Prostá pravda
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404589/bmid_prosta-pravda-qw9-404589.jpg
4
964
964
Pensylvánské městečko Paradise je oázou klidu a míru, dokud se ve stodole jednoho farmáře nenajde mrtvé novorozeně. Záhy se ukáže, že matkou dítěte je osmnáctiletá Katie Fisherová, neprovdaná dívka ze sekty Amišů, velmi striktní protestantské církve, jejíž členové dodržují pravidla tzv. prostého života. Oblékají se jako v 19. století, nepoužívají auta ani elektřinu a odmítají středoškolské vzdělání. Aby měla zbožná amišská dívka nemanželské dítě, a navíc ho zavraždila, je téměř vyloučené, ale proti Katii existují velice pádné důkazy. Obhajoby se ujme cynická, zatrpklá advokátka Ellie, která je s obviněnou vzdáleně příbuzná. A aby se dopátrala pravdy, musí advokátka nějaký čas s Amiši žít… Prostá pravda je nejen strhujícím soudním dramatem, ale především zajímavou sondou do života Amišů, zásadních otázek rodinného života a generačních rozdílů.... celý text
Přidat komentář
Picoultová píše o ťažkých témach. Píše o nich bez zaujatosti, má za sebou rozhovory s odborníkmi na danú tému, ale dokáže podať príbeh aj z pohľadu obyčajných ľudí. Picoultová je dokonca taký génius, že z knihy človek nepozná jej názor na situáciu. O ňu nejde, ide o postavy a o ich životy.
Prostá pravda bola tisíckrát lepšia, než som čakala. Má v sebe obrovské množstvo rôznych posolstiev. Číta sa s ľahkosťou, ktorá vzhľadom na dej zaráža. A aby toho nebolo málo, tak poslednými dvoma stranami mi autorka spôsobila nečakaný šok.
Miluju Jodi, miluju její styl psaní, miluju to, jak jde do každého tématu, o kterém píše, naplno. Miluju uvěřitelné knížky a uvěřitelnost stoupá s popisem zdánlivých drobností, které v celkovém kontextu vůbec drobnostmi nejsou. Vlastně by se dalo říct, že jsou to takové velké maličkosti :-)
Příběh amišské dívky Katie, která je obviněná z vraždy svého novorozeného syna. Příběh Ellie, obhájkyně Katie... Neskutečně zajímavá sonda do prostředí amišské kultury a soudních procesů. Jodi Picoult mě nepřestane udivovat tématy, které si ve svých knihách vybírá. Navíc vše zpracuje tak, jak kdyby se vybraným tématem zabývala celý život. Je to pro mě nejlepší a nejoblíbenější autorka, kterou hltám jak blázen. Je to opravdová poctivka, kdy své knihy obohacuje svou neskutečnou přípravou, která z ní dělá autorku s velkým A.
@klaryctena
Z konce téhle knihy jsem naštvaná, jako fakt pořádně naštvaná. Od Jodi Picoult je to už čtvrtá knížka, kterou jsem přečetla a tato se mi líbila asi nejméně. Hlavně jsem v ní našla motivy ze všech 3 předchozích knih. Mrtvé miminko a soudní proces (=Velké maličkosti), nečekaný až šokující závěr (=Vypravěčka), duchové (=Čas odejít). Přitom celá knížka se mi moc líbila, uvažovala jsem že dám 4 nebo 5 hvězdiček, věděla jsem od začátku jak to asi skončí a která postava se zjeví na závěr jako příslovečná deus ex machina a odhalí co udělala, akorát jsem čekala něco trochu jiného vzhledem k tomu, jak je v celé knize amišské společenství prezentováno. Opět jsem se dozvěděla něco nového o Amiších, něco jsem věděla a spoustu dalších věcí se dozvěděla, ale ten závěr, ach jooo...
Spisovatelka si vybrala zajímavé a pro mě neznámé téma, které mi dokázala přiblížit s humorem i drsností a především s právnickým podtónem. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna mě budou zajímat nějaké právnické kecy v knížkách a že je budu dokonce dále vyhledávat a číst. K Jodi mi ty soudy patří a hlavně mě u ní baví. Opět zvolila Jodi i super téma celé knihy, Amišská společnost, pro většinu téma neznámé, ale z knížky Prostá pravda se dozvíte úplně vše, co o životě Amišů potřebujete vědět. Stala se z ní kniha, která musí zdobit mou poličku knih po zbytek života.
Moc hezká kniha, která se četla velmi dobře. Oceňuji, že jsem si rozšířila při čtení obzory a dozvěděla se něco o životě Amishů.
Ďalšia z autorkiných výborných kníh. Zaujímavé informácie zo života amišskej komunity. Nahliadnutie do duše a myslenia mladej dievčiny z tejto komunity, ako aj do právneho systému USA. Jodiine knihy ma vždy vtiahnu do deja a nútia čítať a čítať...
Další z knih od Jodi, která se mi líbila. Nikdy jsem o Amiších neslyšela a byla to pro mě to byla novinka a zároveň obohacení. Moc pěkně se mi kniha četla, nemusela jsem se do ní nutit a můžu doporučit. Prostě pěkné.
