Proměna
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175595/bmid_promena-8m6-175595.png
4
4393
4393
Klíčové dílo literární tvorby Proměna, vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského výtvarníka Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2013 , B4U PublishingOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Úžasný nápad vynikajícím způsobem zpracovaný. Nezáleží na tom, jestli psal autor povídku jen jako absurdní hříčku, nebo do ní vkládal hlubší smysl. Důležitý je prostor, který čtenář dostal pro své vlastní úvahy. V něm pak si každý může najít svůj vlastní hlubší smysl.
Tato Kafkova povídka je naprosto vynikající! Chápu to jako jakési vyjádření strachu jedince z toho, že bude z ničeho nic odvržen za něco, co není jeho vina – bez ohledu na to, jak moc byl pro okolí dříve prospěšný a důležitý. Pro mne je to taková jedna velká metafora pro obavy z toho, že člověk najednou nebude pro okolí znamenat vůbec nic, bude na něj nahlíženo jako na něco odpudivého (zde vyjádřeno podobou nevzhledného hmyzu). Zároveň mne na tom baví, jak Kafka nic nevysvětluje – proč je z Řehoře najednou brouk, jak se to stalo. Čtenář zůstává v jakési nejistotě – změna přichází znenadání a bez jakýchkoliv náznaků.
Je to jedna z těch knih, co by si podle mého měl přečíst každý.
Dokonalá psychopovídka, naprosto mě dostala představa, jak Řehoř po proměně chladně uvažoval nad tím, co bude s jeho rodinou, jak je zaopatří atd. Žádný velký vyšilování že je ze mě mega brouk. Kafku teprve poznávám a sem zvědavá na další díla.
Stejně jako všechna Kafkova díla je i Proměna neobvyklá. Krátká próza líčí život člověka, který se jednoho dne probudí jako hmyz. Proč? To se čtenář nedozví. Jak se to stalo? To neví ani hrdina sám. Jak žít dál? Tuto otázku si klade nejen hlavní postava, ale především jeho rodina. V Proměně je zřetelný Kafkův styl - hrdina je naprosto bezmocný proti okolnostem, které ho potkaly, žije sám, přestože má kolem sebe lidi. Vlastní rodina se ho stále více a více straní...tak nějak se zřejmě cítil sám autor...
Asi Kafku příliš nemusím...
Knihu jsem četla k maturitě. Hezká kniha, ale Rehore mi bylo opravdu líto. Jinak určitě doporučuji k Mature, dílo se hezky rozebírá :-)
Moje první setkání s Kafkou. Zpočátku jsem také chtěla především JAK se ksakru mohl člověk proměnit v brouka (a PROČ to nikdo příliš neřeší), postupně jsem však získávala vhled pod vrchní vrstvu textu a nacházela jsem tam spoustu podnětů k zamyšlení. Myslím si, že ten rádoby nezúčastněný styl vyprávění je naprosto dokonalý, ještě umocňuje vyznění celého díla.
Krásné, smutné ale poučné a člověk si uvědomí jak dokáží bít lidé zlí. Na druhou stranu konec mě trošku zklamal čekala jsem nějaké zadostiučinění .....
Pamätám ešte na strednej škole, kde sme brali Kafku a jeho diela, že mi jeho štýl a obsah neprišli zaujímavé a nikdy ho asi neprečítam (no jo vyučovanie na škole má veľakrát opačný efekt), ale o to viac som príjemne prekvapený po jeho dočítaní. Bolo to celé...zvláštne, absurdné kde nikoho nezaujíma ako je možné, že sa mu to stalo, ale skorej riešia ako stým budú žiť. V komentároch som našiel aspoň 3 rôzne interpretácie celého diela (a je ich tu určite viacej spomenutých), nedokážem posúdiť, ktorá sa bližšie dotýka pravdy a či vôbec nejaká, ale za to určite viem že toto zvláštne čítanie ma neskutočne bavilo a s chudákom Řehořom prežíval jeho dni voľna :)
Kafka- má se k jeho jménu ještě něco dodat ? Každý z nás ho chápeme jinak, každý z nás máme pro jeho díla své vysvětlení. Ale důležité je , že ho čteme a dokážeme se o jeho díle bavit. Když jsem přečetla první Zámek, nostalgie ze života byla šílená ( málem jsem pak rodičům vyčetla, co tady na tom světě vlastně dělám a že měli jít radši tenkrát do kina), Proměna mě donutila přemýšlet- co se to na tom světě- když už tady teda jsme - s námi vlastně děje.
Opravdu skvěle se zamyslíte nad lidskou existencí a společností, to teda rozhodně!
Zvláštní, ale příjemné čtení, občas se člověk i zasměje, a pak zase smutní, protože se cítí provinile.... Opět rozpolcené pocity...
To byla tak zvláštní kniha, že vlastně ani nevím, co napsat. Musíte si ji přečíst, určitě nebudete litovat, ale nečekejte zápletku a super vyvrcholení. Je tam spousta prostoru, jak si určité momenty vyložit, koho si pod tím "broukem" metaforicky představit. Je to celé tak trochu lhostejné, možná i docela noční můra, která se vám v noci může zdát. Určitě nad ní budete dlouho přemýšlet.
