Prostopášný modlitební mlýnek
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37775/prostopasny-modlitebni-mlynek-37775.jpg
3
102
102
Prostopášný modlitební mlýnek začíná na skále vyčnívající z Baltského moře. Hrdinové, svérázný vynálezce Kalle Homanen a jeho kamarád, nezaměstnaný Lauri Lonkonen, se pak dostávají na mnoho podivuhodných míst - do indického Dillí (prodávají patent na modlitební mlýnek, univerzální přístroj ke spáse lidstva), do Číny a do Tibetu (tam poznávají mj. čínské vězení, sněžného muže a dalajlámu), na laponské jezero Inari - a také na Podzimní knižní veletrh do Havlíčkova Brodu, který autor před několika lety navštívil. Prostopášný modlitební mlýnek je veselá a optimistická kniha - kdo se nebojí, tomu se podaří všechno na světě.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 2010 , HejkalOriginální název:
Rietas rukousmylly, 2007
více info...
Přidat komentář
Od pana Paasilinny takový průměr. Pokud ho máte rádi a máte chuť na nenáročnou ptákovinu, pak čtěte.
Uspokojivé.
Musím říct, že mne příliš nezaujalo, takové neučasené a proti ostatním knihám jakoby bez nápadu. Měla to být satira ? Zkusím jiné knihy autora
Já jsem se bavila. Myslím, že ten, komu se kniha nelíbila, zkrátka vyznámá úplně jiný humor. Mně autor sedí.
Nápad na použití koček (šelmička má kožíšek fungující jako kartáček) k čištění hlavní finských děl podle čínského vzoru -:)). Tam to dělají jiná zvířátka, (vis. zajímavosti). Zviřátko se šoupne do otvoru, na jehož konci čeká kus špeku, (aby se hnulo).
Kniha plná šíleností. Aby ne, když jeden z hrdinů je vynálezce :). Neuchvátí, neurazí.
Modlitební mlýnek odříkává bohoslužby, ale také hromadu prasáren, (pokud jeho majitel zajde do bordelu, kde mu jej odcizí prostitutky a nahrají do něj svoje toužebné vzlyky).
Super je též svítící záložka do knížky, multifunkční (jako švýcarský nůž :)).
To chce panáka.
Audio čte Kajetán Písařovic.
Jestli to měl být humor nebo satira, uniklo mi to dokonale. Knihu jsem sice dočetla, pořád jsem doufala v nějakou pointu, jakoukoliv! Slohové cvičení s dávkou ujeté fantazie.
Týpek vypadne z lodi, stojí celou noc po pás ve vodě, k ránu vysuší mobil (???) a zavolá si pomoc... Pak šťastlivec Dalajláma, že ho navštívili tihle dva finští chlápci, darovali mu použité ponožky a sandály, aby ho netrápily bolavé nohy z malých bot... Cestou do Tibetu finští borci jako jediní dva zamezí požáru na náhorní plošině, aby ožehnul vlak a s ním všechny cestující...Čínská tajná policie sleduje cestovatele, nakonec je zatkne, zabaví jim foťák a další věci, ale ponechá ten šílený vynález - modlitební mlýnek, který má v sobě důmyslnou elektroniku... A to jejich nové "náboženství" a tisíce následovníků? No, když to takhle sepíšu, mohla by to být skvělá vtipná kniha. Jenže nebyla. I přes všechny neuvěřitelnosti a jistě dobré autorovy úmysly to pro mě bylo bez šťávy. Jediná věc, které jsem ochotná uvěřit, je ten Čínou placený Kyzgyz, který se potloukal po Himalájích v kožichu obří pandy a dělal habaďůru na turisty, aby uvěřili ve sněžného muže.
Já se tak moc nudím! Kniha mi přišla napsaná spíše jako sled událostí, všechno, na co hrdinové příběhu sáhli, jim bez potíží vyšlo, a ze všech nesnází se až příliš snadno dostali. Och!
Nevím, zda je to způsobeno mým existencialistickým myšlením, ale nepřijde mi to jako zrovna štastný způsob psaní.
Na druhou stranu, některým okolnostem se dalo zasmát a do zhruba poloviny mi kniha ještě přišla poutavá a čtivá. Dalším plusem v tomto případě je pak to, že je kraťoučká. Dočtete ji dříve, než vás začne nudit až nesnesitelně.
Jako spousta jiných autorových počinů, kniha se mi líbila. Odpočinková četba a skvěle přivede na jiné myšlenky.
Tento kus zklamal i mě, snad kdyby autor zápletku zpracoval do povídky a nesnažil se k ní vecpat tolik dalších dobrodružství, bylo by to lepší. Napříště si od něho radši přečtu zase něco, kde budou zvířátka. :)
Moje první kniha od tohoto autora. Zvláštní styl psaní, připadalo mi to trochu jako referát. Ale je to velmi čtivé i když pohádka, kéž by se vždy všechno dařilo tak jako v této knize.
Humor páně Paasilinnův je hodně svérázný.
A nerozumí mu každý. Inu, tak jako máme každý jinou krevní skupinu, máme i jiný smysl pro humor.
Pro mne je každá kniha tohoto autora zdrojem pěkné psiny.
A v mnohém poučením. Jedním z nich je výzva nebrat svět a hlavně sebe zas tak úplně vážně.
Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek:
O cestě dvou kamarádů do Indie, Tibetu, pak i do Čech (mluví se zde i o knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě odkud je překladatelka, vydavatelka).
Švejkovské. Knížka se mi nelíbila.
Neskutečný blábol .Ani vtipné to není
První přečtené knížky se mi líbily. Les obešených lišek a Vlčí léto laponského mlynáře jsou asi nejlepší.
Kriste pane, co bylo tohle za hloupou a bezduchou spatlaninu. Pořád jsem si říkal, že to snad není možné a dále se v knize dozvím se že se jedná o jakýsi druh parodie či alegorie, ale ono ne...Snad dám po tomhle ještě někdy panu Paasilinnovi šanci.
Podivné blábolení zabalené do cesty kolem světa ... Přelítla jsem, aby čas nebyl strávený zbytečně ..
Arto Paasilinna je můj oblíbený autor, ale tahle knížka mě zklamala. Začátek byl nápaditý, tak jak je u něj zvykem, ale později to ztratilo dech. Nápad na modlitební mlýnek, do kterého kdokoli může nahrát modlitby a pak si je kdykoliv pustit? Nějak mi ten úžasný nápad nepřišel tak úžasný. Možná mi něco uteklo, ale nefunguje takto diktafon? Pokud by ta kniha byla napsaná v roce 1850, tak by to možná byl skvělý patent, ale v roce 2007, kdy byla knížka vydaná?
Tato knížka mi vůbec nesedla. Mám ráda absurdní humor, ale tohle nebylo tak nějak na mojí vlně. Velké zklamání.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Tady jsem se tolik nepobavil.