Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433281/bmid_proklety-rok-DYd-433281.jpg
4
1185
1185
Mrazivý román v duchu fenoménu Příběh služebnice Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2020
,
CooBoo
Originální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Jakožto ženu 21. století z demokratické země mě začátek knihy mírně řečeno iritoval, popisované postavení žen ve mě vyvolávalo nechuť a od děje jsem zpočátku příliš neočekávala, ale někdy v polovině děj konečně dostal spád a začal být i určitým způsobem zajímavý. Z knihy plyne i vcelku dobré ponaučení, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá a některé osoby sice známe celý život, ale možná je vlastně vůbec neznáme. Knihy s náboženskou tématikou obvykle v oblibě nemívám, ale z pohledu "hrdinky" této knihy s tím rozhodně problém mít nebudete.
Co dodat: je to krásné a kruté, hrozné a zároveň dokonalé, smutné ale zároveň nadějné.
Já dávám 95%,tech pět procent strhávám proto, že se prostě nedokážu přenést přes to, že se ostatní dívky chovaly jak mrchy.
Opravdu nádherný příběh o postavení mezi muži a ženami. Osobně mám tuhle knihu v TOP 10.
..
Tahle knížka mě příjemně překvapila i zklamala zároveň. Bylo to... zvláštní, něco úplně jiného než normálně čtu. Už po prvních třiceti stránkách jsem měla potřebu knihu soudit a měla jsem pocit, že to bude hrůza, kterou se budu prokousávat strašně dlouho a nebude mě to bavit. Nakonec to nebylo tak strašné, přečetla jsem ji za pět dnů a zhruba od jedné čtvrtiny knihy mě příběh vážně bavil a byla jsem místy hoodně napjatá.
Hlavní hrdinka Tierney byla fajn, byla odvážná a poměrně inteligentní, ne žádná hloupá naivka, takže to rozhodně cením. Jako další postavu jsem si moc oblíbila Gertu, která mi prostě jen byla moc sympatická a milá.
To co se odehrávalo především mezi samotnými dívkami je strašné, místy mi bylo opravdu špatně, byla jsem z toho taková vyděšená, protože se v tomto příběhu vyskytovalo opravdu hodně drsných a krvavých scén, což není zrovna můj šálek čaje.
Díky tomu byl ale zase příběh docela čtivý, když jsem se zorientovala v ději a začetkla se, tak už jsem byla jen napjatá, jak to s Tierney i s ostatními dívkami dopadne.
Romantika v této knížce byla zvláštní, ne že by mi úplně vadila, ale rozhodně si nemyslím, že byla nutná a autorka ji mohla klidně vynechat a knížce by to neuškodilo.
Posledních 40-50 stránek už bylo trošku pozitivnějších, ne tak drsných, takže ty jsem si užila, byla jsem ráda, když vymizelo to příšerné zlo a nenávist mezi dívkami v táboře.
Celkově se mi tato knížka nakonec opravdu líbila, což jsem rozhodně nečekala, zároveň si ale nemyslím, že by to byla tak úžasná super pecka, jak o ní višchni mluví. Mě se tolik nedotknula, nedojala mě, to ale nic nemění na tom, že je vážně dobrá, jen zkrátka ne nejlepší.
Dávám jí 90% a 4/5.
Prokletý rok byla neskutečně krutá, ale zároveň krásná kniha. Hlavní myšlenka se mi moc líbí a zároveň mě děsí. Je to rozhodně něco jiného, nového a zvláštního.
Co vám budu povídat, moje očekávání od knížky byla obrovská a musím se přiznat, že ještě v polovině knížky jsem byla mírně na rozpacích. Tohle má opravdu být ta famózní knížka, ze které si všichni sedli na zadek? Přišlo mi to hrozně málo promyšlené, takové „nedodělané“. Ale pak se to najednou nějak obrátilo, ukázalo se, že autorka to nakonec přece jen promyšlené má, a to do nejmenšího detailu! Absolutně nechápu, kdy přesně přišel ten zlom, ale najednou jsem se přistihla, že jsem z knížky stále víc nadšená. A pak přišel konec, který mě emočně totálně rozsekal! Všechno to najednou začalo dávat smysl, knížka získala obrovský přesah a já jsem se do ní díky tomu konci strašně zamilovala.
