Prstýnek z kopřivy
Pavel Čech
Osobní a osobitá knížka malíře a ilustrátora Pavla Čecha, který v ní básněmi doprovází své vlastní monotypy. Krajiny barevných skvrn se prolínají s vnitřními krajinami duše. Prstýnek z kopřivy je kouzelný – místy nevíme, jestli bloumáme uvnitř obrazu, anebo básně.
Přidat komentář
Další pohlazení od pana Čecha. Jemné poetické verše a obrázky, které by si zasloužily vetší formát, aby je mohl člověk pořádně prozkoumat.
---
Ten básník hledal slovo, co nejvíce bolí
A místo toho napsal spousty vět
Pak ho našel a teď se bojí
Bloudí světem a hledá na něj protijed
---
Upletl jsem prstýnek z kopřivy
A čekal, co se stane
Nestalo se nic
V řece chladím popálené dlaně
(...)
Možná se přece jen něco blíží
Z dalekého daleka
Zázraky se přece dějí
Až když je někdo nečeká
Po různých křivolakých uličkách,temných stínech,skrytých zahradách,ztracených klíčků a nebo kamínků ...
Když nečekáte překvapení a ono to příjde.
To si myslíte,že už ho znáte :) a opět,se vám to bude líbit.
Protože to máte rádi.Na stejných vlnách.
Krajiny barevných skvrn a navíc básně,říkáte si.
Po pár stranách ocitám se.Lidské touhy které volají.
Jak rád se vracívám a ocitám se kdesi...
S poutníkem či bez něj.
Ve snách i v myšlenkách.Nutí mě zastavit.Čas.Rozjímat.Jednoduše jen tak.Více dní.
Podobně jako Don Quijote na své cestě ztrácí se za obzorem.
I já proplouvám někde v dáli za oknem nevšedního dne.
Ve skalách za soumraku.Schovám se.
S čajem třeba ve vlaku.V dáli paprsky velkého zářícího,skrytý za balonem na nebi.
Odpovědi skryté.Otázky zůstávají.Maják v dáli tyčí se.
Pavel Čech i tentokrát zabrnkal na to pravé příjemné ukryté v nás.
Nezpěchat a vydat se na poutníkovo rozjímání.
Třebas i najít prstýnek z kopřivy.
Tak krásný večer jsem měla s touto knížkou. Pan Čech nikdy nezklame a tentokrát to zase byla potěcha pro všechny smysly.
Překrásné! Víc neumím napsat, protože bych si připadala, že snižuji tu neuvěřitelnou krásu slov, která je v knize obsažena.
Další překrásná kniha z pera a štětce Pavla Čecha. Jeho kresby mě vždy zahřejí u srdce!
"Upletl jsem prstýnek z kopřivy
Kroužek plný ticha
A času, který nepospíchá"
Tak můj oblíbenec Pavel Čech zkusil i poezii. Byla jsem zvědavá jaké to jeho poprvé bude. A líbilo se mně to. Moc. Je to sice poezie ještě tak nějak nedozrálá, ale jemná, citová a snivá. Ve spojení s jeho nádhernými monotypy, které vlastně básněmi doprovází, je tohle dílko potěchou duše. Mojí tedy určitě.
Co bych chtěla nejvíce?
Třeba být rosou ranní a ležet na louce
Pohlaď tu louku dlaní
Buď tou trávou, co se klaní
Pohlaď ji pomalu a jemně
Buď poutníkem a já budu země
Země i obloha z té rosy
Putováním se děkuje a prosí
Kouzelné, pohádkové a snivé .... tak, jako tvorba tohoto autora přináší klid a naslouchání ....
" Upletl jsem prstýnek z kopřivy
Kroužek plný ticha
A času, který nepospíchá ....."
A u Pavla Čecha čas opravdu nepospíchá - nechá vám prostor k cestování - v básních i obrazech ....
Velmi pěkné čtení pro podzimní čas, kdy i příroda nachází zklidnění - doporučím.
Útlá knížka s krátkými, ale výstižnými básněmi a ilustrovaná samým autorem. Má svou hloubku a jiskru.
Enkaustika, jemná kresba a využití nádherných slov k vyjádření citů, to vše činí tuto knížku mimořádnou. Mně osobně zasáhla do hloubky vlastně jen báseň Dům po pradědovi, přesto jsem si užila celou publikaci. Slova, která jsem již dlouho nikde nečetla, nebo použitá "jiným" způsobem: papuče, svatozář, mlžná dálka, moruše, kompas, obzor (mnohokrát), ozvěnou, skrýš, klaní se, pírko, šňůrka, šufle.
Pavel Čech není kdovíjaký básník. Alespoň pokud jde o formální rovinu, pohybují se básně Prstýnku z kopřivy na úrovni zkušenějšího přispěvatele na Písmákovi. Řekl bych, že by se sám takovém hodnocení nezvpěčoval. Přesto po citu dokáže v některých básních vyhmátnout onu obtížně uchopitelnou esenci poezie, která tkví v schopnosti vyslovit nějaký životní pocit neočekávaným způsobem. A když k tomu přidá ještě neoddiskutovalně originální monotypy, které jsou mnohem víc než jen výtvarným doprovodem, snadno mu čtenář odpustí, že nešplhá na piedestal takového Skácela nebo Radka Malého.
Zatím jsem znala pana Pavla Čecha jako výborného ilustrátora a prozaika. A jak je vidět z téhle knížky, je i zrovna tak dobrý básník. Musím říct, že mě to nepřekvapilo : o)
Pan Pavel Čech nevydává knihy, ale umělecká díla. A tento počin je toho dalším důkazem. Krásné básně doplněné kouzelnými ilustracemi.
Autorovy další knížky
2014 | Dobrodružství pavouka Čendy |
2011 | Dědečkové |
2012 | O zahradě |
2012 | Velké dobrodružství Pepíka Střechy |
2014 | O čertovi |
Po několika setkáních se současnou českou poezií jsem došla k závěru, že to není nic pro mě, chyběla jí melodičnost, ale co bylo horší, vůbec jsem jí nerozuměla.
Pak jsem však narazila na tuto knihu a Pavel Čech opět nezklamal. Nádherné ilustrace a krásné básničky, které můžu číst pořád dokola. Jsem nadšená. Rozhodně doporučuji.