První lidé na Měsíci
Herbert George Wells
Proslulý vědeckofantastický román o přistání lidí na Měsíci. Je sice pomalu už dostižen dobou, která uskuteční, co se při jeho vyjití před více než šedesáti lety zdálo pouhou fantazíí, ale dramatickým líčením příhod hrdinů, vědce a zkrachovaného obchodníka, v udivujícím prostředí Měsíce a při setkáních s jeho obyvateli zaujme i dnes. Má zvláštní aktuálnost v kritice rozdílných, v společenském řádu tkvících pohnutek, které hrdiny vedly při jejich podniku...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1964 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
The First Men in the Moon, 1960
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem si poslechla jako audioknihu, hezky dramaticky zpracováno, bavilo mě to od začátku do konce.
Sci-fi nepatrí medzi môj okruh záľub v literatúre a čím staršie, tým horšie. Dúfal som, že kniha sa bude niesť v podobnom duchu ako iná z tvorby autora no zmýlil som sa. Výber však neľutujem, pretože som v knihe našiel pár zamyslení nad ľudskou rasou. Knihu som síce zhltol, no nebavila ma tak ako iné knihy, ktoré si cením vysoko.
Přestože mé čtení Prvních lidí na Měsíci provázela neobvykle dlouhá čtenářská krize, rozhodně nebylo důvodem to, že by mě knížka nudila, jako spíš spousta dalších radostí i povinností. Styl psaní mi vyloženě sedl a příběh, i když ne úplně strhující, se mi taky líbil. Neuvěřitelný rok prvního vydání - 1901 - je tu sice znát, ale má v sobě právě i to velké kouzlo nepoznaného. Miluju staré knížky, takže mě hodně bavilo i české vydání z roku 1964, u kterého jsem byla navíc míle překvapena jmenem odpovědného redaktora Josefa Škvoreckého. V rodině máme dokonce i úplně první české vydání Ottova nakladatelství z roku 1908, ale pro lehčí čtení jsem zvolila to o víc jak půl století novější. Ráda bych si od Wellse přečetla i román Neviditelný nebo kultovní Válku světů, jejíž rozhlasová adaptace z roku 1938 pod vedením Orsona Wellese způsobila díky své uvěřitelnosti v Americe paniku.
Jak už sám název napovídá, tentokrát mě Wells vzal na výlet k souputníku matičky Země. Výletním prostředkem je koule z materiálu Cavoritu překonávající gravitaci – vynález to podivína pana Cavora, ke kterému se na dobrodružnou odyseu vetře snílek a prospěchář Bedford. Na kamenném satelitu se dostanu do zajetí měsíčních bytostí – Selenitů – tvorů z křehkými tělesnými chránkami a jestli se dostanou zpět na rodnou hroudu, není vůbec jisté. První lidé na Měsíci jsou slabším z autorových románů, nepochybně se nechal značně inspirovat Vernovským románem Ze Země na Měsíc, vědecké poznatky a domněnky jsou úměrné době vzniku a hádám, že pomohly s námětem i českému Troskovi s jeho trilogií Zápas s nebem – 55 %
Wells je mojim najobľúbenejším spisovateľom, napriek tomu musím povedať, že táto kniha je zatiaľ jeho najslabšia. Napriek tomu je ľahko nadpriemerná, s úžasnými originálnymi nápadmi a skrytou filozofiou. Aj keď vás bude lákať krásne vydanie z Matice slovenskej z roku 1943, neodporúčam kupovať, už v prvej kapitole je veľa textu kráteného, kúpte si radšej ine vydanie.
Mohu říci, že mě to moc bavilo, akorát autor tam napsal až moc podle mého názoru dlouhých pasáží, ale na tu dobu, je to skvělé! Moc doporučuji sc-fi fanouškům!
V době Hubblova teleskopu a vozítek šmejdících po Marsu je Wellsova utopie o obydleném Měsíci už notně za zenitem, ale pořád má co nabídnout. Koneckonců ne nadarmo je jeho fantastika považována za předěl mezi vědecko-dobrodružnými Vernovými romány a moderní science-fiction. Wells každopádně nebyl žádný technik nebo vědec, ale školený ekonom, biolog a filozof, a to určuje i jeho přístup k psaní. Nezdráhá se ironicky kritizovat poměry své doby, které pak transponuje do budoucnosti. Oslavuje sílu lidského ducha a současně se vysmívá jeho touze po zlatě. Přestože je jeho představa zkoumání vesmíru ve skleněné kouli dnes už spíše úsměvná, je logicky domyšlená a svým neohrabaným způsobem i roztomilá. Nakonec je to pořád mnohem lepší, než cestovat na Měsíc v dělovém náboji. Ano, Wells je ve svém psaní věcný a popisný, o nějaké poetice či akci nemůže být ani řeči, ale tohle jsou základy a pilíře vědecké fantastiky, z kterých čerpali ti nejslavnější ze slavných.