Příběh je úzce spjatý s tématem feminismu a myslím si, že to bylo na knížce úplně to nejlepší. Hlavními hrdinkami tu byly ženy - jejich obavy a touhy a jejich vzájemné vztahy. Bylo až děsivé sledovat, jak funguje společnost, ve které vládnou muži a ženy jsou vnímány jen jako majetek. Proto bylo pro mě nepochopitelné, jak příšerně se k sobě některé dívky a ženy vzájemně chovaly, místo toho, aby držely spolu.
Jediná věc, kterou bych knížce vytkla, je romantická linka, která by tam podle mě vůbec nemusela být. Přišla mi hrozně vynucená a odváděla pozornost čtenáře od prokletého roku, který měl být hlavním tématem knížky.
Prokletý rok si mě ale navzdory všemu nakonec opravdu získal. I když k němu mám své výhrady, v rámci YA je to vážně skvělá kniha, která si zaslouží vaši pozornost!
Tak tohle bylo příjemné překvapení - magická pohádka pro dospělé ....
Příběh místy mrazivý, ale protkaný vztahy - nejen mezi dívkami ....
Okořenění láskou mezi Tierney a Rykerem - jejich magickou přitažlivostí a symbolickým spojením - a v závěru i s nadějí ....
A jako bonus poznatky o květinkách a bylinkách ....
To není jen dívčí román - to se bude líbit ženám - už jen kvůli položené otázce : Je tedy láska magie ?
Ke knize jsem se dlouho odhodlavala, nevedela jsem, co od ni cekat. A to byla chyba. Kniha mi vypravenim ve meste silne pripominala jinou knihu, az jsem se nekolikrat pristihla, jestli jsem to uz necetla. Ale pak.....nemam slov. Velmi pekne napsany pribeh o bezmoci a nadvlade muzu, kteri si vymysleli "zenskou magii", aby mohli ospravedlnovat sve prohresky a meli doma poslusne zenusky. Situace v tabore byla napinava a misty jsem mela sto chuti natahnout se imaginarne do knihy a proplesknout divky a jejich vudkyni. Milostna pletka krasne doplnila cely pribeh, ale mohla byt vic rozsahlejsi :) A konec? Tak ten me hodne prekvapil, ale bohuzel i ve skutecnem zivote nezijeme happy end :(
Tak tohle bylo... nebudu říkat dokonalé nebo perfektní. To jsou hodně silná slova, za mě to bylo dobré. Hodně dobré.
První polovina se mi líbila víc. První půlka byla víc takový psycho-thiller a to mám ráda. Měla jsem z toho podobné pocity jako z Ostrova lhářů (Emily Jenkins). Mám hrozně ráda, když nemám tušení, co na mě může čekat na další stránce a žaludek mám jako na vodě. To jsou ty nejlepší pocity, co při čtení můžu mít. ♥ (Jo, jsem divná.)
Velké plus má knížka za to, že neobsahuje klasické kapitoly. Je rozdělaná na velké části a pak na něco jako kapitoly, v tom můžou být některé jen na stránku a některé zase na několik stran.
Poslední dvě stránky jsem si musela přečíst po přečtení ještě 3x než jsem to celé správně pochopila... a pak mi bylo dost hrozně. Nedivím se, že má kniha takové hodnocení, které má.
(Že jsem to četla měsíc a půl na mé hodnocení nemá vůbec vliv. Nechtěla jsem, aby to skončilo, bylo to tak dobré, takže jsem si svůj čas v tomto světě chtěla co nejvíce prodloužit.)
+ Furt si myslím že obálka je hrozná.
Jak už zmiňuje obálka, kniha připomíná Příběh služebnice a Hunger games...Posledních několik stran je opravdu kolotoč emocí...
Příběh mě díky vysokému očekávání trochu zklamal. Tohle bylo takové... Místy prázdné a bez nápadu. Přesto si myslím, že kdybych to četla bez toho aniž bych o tom věděla něco předem, líbilo by se mi to víc.
Pěkné.
4,5⭐️/5⭐️
Upřímně, od knihy jsem čekala malinko víc, než mi bylo dáno, ale zároveň mě i příjemně překvapila svým fantasy světem a vůbec nápadem na tenhle příběh.
