméně žádnou z scén jsem si nedokázala díky tomu v mysli představit. Oproti tomu myšlenkové pochody a pocity hlavní hrdinky jsou pojaty velice dobře. Škoda jen že občas zaslechneme lacině podané feministické výkřiky nebo naopak veeeeelkou dávku naivity a zaláskováníčka.
Jediné co mě u knihy celou dobu drželo byla drobná podobnost s mojí oblíbenou Naomi Novik a jejím Unprooted.
Uff. Tak tohle bylo něco, s čím jsem se ještě nesetkala. Aspoň pro mě, něco nového, neokoukaného. Něco, nad čím budu ještě sakra dlouho přemýšlet. Prokletý rok byl něco, co mě zkrátka dostalo do kolen…
Dusivá, znepokojující a brilantně popsaná atmosféra. Nespočetněkrát mi během čtení běhal mráz po zádech, několikrát se mi až zvedal žaludek. Autorka mistrovsky vykreslila psychologii každé, každičké postavy do sebemenšího detailu. Všechna gesta, náznaky, symbolika květin, drobnosti i návaznosti, to vše bezchybně promyšlené.
Měla jsem pocit, že jsem součástí příběhu. Autorka si s vaší myslí pohrává skoro stejně tak, jako si podivná magie pohrávala s myslí dívek. Stejně jako ony si nejste jistí, co je realita a konec vás naprosto dostane. Po dočtení jsem opravdu tak dvacet minut zírala do zdi, naprosto šokována, oči plné slz.
Jedna z mých TOP 10 knížek vůbec!
Je to dobrá knížka. Ne moje nejoblíbenější, ale dobrá. Je to originální, dobře napsané a postavy skvěle propracované. Ale co je nejhlavnější, kniha má skvělou myšlenku. A ač to není přímo romantická knížka, romantická linka je úžasná. Doporučuji.
Spoilery zde nejsou, ale probírám knihu trochu hlouběji.
Dystopický příběh o komunitě lidí, ve které vládnou muži. Ženy jsou obviňovány a obávány z magických schopností, a tak se je muži rozhodnou podrobovat. Lze snadno obvinit nechtěnou manželku ze zneužívání své utajované magie na nebohého manžela. Je vmžiku upálena.
V duchu této pomýlené víry, odesílají muži šestnácti leté dívky na opuštěný ostrov, daleko od domova, který však obléhají vrazi, vyčkávající na "kouzelné bytosti", (jejichž kusy těl za velké peníze prodávají na černém trhu) aby se "zbavily" své propukující magie.
Mladé dívky, odříznuté od vedení mužů, odkázány jen na sebe a svá pravidla, dokáží způsobit nevídanou bolest a utrpení. Pod nadvládou domnělé magie, konají i ty nejkrutější zhovadilosti. Celý prokletý rok utrpení a smrti. Ve víře, že se zbavují nechtěné magie a očišťují svá hříšná těla.
Příběh vypráví hlavní hrdinka Tierney, dívka toužící po svobodě, po životě bez nadvlády mužů, bojovnice, která se již odmala od svého otce - doktora učila, jak přežít a vytrvat. Avšak jak zastavit šílenství, které již propuklo? Zachrání přátele? Sebe? Zachová si zdravý rozum v táboře plného šílenství? A jaká budoucnost ji čeká? Práce prostitutky, dělnice nebo manželky? Je toto život, který chce žít?
Kniha se mi líbila, příběh byl velice čtivý. Tierney je bojovnice, ale také obětavá žena. Nevím, jak bych se zachovala já v její situaci, nebo celkově ve světě, který autorka vytvořila. Kniha mi připomněla Smrtnou zimu, avšak pouze některými aspekty (utlačované ženy, uzavřená komunita), trošinku Hunger games (mladí lidé bojují mezi sebou o přežití, někteří si jen užívají moc).