Oproti Verneovej Ceste na Mesiac je tá Wellsova rozšupnutá fantazmagória kde hrdinovia letia do vesmíru v antigravitačnej guli ovládanej spúšťaním roliet, dýchateľná Mesačná atmosféra každý deň rozmrzne a každú noc zasa zamrzne a nechýba industriálna civilizácia Selenitov s ktorými sa postavy dostávajú do dosť brutálnych konfliktov. Seleniti sú totiž dosť mäkký, takže šľahnutie zlatou "čugaňou" ( jeden z pôvabných archaických výrazov z vydania zo 40-tych rokov ) ich zmení na hromadu slizu. Zaujímavé je ukončenie keď sa podarí z mesiaca utiecť len jednému z hrdinov a neskôr na zemi zachytáva správy od parťáka v zajatí Selenitov, ktorý popisuje detaily ich spoločnosti, vytváranie biologických strojov a stretnutie s hlavným mozgom. Taká Vojna Svetov bola pre mňa osobne dosť sklamanie, ale toto ma bavilo pred rokmi aj po rokoch.
Silný příběh, který ač má zcela nereálné prvky pohltí a nepustí. Měsíc je napohled nehostinné a nepřivětivé místo v podání Wellse však navíc hodně nebezpečné místo na výlet. Příběh má hodně dobrý nápadů a autorovy vize budoucnosti jsou mnohdy až neuvěřitelně přesné. Určitě stojí za přečtení. Autorovy romány prostě nestárnou.
Nakonec dám tři hvězdičky. Jak píše Pheonix16.cz Wellsovi První lidé na Měsíci je skutečně kniha především popisná. Její příběh mne však až na několik pasáží a myšlenek nedokázal tolik upoutat. Ony myšlenky jsou však v podaní Wellsově nejmocnější zbraň, jeho předvídání budoucna a kritika tehdejší, potažmo současné společnosti, je vždy až děsivě přesná. Cesta Bedforda s Cavorem nebyl příliš zábavný a hravý výlet, ale spíše děsivou výpravou do neznáma nejen vesmíru, ale i lidských povah toužících dobývat místo snahy poznat vlastní nitro a Zemi.
Tato kniha je z velké části popisná. Dialogů je tu pomálu a autor se snaží čtenářovu pozornost zachytit a udržet především líčením podrobností a detailů. Využívá k tomu první osobu, takže dobrodružství na měsíci prožíváme z pohledu hlavního hrdiny. Není tu žádná velká akce, jedná se čistě o výzkumnou misi, která skončí mnohem originálněji než všichni se vrátili domů a žili šťastně až do smrti. A ani tady si Wells neodpustí kritiku tehdejší (ale ono to platí i dnes) společnosti, i když většinu času strávíme na měsíci s jeho obyvateli.
Štítky knihy
Měsíc zfilmováno mimozemšťané cesty na Měsíc viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
2005 | Válka světů |
1992 | Stroj času |
1990 | Neviditelný |
1928 | Ostrov doktora Moreaua |
1927 | První lidé na Měsíci |
Tenhle vědeckofantastický román byl v originále vydán těsně po konci viktoriánského období. Do čtení jsem se pustil, protože mě zaujaly některé ilustrace, koláže Adolfa Hoffmeistera. Pan Cavor s panem Bedfordem úspěšně přistáli na Měsíci v kouli a pak začalo drama. Velmi se mi líbilo, jak autor popsal společnost Selenitů, což byli obyvatelé Měsíce, s částečně hmyzím vzezřením a chováním. Knihy jsem se částečně obával pro její stáří, ale nakonec to dopadlo docela dobře. Závěr byl celkem nápaditý.
Citace: Po kouli jsem už ani nevzdechl. Myslel jsem jenom na to, jak najít zase Cavora. Měl jsem skoro chuť vrátit se raději pod povrch Měsíce bez něho než pátrat po něm, až bude pozdě. Už jsem byl na půl cestě zpátky ke kapesníku, když pojednou...
Spatřil jsem kouli!
Nenašel jsem ani tak já ji jako ona mne. Ležela mnohem západněji, než kudy já jsem chodil, a šikmé paprsky zapadajícího slunce, odražené od jejího skla, ji náhle prozradily oslňující září.