Prostředky bez účelu
Giorgio Agamben
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/154762/prostredky-bez-ucelu-154762.gif
4
3
3
Kniha významného italského filosofa je souborem několika esejí originálním způsobem se zamýšlejících nad stavem současného politického života a radikální kritikou vyprázdněných kategorií současné politiky. Autor ve svém úvodním Upozornění zdůvodňuje, proč se politika dostává do podřízeného postavení vůči náboženství, ekonomice a právu tím, že když si přestávala být vědoma svého ontologického zařazení, přestala se vyrovnávat se změnami, které postupně vyprázdnily její kategorie a pojmy. Na stránkách esejí jsou původně politická paradigmata sledována v rámci zkušeností a jevů, které obvykle nejsou pokládány za politické...... celý text
Literatura světová Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2003 , Sociologické nakladatelství (SLON)Originální název:
Mezzi senza fine, 1996
více info...
Přidat komentář
Prostředky bez účelu
Vzpomínám si, když se mluví o významnosti Agambena, jak významní byli v našem "táboře" socialismu Marx a Lenin. Chci jen upozornit, že významnost nezískáváme samoúčelem a originalitou, (nebo sledováním vyčpelosti pojmů a politiky), neméně důležitými jsou pro autora doba a režim. Jsou i současní autoři neméně významní, kteří jdou z mocensko-politického hlediska tzv. "proti proudu", a ti, nejen že nejsou považováni za významné, jsou naopak dehonestováni. Tím chci pouze upozornit na relativitu posuzování.
Giorgio Agamben je nepochybně originální svými myšlenkami a pojmy, které očividně mají kromě vypozorovaných skutečností i znak souvislostí, které z jeho textů sem tam vykukují. Souvislost může mít pouze něco (text, projev) s něčím (dobou, režimem). V oblasti mediální poukazuje na zpolitizování médií, která podávají informace o tváři a gestech způsobem jim vyhovujícím, protože jsou nástrojem stínové moci. Jde o manipulativní zásah do politiky, což nemůže být trestné, protože "svoboda slova" je přikryta deštníkem Listiny práv a svobod. Pro samu politiku je však zhoubný. V eseji o táborech navozuje dojem, že nejsou důkazy o genocidě v nich praktikované a poukazuje na koncentrační tábory na Kubě v r. 1896, tábory na začátku 20. stol., kde Angičané shromažďovali Búry a Temešvár. Záznamy o důkazech genocidy byly simulované. Co k tomu dodat? Autor má pro své konstrukce mnohé postřehy, které jsou prokazatelné a je možné s nimi souhlasit. Je ovšem nepochybné, že své eseje zkonstruoval podle evropsko-unijního proudu. Ano, budou zanikat státy, avšak z jiného důvodu, než kvůli vyprázdněnosti a nepotřebě; naproti tomu v Evropě vznikne superstát. Tady se autor míjí s logikou.