Co se mi nelíbilo, byla násilně vsunutá milostná zápletka. Chápu její konečný smysl, ale i tak bych to prostě vyškrtla. Bylo to děsně "na honem". A jak rychle to vzešlo, tak rychle to vzalo za své.
Psychologická zápletka super, přesně takhle by to nejspíš dopadlo. Takhle si to zhruba představuji ve věznici. A člověk trne hrůzou, co zas bude.
Líbilo se mi i Poděkování autorky, kde sepsala, jak na příběh přišla.
Co mi doteď nedává úplný smysl, je konec knihy. Já to beru skoro jako otevřený konec. Je asi na každém, jak to pochopí????♀️.
Přečteno na jeden zátah :) Už od prvních stránek se nedalo odtrhnout...Wow
Celá kniha je protkaná velmi znepokojivými situacemi. Ať už jde o naprostou nadvládu mužů, nebo krutost dívek vůči sobě. Samozřejmě nechybí ani romantická linka. Konec byl pro mě překvapivý, hrozně jsem chtěla, aby bylo všechno jinak. Takový ten pocit bezmoci, když víte, že to tak dopadnout prostě muselo, ale nechcete si to přiznat :D Musím říct, že to na mě udělalo neuvěřitelný dojem. Silný příběh, který neměl chybu.
Někteří z vás zmiňují podobnost s Příběhem služebnice. Přiznám se, že jsem Příběh služebnice nečetla, ale po přečtení prokletého roku se do něj možná pustím :)
Přečteno za víkend, chtěla jsem si to šetřit, ale to prostě nejde. Nedokázala bych usnout bez toho, abych se dozvěděla, jak vše dopadne, stejně mi to nepomohlo, protože z toho konce jsem byla celá vykulená. Po dočtení jsem nemohla dýchat, normálně přemýšlet, mrzelo mě, že je to standalone.
A jeden den poté? Nic se nezměnilo. Je to první Humbook tip a já už vím, že si všechny knihy se stejným štítkem budu, ne musím, kupovat. Kvalitní fantasy, nejen pro dospívající.
Mrazivé momenty, magie a šílené dívky, zní to jako horor, částečně to i horor byl, ale také bych to přiřadila k psychologickému románu.
To teda bylo něco! Jestli se do ní plánujete pustit, čekejte takový mix - z 1/4 Příběh služebnice, z 1/4 Pán much a 2/4 Hunger Games a možná ždibec nádechu atmosféry z Labyrintu? - no co si budeme, prostě něco, co si fakt chcete přečíst, já si to rozhodně zamilovala!
Od první stránky, ba dokonce od prvního odstavce jsem chtěla jen číst, dělalo mi velkej problém se odtrhnout. Výborná práce s jazykem (tleskám překladu Terezy Schlöglové a redakci Katky Stupkové), užívala jsem si dokonce i ty "explicitní" scény, které ačkoliv nebyly úplně snadné číst - obecně je celá knížka napsaná stylem který zabere trochu víc času při čtení, pokud nejste úplně rycločtenář stejně jako já (jako že já taky nejsem, ne že se tu snažím vytahovat, kapiš?) - i tak jsem si to čtení děsně užila!
Rozhodně můžu říct, že za mě je tahle knížka zatím první v žebříčku překvapení roku, jsem zvědavá, co přijde dál!
Skvělá kniha. Děj má tři hlavní linky.
První souvisí se světem, ve kterém hlavní hrdinka Tierney žije. Muži rozhodují o životě, trestu i smrti, berou si co chtějí a ví, co je pro všechny nejlepší. A dívky a ženy v tom vyrůstají, žijí a dovoluji jim to. Může vůbec něco změnit 16-letá dívka, kterou vyženou spolu s ostatními stejného věku, aby se zbavila magie, která se brzy prý projeví a je tedy nutné se jí zbavit? Tahle magie je totiž pro muže nebezpečná, pokud není zničena nebo dávkována po porcích (ano ti kdo četli, ví jak to myslím).
