Proměna
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175595/bmid_promena-8m6-175595.png
4
4393
4393
Klíčové dílo literární tvorby Proměna, vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského výtvarníka Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2013 , B4U PublishingOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ale přiznejme si, že to není úplně nejdelší kniha. Kdyby delší byla, asi bych to nedala.
Proměna je... neosobní. Asi to zní divně, ale nedokázala jsem se do toho vžít, ani mi toho jak-že-se-to-jmenoval nebylo líto.
Dvě hvězdičky proto, že to nebylo nejhorší a třetí za to, že to nebylo dlouhé.
Abych pravdu řekl, netuším, jak knihu popsat ani jak popsat mé pocity. Je to absurdní, stejně jako celá tahle povídka. Název Proměna naprosto sedí. Proměnou prochází každý člen rodiny Samsových, když se snaží přizpůsobit novým podmínkám. A proměnou prochází i čtenář, který si stejně jako já neví, co si o tom všem má myslet. Věřit tomu? Pousmát se? Zaťukat si na čelo? Jedno je jisté Proměna není obyčejná a zapomenout na zvláštnost a výjimečnost knihy se nedá.
Vynikající, snad Kafkova nejlepší, kniha a dokonale ilustrace, za těch pár korun tedy rozhodně must have.
Ke Kafkovi jsem neměla nikdy blízko, a i když většina vynáší toto dílo do nebe, pro mě to bylo hodně slabé a jediné, co mi přišlo absurdní, byl Kafkův styl psaní - jeho neuhlazenost, nemastnost - neslanost, chlad. Mimochodem, za tento názor mě vyhodil jeden profesor (čti Kafkolog) :D od zkoušky, ale i tak si za svým názorem stojím.
Kniha pro mě nebyla až tak úžasná, jak mnoho lidí v mém okolí vyprávělo. Je hezky ukázaná ani ne tak proměna Řehoře, jako jeho rodiny.
Pre mňa dosť sklamanie, teoreticky je to poviedka, ktorú by som mal milovať, Kafkovo dielo by podľa jeho charakteristiky malo obsahovať takmer všetky veci, ktoré mám v literatúre rád, ale proste tomu niečo chýbalo. V knihe je každopádne mnoho podnetov na zamyslenie a po myšlienkovej stránke to je kvalitné dielo, aj keď skôr iba vyvoláva otázky ako by na veci ponúkalo nejaký originálny či vyhranený názor. Enigmatická postava Gregora, ktorá má pracovnými povinnosťami naprosto vygumovaný mozog a bez ohľadu na to, že sa premenil na chrobáka, sa stále zaujíma len o prácu, ako by zabezpečil rodinu a podobné, vzhľadom k situácii v ktorej sa ocitol nepodstatné, prízemné veci, sa dá brať ako slušná satira súdobej (ale aj súčasnej) konzumnej materialistickej spoločnosti. Tiež sa v tom dá vidieť neschopnosť ľudí komunikovať, či neschopnosť prijať človeka ktorý sa zmenil, ktoré je od ostatných odlišný. Ja som príbeh pochopil tak, že to vlastne vôbec nie je o premene Gregora, ale o tom ako jeho premena zmenila ostatných ľudí, a aké to v nich vyvolalo reakcie a zmenu osobnosti - problém je v tom že mi to neprišlo dostatočne rozvinuté a prepracované, Gregorova rodina bola pre mňa dosť nezaujímavá a nemal som ani veľmi chuť ich nejak psychologicky analyzovať. Konečná pointa, pri ktorej sa ukázalo že premena a následná smrť Gregora, ktorá zastavila príhrn peňazí do rodiny, nakoniec všetkým pomohla postaviť sa na vlastné nohy, a že keď človek musí, prekoná lenivosť a začne makať sám na seba bola ale dosť zaujímavá. Mojim hlavným problémom ale bolo, že mi nesadol štýl, akým je to napísané, napriek krátkemu rozsahu som sa pasážami musel predierať, ťažko sa mi popisuje čo presne ma iritovalo, ale v texte je určitá ťažkopádnosť, ktorá mi bránila hlbšie sa do poviedky začítať, mnoho opisovaných vecí mi prišlo zbytočných a banálnych, avšak neboli tak dobre opísané aby získali istú poetickosť alebo nejakým iným spôsobom zaujali. Každopádne sa k tomu po nejakom čase asi vrátim, rozhodne je to stále kvalitné dielo, doma máme navyše krásne spracovanú verziu od Nakladatelství Franze Kafky s ilustráciami Jiřího Slívu, ktorú rozhodne odporúčam.
