Děkuji, sestřičko...
Hana Marie Körnerová (p)
Prosím vás, sestřičko série
< 2. díl
Jde o pokračování knihy Prosím vás, sestřičko... Pokračování křehkého osudu mladé sestřičky, který se odehrává v sedmdesátých letech minulého století v prostředí, které křehkým citům právě nepřálo. Příběh o tom jak si poradit se životem bez cizí pomoci, cestou vlastnoručně ohmataného poznání, vykoupeného občas trpkostí, občas zakopnutím. A někde na té cestě se najde přátelství, láska i schopnost vypořádat se s malichernostmi, které by jinak dokázaly otrávit život.... celý text
Přidat komentář
Oba dily byly krásně napsány. Přesně popsaná doba mého mládí, bohužel nic nebylo zadarmo a předsudky typu- co by tomu řekli lidi, byly důležitější než rodičovská láska. A emigrace příbuzného dokázala zničit celou rodinu spolecensky i ekonomicky, bohužel. Možná se mladší čtenářky nedovedou tak vcítit do děje jako já.
Série se zdravotní sestrou Sylvií, která jako novicka nastupuje do odlehlejší nemocnice, kde je semknutá komunita a každý každého zná. V knize jsou popisovány trable začínající sestry i příběhy pacientů (něco pro diváky Ordinace :D). Samozřejmě opět tematika lásky, rozvodu, těhotenství, rakovina... Zkrátka šablona paní Körnerové. Děj Sylvie se dost podobá ději Kamily z Vesnice Stamice, dokonce se v této knize nějaká Kamila objevuje, ale jiná, a jelikož si autorka vybírá stále dokola stejná nebo podobná jména, hrozně se to plete. Taky myslím, že autorka asi nezná jinou nemoc, než rakovinu. Čekala bych trochu více zajímavostí ze světa nemocnice. Ale celé se to spíše stáčí na socialismus a osobní život Sylvie. Jako hlavní hrdinka je mi Sylvie sympatická, na svůj věk je zvláštně vyzrálá, taková trpitelka. Oba díly mě bavilo číst, ale asi zase dlouho po knize paní Körnerové nesáhnu. Chtělo by to zvětšit omezený pohled na život. Opravdu každá neotěhotníme a neumřeme na rakovinu(to není spoiler, ale souhrn opakujícího se :).
(SPOILER:
Do konce knihy jsem se nedozvěděla, proč nedostali ten byt, kdo na ně donášel? Nějak se nerozvinula ta "hádka" s doktorem Růžičkou, od toho bych to čekala. Nebo od Jany, ale ta byla už ve "svým" světě. A dostali nakonec ten byt? Mohla se Sylvie po konci socialismu přihlásit o vlastnictví vily? Kdo ví...)
První díl se mi líbil víc, ale i tak je v knize cítit výjimečný vypravěčský styl paní autorky, který mám moc ráda. Určitě fajn odpočinkové čtení.
Tato kniha pro mě nebyla už tak zajímavá. Ráda jsem se se dozvěděla, co bylo dál, ale myslím, že v jedné knize by to stačilo. Jsem ráda, že se děj na začátku nezamotal, jak jsem si zprvu myslela. Hodnotím jako průměr.
Velmi zdařilé pokračování, nenásilné. Oba díly se moc pěkně čtou. Je mi líto, že už je konec...
Kniha je čtivější, než první díl. Povaha Sylvie je sice moc dokonalá, ale to je trochu nešvar autorky, když píše o sestřičkách :)
Musím povedať, že druhý diel ma bavil o trošku viac ako predchádzajúci. Veľmi som si ho užila, dej bol pútavejší. Určite si túto knihu ešte niekedy prečítam. Teším sa na ďalšie autorkine knihy.
Opět krásná knížka, druhé díly občas pokulhávají, ale tohle nebyl ten případ, skvělé, opět dojemné, jen ten Oldřich mi lezl krkem.... Ale úžasná Sylvie to vyvažovala.
Obě knížky se mi moc líbily. Poutavé, čtivé, ze života. Klidně bych si dala ještě pokračování. Fakt mi bylo líto, že je konec knížky.
Po dočtení knížky jsem se cítím prázdně. Nechala jsem se silně vtáhnout do příběhu nelehkého života mladé sympatické sestřičky Sylvie. Prožila jsem s ní její těhotenství i nelehký porod. V této části jsem hodně brečela. Přeci jen mám doma taky miminko. Prožila jsem s ní i ztrátu nejbližšího člověka těsně před narozením miminka a soucítila neboť mě potkalo to samé, jen s jiným členem rodiny. Opravdu jsem se s ní sžila a je mi moc smutno, že příběh skončil. Tento příběh si v sobě ponesu dlouho a určitě se k Sylvii a Oldřichovi zase časem vrátím.
Oba díly jsem přečetla ani ne za týden. Mám ráda knížky ze života a tahle přesně taková je. Paní Körnerová prostě umí psát a zaujmout od první stránky
Zdařilé pokračování životní cesty sympatické zdravotní sestřičky ze sedmsesátých let minulého století. Příběh byl zajímavý, četlo se velmi dobře, klidně bych si přečetla i pokračování. Profesní zkušenost autorky je znát a určitě ku prospěchu.
Pokračování sestřičky Sylvie se mi četlo velmi dobře, připadalo mi to opravdu ze života - i když nelehkého. Přesto kniha působí optimisticky, právě díky hlavní hrdince.
Velmi bych uvítala pokračování osudů rodiny v dalších letech :-)
I druhá kniha o nelehkém životě Sylvie a Oldřicha se mi moc líbila. Mám moc ráda knihy od paní Körnerové. Rozhodně její knihy doporučuji.
Oba díly o nelehkém životě Sylvie a vlastně i Oldřicha se mi moc líbily a moc jsem jim fandila.. ikdyž na jeden vztah až moc problémů, paní Janu bych schutí zavřela do blázince, ikdyž člověk nikdy neví, jak by se v pozici jiných sám zachoval.. vadilo mi, že nedokázala Oldřichovi projevit alespoň trochu vděku, snažil se jí pomáhat, ikdyž zřejmě všechno dělal pod tíhou svědomí.. moooc by mě zajímalo, jak se jejich životy přeměnily po revoluci.. :)
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura zdravotní sestry 70. léta 20. století maloměšťáctvíAutorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Ani bych neřekla, že jde o volné pokračování. Je to standardní pokračování.
Na mě už to bylo moc.
Ač je kniha čtivá, nic, mi nepřinesla. Krom překlenutí jedné noci a nespavosti.
Sylvie je tak zoufale kladná postava, že je to nuda. Mladá, krásná, pevná v názorech, dobrá sestřička, ohleduplna ke kolegyním, laskavá k nemocným a skoro všichni blízcí, včetně rodičů, ji házejí klacky pod nohy. Ze všeho vyjde s čistým štítem, bez jediného zakolisani, ve jménu nehynouci lásky vše vydrží a tak dál, nechci zapadnout do spoilerů. Pouze ta svatozář ji chybí.
Ke čtení to mohu doporučit snad jen milovníkům edice Harlequin.
Bohužel.