Prosinec už je takovej
Donal Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246001/bmid_prosinec-uz-je-takovej-246001.jpg
4
141
141
Prvotina jednoho z nejvýraznějších talentů nové irské literatury, která se paradoxně dočkala vydání až po fenomenálním úspěchu svého volného pokračování Srdce na obrtlíku (The Spinning Heart). Ve dvanácti kapitolách podává obraz jednoho roku na samém počátku našeho století, jak ho na opuštěné rodinné farmě prožívá zdánlivě prostoduchý mladík Johnsey Cunliffe po smrti svých rodičů, když se mu rozpadl bezpečný svět jeho dětství a ten okolní se pod tlakem hospodářské konjunktury mění k nepoznání. Přesné, citlivé, vtipné i dojemné zachycení lidských vztahů v dnešním Irsku.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Kniha ZlínOriginální název:
The Thing about December, 2013
více info...
Přidat komentář
Po přečtení několika prvních stran, jsem si říkala, že to asi není kniha, která se mi bude líbit. Ale pak mne to chytlo a přečetla jsem ji jedním dechem. Příběh je smutný a místy drsný, ale věřím tomu, že takto se okolí často chová k lidem, kteří se nějakým způsobem odlišují.
Útlá kniha, ale silný příběh. To, že si lidé dokazují svou převahu na slabších jedincích, můžeme vidět každou chvíli kolem sebe.
Hodně zvláštní život mladého člověka v dnešní době. Člověka to nutí zamyslet se nad tím, co všechno má, jak žije a jak zvládá svůj život....
Zajímavé vyprávění jednoho roku života jednoduššího, ale citlivého a vnímavého irského mladíka, který po smrti rodičů zůstane sám na statku. S novou životní situací se vyrovnává po svém a jeho zatvrzelí venkovští sousedé mu to rozhodně neulehčují. Četlo se mi velmi dobře, jen konec byl příliš zrychlený, což by snad mohlo objasnit volně navazující pokračování Srdce na obrtlíku, které už čeká v knihovně.
Čtenářská výzva 2019: Kniha, která má v názvu kalendářní měsíc
Na styl psaní (er forma) si člověk rychle zvykne. Myšlenka příběhu, zaměření na pocity mladého člověka, který má nové velké břemeno na zádech a poukázání na lhaní, pomlouvání a neupřímnost lidí mě velice oslovilo. Ovšem celkové provedení působilo spíše dojmem - co nejrychleji něco napsat a zaujmout čtenáře sexuálními výjevy.
Vždyť ten Johnsey nebyl vůbec hloupej! Život ve vesnici, kde se všichni znají jsou evidentně samý drby,pomluvy,závist a škana. Prostě ráj na zemi. I přes zvláštní konec ale hodnotím kladně.
"V červenci je snadný bejt šťastnej."
S touhle větou naprosto souzním, s celou knížkou.... nevím. Má své kouzlo, ale je beznadějně smutná. Lehce mentálně postižený Johnsey, i když dávno dospělý, až dosud žil ve světě dětství pod ochranou rodičů. Jejich smrt všechno mění. Celý rok je tak pro Johnseyho sledem ústrků a šikany ze strany ostatních obyvatel vesnice a utíkáním se ke vzpomínkám hlavně na milovaného tatínka. Johnsey je bezradný a osamělý a nedokáže se popasovat s okolním světem. Dojem mi ale dost pokazil divně nepatřičný a se zbytkem neladící konec.
Tato kniha mne vůbec neoslovila. Neseděl mi styl vyprávění, ale hlavně jsem měl od začátku pocit, že to vše spěje k nějakému smutnému konci. A takovéhle knihy prostě nemám rád. Vyvolávají ve mne lístost, ale jinak mi v podstatě nic nedávají. Zde mne navíc zakončení přišlo nevěrohodné a uměle vykonstuované. Zkrátka kniha, ke které se nechci vracet.
Věřím, že je to skutečný příběh - tak dobře to bylo napsané a hlavně přeložené. Nic jednoduchého na čtení, nic veselého a i přesto doporučuji.
Přišlo mi, že Johnsey nebyl zase až tak slaboduchý, jak si o něm ostatní (včetně jej samého) mysleli a jak se k němu chovali. Bylo zajímavé číst, jak to "chodí" na farmě někde v Irsku, pozorovat chování obyvatel, kteří chtěli dosáhnout svého.