O Kafkovi i o jeho Proměně toho bylo napsáno hodně - a nejenom na naší milé knihomolské drbárně. tak jenom odpovím na to, co tu napsala Alef:
Kafku jaksi programově nezajímá, proč se ty hrozné věci dějí, jeho zajímá komu se dějí a co to s tím dotyčným jedincem udělá. Jeho knihy jsou o střetu jedince se společností případně se státem. Jedinec má své tělo, své myšlenky, vzpomínky, vnímá radost, bolest, stud. Společnost (ať už tím slovem myslíme cokoliv) nebo stát nic z toho nemá a neumí - nemá duši. Kafka vypráví o střetu lidského s nelidským, osobního s odosobněným. Jeho hrdinové vůbec netuší, proč se jim děje to, co se jim děje, nemají ponětí o zdroji nebo podstatě vůle, která za tím stojí. Josef K. neví proč stanul před soudem, Samsa neví, jak a proč se z něj stal hnusnej brouk, obyvatelé v okolí zámku nemají tušení, komu a k čemu zámek slouží - a nikoho ze jmenovaných to "proč" v podstatě nezajímá. Jim bohatě stačí "že" se to děje, že jsou deptáni, mučeni, ponižováni, zbavováni svého lidství jakousi neznámou, nelidskou entitou ve jménu jakýchsi netušených cílů a zásad, s nimiž je nikdo neseznámil. Třeba John Irving svého Homera Wellse nevystavil takovým hrůzám, jaké zažívají Kafkovy postavy, ale i Homer si v novém prostředí připadá jako "beduín", který se snaží pochopit, jak ten nový, cizí svět kolem něj vlastně funguje a některé věci, zvyklosti, pravidla mu prostě unikají - stejně jako černošští sezónní dělnící v moštárně se nikdy nedovědí, jaká pravidla by při práci měli dodržovat, protože si jejich soupis připíchnutý na zdi neumějí přečíst. Kafka píše o konfliktu člověka s nepochopitelným zlem - proto jeho knihy neodpovídají na otázku, proč se to zlo děje.
Pro Kafku byly jeho texty především terapeutickou záležitostí ... za pomocí naprosto absurdní zápletky vypisoval své pocity úzkosti, ponížení a osamělosti, také neměl dobrý vztah se svým otcem a i to se promítlo do jeho příběhu, ... proto asi pro něj nebylo důležité "proč?" ... proč se "to" stalo? ... No jo, ale mě by to třeba zajímalo :-) ... chápu, proč Kafka tohle neřešil ... pokud píšu příběh pro sebe, vypisuji se ze svých pocitů, není to důležité, a tak i chápu, že ani nechtěl svou práci šířit dál (Kafka nerad své dílo vydával a většinu psal jen pro sebe a měl přání po své smrti, aby bylo vše zničeno). ... jenže to dopadlo jinak, a tak my čtenáři teď čteme jeho příběhy a mě čtenáři tam něco chybí, ... kdyby autor psal pro čtenáře, určitě by si téma zasloužilo trochu si s tím proč pohrát a příběh rozvinout.
Kafku jsem dosud nečetla, a už jsem se na to delší dobu chystala, ... a tak jsem k němu přistoupila s velkým očekáváním ... a výsledek? Zajímavé ... ovšem ne dokonalé a tak se Kafka asi nestane mým oblíbeným autorem.
Kniha se mi zpočátku četla špatně, ale pak jsem se začetla a celkem mě i bavila. :)
Kafku mám jako osobnost ráda, tehdy na střední škole jsem jím byla unešena a jeho úryvky povídek jsme četli v němčině a velmi mě zaujaly. Jenže když jsem si přečetla česky celou Proměnu, byla jsem... zklamaná? Tím nechci hanit Kafkovo dílo, je velmi hluboké, ale na mě působilo tak depresivně, že jsem měla co dělat, abych povídku dočetla. Ale takový Kafka prostě je :-) Když si uvědomíme, proč to tak napsal a co tím chtěl říct, je to velmi hluboké, jak jsem řekla. Ale za sebe jako pocit, jak mě povídka bavila, tak dávám takový počet hvězd, jaký dávám.
Je to povinná četba a jak už to tak občas bývá, příliš mě nezaujala. Možná je to tím, že jsem se nedokázala vcítit do Řehořovy situace. Nechápala jsem, jak může řešit to, že nestihne vlak do práce, když se s jeho životem stalo něco tak zásadního, jako je proměna v brouka. Já potřebuji v knize nějaké emoce a pocity, které mi tady právě chyběly..
Mě Kafkův styl psaní příliš nezaujal a tudíž nemám potřebu hrnout se do jeho dalších děl..
Tahle povídka je těžká na interpretaci. Dá se vyložit více způsoby, a žádný z nich není správný, ani špatný. Možná že právě v tom je její kouzlo, to je ten důvod, proč ji i po tolika letech lidé stále čtou.
Mou nejpreferovanější interpretací je ta, kde Řehořova proměna v obludný hmyz symbolizuje křehkost společenské vazby. Jakmile Řehoř změní svou podobu, jeho rodina ho po čase zavrhne. Ačkoli jim Řehoř nadále rozumí, nedokáže s nimi komunikovat. Je tím naprosto vyloučen ze společnosti lidí. Vyznívají z toho zřejmé prvky absurdnosti - Řehoř se smíří s tím, že je vyvrhelem společnosti bez sebemenšího odporu, s klidem přijme svou smrt. Celkový dojem povídky vyznívá na oko pozitivně - manželé Samsovi jsou šťastní z dceřiny proměny v ženu. Ale ta Řehořova proměna, která to celé způsobila, je cíleně zapomenuta - a s ní i sám Řehoř.
Část díla
Proměna / Premena
1915
Autorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 | Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
Já prostě nevím, jestli se mi ta kniha líbila nebo ne... Pro mě strašně zvláštní příběh, který jsem tak úplně nepochopila, co a proč se tam vlastně stalo.