Člověk nesmí příliš přemýšlet nad "faktem", že se Řehoř jednou ráno vzbudí a je z něj hmyz. Pokud totiž nad tím budete příliš přemýšlet, uteče vám spousta dalších podnětů k úvaze. Je možné to brát jako jakousi abstrakci, ale také i jako symboliku, kam nás může "přivést" život prožívaný skrze povinnosti a založený převážně na odpovědnosti - a je lhostejno zda k sobě samému nebo ke svému okolí. Řehoř se zpočátku sice podivuje, že se proměnil, ale jakoby tato skutečnost stála na pozadí a jeho hlavní starostí je pokračovat v dosavadním životním stylu. Tedy chodit do práce a vypomáhat svým blízkým. Podporovat rodiče a hradit své sestře výuku na housle a splnit jí sen - studium konzervatoře. A tak den ze dne se Řehoř stále proměňuje a on postupně neschopen jakéhokoli pohybu trpí tím, že obtěžuje touto situací své blízké a že nemůže plnit své povinnosti. Matka, otec, služebná a Řehořova sestra. Je opravdu velmi zajímavé sledovat vývoj jejich emocí - od lítosti, přes různé strachy, hnus, opovržení přes sebelítost až určitou formu agrese. To nejlepší, co pro ně Řehoř mohl udělat, bylo jednoduše zemřít.
Příběh o tom, že když se stane něco nepříjemného, nejdříve to berete jako svojí povinnost postarat se, ikdyž je vám to nepříjemné a obtěžuje vás to, aniž byste si to byli schopni přiznat. Když však nastane konečně příležitost, kdy jste si to schopni obhájit sami pred sebou, využijete toho a té zátěže se milerádi zbavíte. A tak nějak dopadl Řehoř.
Nejdříve jsem ze zápletky byla rozpačitá, ale poté co jsem se odprostila od myšlenky: "Jak se z něj kruci stal brouk.", jsem sympatizovala s Řehořem, kterého rodina, na kterou většinou ve všem spoléháme, opustila, když se stal přítěží. Na konci už mi byla jeho rodina dokonce odporná. Poutavé, krátké, výstižné..
Kvalitně napsáno a hodně realisticky vykresleno, to ano. Ale bohužel opravdu nic pro mě; styl psaní mi zkrátka neseděl.
Být či nebýt opravdovým hmyzem je tady vlastně vcelku nepodstatné. Mnohem více jde o to, co se děje poté, jak se chovají lidé okolo. Řehoř je dobrosrdečný, vlastně až naivní, flegmatik, který nutí čtenáře trochu se nad tím vším usmívat, přesto s postupem děje se nejde stále více ubránit smutku a pesimismu, který z celého příběhu, potažmo vyznění dýchá.
Velmi čtivé, absurdní a přece v mnohém ze života.
Mě naprosto pohltila ta negativita, pesimistické zbarvení povídky. Byla jsem z této knížky docela špatná. Jestliže si někdy někdo v životě uvědomil, že je využíván druhými a v podstatě pro ně nic neznamená, je to velice bolestivé zjištění, ke kterému bych já osobně nechtěla nikdy dospět. Nejde o brouka, jde o vztahy, schopnost obětování se a víra, že nás někdo miluje (v tomto případě bohužel trochu slepá víra).
Absurdní. Velice absurdní, Kafkův styl.
Řehořova netečnost k jeho proměně, žádná panika. Prostě jsem brouk a prostě takový normální "život brouka". Hrdina naivní, jeho bezmocnost a nulová šance ke komunikaci a také žádná snaha ze strany Samsových. Nezáviděníhodná situace, kterou by nikdo nechtěl zažít.
Stále jsem doufala, že se jeho situace změní k lepšímu, ale bylo to stále horší a horší, což mě někdy vedlo k lehkému šílenství.
Tož tenhle typ ´´povznášející´´ literatury jsem měl vždycky rád. Umělecky je to výborné dílo. Ale. Hodně lidí píše, jak je jim Řehoře líto. Fajn. A proto by mě zajímalo, kolik lidí by se opravdu zachovalo, tak jak vzpomínají... Protože mně vylézt z pokoje brouk, tak ... tak ... tak sa za zaprvé leknu jak pes a zadruhé asi taky nebudu zrovna radostí šplhat po stěnách.
Začátek mě docela překvapil. "Sem se proměnil v brouka. A co? Nic nenormálního." Od začátku do konce má kniha takovou zvláštní přitažlivost, že se vám snad ani nechce přestávat číst. Je zde navíc nádherně vidět, jak lidé jednají s odlišnými jedinci ve společnosti - někdo se snaží těmto lidem pomáhat, ale vlastně se jich štítí; někdo už je předem odsoudil, takže se o ně nezajímá a někomu prostě nevadí, a tak se s nimi setkává. Rozhodně to reflektuje autorův rodinný vztah a pocity, např. pocity Řehoře jako brouka a vztahy mezi ním a rodinnými příslušníky. Přitom vše zůstává chladné a nijak emotivně zabarvené, což ulehčuje čtení, ale přesto to nebrání k "vydolování" toho nejlepšího čtenářského zážitku.
Část díla
Proměna / Premena
1915
Autorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 | Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
Je to čtivé, i když občas sice zbytečně natahované. Konec se mi až tolik nelíbil, ale jinak jsem si čtení užila. :)