Druhá linka představí svět dívek, které jsou spolu zavřené na rok na jednom místě a musí bojovat o přežití. Měly držet při sobě, aby přežily v krutém a nehostinném lese, konečně jim přece muži nediktuji, co mají dělat a jak. Navíc za ohradou na ně číhají pytláci, kteří čekají na příležitost je zabít nebo unést. Jenže dívky dokážou být k sobě kruté stejně jako muži, když ovládnete jejich strach a mysl. Tierney musí zjistit, zda její magie je skutečná a jak zachránit nejen sebe.
A poslední linka je láska v mnoha podobách. Láska mezi mužem a ženou, matkou a dcerou, přítelkyněmi. Zamilovala jsem se spolu s Tierney do Rykera a ten konec mě dostal.
Svět Tierney byl krutý, nespravedlivý, plný bolesti, naděje i lásky, a tak to je i ve skutečnosti.
Prokletý rok je divný, ale v tom nejlepším slova smyslu. Je to román o přerodu dívek v ženy ve společnosti, které vládnou muži, a je podobně znepokojující jako Příběh služebnice. Má dusivou thrillerovou atmosféru a zároveň světlo naděje v podobě zakázané lásky. Na tuhle knihu budu ještě dlouho myslet.
Nečekejte tady nic nového, protože tahle recenze se zařadí mezi nespočet jiných, stejně pozitivních. Prokletý rok je totiž úžasná kniha, která rozhodně stojí za přečtení, a já se ještě nesetkala s nikým, kdo by s tímto tvrzením nesouhlasil. Na takovýto příběh narazíte jen zřídka. Je pravda, že se tato kniha v jistých ohledech podobá Příběhu služebnice - v obou případech tu máme společnost, která diskriminuje své občany na základě pohlaví. Tam však společná podobnost končí, přece jenom jsou oba dva příběhy vyprávěny z perspektivy ženy jiného věku s odlišným pohledem na situaci. U Příběhu služebnice jde o diskriminaci žen prostřednictvím toho, že musí sloužit ostatním, u Prokletého roku se zápletka opírá o jiný nástroj, jakým "upravovat" dívky do podoby, která patriarchální společnosti vyhovuje. Jakmile totiž dívky dovrší šestnácti let, jsou poslány na rok do tábora uprostřed divočiny, kde se mají zbavit své nebezpečné magie.
Nesouhlasím tedy se vším tím přirovnávacím hypem, který okolo Prokletého roku a mnoha jiných knížek vznikl. V jednom se však já a ten hype shodneme: obě dvě knihy stojí za vás čas.
Můžeme začít třeba hlavní hrdinkou Tierney. Ta mi byla sympatická od prvních stran. Je to sice ten typ holky, která má trochu klučičí způsoby a ostatních dívek se straní, což většinou nedopadne dobře, protože z nich autorky udělají "badass" nány, Kim Ligget to však zvládla bravurně. Tierney není dokonalá, má svoje chyby a navíc se postupem knihy vyvine neuvěřitelným způsobem, že se nestačíte divit, jak se autorce podařilo vylíčit všechny Tierneyiny myšlenky a emoce tak autenticky.
Zápletka byla taky úžasná. Odsýpalo to neuvěřitelným způsobem, všechno na sebe navazovalo a budu se vám obdivovat, pokud se vám podaří sebrat dostatek sebekontroly a od této knihy se odtrhnout. Zajímavým způsobem se tu navíc prolínaly žánry. Chvilku to byla nefalšovaná dystopie, na chvíli jste měli dojem, že to zabředává do fantasy a najednou z toho byl mrazivý thriller.
Pochválit musím i romantickou linku, což vás asi překvapí. Normálně si tu totiž na romantiku spíše stěžuji, protože už mě nebaví ta neustálá klišé, od kterých se autoři nedokáží oprostit. Tady byste sice našli jistou podobnost s ostatními YA knihami, avšak tady má láska význam nejen pro zápletku, ale i pro samotnou myšlenku knihy, s čímž jsem se zatím nikde nesetkala a před autorkou smekám všechny svoje barety.