I když jsem se s podobným příběhem ze živoda Amišů již setkal, musím přiznat, že román od Jody P. mě svým nezvyklým námětem a napínavým dějem příjemně překvapil. Doposud jsem o životě Amišské komunity moc nevěděl, až tento příběh mi ukázal, jak prostí lidé v této komunitě žijí, jak pracovití a soběstační jsou a jaké křesťanské zásady rodinného života ctí a dodržují. Na příběhu osmnáctileté amišské dívky Katie Fisherové, která ve svém životě nahlédla i do prostředí okolního komerčního světa a prohřešila se proti některým zásadám amišského života, je hezky vidět, jak její rodina a téměř celá amišká komunita dovede být soudržná a dokáže i takovéto složité situace pokojně řešit. Určitě zajímavou postavou celého příběhu je právnička Ellie, která se ujala obhajoby Katie před civilním soudem. Ten objasňuje okolnosti úmrtí novorozeného dítěte, které Katie porodila. Ellie je nucena během soudního procesu žít v amišské rodině Fisherových a přizpůsobit se jejich způsobu života. Tento neobvyklý příběh mě velmi zaujal a doporučuji ho každému, kdo se chce něco zajímavého dozvědět o životě Amišů.
Zajímavé čtení, neznalý člověk se dozví něco o Amiších a o jejich myšlení a životě. Velice zajímavý vhled do chápání obou hlavních hrdinek. Jen druhá půlka která líčí celý proces mě už tolik nebavila, čtenář se nedozvěděl moc nového a konec mě dost zklamal...takové drama a pak se to vyřeší jen tak mimochodem a tak jednoduše....to moc nechápu.
Nebylo to špatné, ale nadšení se úplně nedostavilo. Od začátku jsem tušila jak to celé bylo. Každopádně to byl zajímavý náhled do života amišů a jejich víry. To mě bavilo.
O Amiších jsem nevěděla vůbec nic, proto to bylo pro mě zajímavé čtení. Autorka mě prostě baví. Akorát mi kniha přišla skoro jak přes kopírák s knihou Velké maličkosti.
Jodi Picoult opět dokázala, že umí psát. Nápaditý příběh, který mě vtáhl a nehodlal pustit. Život Amišů byl zajímavý a jejich přísná pravidla drsná. A přestože je to velmi předvídatelné a jasně jsem odhadla, co se nakonec stalo s dítětem, četlo se to samo.
Kdybych četla tuhle knihu od Jodi jako první, je dost možné, že bych dala plný počet. Teď mám ale s čím porovnávat a jiné její knihy mě prostě zaujaly mnohem více. Stalo se mi, že jsem některé pasáže i přeskakovala, nicméně pohled do života Amišů byl zajímavý, Jodi umí perfektně popsat myšlení jednotlivých postav. Co mě trochu začíná lézt na nervy, že v knihách Jodi je téměř vždy stejný sled událostí (nebo alespoň v těch, co jsem četla) - nejdříve se v první polovině popisuje zápletka, v druhé celé polovině je soud (s také velmi podobnými rysy) na konci je překvapivé rozuzlení a samozřejmě happy end..
Mám ráda knížky, které mají skvělý a poutavý děj a zároveň se z nich dozvím mnoho nového. V obou směrech kniha plní má očekávání.
Dobrá kniha,amišské tèma super,vždy mě zaujme,ale část odehrávající se v soudní síni zbytečně zdlouhavá.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Knihy Jodi Picoultové jsou výjimečné.
Mají přesah.
Jsou víc než jen brilantně napsanými příběhy.
Prostá pravda je knihou, díky níž se na čas přestěhujete na farmu. Ale ne na jen tak ledajakou - budete žít s Amiši. Lidmi, kteří mají své vlastní zákony a hodnoty. Lidmi, kterými byste možná pohrdali, kdybyste je v jejich šatech z devatenáctého století zahlédli na ulici. Povytáhli byste obočí? No, po dočtení knihy, už to nejspíš neuděláte. I když s nimi nemohu v mnohém souhlasit, jejich způsob života je v něčem okouzlující. Tou prostotou, tou obyčejností a jednoduchostí. Nekomplikují si život. Nechávají ho běžet, tak jak běžet má.
I přes to, jak se od nás liší, autorka ukazuje, že i člověk oddaný Bohu může lhát, být pokrytcem a ještě spáchat jeden z největších možných zločinů. Neodpustitelný zločin. A to ty lidi od nás neodlišuje.
Je jedno, zda jsi Amiš nebo ateista. Jsi člověk. A člověk nemůže být jen dobrý nebo jen zlý. Vždy je smíchaný z obojího. Tohle ve mně kniha zanechala asi nejvíc. Nemůžete prostě říct, že někdo něco nemohl udělat jen proto, že žije v mírumilovném prostředí, které odmítá násilí.
Picoultová opět potírá černobílý svět různými odstíny barev a představuje čtenáři další příběh, který nelze vnímat tak, jak je interpretován. Musíte ho obrátit naruby a prozkoumat ho ze všech úhlů, abyste se přebrodily k poznání. A zase se zamysleli nad sebou a nad tím, jak rychle lidi soudíte.
Jodiiny romány jsou člověčinou. S každou knihou, kterou od ní přečtete se stáváte někým jiným. Přehodnocujete, stydíte se, měníte se.
Dejte si na její knihy pozor. Nedokážu si teď vzpomenout na knihy někoho jiného, které by tohle dokázaly také. Určitě existují, ale Jodi Picoultová je jen jedna. Je neskutečná, odvážná, neohrožená. Pouští se do témat, která nejsou jednoduchá, ale kterým je potřeba se věnovat, a vždy se jich zhostí s pokorou a vážností. A já ji za to miluji!
Poosmé - děkuji...