Děkuji, sestřičko...
Hana Marie Körnerová (p)
Prosím vás, sestřičko série
< 2. díl
Jde o pokračování knihy Prosím vás, sestřičko... Pokračování křehkého osudu mladé sestřičky, který se odehrává v sedmdesátých letech minulého století v prostředí, které křehkým citům právě nepřálo. Příběh o tom jak si poradit se životem bez cizí pomoci, cestou vlastnoručně ohmataného poznání, vykoupeného občas trpkostí, občas zakopnutím. A někde na té cestě se najde přátelství, láska i schopnost vypořádat se s malichernostmi, které by jinak dokázaly otrávit život.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi líbila stejně jako první díl. Dnes si děti dělají, co chtějí už od útlého věku, tehdy musely poslouchat rodiče a respektovat jejich názory i v dospělosti. Oslavy 1. máje a různé socialistické vymoženosti / udávání, přidělování bytů,.... / mám v živé paměti a paní spisovatelka asi také. V tetině spravené vile se rozvaloval papaláš a Sylvie mrzla s dítětem a manželem v mokré studené ratejně. Neměla prostě ten správný kádrový profil.
Bohužel jsem se nedostala k prvnímu dílu, takže nevím, co předcházelo situaci, ve které se nacházeli hlavní hrdinové na začátku knihy. Sylvie byla sympatická postava a Oldřich si zasloužil lepší život než s bývalou ženou.. A ta doba..
Pěkně čtivé druhé pokračování z nemocničního prostředí a těžkostí doby socialismu. Rada si jí přečtu znovu, moc pěkně se četla.
Krásná knížka od mé oblíbené autorky. Při čtení jsem úplně jasně cítila vůní dezinfekce odrážející se z nemocničních stěn. Spisovatelka je opravdu vynikající vypravěčka a čtenáře dokáže mistrně vtáhnout do děje. Těším se na další její knížky.
Doporučuji všem.
Pokračování příběhu sestřičky bylo opět krásné. Mám z ní opravdu pěkný zážitek. Děkuji.
Oba díly jsem přečetla jedním dechem, mám ráda knihy z lékařského prostředí. Hodně se to podobá příběhům, které mi vyprávěla maminka - začínala jako sestra v téže době. Já se narodila v roce 1984 a pamatuju si jen mávátka ;)
Obě knihy byly velmi čtivé, i když to žádná "oddechovka" není - těžkosti obyčejných lidí v socialismu mě občas dohání k návalům vzteku a bezmoci.
Kniha se četla velmi lehce, měla jsem ji přečtenou za dva dny.
Při čtení jsem se ve vzpomínkách přesunula o padesát let zpět - novomanželská půjčka, nesmyslná povinná oslava 1. máje, dlouhé čekání na byt atd......jako bych tam byla.
Již se těším na další knihy této autorky.
Druhý díl nebyl lepší než první, bylo to skvělé pokračování, které se čte parádně a při kterém si říkáte ať to neskončí, kéž by byl třetí díl. Skvělé napsané oba díly.
Druhý díl opět výborný . Příběh se lehce odchýlil z nemocnice do osobní roviny , což vůbec nebylo na škodu . Silvii člověk prostě musí mít rád a fandit jí . Docela bych uvítala třetí díl ...
I druhý díl se velice dobře čte. Člověk si uvědomí, jak lehce se dalo tahat za nitky v pozadí.
První díl se mi líbil více, jak už zde psalo vice lidí, ale bylo to hezké pokračování, doplnění příběhu a čtení na dlouhé večery.
I další osudy sympatické sestřičky Sylvie mě moc bavily.
Oba díly hned nesu na přečtení mamince, která nejraději čte "to ze života".
Jediné, co mě mrzí je, že to byla poslední kniha od paní Körnerové, kterou jsem ještě nečetla. Doufám, že pilně pracuje na další.
Po přečtení prvního dílu o osudu sestřičky Silvie jsem se pustila hned do druhého, ten jsem měla přečtený za víkend a nezklamal mě. Musím se přiznat, že tento díl mě místy dojmul až k slzám, což se mi u prvního nestalo. Takže za mne jednoznačně knihu doporučuji k přečtení.
Po pravdě více se mi líbil dějem první díl ... ale i toto pokračování zas tak špatné nebylo ...
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura zdravotní sestry 70. léta 20. století maloměšťáctvíAutorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Realistické připomenutí smutné doby. Těžký život lidí označených jako nepřátelé režimu. Stačila emigrace některého člena rodiny, pomluvy na správných místech a další. Přesto lidé dokázali najít lásku, překonávat stále další překážky tak, jako hlavní postavy této knihy. Vztahy s rodiči, kteří nedokázali překonat předsudky nebo názorové rozdíly, i když své děti milovali. To vše tady najdete. Oldřich a Silvie dokázali se vším bojovat a našli své štěstí. Neměli bychom na tu dobu zapomínat.