Slaboduchý mladý muž po smrti rodičů hledá smysl svého vlastního života a já hledala motivaci skoro polovinu knížky, proč číst dál, zvlášť po autorově skvělém Srdci na obrtlíku. Našla jsem pár postřehů k zamyšlení, bavily mě otcovy rady a moudrosti, ale celkově toho nebylo víc než na tři hvězdy.
Překvapení! Dojemný, smutný příběh - mladý citlivý muž s morálními zásadami, nesmělý,pomalu chápající, okolím zesměšňovaný a opovrhovaný žijící s rodiči, náhle sám čelí tvrdé realitě života. Svěží jazyk zobrazuje horší stránky lidského jednání. Určitě stojí za přečtení.
Úplně nejlepší překlad, se kterým jsem se doposud setkala. A přitom tak osobitý jazyk, skoro se chce věřit, že překlad je lepší než originál :-). Jedna hvězda a kousek dolů za konec. Je hezké nechat si možnost pokračování, ale člověk čte s takovým zaujetím a napětím, že tohle doslovné vytracení se nepotěší. Knížka je krásná, místy smutná a místy srandovní, nevycházela jsem z úžasu, jak jednoduše lze některé složité věci říct, aniž by je bylo možné dále zpochybňovat. Těším se na Srdce na obrtlíku, snad se jím ozřejmí ten (pro mne) náhlý závěr.
zajímavý příběh z irského venkova...záznam jednoho života, odehrávající se od ledna do prosince... příběh prostého kluka Johnseyho, který možná byl opravdu trošku pomalejší, a nebo jen hodně stydlivý...autor nás nechává domyslet si (a nebo mě to tak přišlo ;)) .
DOnal Ryan hezky vykreslil Johnseyho, jeho domek, rodinu, spoluobčany, že si je dokážeme celkem živě představit..nějaká ta rachota, nějaké pifko, práce, zevling, rodinné problémy, farmaření, sport, krávy, slepice, hnůj, modré nebe nad zelenými loukami... a uprostřed všeho mumraje velký dobrák , velké dítě Johnsey, taková ta čistá duše.
jeho život plný spíše strastí než radosti...příběh plný bolesti, nepochopení, trápení, ústrků od místních, gradující zejména po smrti jeho rodičů a i v tom si Johnsey dokáže najít něco hezkého pro co lze žít...( třeba zdravotní sestřička "Sladkohláska" s pro mě poeticky znějícím jménem Siobhán...)
"někdy člověk neví, jak by se cejtil, kdyby nějakou věc udělal, dokud ji doopravdy neudělá. A pak už je pozdě, co se stalo, nemůže se nikdy odestát."
a proč nám je dovoleno v Johnseyho společnosti strávit pouze rok ?
Protože "prosinec už je takovej : prolítne kolem vás jako blesk. Člověk jen zavře oči a je pryč. A jakoby tam ani nikdy nebyl."
pokud máte rádi irskou atmosféru, a od příběhu očekáváte i něco hlubšího než prostou oddechovku, tak můžu doporučit...a já začínám čít další Ryanovku - Srdce na obrtlíku....
Mistrně napsaný příběh z irského venkova. Jeden smutný rok v životě Johnseyho, nepříliš inteligentního, avšak citlivého a vnímavého mladíka. Doporučuji a těším se na další knihu autora, už ji mám připravenou.
Moc dobre, zvlastni neotrely styl vypraveni, skvele postrehy "ze zivota". Za me vyborne. Bezim na pokracovani.
Neobvyklá struktura vyprávění, psychologická hloubka a propracované vyjadřovací prostředky (zde je na místě pochválit i překladatelku, která se s překladem dle mého názoru popasovala výborně). Velmi působivá kniha.
Četla jsem v únoru 2017. Podle mých poznámek:
Protina.
Mladík chudší duchem ztratí oba rodiče, vyrovnává se s okolím, které je vesměs nepřátelské.
Psáno z pozice hlavního hrdiny.
Zvláštní, lidské. Líbilo se mi.
Prosinec už je takovej
Kniha je náročnější a nebude pro každého - není to pouhé plynutí příběhu. Přesně něco podobného jsem očekávala, když jsem nedávno četla Knihu o hřbitově a jež se mi nelíbila. Tady je to úplně jiná úroveň, hlavní postavou také jednodušší mladík, ale příběh není primitivní. V knížce je všechno - vtip i smutek.