Kniha mě začala bavit až od nějaké strany 100, předtím jsem se seznamovala s dívkami Prokletého roku a Fantasy světem. Což mě taky bavilo, ale pořádně se to rozjelo od strany 130 a to jsem se od toho nemohla odtrhnout!
To, co se tam pak posledních 150 stránek stalo, bylo šílené, zároveň boží, ale i strašidelné! Tuhle knihu určitě doporučuji.
Jakožto od Humbook Tipu jsem od knihy hodně očekávala. Ze začátku jsem z ní odvařená tolik nebyla. Pořád jsem si říkala, co na ní vlastně všichni vidí. Asi v půlce knihy ale nastal zlom a já jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Stejně jsem na tom byla i s romantickou linkou. Nejdřív mě nechávala úplně chladnou a později jsem jen čekala, jak to dopadne. Posledních asi 60 stran jsem jen valila oči. U knihy jsem nebrečela, málokterá mě dojme až k pláči ale zvratů na mě bylo ke konci až dost a moje emoce to úplně ždímalo. A po dočtení posledního odstavce ve mě zůstal absolutní šok a srdce rozbité na kousíčky. Nemám ráda konce, kde si může každý čtenář domyslet, co asi bylo dál. Perou se pak ve mě pocity, co by bylo, kdyby. Samozřejmě jsem doufala v klasický happy end a ten jsem si na konec knihy dosadila (i když vlastně, co je v tomto případě happy end? - pro každého čtenáře dost pravděpodobně jiná varianta, já mám svou) ale stejně mě konec emočně vyždímal.
Rozhodně doporučuji. Teď už chápu, proč je kniha Humbook Tip.
Tak to byla hodně zvláštní kniha. Hodně syrová, drsná, krutá. Jako by nestačilo, že ty holky se musí o sebe starat rok samy, přežít v naprosté pustině, i to by byl podle mě dost obtížný úkol. Ještě jsou tu pytláci a jejich "poslání". Pokaždé, když Tierney odhalila další dílek skládačky, otevřela se mi pusa ještě o něco víc. Tohle není žádná romantická knížka pro dospívající slečny. Proč je to vlastně YA? Je mi mnohem víc a byla jsem chvílemi v naprostém šoku. Jako ano, je to čtivé, a hodně, líbilo se mi to, to v každém případě, a je tu hodně námětů na přemýšlení.
Nechtěla bych žít v takové společnosti. Problém je, že když v ní žijete, tak máte sice oči otevřené, ale všechno stejně nevidíte.
Začátek zajímavý, prostředek trochu chaotický a na konci jsem brečela jak želva.
Knížku jsem si koupila, kvůli podobnosti s Příběhem služebnice. Asi mám úchylku na postapo patriarchální režim.
Je dobré si uvědomit, že byť je většina YA knížek o svrhování režimů a nastolování míru, tak ne vždy musí být hlavní hrdinka tou reformátorkou. Ono stačí velmi málo a přece děláte pro svět a lidi kolem sebe velké věci.
Příběh se mi líbil hlavně v tom, že je uvěřitelný. Tierney je normální lidská bytost, která cítí strach, lásku, vzdor, samotu a její činy jsou shodné s jejími pocity. Prostě nějak podobně by se zachovala 16-ti letá holka. Během 330 stránek se z puberťačky stává dospělá žena a mě to došlo až v druhé polovině. A ten vzkaz na konci? No...potřebuju víc kapesníků.
O této knížce už tu bylo řečeno mnoho a tak mě nenapadá co víc dodat. Možná jen...mějte oči otevřené dokořán, protože ne vždy vidíte všechno.
Začátek byl trošku slabší, ale potom to byl teda nářez. Úžasný příběh s nečekaným koncem.
Krásný a něžně růžový obal , ale drsný, krutý příběh dívek v "Prokletém roce", kdy se dívky mění v ženu. Vše ostatní už napsali přede mnou.
Už jen čtenář, který se zamyslí nad citáty na začátku knihy, najde jejich podstatu při čtení.
Tady mě hodně zaujala obálka a anotace nezněla špatně. A já byla velmi mile překvapená. Kniha mě chytla hned od začátku. Je pravda, že v půlce jsem trošku tápala, ale pak se to zase rozjelo a jsem moc ráda za ten konec, že to nebylo takové klasické "klišoidní" :-)
(SPOILER)
Právě jsem dočetla a po tváři se mi nepřestávají koulet slzy. Jsem vděčná za to, že mě u toho nikdo nevidí. Myslím, že by to nepochopili. Jsem ted chycená ve svém soukromém vesmíru a bulím jak mimino za ženy, dívky,manželky z vesnice, za nesplněné sny, krutost života, Rykera, všechny co nemůžou dělat to co sami chtějí, nemůžou být svobodní.....
Jak řekla Tyerney - tahle knížka je pro mě jako krásný a zlý sen zároven. Už dlouho jsem nečetla takhle emotivní knížku, jak strašně jsem byla štastná za ty krásné, štastné, romantické pasáže o to víc jsem byla, ale neštastná z těch smutných.
Jak to psala autorka.....necháte jednou proniknout to světlo, ale o to víc vám pak připadá tma temnější
Spoiler: jak to dopadne jsem tušila, věděla jsem že tahle autorka nepíše v hodně ohraném stylu žili štasně až navěky. Ale sakra jak já jsem si přála, aby to tak v tomhle případě bylo.
Takhle by měly vypadat knížky......vzít vás do jiného světa, být extrémně čtivé a návykové, něco vám dát. Téhle knížce se podařilo i to, že přesto že se tam vyskytovalo hodně prvků z jiných knížek.....(hlavní hrdinka je zkušená, neohrožená, dokáže si poradit skoro se vším, zamiluje se do toho koho nesmí a nechce, hunger games motiv braní pubertáků jako lovné zvěře) ale ona to dokázala pojmout naprosto originálně a po svém a daleko víc přirozeně.
Já vím, že je to jenom svým způsobem fantasy knížka.......ale plyne z ní jednoduché ponaučení......važte si své svobody, bojujte za sebe a svoje sny, protože my můžeme...žijeme ve světě kde je to možné proč toho nevyužít, dokud můžeme
Moc bych si přála aby bylo pokračování s Grace, tenhle svět má určitě ještě hodně co nabídnout. A chci už taky vidět nějakou tu ženskou vzpouru, která nebude tichá.
Tenhle příběh mě rozhodně neoslovil jak některé, dávala jsem tomu hodně velké naděje, protože je to vlastně Humbook Tip, a možná proto jsem měla tak velké očekávání od příběhu. Všude jsem nalézala je chválu a skoro nikde negativní recenze.
Za začátku jsem si říkala, že to začíná velice slibně, ale jak kniha dále pokračovala, nebyla jsem z toho nijak extra odvázaná. Příběh mi přišel strašně suchý, bez emocí a místy strašně uspěchaný. Romantická linka mi přišla divná, uspěchaná a veliké klišé. Autorka si mohla vyhrát s emocemi a trochu je více rozvést, takhle jsem k hlavní hrdince a její lásce necítila zhola nic a v podstatě mi byly jedno některé pasáže, u kterých mnozí nejspíše brečeli.
Jedinou záchranou pro mě byl rozhodně konec, ten se mi asi jediný z celé knihy líbil a tak trochu jsem doufala, že autorka využije té krutosti, kterou aplikovala v celé knize a že to nebude klasický happy ending. Ale dopadlo to jak to dopadlo.
Všichni říkají, že tohle je to, co si musí všichni přečíst, že tohle je dokonalost. Neřekla bych, že je to ta nejlepší kniha, co jsem četla,ale musím říct, že téma a celý nápad příběhu je opravdu něco jedinečného. Že na konci budete zlomení, vděční, smutní, hrdí a také budete cítit vzpouru... Stejně jako hlavní hrdinka. Líbí se mi, že Tierney je tak statečná a zároveň mysli na ostatní. Hrozně mě bolela její ztráta a naopak jsem byla o to vděčnější za konec... Za tu naději. Postavy si oblíbíte, zhnusíte a pak pochopíte, proč se tak chovaly. Cítila jsem ten vzdor a hrdost, co na konci dívky cítili. Tahle knížka vás zasáhne a o to víc, pokud jste dívka. Tohle byla jízda, která ve vás zanechá stopu pocitů, které se bude těžké jen tak zbavit.